KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

Demonstrace pod střechou bude dne 27.2.2007 ve 13.30 v areálu PA.

Demonstrace pod střechou bude dne 27.2.2007 ve 13.30 v areálu PA.

Demonstrace pod střechou bude dne 27.2.2007 ve 13.30 v areálu PA.

jestli se někdo nemůže dlouhodobě vyzvracet, zak se dívejte 18.2. na Otázky V.Moravce

možná že by stálo za to poslat panu Moravcovi objektivní informace

Pochybuji, že naše názory s ministrem hnou. Ani ho netrkne, prože zde v drtivé většině vystupjeme pod nicky. Proč asi ? ... položil by si otázku rozumný ministr a odpovědi by našel v reakcích příslušníků na těchto stránkách, kde kolegové popisují, jak reaguje jejich vedení na různé akce, jako plakáty, účast na demonstraci, či odvolání proti rozkazu.

Nový zákon. Však já v práci kolegové nic nedělám. A když už něco čas je i po termínu a funguje to? Od 1.1. 2007 dvě pokuty. Lidé se chovají na silnici a venku velmi pěkně a obezřetně:)))))

Nevím, nevím, ale tím se chlubíš? Ty bys měl naopak ukázat, že jsi lepší, než ti nahoře i než ti, kteří nám na techto stránkách nadávají. Nepochopil jsi, že tímto přístupem a vlastně i tím přiznáním jim dáváš do ruky argument, že jsme flákači, darmožrouti a ze to, co děláme je nám výplata moc?
Zamysli se trochu nad sebou a i nad tím, co vypustíš mezi lidi.

Tak mně tak napadlo, kdyby někdo našel odvahu říci přímo panu ministrovi "strč si konečně to svoje vysmáté foto z této stránky do kelu, když PČR je to beztak z tvého přičnění v kelu". To se ale nestane, nebvoť ministr je minist, ačkoli dělá cokoli špatně, a našinec je jen obyčejný šlapák režimu a bosů resortu.

i kdyby se někdo odvážny našel, tak to foto tam stejně zůstane, protože takhle Langer dáva všem najevo jak na obyčejný lid s.e.r.e., přímo se jím vysmíva

Když už jsme u těch škol jak je možné, že je uznávaná VŠ SNB a důstojnická škola ne. U obou byl hlavním předmětem marxismus-leninismus

Jednoduché - VŠ SNB mají mnohdy nedotknutelní pánové z tzv."managementu" (i když porovnání tohoto významu slova s jejich skutečnou činností je mnohdy k smíchu), kteří svoji práci vykonávají tak, aby byli nahoře dobří a na tom jaká je skutečnost nezáleží, podle starého vtipu: " Ministr se rozhodne jet vlakem se suitou nejbližších vedoucích pracovníků a náhle se rozbije lokomotiva a vlak se zastaví.Co budeme dělat, co řekneme ministrovi, ptají se tito pánové. No nic, dohodnou se, že budou předstírat jako že vlak jede a pan ministr si snad ničeho nevšimne..." - takto přesně mi připadá situace v dnešní Policii. DŠ SNB má řada řadových policajtů a po nich nám vlastně nic není... Na druhou stranu se připravuje obdobná resortní škola v Pardubicích... no commnent

a ještě tuším titul z této školy získaný byl JUDr

VŠ SNB
to myslíte jako
VELKOU ŠMEJDÁRNU SDRUŽENÍ NÁRODNÍCH BLBÚ ?
tak to by opravdu sedělo
když
Důstojnické školy
byly vlastně to samé ale jen nez titulu

Pro : oloolomouc
Vážený pane kolego, zřejmě budoucí býlalý kolego (když se po 31 letech též neodhodlám k témuž), plně souhlasím se Vašimi slovy a je to ostuda co se nyní u PČR děje.

Pro kyssis:
A zeptal jsi se jej podle aktuální poptávky vedení PČR, zdali by měl zájemn o službu v PČR (neber v potaz, že by ev. neprošel pro zápisy v RT) a také jsi mu měl i říci jaký by měl plat. Možná, že by to na něho mělo i výchovnné působení, že by raději řekl "to raději přestanu i krást a budi se raději živit poctivě" (Pozn. Ale bez legrace, když mluvím se znýmým KZO, tak se ptají (ti co jsou informovaní) co to s námi poliši "vrchnost vyvedla" a z toho dovozuji, že už "s některými nebude taková spolupráce a budou jí pohrdat" z čehožož zase jen utrppí PČR a obecní bezpečnost.

A položil sis otázku, jestli to není účel?

(.)(.) kuky, kuk