4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

No tak mi něgdo napiště, je mi smutno.

Víte, já jsem prošel těškým časem, když jsem byl malý, narodil jsemse předčasně ve 2 měsíci a ten handicap už jsem nedohnal. Gdybyjste viděli, jak byl ten titul drahý. Musel jsem po večerech uklízet na Hlaváku WC, abych to zaplatil. Tam jsem získal kladný vstah k filckám. Ještě mám v zásobě nicka Muňka.

Jo, jsem slabej v pravopisu, vým to a je mi to líto. Ale na podňikáňí mi to ztačí.

Jsem jen ta nejmenší filcka, ze všech filcek nejfilckovatější. Sice mám JUDra, ale toho jsem si koupil za komárů, kyškyš. Studoval jsem s vaším ministrem.

Pro FILCKU:

Velkými písmeny mezi uvozovkami naznačím hrubé pravopisné chyby, které jsi na těch pár řádcích napsal:

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej m"Ě" o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příli"Ž". Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe v"I"dělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být záv"Y"slej na tom co m"Ě" zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a "S"kus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní" " autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod de"N"ě. To ti za to nestojí. Změň to!

A to jsem Ti tam nedoplňoval chybějící čárky mezi větami.

Pro Filcku.

Ale aspoň se neschovávám pod cizí jméno.
Ostatně Tvůj nick asi svědčí i o Tvé povaze. Jen takový parazit, který jen vysává ostatní, ale nic jim za to na oplátku nedává. Jen otravuje. Prostě FILCKA

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej mě o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příliž. Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe vidělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být závyslej na tom co mě zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a skus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod deně. To ti za to nestojí. Změň to!

Filcko, já v soukromém sektrou dělal, byl jsem OSVČ při práci. Tato další práce neměla ani nejmenší vliv na práci příslušníka a přesto mi to dle zákona zakázali. Proč tu neustále všechny nabádáš k tomu, aby odešli???? Oni nestudovali několik škola a nevěnovali se studiu odborných předmětů a sebevzdělávání obecně, aby tyto zkušenosti nevyužili a jestli ti vadí, že je už dost velké množství lidí u bezpečnostního sboru, kteří chtějí moderní a fungující policii, tak to bude nejspíše z toho důvodu, že se toho sám bojíš....jinak to nevidím, pokud jsi slušný, poctivý a řádný občan naší země, jejich nesouhlas musíš chápat a podpořit a stejně jako ty je jejich právem se svobodně vyjadřovat a upozorňovat na chyby případně věci, které jim brání jejich práci dělat lépe. Navíc ti nevěřím ani toho tvého JUDr., protože neznám doktora práv, který neumí česky. Dál už na tebe nebudu reagovat, je to zbytečná ztráta času.....

pro filcku ...závyslej, vidělám, deně.....no správná čecha, tak si to užívej ten tvůj velesvět...Honza

Jsme celník a sloužil jsme u vězeňské stráže Praha Pankrác... Tak můžu jen říct těm zamindrákovanejm blbečkům co tady nasazují na příslušníky ,že si sami nemou přiznat ,že na to nemaj a tak raději na příslušníky nadávaj. Jen si to zkuste těma testama projít-minimum co tu nadává by je udělalo.. A vy idioti nedokážete pochopit ,že příslušníci narozdíl od civilů složí lidem a v případě ohrožení Vám pomůžou i s nasazením života ,ale to je rozdíl od civilů a to nemůžou blbci pochopit!!! Zkuste si přečíst služební přísahu.. Držim palce kolegové!!!

No, ty jsi se tedy předvedl... Ten písemný projev, to je odraz inteligence...

Jak může takovýto člověk někde sloužit, když neovládá ani svoji mateřskou řeč.

tady je docela dobrá diskuze to co jsi adame fakt napsal je dobrý!!!!!!!!!!!!!! :-)

Filcko, chlapáku, JÁ jsem tečka!!! Jestli najdeš v mých příspěvcích nějaké hrubé výrazy, tak jsi borec. (Zralý na vyšetření u očního) :-) . Možná že by bylo pro tebe dobré vzít si pravidla pravopisu a máknout na sobě. Ty hrubky ti nesluší. Taková moudra tu pouštíš a takhle se jen shazuješ. :-)

tečko napčíklad toto je tvůj text a máš to tam i s datem

10.02.2007 18:26 .
Mě nevytočíš čuráčku.Na to ty prostě nemáš

Na hrubky se vys... tvoji kolegové hrubky taky neřeší a mají vysokoškolské vzdělání.

Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?

Jesltli je Filcka doktor práv, tak potěš.....s právem se tu moc nepředvedl....

11.02.2007 13:36 Karel
Zdravím tě šerloku, to budeš pátrat po všech co vyloženě nevychvalují policii až do nebe? A co třeba civil, xyxy a další, taky mají webovky? A co takhle jít okamžitě pana doktora zatknou za to že píše na tomto webu! Co takhle napadení veřejného činitele, to by šlo, ne? Vždyť vy jste jako poslanci a snátoři.... nedotknutelní.

Chudák Blažka, ty jsi mu dal. Copak ti není jasné, že nick a e-mail si může každý napsat podle svého? Viz tento příspěvek.

Právě že mi to jasné je. Chtěl jsem poukázat na to, že tito ubožáčci se pořád jen za někoho schovávají a to nejen tady. Přinášejí si to ze svého života mimo internet. Když říkají své "názory" tak místo aby třeba zůstali v úplné anonymitě, tak ještě uvedou cizí konkrétní jméno a ještě jej poškodí.

11.02.2007 13:55 Karel
hlavně že vy policajti sem uvádíte svá celá jména včetně adres a telefonů.

JUDr. a taková ubohá filcka

11.02.2007 14:25 gesvik
ty za to nemůžeš, ty jseš jenom 11.02.2007 14:25 gesvik.

ty víš moc dobře ubožáčku

Co říkáte na státní svátky? Pokud jsem správně pochopil program EKIS, tak ve vícesměnném provozu jsem na rozdíl od jednosměnného povinen si svátky nadsloužit.....tohle není diskriminace?

V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Diskriminace ano, ale normálních lidí.

Ptal jsem se na svátky, u kterých mají všichni občané našeho státu nárok na volno nebo na jejich zaplacení, pokud musí být v práci. Tvé nesmysly mě nezajímají, nejsou ani pravdivé.

1) 6 týdnů dovolené je v nepřetržitém provozu 24 dní
2) 2 týdny rehabilitace je pro příslušníky nad 15 let praxe
3) 2 týdny dovolené jsi vzal kde?
4) 0,5 hodiny k dobru - to je co? Jestli máš na mysli přestávku na oddech a jídlo, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže ikdyž jsi ve službě, jsi tam zadarmo
5) Ptal jsem se na státní svátky, kde jsou povinni příslušníci nadsluhovat, případně si brát dovolenou i na tento den,

takže děkuji za názor, ale je mimo mísu.....

4 Hodiny: je to trošku jinak!Na rehabilitace má nárok policista po odsloužení 15 ti let. Nevím jestli si někdo z ostatních občanů musil vybírat dovolenou o sobatách a nedělích. Policisté ano. Kolik má zaměstnanec dovolené a jestli má třeba příspěvek na dovolenou. Záleží na kolektivní smlouvě a na zaměstnavateli! Jsou firmy, kde mají zaměstnanci určité finance na dovolenou. Takže pokud něco napíšete, zjistěte si fakta a přečtěte si zákon č 361/2003 Sb. Zde máte vše popsané!

Hochu, já ho mám přečtený dobře. To co jsem psal je pravda, to neoddiskutuješ

Nejsem žádný hoch, fond pracovní doby není u PČR na hodiny, protože je zde rozdílný systém služeb a ten nelze vykládat pracovními dny a ve zbytku jsem tvé tvrzení doplnil, to jsi určitě pochopil. O 2 týdnech jsi mluvil nevím pro které specializované složky a těm byla tato dovolená resp.rehabilitace zrušeny a 0,5hodiny je která pravda? Co to je půl hodiny? Pokud mluvíš o 150hodinách zdarma, tak k nim přičti dalších 80 hodin svátků, které musíme nadsloužit, takže už je to na 230hod.....můžeš pokračovat dál ve vysvětlování, třeba se nečemu přiučím, díky...:-)

fond pracovní doby není na dny, ale hodiny

Bohužel, ty se nepřiučíš, když nevíš, kolik je pracovní doba a dovolená podle zákoníku práce. To je marný, realita mimo PČR ti uniká. Končím.

Tobě uniká realita u příslušníků bezpeč.sborů, kde to, co uvádíš, není pravda...:-)

a ještě bych dodal, že já tu nesrovnávám zákoník práce a zákon o služebním poměru. Ty ano a ještě minimálně jeden z nich neznáš........

pro asdf
Jak to čtu, tak Hodiny má pravdu. Zákony neznáš ty. Nebo jestli ano, tak napiš jedinou věc, ve které se pletl.

přečti si "pro Hodiny", máš tam 4 body, ve kterých jsem napsal vše podstatné. On se vyjadřoval o zák.o služebním poměru.....já o zákoníku práce nikoliv....

Ale on má pravdu, 6 týdnů dovolené je o dva víc než podle zákoníku práce a 37,5 hod. týdně je o půl hodiny méně než podle zákoníku práce. To se vše píše v těch dvou zákonech. Je to tak těžké pochopit? Zato jsem se tam nedočetl o nějakých 24 dnech dovolené v nepřetržitém provozu...Ty jseš fakt mimo. Jestli to bereš jako dovolenou za 12 a 24 hod. služby, tak máš za ty služby zase volno. Ty jseš opravdu hňup. Tobě bych chtěl velet...To musí být dřina ti něco vysvětlit. Chudák tvůj vedoucí.

6 týdnů není 6 týdnů, umíš číst a jistě vidíš 24 dní, které jsem napsal.... 37,5hod.týdně je pro jednosměnný provoz, vícesměnné toto měli i předtím, ale je to v průměru, tzn., že v týdnu složí mnohem víc. Dalším problémem je nedodržování zákona, nezapisují se uváděné hodiny (150hod.) zdarma, když je odsloužíš. Prostě ti nadřízený řekne, že jsi byl v práci navíc dobrovolně a nic ti do "zelených hodin" nezapíše a spoustu dalších. Prostě o praxi nic nevíte a srovnávat zákoník práce se zákonem o služebním poměru je stejné jako srovnávat různé druhy práce....prostě je to nesmysl.

o zákoníku práce jsem se nevyjadřoval, takže proč soudíš můj názor, já psal o ZoSP. Jestli zmiňuje tu půlhodinu, tak ti to přiblížím z praxe. Pokud má kdokoliv z vícesměnného provozu 12hodinou službu, z této doby se mu započítává do fondu 11hod.a je jedno, jestli měl čas na 2 x přestávku, navíc po pracovní době ve spoustě případů zůstávají na pracovišti ještě cca 0,5 - 1hod., kterou jim opět nikdo neproplatí. Pokud zůstanou i déle, šéf jim to nezapočítá ani do 150hod., už tomu rozumíš z tohoto pohledu? Takže jaké jsou ty výhody?

jo už ti rozumím, ty výhody jsou napsané v zákoně....to je ale tak všechno.....v praxi je to trochu jiné......a proto tu všichni reagují....každý si zákon vykládá po svém...

Filcko, NOVÁKU, JURO BRNO, CIVIL, nejste náhodou z řad lidí, kterří jsou ctihodní, slušní, nekonfliktní jako třeba v tomto případě :

11.2. 2007 11:46

KARLOVY VARY - Policejní hlídka chtěla řidiče vozu značky BMW zastavit, protože bezohlednou, rychlou a riskantní jízdou a najížděním do protisměru vážně ohrožoval bezpečnost silničního provozu, uvedla mluvčí.

"Na to však muž nereagoval a začal policistům ujíždět. V obci Dolní Rychnov na Sokolovsku úmyslně naboural do služebního vozidla policie, které se ho snažilo předjet. Když oba vozy zastavily a policista vystoupil s cílem dokončit služební zákrok, řidič BMW se prudce rozjel proti služebnímu vozu a narazil do jeho přední části a do otevřených levých předních dveří," popsala situaci.

Policista se zachránil tím, že včas naskočil zpět do služebního vozu. Honička pak pokračovala směrem na Rudolec, kde pronásledovaný řidič zanechal odemčené vozidlo a utekl. Policistům se ho ale podařilo zadržet.

Ne

11.02.2007 13:01 Past
Co by jste kluci dělali, kdyby včichni lidi byli slušní a nekonfliktní? Vždyť by jste se nudili. To by jste nedělali za ta love už vůbec nic. "Jasně, uhádnuls, jsme recividisti, 10xn soudně trestaní za ty nejtěžší zločiny. Za volantem jsme ti nejhorší piráti silnic. Patříme na šibenici!" Ty kašpárku, podívej se kolik % policajtů jak měšťáků, tak stáťáků je u skinheadů, neonacistů, fašistů a podobnejch uchylů. Podívej se taky kolik bastardů co dělají veřejně bordel jsou synáčci právě policajtů, st. zástupců, soudců, politiků, kontraverzních podnikatelů a pod.

filcko malinká otravná, kašpárek sji tady pouze ty