Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

No tak mi něgdo napiště, je mi smutno.

Víte, já jsem prošel těškým časem, když jsem byl malý, narodil jsemse předčasně ve 2 měsíci a ten handicap už jsem nedohnal. Gdybyjste viděli, jak byl ten titul drahý. Musel jsem po večerech uklízet na Hlaváku WC, abych to zaplatil. Tam jsem získal kladný vstah k filckám. Ještě mám v zásobě nicka Muňka.

Jo, jsem slabej v pravopisu, vým to a je mi to líto. Ale na podňikáňí mi to ztačí.

Jsem jen ta nejmenší filcka, ze všech filcek nejfilckovatější. Sice mám JUDra, ale toho jsem si koupil za komárů, kyškyš. Studoval jsem s vaším ministrem.

Pro FILCKU:

Velkými písmeny mezi uvozovkami naznačím hrubé pravopisné chyby, které jsi na těch pár řádcích napsal:

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej m"Ě" o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příli"Ž". Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe v"I"dělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být záv"Y"slej na tom co m"Ě" zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a "S"kus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní" " autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod de"N"ě. To ti za to nestojí. Změň to!

A to jsem Ti tam nedoplňoval chybějící čárky mezi větami.

Pro Filcku.

Ale aspoň se neschovávám pod cizí jméno.
Ostatně Tvůj nick asi svědčí i o Tvé povaze. Jen takový parazit, který jen vysává ostatní, ale nic jim za to na oplátku nedává. Jen otravuje. Prostě FILCKA

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej mě o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příliž. Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe vidělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být závyslej na tom co mě zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a skus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod deně. To ti za to nestojí. Změň to!

Filcko, já v soukromém sektrou dělal, byl jsem OSVČ při práci. Tato další práce neměla ani nejmenší vliv na práci příslušníka a přesto mi to dle zákona zakázali. Proč tu neustále všechny nabádáš k tomu, aby odešli???? Oni nestudovali několik škola a nevěnovali se studiu odborných předmětů a sebevzdělávání obecně, aby tyto zkušenosti nevyužili a jestli ti vadí, že je už dost velké množství lidí u bezpečnostního sboru, kteří chtějí moderní a fungující policii, tak to bude nejspíše z toho důvodu, že se toho sám bojíš....jinak to nevidím, pokud jsi slušný, poctivý a řádný občan naší země, jejich nesouhlas musíš chápat a podpořit a stejně jako ty je jejich právem se svobodně vyjadřovat a upozorňovat na chyby případně věci, které jim brání jejich práci dělat lépe. Navíc ti nevěřím ani toho tvého JUDr., protože neznám doktora práv, který neumí česky. Dál už na tebe nebudu reagovat, je to zbytečná ztráta času.....

pro filcku ...závyslej, vidělám, deně.....no správná čecha, tak si to užívej ten tvůj velesvět...Honza

Jsme celník a sloužil jsme u vězeňské stráže Praha Pankrác... Tak můžu jen říct těm zamindrákovanejm blbečkům co tady nasazují na příslušníky ,že si sami nemou přiznat ,že na to nemaj a tak raději na příslušníky nadávaj. Jen si to zkuste těma testama projít-minimum co tu nadává by je udělalo.. A vy idioti nedokážete pochopit ,že příslušníci narozdíl od civilů složí lidem a v případě ohrožení Vám pomůžou i s nasazením života ,ale to je rozdíl od civilů a to nemůžou blbci pochopit!!! Zkuste si přečíst služební přísahu.. Držim palce kolegové!!!

No, ty jsi se tedy předvedl... Ten písemný projev, to je odraz inteligence...

Jak může takovýto člověk někde sloužit, když neovládá ani svoji mateřskou řeč.

tady je docela dobrá diskuze to co jsi adame fakt napsal je dobrý!!!!!!!!!!!!!! :-)

Filcko, chlapáku, JÁ jsem tečka!!! Jestli najdeš v mých příspěvcích nějaké hrubé výrazy, tak jsi borec. (Zralý na vyšetření u očního) :-) . Možná že by bylo pro tebe dobré vzít si pravidla pravopisu a máknout na sobě. Ty hrubky ti nesluší. Taková moudra tu pouštíš a takhle se jen shazuješ. :-)

tečko napčíklad toto je tvůj text a máš to tam i s datem

10.02.2007 18:26 .
Mě nevytočíš čuráčku.Na to ty prostě nemáš

Na hrubky se vys... tvoji kolegové hrubky taky neřeší a mají vysokoškolské vzdělání.

Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?

Jesltli je Filcka doktor práv, tak potěš.....s právem se tu moc nepředvedl....

11.02.2007 13:36 Karel
Zdravím tě šerloku, to budeš pátrat po všech co vyloženě nevychvalují policii až do nebe? A co třeba civil, xyxy a další, taky mají webovky? A co takhle jít okamžitě pana doktora zatknou za to že píše na tomto webu! Co takhle napadení veřejného činitele, to by šlo, ne? Vždyť vy jste jako poslanci a snátoři.... nedotknutelní.

Chudák Blažka, ty jsi mu dal. Copak ti není jasné, že nick a e-mail si může každý napsat podle svého? Viz tento příspěvek.

Právě že mi to jasné je. Chtěl jsem poukázat na to, že tito ubožáčci se pořád jen za někoho schovávají a to nejen tady. Přinášejí si to ze svého života mimo internet. Když říkají své "názory" tak místo aby třeba zůstali v úplné anonymitě, tak ještě uvedou cizí konkrétní jméno a ještě jej poškodí.

11.02.2007 13:55 Karel
hlavně že vy policajti sem uvádíte svá celá jména včetně adres a telefonů.

JUDr. a taková ubohá filcka

11.02.2007 14:25 gesvik
ty za to nemůžeš, ty jseš jenom 11.02.2007 14:25 gesvik.

ty víš moc dobře ubožáčku

Co říkáte na státní svátky? Pokud jsem správně pochopil program EKIS, tak ve vícesměnném provozu jsem na rozdíl od jednosměnného povinen si svátky nadsloužit.....tohle není diskriminace?

V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Diskriminace ano, ale normálních lidí.

Ptal jsem se na svátky, u kterých mají všichni občané našeho státu nárok na volno nebo na jejich zaplacení, pokud musí být v práci. Tvé nesmysly mě nezajímají, nejsou ani pravdivé.

1) 6 týdnů dovolené je v nepřetržitém provozu 24 dní
2) 2 týdny rehabilitace je pro příslušníky nad 15 let praxe
3) 2 týdny dovolené jsi vzal kde?
4) 0,5 hodiny k dobru - to je co? Jestli máš na mysli přestávku na oddech a jídlo, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže ikdyž jsi ve službě, jsi tam zadarmo
5) Ptal jsem se na státní svátky, kde jsou povinni příslušníci nadsluhovat, případně si brát dovolenou i na tento den,

takže děkuji za názor, ale je mimo mísu.....

4 Hodiny: je to trošku jinak!Na rehabilitace má nárok policista po odsloužení 15 ti let. Nevím jestli si někdo z ostatních občanů musil vybírat dovolenou o sobatách a nedělích. Policisté ano. Kolik má zaměstnanec dovolené a jestli má třeba příspěvek na dovolenou. Záleží na kolektivní smlouvě a na zaměstnavateli! Jsou firmy, kde mají zaměstnanci určité finance na dovolenou. Takže pokud něco napíšete, zjistěte si fakta a přečtěte si zákon č 361/2003 Sb. Zde máte vše popsané!

Hochu, já ho mám přečtený dobře. To co jsem psal je pravda, to neoddiskutuješ

Nejsem žádný hoch, fond pracovní doby není u PČR na hodiny, protože je zde rozdílný systém služeb a ten nelze vykládat pracovními dny a ve zbytku jsem tvé tvrzení doplnil, to jsi určitě pochopil. O 2 týdnech jsi mluvil nevím pro které specializované složky a těm byla tato dovolená resp.rehabilitace zrušeny a 0,5hodiny je která pravda? Co to je půl hodiny? Pokud mluvíš o 150hodinách zdarma, tak k nim přičti dalších 80 hodin svátků, které musíme nadsloužit, takže už je to na 230hod.....můžeš pokračovat dál ve vysvětlování, třeba se nečemu přiučím, díky...:-)

fond pracovní doby není na dny, ale hodiny

Bohužel, ty se nepřiučíš, když nevíš, kolik je pracovní doba a dovolená podle zákoníku práce. To je marný, realita mimo PČR ti uniká. Končím.

Tobě uniká realita u příslušníků bezpeč.sborů, kde to, co uvádíš, není pravda...:-)

a ještě bych dodal, že já tu nesrovnávám zákoník práce a zákon o služebním poměru. Ty ano a ještě minimálně jeden z nich neznáš........

pro asdf
Jak to čtu, tak Hodiny má pravdu. Zákony neznáš ty. Nebo jestli ano, tak napiš jedinou věc, ve které se pletl.

přečti si "pro Hodiny", máš tam 4 body, ve kterých jsem napsal vše podstatné. On se vyjadřoval o zák.o služebním poměru.....já o zákoníku práce nikoliv....

Ale on má pravdu, 6 týdnů dovolené je o dva víc než podle zákoníku práce a 37,5 hod. týdně je o půl hodiny méně než podle zákoníku práce. To se vše píše v těch dvou zákonech. Je to tak těžké pochopit? Zato jsem se tam nedočetl o nějakých 24 dnech dovolené v nepřetržitém provozu...Ty jseš fakt mimo. Jestli to bereš jako dovolenou za 12 a 24 hod. služby, tak máš za ty služby zase volno. Ty jseš opravdu hňup. Tobě bych chtěl velet...To musí být dřina ti něco vysvětlit. Chudák tvůj vedoucí.

6 týdnů není 6 týdnů, umíš číst a jistě vidíš 24 dní, které jsem napsal.... 37,5hod.týdně je pro jednosměnný provoz, vícesměnné toto měli i předtím, ale je to v průměru, tzn., že v týdnu složí mnohem víc. Dalším problémem je nedodržování zákona, nezapisují se uváděné hodiny (150hod.) zdarma, když je odsloužíš. Prostě ti nadřízený řekne, že jsi byl v práci navíc dobrovolně a nic ti do "zelených hodin" nezapíše a spoustu dalších. Prostě o praxi nic nevíte a srovnávat zákoník práce se zákonem o služebním poměru je stejné jako srovnávat různé druhy práce....prostě je to nesmysl.

o zákoníku práce jsem se nevyjadřoval, takže proč soudíš můj názor, já psal o ZoSP. Jestli zmiňuje tu půlhodinu, tak ti to přiblížím z praxe. Pokud má kdokoliv z vícesměnného provozu 12hodinou službu, z této doby se mu započítává do fondu 11hod.a je jedno, jestli měl čas na 2 x přestávku, navíc po pracovní době ve spoustě případů zůstávají na pracovišti ještě cca 0,5 - 1hod., kterou jim opět nikdo neproplatí. Pokud zůstanou i déle, šéf jim to nezapočítá ani do 150hod., už tomu rozumíš z tohoto pohledu? Takže jaké jsou ty výhody?

jo už ti rozumím, ty výhody jsou napsané v zákoně....to je ale tak všechno.....v praxi je to trochu jiné......a proto tu všichni reagují....každý si zákon vykládá po svém...

Filcko, NOVÁKU, JURO BRNO, CIVIL, nejste náhodou z řad lidí, kterří jsou ctihodní, slušní, nekonfliktní jako třeba v tomto případě :

11.2. 2007 11:46

KARLOVY VARY - Policejní hlídka chtěla řidiče vozu značky BMW zastavit, protože bezohlednou, rychlou a riskantní jízdou a najížděním do protisměru vážně ohrožoval bezpečnost silničního provozu, uvedla mluvčí.

"Na to však muž nereagoval a začal policistům ujíždět. V obci Dolní Rychnov na Sokolovsku úmyslně naboural do služebního vozidla policie, které se ho snažilo předjet. Když oba vozy zastavily a policista vystoupil s cílem dokončit služební zákrok, řidič BMW se prudce rozjel proti služebnímu vozu a narazil do jeho přední části a do otevřených levých předních dveří," popsala situaci.

Policista se zachránil tím, že včas naskočil zpět do služebního vozu. Honička pak pokračovala směrem na Rudolec, kde pronásledovaný řidič zanechal odemčené vozidlo a utekl. Policistům se ho ale podařilo zadržet.

Ne

11.02.2007 13:01 Past
Co by jste kluci dělali, kdyby včichni lidi byli slušní a nekonfliktní? Vždyť by jste se nudili. To by jste nedělali za ta love už vůbec nic. "Jasně, uhádnuls, jsme recividisti, 10xn soudně trestaní za ty nejtěžší zločiny. Za volantem jsme ti nejhorší piráti silnic. Patříme na šibenici!" Ty kašpárku, podívej se kolik % policajtů jak měšťáků, tak stáťáků je u skinheadů, neonacistů, fašistů a podobnejch uchylů. Podívej se taky kolik bastardů co dělají veřejně bordel jsou synáčci právě policajtů, st. zástupců, soudců, politiků, kontraverzních podnikatelů a pod.

filcko malinká otravná, kašpárek sji tady pouze ty