Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

No tak mi něgdo napiště, je mi smutno.

Víte, já jsem prošel těškým časem, když jsem byl malý, narodil jsemse předčasně ve 2 měsíci a ten handicap už jsem nedohnal. Gdybyjste viděli, jak byl ten titul drahý. Musel jsem po večerech uklízet na Hlaváku WC, abych to zaplatil. Tam jsem získal kladný vstah k filckám. Ještě mám v zásobě nicka Muňka.

Jo, jsem slabej v pravopisu, vým to a je mi to líto. Ale na podňikáňí mi to ztačí.

Jsem jen ta nejmenší filcka, ze všech filcek nejfilckovatější. Sice mám JUDra, ale toho jsem si koupil za komárů, kyškyš. Studoval jsem s vaším ministrem.

Pro FILCKU:

Velkými písmeny mezi uvozovkami naznačím hrubé pravopisné chyby, které jsi na těch pár řádcích napsal:

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej m"Ě" o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příli"Ž". Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe v"I"dělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být záv"Y"slej na tom co m"Ě" zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a "S"kus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní" " autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod de"N"ě. To ti za to nestojí. Změň to!

A to jsem Ti tam nedoplňoval chybějící čárky mezi větami.

Pro Filcku.

Ale aspoň se neschovávám pod cizí jméno.
Ostatně Tvůj nick asi svědčí i o Tvé povaze. Jen takový parazit, který jen vysává ostatní, ale nic jim za to na oplátku nedává. Jen otravuje. Prostě FILCKA

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej mě o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příliž. Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe vidělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být závyslej na tom co mě zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a skus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod deně. To ti za to nestojí. Změň to!

Filcko, já v soukromém sektrou dělal, byl jsem OSVČ při práci. Tato další práce neměla ani nejmenší vliv na práci příslušníka a přesto mi to dle zákona zakázali. Proč tu neustále všechny nabádáš k tomu, aby odešli???? Oni nestudovali několik škola a nevěnovali se studiu odborných předmětů a sebevzdělávání obecně, aby tyto zkušenosti nevyužili a jestli ti vadí, že je už dost velké množství lidí u bezpečnostního sboru, kteří chtějí moderní a fungující policii, tak to bude nejspíše z toho důvodu, že se toho sám bojíš....jinak to nevidím, pokud jsi slušný, poctivý a řádný občan naší země, jejich nesouhlas musíš chápat a podpořit a stejně jako ty je jejich právem se svobodně vyjadřovat a upozorňovat na chyby případně věci, které jim brání jejich práci dělat lépe. Navíc ti nevěřím ani toho tvého JUDr., protože neznám doktora práv, který neumí česky. Dál už na tebe nebudu reagovat, je to zbytečná ztráta času.....

pro filcku ...závyslej, vidělám, deně.....no správná čecha, tak si to užívej ten tvůj velesvět...Honza

Jsme celník a sloužil jsme u vězeňské stráže Praha Pankrác... Tak můžu jen říct těm zamindrákovanejm blbečkům co tady nasazují na příslušníky ,že si sami nemou přiznat ,že na to nemaj a tak raději na příslušníky nadávaj. Jen si to zkuste těma testama projít-minimum co tu nadává by je udělalo.. A vy idioti nedokážete pochopit ,že příslušníci narozdíl od civilů složí lidem a v případě ohrožení Vám pomůžou i s nasazením života ,ale to je rozdíl od civilů a to nemůžou blbci pochopit!!! Zkuste si přečíst služební přísahu.. Držim palce kolegové!!!

No, ty jsi se tedy předvedl... Ten písemný projev, to je odraz inteligence...

Jak může takovýto člověk někde sloužit, když neovládá ani svoji mateřskou řeč.

tady je docela dobrá diskuze to co jsi adame fakt napsal je dobrý!!!!!!!!!!!!!! :-)

Filcko, chlapáku, JÁ jsem tečka!!! Jestli najdeš v mých příspěvcích nějaké hrubé výrazy, tak jsi borec. (Zralý na vyšetření u očního) :-) . Možná že by bylo pro tebe dobré vzít si pravidla pravopisu a máknout na sobě. Ty hrubky ti nesluší. Taková moudra tu pouštíš a takhle se jen shazuješ. :-)

tečko napčíklad toto je tvůj text a máš to tam i s datem

10.02.2007 18:26 .
Mě nevytočíš čuráčku.Na to ty prostě nemáš

Na hrubky se vys... tvoji kolegové hrubky taky neřeší a mají vysokoškolské vzdělání.

Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?

Jesltli je Filcka doktor práv, tak potěš.....s právem se tu moc nepředvedl....

11.02.2007 13:36 Karel
Zdravím tě šerloku, to budeš pátrat po všech co vyloženě nevychvalují policii až do nebe? A co třeba civil, xyxy a další, taky mají webovky? A co takhle jít okamžitě pana doktora zatknou za to že píše na tomto webu! Co takhle napadení veřejného činitele, to by šlo, ne? Vždyť vy jste jako poslanci a snátoři.... nedotknutelní.

Chudák Blažka, ty jsi mu dal. Copak ti není jasné, že nick a e-mail si může každý napsat podle svého? Viz tento příspěvek.

Právě že mi to jasné je. Chtěl jsem poukázat na to, že tito ubožáčci se pořád jen za někoho schovávají a to nejen tady. Přinášejí si to ze svého života mimo internet. Když říkají své "názory" tak místo aby třeba zůstali v úplné anonymitě, tak ještě uvedou cizí konkrétní jméno a ještě jej poškodí.

11.02.2007 13:55 Karel
hlavně že vy policajti sem uvádíte svá celá jména včetně adres a telefonů.

JUDr. a taková ubohá filcka

11.02.2007 14:25 gesvik
ty za to nemůžeš, ty jseš jenom 11.02.2007 14:25 gesvik.

ty víš moc dobře ubožáčku

Co říkáte na státní svátky? Pokud jsem správně pochopil program EKIS, tak ve vícesměnném provozu jsem na rozdíl od jednosměnného povinen si svátky nadsloužit.....tohle není diskriminace?

V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Diskriminace ano, ale normálních lidí.

Ptal jsem se na svátky, u kterých mají všichni občané našeho státu nárok na volno nebo na jejich zaplacení, pokud musí být v práci. Tvé nesmysly mě nezajímají, nejsou ani pravdivé.

1) 6 týdnů dovolené je v nepřetržitém provozu 24 dní
2) 2 týdny rehabilitace je pro příslušníky nad 15 let praxe
3) 2 týdny dovolené jsi vzal kde?
4) 0,5 hodiny k dobru - to je co? Jestli máš na mysli přestávku na oddech a jídlo, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže ikdyž jsi ve službě, jsi tam zadarmo
5) Ptal jsem se na státní svátky, kde jsou povinni příslušníci nadsluhovat, případně si brát dovolenou i na tento den,

takže děkuji za názor, ale je mimo mísu.....

4 Hodiny: je to trošku jinak!Na rehabilitace má nárok policista po odsloužení 15 ti let. Nevím jestli si někdo z ostatních občanů musil vybírat dovolenou o sobatách a nedělích. Policisté ano. Kolik má zaměstnanec dovolené a jestli má třeba příspěvek na dovolenou. Záleží na kolektivní smlouvě a na zaměstnavateli! Jsou firmy, kde mají zaměstnanci určité finance na dovolenou. Takže pokud něco napíšete, zjistěte si fakta a přečtěte si zákon č 361/2003 Sb. Zde máte vše popsané!

Hochu, já ho mám přečtený dobře. To co jsem psal je pravda, to neoddiskutuješ

Nejsem žádný hoch, fond pracovní doby není u PČR na hodiny, protože je zde rozdílný systém služeb a ten nelze vykládat pracovními dny a ve zbytku jsem tvé tvrzení doplnil, to jsi určitě pochopil. O 2 týdnech jsi mluvil nevím pro které specializované složky a těm byla tato dovolená resp.rehabilitace zrušeny a 0,5hodiny je která pravda? Co to je půl hodiny? Pokud mluvíš o 150hodinách zdarma, tak k nim přičti dalších 80 hodin svátků, které musíme nadsloužit, takže už je to na 230hod.....můžeš pokračovat dál ve vysvětlování, třeba se nečemu přiučím, díky...:-)

fond pracovní doby není na dny, ale hodiny

Bohužel, ty se nepřiučíš, když nevíš, kolik je pracovní doba a dovolená podle zákoníku práce. To je marný, realita mimo PČR ti uniká. Končím.

Tobě uniká realita u příslušníků bezpeč.sborů, kde to, co uvádíš, není pravda...:-)

a ještě bych dodal, že já tu nesrovnávám zákoník práce a zákon o služebním poměru. Ty ano a ještě minimálně jeden z nich neznáš........

pro asdf
Jak to čtu, tak Hodiny má pravdu. Zákony neznáš ty. Nebo jestli ano, tak napiš jedinou věc, ve které se pletl.

přečti si "pro Hodiny", máš tam 4 body, ve kterých jsem napsal vše podstatné. On se vyjadřoval o zák.o služebním poměru.....já o zákoníku práce nikoliv....

Ale on má pravdu, 6 týdnů dovolené je o dva víc než podle zákoníku práce a 37,5 hod. týdně je o půl hodiny méně než podle zákoníku práce. To se vše píše v těch dvou zákonech. Je to tak těžké pochopit? Zato jsem se tam nedočetl o nějakých 24 dnech dovolené v nepřetržitém provozu...Ty jseš fakt mimo. Jestli to bereš jako dovolenou za 12 a 24 hod. služby, tak máš za ty služby zase volno. Ty jseš opravdu hňup. Tobě bych chtěl velet...To musí být dřina ti něco vysvětlit. Chudák tvůj vedoucí.

6 týdnů není 6 týdnů, umíš číst a jistě vidíš 24 dní, které jsem napsal.... 37,5hod.týdně je pro jednosměnný provoz, vícesměnné toto měli i předtím, ale je to v průměru, tzn., že v týdnu složí mnohem víc. Dalším problémem je nedodržování zákona, nezapisují se uváděné hodiny (150hod.) zdarma, když je odsloužíš. Prostě ti nadřízený řekne, že jsi byl v práci navíc dobrovolně a nic ti do "zelených hodin" nezapíše a spoustu dalších. Prostě o praxi nic nevíte a srovnávat zákoník práce se zákonem o služebním poměru je stejné jako srovnávat různé druhy práce....prostě je to nesmysl.

o zákoníku práce jsem se nevyjadřoval, takže proč soudíš můj názor, já psal o ZoSP. Jestli zmiňuje tu půlhodinu, tak ti to přiblížím z praxe. Pokud má kdokoliv z vícesměnného provozu 12hodinou službu, z této doby se mu započítává do fondu 11hod.a je jedno, jestli měl čas na 2 x přestávku, navíc po pracovní době ve spoustě případů zůstávají na pracovišti ještě cca 0,5 - 1hod., kterou jim opět nikdo neproplatí. Pokud zůstanou i déle, šéf jim to nezapočítá ani do 150hod., už tomu rozumíš z tohoto pohledu? Takže jaké jsou ty výhody?

jo už ti rozumím, ty výhody jsou napsané v zákoně....to je ale tak všechno.....v praxi je to trochu jiné......a proto tu všichni reagují....každý si zákon vykládá po svém...

Filcko, NOVÁKU, JURO BRNO, CIVIL, nejste náhodou z řad lidí, kterří jsou ctihodní, slušní, nekonfliktní jako třeba v tomto případě :

11.2. 2007 11:46

KARLOVY VARY - Policejní hlídka chtěla řidiče vozu značky BMW zastavit, protože bezohlednou, rychlou a riskantní jízdou a najížděním do protisměru vážně ohrožoval bezpečnost silničního provozu, uvedla mluvčí.

"Na to však muž nereagoval a začal policistům ujíždět. V obci Dolní Rychnov na Sokolovsku úmyslně naboural do služebního vozidla policie, které se ho snažilo předjet. Když oba vozy zastavily a policista vystoupil s cílem dokončit služební zákrok, řidič BMW se prudce rozjel proti služebnímu vozu a narazil do jeho přední části a do otevřených levých předních dveří," popsala situaci.

Policista se zachránil tím, že včas naskočil zpět do služebního vozu. Honička pak pokračovala směrem na Rudolec, kde pronásledovaný řidič zanechal odemčené vozidlo a utekl. Policistům se ho ale podařilo zadržet.

Ne

11.02.2007 13:01 Past
Co by jste kluci dělali, kdyby včichni lidi byli slušní a nekonfliktní? Vždyť by jste se nudili. To by jste nedělali za ta love už vůbec nic. "Jasně, uhádnuls, jsme recividisti, 10xn soudně trestaní za ty nejtěžší zločiny. Za volantem jsme ti nejhorší piráti silnic. Patříme na šibenici!" Ty kašpárku, podívej se kolik % policajtů jak měšťáků, tak stáťáků je u skinheadů, neonacistů, fašistů a podobnejch uchylů. Podívej se taky kolik bastardů co dělají veřejně bordel jsou synáčci právě policajtů, st. zástupců, soudců, politiků, kontraverzních podnikatelů a pod.

filcko malinká otravná, kašpárek sji tady pouze ty