4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nový web pro bývalé příslušníky bezpečnostních sborů.

http://www.vysluhoveprispevky.estranky.cz/

Stránky
www.vysluhoveprispevky.estranky.cz

jsou dobré, přesně šité pro policajty. Pro poldy, kteří nechtějí být rušeni při diskuzi, mají možnost na těchto webovkách perlit. Jsou to soukromé webovky a tam se samozřejmě zdržím komentáře. Ovšem na webovkách www.langer.cz se mě hold nezbavíte.

Filcko - tvoje poslední slova " Se mě hold nezbavíte " vypovídá o tvé nenávisti, závisti a jiným skutečně povznášejícím se hodnotám, které jsou tam někde uvnitř tvé hlavy hluboce zakořenělé, neodléčitelné, tak si tu nemoc dále rozvíjej - místa zde máš dost.

Filcko, napiš mi prosím, kdo je to příslušník bezpečnostního sboru, děkuji

Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?

V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Zavřete ústa.

Ty hodiny, o kterých píšete, tak platí tak možná pro vedoucí, kteří pracují v nesměnném režimu, tedy je to to, co nám na těchto diskuzích rovněž nelíbí. Na regabilitaci nemá nárok každý, ale po splnění podmínky 15 let služby. Půl hodiny k dobru nevím, kde jste vzal, ale pokud je to přestávka, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže v případě 12 hodinové směny je mi započítáváno 11 odpracovaných hodin. Šest týdnů dovolené by bylo hezké, ale nám se počítají kalendářní dny, musíte tedy od toho odečíst všechny soboty a neděle a tuším, že i svátky, jsou-li tam. Nemá smysl psát o dalších "výhodách" oproti ostatním zaměstnancům, jako možnost odpracovat až 150 hodin zdarma, neproplácení nočních směn a víkendů, což je jinde běžné, nemožnost podnikat, stávkovat, být v politické straně, mít přísnější tresty v případě porušení pravidel, kdy rozsah těch pravidel je mnohonásobně po Novém roce rozšířen. Má to i další aspekty, ale obávám se, že netoužíte tyto zjišťovat. V každém případě, pokud nám ty výhody závidíte, přijďte nás posílit a užívat si jich, třeba té rehabilitace za 15 let. Až těch 15 let na ulici odsloužíte, zkuste si přečíst to, o čem tu píšete a položit si otázku - Je ta rehabilitace zasloužená?

Proč máme zavírat ústa nechápu. Říkám pojď si to zkusit, já jsem dříve dělal rukama a některé "požitky " jsem neměl. Teď tedy tyhle " požitky " mám, ale nemám rehabilitaci, to je tedy o ty 2 týdny méně a mám oproti jiným o 2 týdny delší dovolenou ? Není dosti běžné, že mají zaměstnanci dle kolektivní smlouvy i třeba 5 týdnů dovolené. Opravte mě, jestli jsme jako policisté, až tak privilegovanou skupinou. Jestli to někdo neví, tak u nás je i spousta nepožitků. To nikdo nechce slyšet, to je samozřejmé.

Tečko běž zase dělat rukama a přestaň fňukat!

Filcko vysvětli mě slovo fňukat, neznám dostatečně význam tohoto slova. Mám zájem o vysvětlení tohoto slova, protože jsem si všimnul, že je dosti často používáš. Já totiž když vždycky tohle slovo uvedeš, nevím co mám dělat. To víš při té naší inteligenci potřebujem poradit.

a ty jsi pi.c.usek, u policajtu nedelam, ale manzel ano. Oproti prosincove vyplate donesl o 6 tis. mene, zivi zenu na materske a deti, doma neni skoro videt, nebot je v praci, ovsem od 1.1. uz bez naroku na priplatky, pouze za pausal. Usta si zavri sam a tak si polib tu cast, ktere asi rikas usta, nebot jen z teto casti tela jdou plodit nesmysly a lejna.

pro abecedu
Madam, tebe bych chtěl mít doma. Já myslím, že toho ten tvůj alespoň dvakrát za den lituje.

11.02.2007 13:02 abeceda
velice se omlouvám za můj názor na polici, Neuvědomil jsem si, že pouze policisté pracují 12 a 24 hodin. Ostatní lidi se jenom flákají, sedí na pracákách, odrbávají na daních, provozují trestnou činnost a další neřesti. Pouze policisté jsou ti pracovití, podstivý a neůplatní respektující zákony tohoto státu, kteří si zaslouží platy, renty a další výhody. Já bych preventivně všechny lidi pozavíral do lochu, aby je nenapadlo dělat nic nezákonného, co vy na to?

Filcko zase se tu navážíš do příslušníků, proč se tu vyjadřuješ za někoho, nikdo z nich tu ostatní profese nepomlouvá, jen ty. Ostatních pracujících si váží každý rozumný, ale já a další kolegové ty peníze a možné renty nemáme zadarmo, pokud to nechápeš nebo nevěříš, nastup.....

asdf
Já jsem možná JUDr. Filcka, ale k poldům nenastoupím, nejsu blbej. Tato práce je pouze pro vyvolené a ty nejlepší a to já rozhodně nejsem.

To nemusíš psát, to vidím z tvých příspěvků.....:-)

Pro všechy rádoby znalé rozdílů práce u PČR a strážníků Obecních policií - v městech, Městských policií.

Tak tenhle člověk tedy ten " Zálusk " se alespoň přede mnou totálně ztrapnil. Je to naivní neznalec. A když jsem si to jeho povídání četl, tak mě to bylo úplně k smíchu.
Ale na vysvětlenou : Jako on jsem přemýšlel v době když jsem byl také městský strážník a takto jsem přemýšlel jen z naprosté neznalosti práce PČR. Policii ČR jsem vlastně znal jen ze situací, kdy jsme jako strážníci zjistili něco co mohlo být asi trestným činem a tak jsme ty od PČR zavolali, aby si to převzali a maximálně jsme napsali někdy úřední záznam.
Potom jsem odešel k Policii ČR a setkával jsem se z bývalými kolegy na mětské policii při své službě u PČR. pak jsem pochopil a poznal ten obrovský rozdíl v náplní práce a hloubky, která se vyžaduje u zpracování oznámených případů.

Dám zde jenom jednu perličku.

Když jsem jednou takhlen seděl na oddělení a byl jsem šťastný, že mám chviličku na prostudování přiděleného spisu, tak se ozval telefon a dozorčí mě řekl, že měšťáci řeší nějakého řidiče, který jim nechce předložit doklady totožnosti. Oprávnění strážníka je v tomto případě jasné, protože při přestupku má právo osobu, která nedoloží ( hodnověrně ) nebo nechce doložit totožnost, tuto osobu předvést na služebnu Policie ČR ke zjištění totožnosti. V tomto případě bylo ale jednodušší zavolat na PČR, že mají tento mrzký problém, který se u PČR běžně řeší předvedením ke zjištění tožnosti. Takže jsem se musel sebrat jít si nafasovat vozidlo a rozjel jsem se na místo, ale notně nasranej, protože jsem skutečně potřeboval dělat svou práci a ne abych ještě řešil takovou hovadinu. Když jsem tedy dojel na místo, tak zde stáli tři stážníci - bývalí kolegové a sddělili mě to co jsem již z oddělení věděl : Řidič se dopustil přestupku a odmítal předložit doklad totožnosti. Vyřešil jsem to asi tak za 90 vteřin, kdy jsem tomu člověku vysvětlil, jestli je nutné, abych si k vůli jeho hrátkám na to jestli vyndá ten průkazek s podobiznou a ukáže jej strážníkům, kteří dle zákona na to mají nárok - oprávnění a musel k vůli tomuhlen jet, když potřebuji dělat svou práci - řešit přijmuté oznámení.
Řidič vytáhnul obč. průkaz, já jsem ho předal vedle stojícímu strážníkovi a jel jsem nazpátek na oddělení pokračovat v přerušené myšlence. Úplně zbytečný výjezd a jen proto, že se někomu nechtělo důrazně pánovi připomenout možnost předvedení a toto třeba při jeho záměrné nespolupráci realizovat. To by se ale na straně strážníků musel psát papír, které se jim psát nechtěl a kterých my běžně píšeme stovky.
Když bude číst tohle nějaký ten strážník, tak ho prosím ať se nerozčiluje, není to všude stejné, někde se i solidně snaží spolupracovat s PČR a svá oprávnění dokáží využívat lépe než jsem popsal, ale u Mětské policie jsem byl 3 roky a můžu směle srovnávat, takže u Městské policie to byl ráj a u PČR je to peklo a kdo nevěří ať to zkusí a pochopí jako jsem pochopil i já.

U MP jsem sloužil také a mám podobné zkušenosti. Oni ani nevědí, co jsou jejich pravomoce a co je ještě horší, ani jejich povinnosti. Navíc to neví ani jejich nadřízený, tedy starosta. Když jsem sloužil u MP, bylo to v Praze, tak jsme viděli, jaký je frmol na PČR, proto jsme si nedovolili přitáhnout něco, s čím bychom státní policisty výrazně zatížili. Předali jsme jim vše komplet a spolupráce byla lepší než ji měli třeba na MOP s PMJ, protože ti nebyli schoppni leckdy napsat ani úřeďák. Nyní, když sloužím u PČR, tak jakmile je věc na hraně mezi okvalifikováním přestupku nebo TČ, tak to hned hází nám a to vidí, jaký máme frmol.

Vše je zase o lidech, jsou strážníci obecních policií a městských policií, kteří spolupracují a jsou schopni si s PČR vycházet vstříc a funguje to a stejně tak jsou příslušníci policie, kteří nejsou schopni a ochotni jednat se strážniky. Bez spolupráce to nikdy nepůjde, dokud tady budou oba subjekty. END

For comandos.
Jo, jsem z toho úplně odvařenej. To jsem teda nečekal, že se tu setkám s takovými tvrďáky. Kdybych nesloužil cca 15 let na ZJ (zásahová jednotka), kdybys náhodou nevěděl, co to je, tak bych šel okamžitě k JOZ. To bych se něco naučil. Škoda. Tam by mě ale asi nevzali, tam to musí být fakt tvrdé. Ty tam také sloužíš? Podle toho nicku, který používáš. Slušelo by ti to tam. Fakt, dostal mě, musím to jít rozdejchat. Měj se komanďáku.

Ano,úplně si HO dostal.Myslím že výcvik a schopnosti u JOZ MP BRNO na takové výši,že bych tam celou PČR zrušil.Já bych jí asi ale zrušil všude.A nemusíš mít strach za ně,já jim fandím.Jsou to hoši na svém místě.Boty a pejsky bych dal státním,myslím že by si měli v hernách instalovat píchačky,když nejsou venku v autech ,jsou zašitý tam.

Ty vtipálku, tys mě ale rozesmál

Máí pravdu ten soudruh co píše,že práce u MP je náročnější a rizikovější než než u PČR na nějakém obvodu.Strážník má za směnu odšlapáno několik hodin v terénu,kdežto stá´ták tak akorát otlačenou zadnici z kanceláře a hlídkař ve vozidle.Asi by pan Langer koukal na zamlžená okénka jejich služebních vozidel.Ti tam musejí makat jak šrouby.Kdežto strážníkovi jde doslova o krk,když je neustále v kontaktu se spodinou lidstva.A prémie a bonusy nemají všichni strážníci.Oni nemají vlastně nic.Policii ČR bych okamžitě zrušil všechny benefity(100% za nemoc,příspěvky na dovolenou-tu mají celý život,rentu atd.)A že strážník není schopen vyřešit nic a volá hned PČR,je taky dobrý nesmysl.Pokaždé když někam tito pánové přijedou,nebo se spíš doplazí,tak je po všem.Stačí se podívat na 112,v Brněš si dělají měštáci radši všechno sami.A že suplují dopravní policii,je jen v pořádku(oni suplují celou polici čr),protože bez městské policie by to tady vypadalo jak na divokém západě.Myslím že pozice městské policie se bude nadále zlepšovat,protože již dnes má zcela nezastupitelnou pozici v bezpečnostním systému České republiky.Podívejme se například na stav v Praze,kdy se nabírá do stavů dalších 1000 strážníků.Proč asi,položme si tuto otázku!Jelikož PČR totálně propadá.Takže již dnes je jasné,že MĚSTSKÁ POLICIE stále expanduje a získává na vážnosti.Takže zdravím všechny nedoceněné strážníky městských policií a snad se na vás bude v připravované novele zákona 553/91 Sb.pamatovat.A mám informace z důvěryhodných zdrojů,že to tak bude.Takže hodně zdraví a pevné nervy při vašich riskantních zákrocích.

Ty nejsi, ale přece žádný strážník, ty jsi jen normální obyčejnej provokatér, který se zařadil do fronty těch idiotů, který maj mindráky s policie, protože sami překračují zákony.

for zálusk.
No ty jsi taky pěkně mimo mísu. U MP to opravdu musí být hodně nebezpečné, hlavně když se dělají odtahy, botičky, kontroly kolařů a chodců. Nechci ale MP nějak křivdit, vím, že mají také těžkou službu, také jsem nějaký rok chodil po městě sám a pěšky. Že v Brně dělají měšťáci všechno sami není moc dobrá vizitka. Jestli to ovšem chtějí dělat dobře, tak se nemůžou navážet do všeho. Stačí mi, když vidím v TV jejich zásahovou jednotku a mám strach za ně. Jestli vidíš potřebnost MP v tom, jak se k ní nabírají lidé, je to tvůj názor. Já v tom vidím jen to, že do MP se hrne mnohem víc peněz a je tahle služba pro lidi zajímavější. To je odpověď na tvou otázku. PČR v současné době propadá, to máš pravdu. Není to ale vinou policistů, je to vina managementu a zákona, o kterém je zde řeč. Hezky jsi to napsal o těch nedoceněných strážnících. Ty jsi asi jeden z nich viď? :-) Ty o té službě na nějakém obvodu asi moc nevíš, podle toho, jak píšeš. A s tou spodinou (opravdovou) jsi také asi ještě pořádně nepřišel do styku. Nebo myslíš ty řidiče s botama a chodce? :-) Na divokém západě to tu bude vypadat, když o důležitých věcech budou rozhodovat lidé tvého ražení.
Ahojky a teď jsem zvědavý, jak mi odpovíš. Šlápl jsem ti na kuří oko viď?

Prosimtě, tohohle ten provokatér právě chtěl dosáhnout, že se tady budem obhajovat proti MP. Není to přitom žádný strážník, jen se za něj vydává. Jinak každý dělá svou práci za kterou je placen a může si vybrat ke komu nastoupí a dále není co řešit.

For zálusk.
Tak jsem si myslel, že spolu dáme řeč a asi ti došly argumenty. Nebo už musíš do rachoty a na dvoře na tebe čeká šofér s KUKA vozem?

Příčinou vzniku Městských a Obecních policií byl myslím zoufalý stav veřejného pořádku , místní dopravy a řešení přestupků občanů v obcích a městech. Výtržnické partičky mladistvých , nepřispůsobiví občané , opilci , narušené mezilidské vztrahy a všeobecný " bordel" jsou to hlavní s čím se občané denně setkávají , co mají denně na očích a co jim nejvíce vadí. Policie ČR v tomto ohledu selhává , prostě na to nestačí a to díky nízkému počtu policistů , bezzubým zákonům s legračními a nevymožitelnými tresty pro přestupce, kteří ve svém jednání stále dál a dál pokračují . Policie ČR navíc řeší daleko širší agendu než MP. Jedná se o objasňování trestných činů, zjišťování pachatelů, zkrácená řízení, pátrání po osobách a věcech, správní řízení a další činosti. Na klasickou obchůzkovou činnost zaměřenou na veřejný pořádek a zjišťování a případně i řešení přestupků již tedy moc prostoru nezbývá. Stát, než aby podpořil navýšení počtů výkonných policistů v obchůzkové a hlídkové službě , umožnil vznik obecních a městských policií placených z rozpočtů jednotlivých měst a obcí. Přenáší tím odpovědnost právě na tyto subjekty. Kdo na to má, zaplatí si vlastní policii a to na úkor Policie ČR. Vždyť si stačí srovnat počty policistů na jednotlivých Obvodních odděleních policie ČR kterí vykonávají obchůzkovou a případně i hlídkovou službu s počtem strážníků v obcích a je to jasné.
Vzhledem k nízkým počtům police ČR je dnes činnost strážníků opravdu velmi potřebná a viditelná. Je si však nutné uvědomit, že tyto služby nestojí proti sobě a měly by pracovat v úzké spojitosti s tím, že každnému jeho jest. Tam kde jsou zřízeni , nechť strážníci řeší veřejný pořádek, kontrolují dodržování různých vyhlášek města a zakročují proti přestupcům , naplní tím svoje poslání a spokojenost občanů a Policii ČR tím uvolní ruce k ostatním činnostem. Myslím, že činnosti MP v současné době již mnohde překračují jejich původní poslání -viz různé zásahové skupiny proti nebezpečným pachatelům , pulty PCO a pod. Je na jedné straně hezké "akčně " zakročovat poti těmto osobám, ale co potom dál . Nastupuje administrativa, zpracování spisů, důkazní řízení , prostě hora papírů, kterou musí někdo vyrobit a zpracovat. To se však již děje v kanceláři a ne ve světle reflektorů. Není to nic akčního a příjemného ale je to minimálně stejně důležité nebo ještě důležitější ,než to samotné zadržení pachatele. Tady je potom " zaseklá" většina policistů ČR. Jinak obdobnou činnost jako strážník MP vykonává policista zařazený u hlídkové policie v rámci PČR a jejcih rizika sou obdobná.

11.02.2007 10:27 Franta
Kdo tady má mindráky? Fando koukni se do policejních řed co to tam máte za policajty! Denodeně je v TV, že policajti přepadli benzinku, přepadli kamiony, vybírali výpalný, dělali únosy..... Co by bylo, kdybychom zrušili policajty? Že by klesla kriminalita? Otevři oči a koukni se kolem sebe! Co máte za lidi u policie. Není to pouze o penězích. Soudci mají platy od 100 000 tisíc nahoru a také se podílejí na trestné činnosti. Tvoji kolegové z ÚOOZ také mají super příjem a jsou namočeni do trestné činnosti.

pro filcku
Tys tu dlouho nebyl, žádná sranda. Už sis umyl nohy? :-)

.
Ahoj tečko, Já mám za sebou kompletní koupel, ale ty si vypláchni tu tvoji sprostou papulu. Děláš policajtům ostudu. Nemusíš souhlasit s mím názorem, ale zkus mluvit slušně, pan ministr to ocení.

Tak tenhle člověk tedy ten " Zálusk " se alespoň přede mnou totálně ztrapnil. Je to naivní neznalec. A když jsem si to jeho povídání četl, tak mě to bylo úplně k smíchu.
Ale na vysvětlenou : Jako on jsem přemýšlel v době když jsem byl také městský strážník a takto jsem přemýšlel jen z naprosté neznalosti práce PČR. Policii ČR jsem vlastně znal jen ze situací, kdy jsme jako strážníci zjistili něco co mohlo být asi trestným činem a tak jsme ty od PČR zavolali, aby si to převzali a maximálně jsme napsali někdy úřední záznam.
Potom jsem odešel k Policii ČR a setkával jsem se z bývalými kolegy na mětské policii při své službě u PČR. pak jsem pochopil a poznal ten obrovský rozdíl v náplní práce a hloubky, která se vyžaduje u zpracování oznámených případů.

Dám zde jenom jednu perličku.

Když jsem jednou takhlen seděl na oddělení a byl jsem šťastný, že mám chviličku na prostudování přiděleného spisu, tak se ozval telefon a dozorčí mě řekl, že měšťáci řeší nějakého řidiče, který jim nechce předložit doklady totožnosti. Oprávnění strážníka je v tomto případě jasné, protože při přestupku má právo osobu, která nedoloží ( hodnověrně ) nebo nechce doložit totožnost, tuto osobu předvést na služebnu Policie ČR ke zjištění totožnosti. V tomto případě bylo ale jednodušší zavolat na PČR, že mají tento mrzký problém, který se u PČR běžně řeší předvedením ke zjištění tožnosti. Takže jsem se musel sebrat jít si nafasovat vozidlo a rozjel jsem se na místo, ale notně nasranej, protože jsem skutečně potřeboval dělat svou práci a ne abych ještě řešil takovou hovadinu. Když jsem tedy dojel na místo, tak zde stáli tři stážníci - bávalé kolegové a sddělili mě to co jsem již z oddělení věděl : Řidič se dopustil přestupku a odmítal předložit doklad totožnosti. Vyřešil jsem to asi tak za 90 vteřin, kdy jsem tomu člověku vysvětlil, jestli je nutné, abych si k vůli jeho hrátkám na to jestli vyndá ten průkazek s podobiznou a ukáže jej strážníkům, kteří dle zákona na to mají nárok - oprávnění a musel k vůli tomuhlen jet, když potřebuji dělat svou práci - řešit přijmuté oznámení.
Řidič vytáhnul obč. průkaz, já jsem ho předal vedle stojícímu strážníkovi a jel jsem nazpátek na oddělení pokračovat v přerušené myšlence. Úplně zbytečný výjezd a jen proto, že se někomu nechtělo důrazně pánovi připomenout možnost předvedení a toto třeba při jeho záměrné nespolupráci realizovat. To by se ale na straně strážníků musel psát papír, které se jim psát nechtěl a kterých my běžně píšeme stovky.
Když bude číst tohle nějaký ten strážník, tak ho prosím ať se nerozčiluje, není to všude stejné, někde se i solidně snaží spolupracovat s PČR a svá oprávnění dokáží využívat lépe než jsem popsal, ale u Mětské policie jsem byl 3 roky a můžu směle srovnávat, takže u Městské policie to byl ráj a u PČR je to peklo a kdo nevěří ať to zkusí a pochopí jako jsem pochopil i já.

Pro zálusk
Vážený je vidět, že z vás mluví neznalost. To že MP v Praze a v Brně si zřídili své zásahové jednotky je jejich věc, kdy jejich členové obdobně jako naší kolegové z URNY a KZJ trénují zákroky proti nebezpečným pachatelům a pak zakročují proti pachateli občanského soužití na kterého od nás jezdí řadový policisté. Tak nesrovnávejte jablka s hruškami.
Jen pro vaší informaci nás na oddělení nikoho nebaví dělat administrativu, ale musíme a nikdo jiný to za nás neudělá. Už dávno mohli naši zákonodárci tuto činnost zjednodušit po vzoru zemích EU, ale nikomu se nechce, ale můžeme za to my.

Prosimtě čeho se má týkat ta novela 553/91???

Deník Šíp - 10.2.2007
Policisté zrušili demonstraci
Policisté nebudou demonstrovat! Plánovaná demonstrace proti novému služebnímu zákonu se před ministerstvem vnitra tento měsíc konat nebude. Zástupci odborů a ministerstva vnitra slíbili nápravu. Společně svolali shromáždění všech příslušníků bezpečnostních sborů. Středeční schůzky se účastnili zástupci Iniciativy, kteří organizovali demonstraci, vedení Nezávislého odborového svazu a první náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar.
"Konečná dohoda zněla, že žádná demonstrace nebude. Musím ale pominout legitimitu Iniciativy, protože zastupuje jen pár nespokojených lidí," prohlásil po schůzce Salivar.

Nečetl jsem plátek ŠÍP z 10.2.2007 a nevím co údajně prohlásil při jednání se zástupci policistů INICIATIVA a NOS pan Salivar. Mylím, že to neví ani autor článku v plátku ŠÍP. Pokud je však pravdivá informace o nekonání , případně o odložení demonstrace policistů proti dopadům nového služebního zákona s tím, že dojde skutečně k serioznímu jednání o těchto věcech a ke skutečné snaze o zjednání nápravy,myslím že je to dobrá zpráva a cesta správným směrem. Pouze hlupák se může tomuto posunu věcí vysmívat.

To je super. Ještě vám poldům párkrát posunou termín demonstrace a vy zapomenete, proč jste vlastně chtěli demonstrovat.

Pro Filcku
Poté co jsi zareagoval je mi jasné, že jsi to byl ty co jsi se za mne vydával. Tímto jsi se u mne totálně zesměšnil, kdy jsi zakomplexovaný ubožák, který umí jenom kritizovat a urážet.

Dle interních informací ze setkání NOS x Iniciativa x Salivar vyplývá, že demonstrace je i nadále jednou z možností, jak hájit zájmy řadových policistů. Na druhé straně vedení resortu činí kroky k tomu, aby nabídlo solidní řešení problémů. Díky Bohu za vstřícnost Salivara, PP dělá mrtvého brouka.

Souhlasím s tebou

To by mělo zajímalo, který ubožák začal používat můj nick.

Pro Poldu 33
To není úmysl, tady pouze někteří nevědí jak se jmenují.

Jestli někomu z policajtů snížili plat, tak je to v pořádku. Těm policajtům, co tu diskutují snížili málo.

To si musíš pořád na někoho hrát? Můj nick zas tak anonymní není. Protože velká většina policistů mě zná. Tak si používej laskavě svůj a nehraj si na někoho jiného!

4 Lars
- Nemocenská se platila a vypočítávala stějně jako u jakékoliv jiné profese, tedy podle stávajících předpisů.
- Odchod do důchodu v 55 letech neměla jen policie, ale i jiná povolání, tam kde byla opotřebovanost zaměstnanců vyšší. V současné době to tak již není. Osobně se Vás zeptám, jak si představujete člověka staršího 55-ti let jak se po ulicích za někým honí. To nemá s délkou průměrného produktivního věku co dělat, je to o schopnosti vykonávat své povolání, navíc jaké další uplatnění má takový člověk ve společnosti pro kterou až 35 let pracoval?
- Příspěvky na dovolenou jsou policistům poskytovány z FKSP 1x za 2 roky, žádost musíte podat v kalendářním roce předcházejícím. FKSP může čerpat každý podnik, který na něj přispívá.
- Část vlastních rekreačních zařízení policie rozprodala.

A zase to není všudec stejné. U nás si můžu dát žádost 1x za 4 roky. Má manželka má příspěvek od firmy každý rok!

U vojáků co jsem slyšel, mají nárok každý rok, pokud nevyberou přechází do dalšího roku = 5 let nevybírám, pak vyberu za 5 let a jedu na pěknou dovolenou.

4 Jesy
Moje manželka třeba nemá nárok žádný :-)

4 Kutil Tim: Ale za to já nemůžu! To je věc firmy, která zaměstnává! Ale teď vážně:-) Vkládal jsem do nového ministra velké naděje, že konečně očistí Policii od pochybného hospodaření a rodiných klanů! Ale je stejnej jako ti před ním! Nechce vidět problémy, které tu jsou. Má v hlavě P1000 a tím udělal všechno! Měněj se okna, stoly židle, výpočetní technika. Super, je to potřeba! Ale, že nevyhovují rozvody elektřiny, takže ta technika, když se zapne najednou bude vyhazovat pojistky a nebo vyhoří. Že nevyhovují odpady. To jsou věci, které nejsou vidět! Že dostaneme techniku, která ve finále je dražší než v prodejně u nás ve městě. Asi rozhodují lidé, kteří o tom moc nevědí. A dalo by se pokračovat donekonečna!

Škoda jen, že veškerý problém se převedl pouze na výši platů, ikdyž to je téma nejcitlivější, není nejdůležitější.
Všechno vyplývá ze zákona a těch ostatních nařízení, které se do obecného povědomí nedostanou, vlastně ani nesmí dostat. :-(

na hasiče se kašle nikdy nic jo přispějou malýmu na tábor odbory to je vše

kde sloužíš, že dostáváš příspěvek na dovolenou ? V Praze na správě jsme ještě nikdy nic nedostali.jen ti nahoře a policejním prezidiu.asi jsme vyjímka.

kde sloužíš, že dostáváš příspěvek na dovolenou ? V Praze na správě jsme ještě nikdy nic nedostali.jen ti nahoře a policejním prezidiu.asi jsme vyjímka.