Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Komu není rady, tomu není pomoci . Ještě jeden hoste, Ty si myslíš, že ten kdo dostal namazáno si pročítá tuto diskusi a je večer v práci ? Uvažuj ...

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

To co zde uvádíte pane, je práce našich politiků. Zpolitizování policie pro své zájmy a záměrné její oslabování. Kdybyjste jen trochu přmýšlel, musel by jste na to přijít. Jinak je to od vás trapné a ubohé, jak se zde prezentujete. Taky se vším nesouhlasím co zde čtu, ale na rozdíl od vás, se snažím policisty pochopit. Podle toho co píšete, tedy oháníte se www stránkama, moc nemyslíte. Asi vás to moc bolí.

Děláte si legraci???? Roubal, Kájínek a spol. za mřížemi=velmi dobrá práce policie...

14.02.2007 19:01 x
Koukám, že seš další zasvěcenej! Nic o tom nevíš, ale blbě kecáš!

Vážení kolegové, fandím všem, kteří mají v úmyslu 27.2. protestovat proti novému služ. zákonu. Věříte ale tomu, že tam budou i ti mladí policisté (25-30let) bez praxe z celorepublikových útvarů, kteří od 1.1.2007 se stali podplukovníky a mají 9-10 platovou třídu? Ptám se, jak se mohli tito policisté stát "elitními policisty" i bez příslušného vzdělání a hlavně praxe? Zřejmě měli včasné informace a dobré kontakty nebo strýčky, kteří jim včas místečka do konce r. 2006 obstarali. Zřejmě tady je ta nová generace policistů, která bude s nasazením života bojovat proti mafiím, korupci, organizovanému zločinu apod. Kdy a kde ale získají zkušenosti, aby byli schopni se orientovat v prostředí různých gangů a zločinných spolčení? Kolik let trvá, než se policista zorientuje ve svém (třeba okresním) městečku? Rád se na to podívám a počkám. Obávám se, že tato firma (PČR) brzy vyhlásí konkurz. Jen aby to nezařizoval soudce Berka. Přejí poctivým a slušným policistům (bez ohledu na délku odsloužených let) hodně zdaru a úspěch při protestu. Váš bývalý kolega.

Když nepravosti tak jen pro někoho, když cukr taky jen pro někoho.

ano tímto bych chtěl všem 23,24,25 i 26 letým podplukovníkům na útvarech z celo-republikovou působností popřát mnoho pracovních úspěchů, protože věřím, že jsou to ti "vyvolení", kteří tu policiji jednou spasí, a vy bývalí majoři, kapitáni, tak jim to kurva už přejte

http://www.novinky.cz/krimi/policiste-sepsali-manifest-proti-slu zebnimu-zakonu_109329_15gfn.html

Tak budete dlouho manifestovat, až nebudete mít nic, otevřte oči a podívejte se realitě do očí. Chcete novelu třistašedesátjedničky ? Budete ji mít, ale určitě ne k lepšímu, Vy nevíte, že stát musí šetřit a současná vláda to myslí smrtelně vážně ! Kdo chce víc nebude mít nic ..... A Vy hlupáci k tomu dáváte šanci ...

Hoste, asi máš pravdu. Nová vláda bude šetřit a utahovat nám opasky. Myslím nás ostatní, ne jen policisty. Musí šetřit, aby si mohli přidat a vyžírat tento stát.

Hoste ty mě připadáš,že sedíš na své kanclíkovksé židli,surfuješ si v práci po netu..dostal jsi pěkně namazáno...a teď se bojíš,že Ti uberou..že mám pravdu:))

Jasan! Chcem aby stát šetřil!!!! Naši poslanci doufám také! V tom případě bude můj utaženej opasek mít smysl! Pokud tu jen štengruješ do policajtů, tak jdi do háje! Na policajty si vyskakuješ, to je v kurzu viď? Rejpni si do poslanců, do vojáků! Vždyť stát je ve srabu a musí šetřit! Když šetřit, tak všichni! I ty, i já, prostě všichni!

NA POLICAJTECH SE V TOMTO STÁTĚ ŠETŘILO CELÁ LÉTA. NENÍ MOŽNÉ ČEKAT, JSME NĚCO MÉNĚ NEŽ ARMÁDA? PRACUJEME SNAD MÉNĚ NEŽ ARMÁDA? MÁME SNAD MÉNĚ SCHOPNÝCH A VZDĚLANÝCH LIDÍ?

Také pro hosta :

Víte o tom, že od 1.1.2007 si z celého spektra státem placených lidí vzali jako cíl odrbat finančně a i jinak jenom příslušníky bezpečnostních sborů ? Pokud by stát na tom byl natolik špatně a řekl by všem stejně - tedy méně všem státem placeným a pod., tak bychom asi museli uznat jistou logiku věci. Ale za nastálého stavu, to co nám od nového roku připravili - hrozně mě vadí to feudalistické přemýšlení, že nezaplatím za pracovní dobu a řeknu přijdeš zadarmo do práce- Přečtěte si záznam z jednání prezidenta EUROCOPU v ČR, který byl německým policistou, kdy si nedokáže představit, že by německý policista pracoval zadarmo, tedy těch našich 150 hodin zadarmo. Kterého vola mohlo tohle napadnout při " tvoření " nového zákona tam dávat nějakých 300 hodin zdarma a potom slevit na 150 hodin zdarma. Toto je celé v duchu doby před rokem 89, kdy byl fixní plat bez ohledu na čas ztrávený ve službě. Snad je rok 2006, žijeme snad dle jasného pravidla - za vykonanou práci náleží spravedlivá odměna - nebo si zde jen hrajeme na zaručená práva daná ústavou ?

Rok je samozřejmě 2007, měl jsem namysli, že to nakonec v roce 2006 nechali projít až do účinnosti přes avízo, že s tím chtějí něco udělat.

http://zpravy.idnes.cz/policejni-nespokojenci-sepsali-manifest-3 61-f2l-/domaci.asp?c=A070214_111940_domaci_ton

Podívejte se na stránky policisty a rozhodnutí nejvyššího správního soudu u vojáka z povolání. Je to hříčka slov, ze které vítězně voják rozhodně neodchází. Týká se to zejména výsluhy.

opravuju
http://www.vysluhoveprispevky.estranky.cz/

V první řadě, díky iniciativě za zorganizování setkání na půdě PA v Praze. Alespoň něco málo se podařilo.
Dnes sem píši ale z jiného důvodu. Položil si již někdo otázku, co bude pak, co bude následovat a jestli jsme schopni celou věc dotáhnout perfektně až do konce? Tím mám na mysli, že celé toto spontánní hnutí totiž zatím nedělá nic jiného, než že se snaží odstranit pouze následky něčího velmi špatného jednání. Nikdo už se ale nezabývá, kde je příčina toho všeho.
Jak zde bylo již několikráte uvedeno, celý paskvil v podobě z. č. 361 nevznikl sám do sebe. Ten vznikal postupně v poslanecké sněmovně na základě lobování našeho vedení, které mělo zájem, aby tento zákon vyhovoval pouze jim a případně jejich rodinným příslušníkúm.
Předem předestírám, aby mne někdo hned nechytal za slovo, že nyní vůbec nemluvím o poctivých řadových policistech, sloužících již za doby totality. Mluvit chci o těch starších, rádoby policistech, kteří se dnes vznešeně nazývají management. Jak zde bylo již uvedeno, mnozí z nich mají vysokké školy VB, dokonce se někteří honosí titulem Judr. Ano, tzv. maturity a VŠ z rozkazu, kde byly nejdůležitějšími předměty VUML a ruština. Všimněte si prosím, jak jsou tito jednotlivci adaptabilní na nové prostředí. Po revoluci se na chvíli ztáhli do pozadí, aby se pak po přehnání bouře opět vrátili na výsluní. A dnes? Dnes jsou zase hezky spokojení, neboť si připravili krásný zákon, který jim mimo jiné zajišťuje nádherné platové podmínky a navíc jim dává do ruky zbraň, pomocí které mohou naprosto nekompromisně zničit kohokoli z podřízených, který by si náhodou dovolil tento stav kritizovat.
Víte, připadá mi směšné, kdy na jedné straně v naší zemi se všichni politici ohánějí nutností všech lustračních osvědčení a já nevím čím ještě vším, a na druhé straně v silovém resortu MV nadále pracují tito lidé na vysokých vedoucích funkcích. Na jedné straně zde máme úřad pro vyšetřování zločinů komunismu, a na druhé straně bolševici v ilegalitě páchají (minimálně morální) zločiny přímo ve vedení MV. Copak si již nikdo nevzpomíná, jakou úlohu měly bezpečnostní složky za totality? Především udržet lidi této země na uzdě. A jestli si někdo myslí, že se tito lidé po revoluci změnili, pak se šeredně mýlí. Dokazují to minimálně svojím arogantním jednáním a činnostmi ve vedení policie.
Proto na závěr malá úvaha. Snad se mi alespoň trochu podařilo poukázat na jednu z hlavních příčin dnešního stavu u polcie. Pokud se totiž tyto lidi nepodaří postupně odstavit od jejich pozic, muíme počítat s tím, že budou i nadále škodit a maximálně se tak starat pouze o svoje výhody, popřípadě o výhody nově nastupivšího příbuzenstva na uvolněná lukrativní místa.

Soudný člověk může s tebou souhlasit asi tak s tím, co je uvedeno v prvním odstavci. Potom s mafií rodinných klanů u PČR a mlíčňácích s jakoukoliv VŠ, deroucích se bezohledně na vedoucí místa. Jinak jsou to samé polopravdy. O těch školách z rozkazu a nejdůležitějších předmětech se nemá cenu s tebou bavit. To napsal člověk který o tom nemá ani páru, nebo vědomě lže. Přeber si to.

Možná kolego,
co je to morální zločin? Copak asi ty víš jakou úlohu měly bezpečnostní složky za totality? Dopravka, kriminálka, obvoďáci a podobně. Nepleteš si to všechno dohromady?

Na vysvětlení. V žádném případě nechci celou věc bagatelizovat a házet všechny do jednoho pytle. To určitě ne. Mám však takový dojem ( sloužím již dosti dlouho ), že ti schopní z řad starších, byť sloužících ještě za totality, již dávno odešli a hravě se uživí v soukromém sektoru. Nepatřím zrovna k těm nejmladším a nejsem vysokoškolák. Zdůrazňuji to proto, aby si někdo nemyslel, že jsem mlíčňák s jakoukoli VŠ, deroucí se na vedoucí místo. To vůbec ne. Jenom zde chci poukázat na fakt, že dosavadní stav u policie neumožňuje novým mladým, vystudovaným lidem (až na protekční vyjímky ) ukázat, co v nich je. Tím vůbec nekladu rovnítko mezi porevolučními vysokoškoláky a automatickým nárokem na různé funkce. Ale proboha, proč těmto lidem někdo nedá šanci ? Tím mám na mysli šanci v podobě jasných pravidel o možnosti zúčastnit se, po dosažení určité praxe, celého procesu řízení naší firmy. Nikde není napsáno, že na těchto funkcích pak již musí navždy zůstat. Prokáže-li se v praxi, že tento není shopný, příjde jinný. To pak přináší i konkurenční prostředí a zároveň tlak, aby se i vedení snažilo plnit si své povinnosti co možná nejlépe. Současný stav akorát vyhovuje našim " dinosaurům " a vůbec je nemotivuje, aby se alespoň pokusili se současnou situací něco dělat. Spíše naopak mají tito zájem současný stav spíše zakonzervovat. Z jejich pohledu je to vcelku pochopitelné. Jen na dokreslení, ještě jsem si na tomto fóru nevšiml, že by někdo z těchto z lidí, jichž se celá věc týká ( až na pár čestných vyjímek ) poukázal na nemorálnost nového sl. zákona, natož aby nás, obyčejné pěšáky, v našem snažení podpořil.
Ještě jedna věc pro " JUDr ". Píšeš zde, že o tom nemám ani páru, nebo že dokonce lžu. Nechci se s tebou přít, kdo má pravdu a kdo ne. Bohužel s lidmi o kterých zde píšu, přicházím skoro každý den do styku. To, že mám na drtivou většinu z nich takový názor, za to si mohou sami. Nemá cenu tu rozvádět jejich odbornou zdatnost, ale jim chybí v mnoha případech i všeobecné znalosti z lidského života vůbec a fundamentální prvky slušného chování.
V čem pouze abnormálně vynikají, lze nazvat zupáctví a absolutně arogantní přístup k jakýmkoli jiným názorům, než jsou jejich. Takže nevím, kde je chyba.
Pro "?". Morálním zločinem mám na mysli hlavně následující.
Píšeš zde, že nevím jakou úlohu měly bezpečnostní složky před revolucí. Víš, není mi již pět let, abych si tuto dobu nepamatoval. Chceš mi tvrdit, že funkcionáři z této doby byli vybíráni jen a pouze na základě svých vynikajících schopností a vědomostí ? Přeci musíš vědět, že v této době na prvním místě byla naprostá oddanost jedné straně, politická angažovanost a bezvýhradná poslušnost. Na odbornou zdatnost a lidské morální vlastnosti se hledělo až v druhé řadě. Dle mého názoru, lidé kteří se na vedoucích funkcích na tomto systému podíleli moc dobře věděli, co za jidášský groš dělají. Dnes tito lidé o tom neradi slyší a pomalu by chtěli, abychom na tuto dobu zapoměli. Jim totiž chybí jakákoli sebereflexe. A argument, že za nic nemohli, že pouze plnili rozkazy, to zní trochu lacině. Tyto argumenty v historii již zazněly, akorát v jinných souvislostech a v jiné době. I v této měl každý možnost volby. Bylo to pouze otázkou osobní odvahy. V tom já právě vidím výšše zmíněné morální zločiny.

for realista

Pane kolego, zrovna tak jako ty se díváš na své starší, nebo stejně staré soukmenovce na vedoucích místech, tak se má generace dívá i na tebe. Tys také sloužil minulému režimu, bral za to mrzký žold. Hlídal partajní sjezdy a takto svou službou zajišťoval volný průběh stranických akcí. Možná žes byl i v KSČ jako drtivá většina z vás. Takže prosím, zabal si kufr a vypadni. Rentu bych ti nedal, aspoň bude na naše platy. Školu taky nemáš, tak co zde ještě pohledáváš.

Tak poslouchej, ty trumbero. Osobně jsem k policii nastoupil v devadesátých letech, takže žádná spolupráce se soukmenovci u mne nepřipadá v úvahu. Další věc. Vysokou školu jsem dělal za vlády právě tebou zmiňovaných soukmenovců, kdy mi tito znemožnili školu úspěšně dokončit.
Nevím, kdo jsi a kolik ti je let, ale v mých očích jsi směšný, když zde vystupuješ pod jménem nové generace a všechny hážeš do jednoho pytle. Přečti si pozorně mé příspěvky a zjistíš, že já nekritiziji všechny lidi paušálně a už vůbec bych si nedovolil uplatňovat zde kolektivní vinu, já jsem mluvil o konkrétních lidech a s tím si myslím většina mých kolegů souhlasí, alespoň co je mi známo.

Tak jsem dámy a pánové dostal tu zázračnou výplatu.To je hnus jako trus.V loni jsem měl průměr 18100Kč a moje první výplata je jak jsem předpokládal 15500Kč.Takže konec všem pracovním výkonům a já osobně končím.Sbohem pane dementní ministře a prezidente

PROPADY JSOU DOST PATRNÉ V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH, ALE NAOPAK ZA VODOU JSOU PANÁČCI NA FUNKCÍCH A POSTECH.

PRO VŠECHNY (Lukáš Heinz PMJ Praha, 13. 02. 2007 )
Všechny názory co jsem tady kdy napsal byly mé názory soukromé. Říkám to proto, aby nikdo nepochyboval, že názor, který tady teď vyslovím není oficiálním názorem NOSP ani Iniciativy. Nesmírně si vážím aktivity Iniciativy zvlášť když vím, jaký strach ze sankcí u mnoha kolegů budí jen pomyšlení na odpor vůči nadřízeným. Nesmírně si vážím Milana Štěpánka za to že dokáže být diplomat i v nejvypjatějších situacích a z každé situace vytěžit maximum pro policisty, zvláště když je srozuměn s tím že politici se kterými jedná neříkají nikdy úplnou pravdu. Já nemusím být diplomat, protože s politiky nejednám, jsem jen předsedou malé základky NOSP a především policistou PMJ. Když jsem před třemi lety kolegům tvrdil, že počítají s našimi hromadnými odchody a proto dají naše pravomoce armádě nikdo mi nevěřil. Když jsem před třemi měsíci tvrdil kolegům, že někteří z nich mohou jít s platem dolů, nikdo mi nevěřil. Mnoho kolegů si myslí a i těch bývalých, že rozhodnutím politiků uniknou nějakým kouzelným způsobem. Přitom všichni víme, že názor politika je pružnější než guma u trenýrek. Dokáže se se otočit milionkrát a pořádně šlehnout do nejcitlivějšího místa. Pokud pan ministr nyní tvrdí, že nikdy nesáhne na výsluhy, může za měsíc tvrdit pravý opak. Mnozí kolegové si myslí, že odejdou s výsluhou do civilu a uniknou tím osudu ostatních. Ovšem nikdo jim nikdy nezaručí, že výsluhu mohou pobírat i v budoucnu. Veřejnosti jsou naše výsluhý trnem v očích, ta nás nepodpoří. A že je to jinde tradicí a zvykem. To české politiky nikdy moc nezajímalo. Ani bývali ani současní kolegové, kterých se zákon 361/2003 Sb. týká neuniknou společnému osudu. Ať se schováte na jakékoliv místo, ať již jste v civilu nebo tam odejdete nikdo jiný než VY SAMI se nezasadí, abyste žili né živořily, aby vám zůstalo alespoň něco málo výhod, které máte. KDO SE O NIC NEHLÁSÍ NIC NEDOSTANE. Rozpočet téhle země není velký a největší kus si vždy urvou ti co jsou nejblíže a ti co nejvíc křičí. TAK PŘIJEĎTE TEĎ A KŘIČTE, PROTOŽE PAK UŽ MŮŽETE JEN PLAKAT.

Souhlasím s tebou ve všem.Když se nezasadíme o svá práva teď tak už nás nikdy nebudou brát vážně.

S tím cos napsal se nedá NESOUHLASIT, je to pravda od prvního slova do posledního. Slovo politika v této republice nic neznamená, je to míň než pšouk. Když se člověk podívá do novin, tak vidí tu bídu. Kdo z nich je čistej a není namočenej v nějaké křivárně a proto potřebují policii slabou a nemohoucí. Proto to horečné obsazování vedoucích míst lidma bez zkušeností a nucení k odchodu policistů zkušených.

Slova, která zazněla výše, jsou svatá pravda! Páni kolegové, zamyslete se nyní nad svojí situací, která nastala dnem 1.1.2007. Není to jen to, že vykonáváte tu nejšpinavější práci - myslím Vás, kteří jste v přímém výkonu služby ( byl jsem taky 15 let) a šli jste s platem dolů. Ale je to i skutečnost, že budete marodit, budete čerpat ŘD, OČR.... a o toto se Vám bude krátit základ a peníze půjdou dáme dolů. Je to i o tom, že dneska se bojíte podat si odvolání - páni ředitelé totalitní přežívavci na vás činí nátlak a Vy ze strachu své odvolání stáhnete. Ale že pan ředitel si sexuálně špásuje v pracovní době se svoji personalistkou, to je normální za prachy daňových poplatníků??? Že jako management PČR pracují lidé, kteří jsou jen figurky a o ničem nerozhodnou a že na krajských správách se 50% lidí kope do z odpuštěním prdele a vymýšlí voloviny..... Něco s tím nyní dělejte, DEJTE VĚDĚT svůj názor ven, NEBOJTE SE! Nebudete vystupovat jako jednotlivci, jako síla!!!! právě posloucám i zprávy o dnešní demonstraci lékařů.---- nebojí se a dosáhnout svého - nyní výrok - NEVZDÁME TO JEN TAK! takže toto heslo si dejte i Vy,ale ne jako frašku,ale jako skutečnost! Veřejnost i policiti Vás potřebují! V jednotě je síla a jedině tak něco dosáhnete. Jsem Váš bývalý kolega, vím o co goou a jednoznačně Vás podporuji. Jestliže mě na vaše setkání pustí, dojedu taktéž. Vždyť i mě jde o věc, o moje a i vaše budoucí výsluhy a jejich výši. DRŽÍM PĚSTI a PŘEJI ÚSPĚCH!!!! bývalý kolega z Vysočiny

Přátelské setkání příslušníků BS

-

27.2.07 v 13.30 hod. v objektu PA Praha



Převzato dne 14.2.2007 z http://www.policista.estranky.cz/

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::



Web pro všechny bývalé příslušníky bezpečnostních sborů České republiky, kteří ukončili služební poměr dle ust. zákona č. 186/1992 Sb. - o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
Zde můžete prezentovat své názory na celou problematiku valorizace příspěvku za službu a popřípadě se kontaktovat za účelem podání hromadné žaloby na Ministerstvo vnitra ČR v případě zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o valorizaci příspěvku za službu.