Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Něco ze života veselé firmy:http://www.youtube.com/watch?v=x6I6vYie_vI

http://www.ubs-mv.eu/ velmi nadějné demokratické stránky ambiciozní skupinky mladých policistů. Doporučuji všem příznivcům policejního sboru :-). Narozdíl od těchto stránek se tam slušně mažou i slušné a věcné příspěvky :-(.

Plně souhlasím, cenzura tam řádí jako za dob bolševika. Kdo je členem UBS musí se stydět!!!!

Jsem clovek, co radu let pracoval zadarmo pro tento stát ,ikdyž v jiné politické straně.V souvislosti s dnes už vyšetřovanou osobou ústavního soudce jsem ochrnula a stala se invalidní.Jsem slušná žena a vychovala jsem dobře své dvě děti.
Měla jsem důvěru k Policejnímu prezidiu ČR.V souvisloti s prací policejního prezidia , na které jsem se obrátila s důvěrou jsem byla z jeho strany dehonestována,urážena a sexuálně zneužívána a to do té míry, že to natolik ovlivnilo můj zdravotní stav, že jsem se stala invalidní.Bývalý policejní prezident Husák,jehož pádu jsem byla ze strany BIS přítomna a podávala mu citlivé informace zejména o 'ČSSD, se mě nezastal a neomluvil se mi ani policejní prezident
Martinů za obscénnosti a urážky nejhoršího kalibru svého ředitele odboru policejního prezidia ,
Bývalý policejn prezident Husák a současný policejní prezident Martinů souhlasí s tím, že ženám, které se obrátí o jejich pomoc ,dává na vědomí, že jsou s promiutím kurvy a hovoří o jejich intimních lidských partiích včetně ochlupení, nehledě na jiné okolnosti.
Vše jsem předala administrativě USA, protože trestní věc, kterou měli řešit byly prodeje zbraní do LIbye a postupy ústavních činitelů ČR.Dle vyjádření mých přátel z Bílého domu USA podá žalobu na ČR a to je pravděpodobně to, co ČR chce a prezentuje prací svojí Policie.

Děkuji za potrestnán ía suspendování ředitele odboru Policejního prezidia Dolana

Paní Dostálová, nevím, co jste tím chtěl říci, ale zkoušela jste lékaře? Není to schíza?

Prosim us nic nepiste,vdyt to nikdo stejne necte!Jen si tady delaj z vas legraci!!!

Pristi volby prohrajete,drtiva vetsina se v ODS velmi zklamala!Dky panu Topolankovi,ale i diky Vasim nemistnym a hloupym klabosenim ,ze jste se promenil v musku!
V musku us se promenil i pan Krejcic a uprchl Vam z vily pri zatceni!!

zřejmě tak, že máte jezdit třeba na střelby a nebo se to jen tak papírově napíše? Bum + 8h a to snad stačí ne!

noví aspiranti na udělení Nobelovy ceny.
Kdo z vás je expertem na práci policie, štěpení atomového jádra a horečku omladnic zároveň?

prezident čr šárka novotna a princezna světA šárka novotna.vánoční ježíšek petr novotny.kral novotny petr.kralovna miroslava novotna.princ radim novotny.princatko sebastian novotny z neratovic na vysluni.

To se někdo má a kde že dělá?
To je pane pohodička, pojď už konečně do toho civilu!!!!!

Miloš reaguje:
13.8.2009 (23:52)X

Zítra naposledy na 24 řku a pak mám na 14 dní prcky.Kam zamířím,to ještě nevím,ale rozhodně znovu vypnu. No a v září budu čilej jak rybka,protože mě čeká 14 dní rehábko ve Splavech. Blíží se 9.9. a táhne mi na 40 let, tak to tam patřičně oslavím. Stránky sleduji bedlivě, tak neboj nemám absenci

se fakt nadře, 7x do práce za měsíc - uf to musí být dřina!!!!

Pane "Ó", vraťte školné, pokud si neumíte spočítat, kolik je 7x24 hodin do měsíce.
Jaký fond pracovní doby máte vy, pokud ovšem nesedíte "na dávkách".

pro Ó
Víš fešáku ono jít do práce 7x za měsíc činí dohromady 168 hodin a z toho je 56 hodn vysloveně nočních tedy od 22 hod. do 06. hod. a k tomu přidej kolik z toho je o víkendech. Kolik činí tvůj fond pracovní doby v měsíci, tedy pokud pracuješ - při průměrné pracovní době 8 hodin za jeden den a 21 dnech v měsíci to je zrovna těch 168 hodin. Ale máš volné soboty, neděle a svátky a pracuješ jen v denní době. Co se ti na tom ještě nezdá?

Ano další chytrák z řad PČR. Kdyby to bylo tak náročné, tak se to nedá vydržet, ale zajímalo by mě, kolik hodin si ve službě schrupne. Prostě to je 7x za měsíc a fakt dřina. Jinak fešáku za ty so, ne a noce má přeci 10% příplatek tak pořád nefňukejte, já odhaduji plat 30000Kč hrubého a ptám se, má to třeba horník, který dře jak bulhar a ničí si zdraví daleko víc než pracovník naší drahé PČR, který vstane 7x do práce? Bože Růženko.

Pro xxx: A proč ten horník místo toho, aby dřel jak Bulhar, jak říkáš, nešel raději k PČR? A koneckonců, když někdo začne s tím, jak se policajti mají, mám na to jednoduchou odpověď: Každý má či měl možnost k polici nastoupit a odsloužit si tam příslušná léta, aby měl nárok na příslušno prebendy. Závist není na místě, posoudit to může jen člověk, který si to vyzkoušel. Mimochodem, než jsem šel k policii, tehdy SNB, chvíli jsem fáral do uhelny na kladensku. Že bych se tam ale předřel, to si nepamatuju.

for XXX
Mám dva kamarády co dělají na šachtě a ikdyž to tam moc dobře nevypadá tak nikdo z nich neměl zájem jít k PČR, když se nabíralo a to asi o nečem svědčí nebo ne ?

Morava

Ano pane Diviš, přesně tak. Nevědí co mají. Já když vidím, jak se projíždějí po pohraničí policejní hlídky v zelených vozech (zřejmě cizinecká) opravdu by stálo za to vidět jejich výsledky práce. Někdo psal o vnitřním auditu a jako občan řádně platící daně bych si to přál.
Odpovídáte X
Odpovědět | 14.8.2009 (05:37) | # | X
Diviš

Miloš reaguje: Čtrnáct dní dovolení a pak čtrnáct dní rehábko - měsíc volna v kuse. Kurva to je dřina u té policie.

a mě letos bylo 29 a jdu od pčr,jelikož mám 10 let a pan íčko mne už nechce-jsem generační špunt,tak beru rentu a papá pčr.

A právě pro takové jako jsi Ty, by měla být renta vyplácena nejdřív od padesáti...