KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.

Jen škoda, že nežijeme o pár století dříve a nemůžeme udělat defenestraci se vším, co k ní patří. Jen místo kopí bych pod okna PP navezl fůry hnoje, aby se páni cítili "jako doma".

kopí bych pod oknama nechal, osvěčili se.

pro Člověk
Asi bych tě trochu opravil v tom, že pod okna bych dal žito "aby si ti blbci ještě při pádu " stále mysleli, že sice padají, ale zase jen stále do svého koryta", z čehož by je ihned vyvedl dav, který by je potom "dole" hned ukamenoval.

Pane ministře a policejní figurky okolo,
novým rokem jste započali éru TOTÁLNÍHO ROZKLADU u policejní složky, které spějí do velkých problémů a k amaterismu. Nové adepty nemá čimkoliv motivovat a délka nových zaměstnanců bude velice krátká, až pochopí systém práce a odměňování u tohoto mafiánského spolku.

pane langer. jsem opravdu rad ze jste ministr vnitra. jeste tam chvilku vydrzte. protoze vam se neda uprit jedna skutecnost. jste prvni MV ktery nemel strach PCR uplne doku*vit. blahopreji. jen tak dal. :-))

Zemřel při odklízení stromu
Sedmatřicetiletý Dušan Lipovský zahynul ve čtvrtek 18. ledna okolo 19. hodiny nedaleko Slunečné na Českolipsku, když jako profesionální hasič odklízel se svými kolegy popadané stromy při orkánu Kyrill. Hasiči odklidili dva kmeny a při odklízení třetího spadl na Dušana Lipovského vzrostlý strom.

Přestože se ho snažili kolegové okamžitě vyprostit a poskytnout mu první pomoc, jeho zranění byla fatální. Ani přivolaní záchranáři už jeho život nezachránili.

Proto pan ministr neodpovídá, protože ví jaké rizikové ohodnocení mají na prezidiu a jaké lidi v přímém výkonu. Já se ptám, proč vůbec člověk v kanceláři má nějaké rozikové ohodnocení?

Navíc neměl ministr vnitra ani tolik slušnosti, aby se o tomto hasiči zmínil, nedejbože navštívil jeho družku s rodinou. Politické korýtko je přednější.

Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek



3.1.2007 9:49 | Krimi a záhady

Kdyby se pořádala anketa o nejznámějšího vězně v Česku, asi by s přehledem zvítězil. A existují sázky na to, jestli se mu povede utéct i z Valdic, kde si odpykává svůj doživotní trest.

Doživotní rozsudek vynesl 23. června 1998 Krajský soud v Plzni za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus o vraždu. Kajínek od začátku vinu popírá a už několik let se snaží o obnovu procesu. Zatím marně. Letos v srpnu Vrchní soud v Praze nevyhověl stížnosti, kterou Jiří Kajínek podal proti verdiktu plzeňského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žádost o obnovu procesu. „Dnes je moje víra v justici velice otřesena, ale stále doufám, že je možné se dovolat pravdy a spravedlnosti,” vzkázal z vězení.

Pravda je, že odstupující ministr vnitra Pavel Němec v srpnu podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona při posuzování nových důkazů, které chtěla Kajínkova obhajoba v novém procesu použít. Obdobnou stížnost podal v roce 2001 také ministr Pavel Rychetský, ale neuspěl.

Obraz nespravedlivě stíhaného vězně Jiřího Kajínka tak v očích veřejnosti jen sílí. A Kajínek ho pilně podporuje. Prostřednictvím internetu se z vězení vyjadřuje nejen ke svému případu, ale k libovolným tématům. Na jeho podporu se sepisují petice a v nedávném výzkumu o jeho vině pochybovala už vice než polovina dotázaných!

Přitom stačí shrnout prostá fakta a pětačtyřicetiletý Jiří Kajínek se rázem přestane jevit jako „omylem zavřený slušný člověk”. První konflikt ze zákonem měl už jako nezletilý v roce 1974. Do vězení se poprvé dostal v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl odsouzen znovu, tentokrát za krádeže v bytech, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele. Při zatýkání totiž zranil tři policisty železnou tyčí. V roce 1990 byl propuštěn na svobodu v rámci rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla. Později byl souzen znovu za bytové krádeže, a především za loupežné přepadení policistů v Praze 4, při kterém jim odcizil zbraně a služební vozidlo. Vyfasoval jedenáct let a seděl na Borech.

Patřil k vzorným vězňům kladně hodnoceným za vzorné chování a práci navíc. Proto mu byla povolena dvoudenní dovolená (21. – 23. ledna 1993), přestože byl označen ve spise jako nebezpečný recidivista a taková výhoda mu neměla být vůbec umožněna. Kajínek se z dovolené do věznice nevrátil a stal se trestancem na útěku.

30. 5. 1993 měl kolem osmé večer zastřelit v zatáčce na silnici pod plzeňskou věznicí Bory nejméně dvanácti ranami podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30). Pětadvacetiletý Vojtěch Pokoš útok přežil jen díky včasnému zásahu záchranky a později se stal korunním svědkem. Vraždu si měl objednat podnikatel Antonín Vlasák a podle obžaloby za ni Kajínkovi dal sto tisíc.

Jiří Kajínek byl dopaden pražskou zásahovou jednotkou 8. února 1994 ve chvíli, kdy před domem v Praze 4 nakládal do luxustního mercedesu tři samopaly, brokovnici, osm pistolí (z toho jednu s tlumičem) a přes sto tisíc nábojů. Ocitl se znovu na Borech, kde zahájil sérii útěků, která nemá v novodobé historii tuzemského vězeňství obdoby. Napřed mu Jana Škardová, zaměstnankyně firmy dovážející do věznice potraviny, propašovala dvanácticentimetrový nůž, za což dostala tučný honorář od Kajínkových kompliců. Tentokrát však Kajínek ještě útěk nedokončil, protože byl náhle přesunut do vazební věznice v Českých Budějovicích (přesun se týkal vice vězňů, kteří prostřednictvím dozorce sázeli tikety). Z budějovické věznice Kajínek utekl v červenci 1994. Ještě týž den ho zatkli u řeky Vltavy.

Byl přemístěn do Valdic, kde se mu 11. září 1996 podařilo dostat na střechu jednopatrové budovy. V březnu 1997 se při jeho převozu k soudu eskorta střetla s vozem BMW, ve kterém zahynuly dvě ženy. Kajínek byl pak umístěn v „nejstřeženější” věznici – Mírově. Odtamtud utekl riskantním manévrem z okna po provazu 29. října 2000. Několik týdnů republika žila slavným útěkem, než byl Jiří Kajínek 8. prosince 2000 zatčen v bytě pětinásobného pachatele orlických vražd Ludvíka Černého. Komando ho překvapilo rozespalého – nestačil použít ani nabitou pistoli, ani ruční granát, které měl u sebe.

Teď je znovu ve Valdicích, odkud společně s právničkou Klárou Slámovou vede svůj „spravedlivý boj”. V kauze se v lednu 2004 objevil nový svědek, který televizi Nova řekl, že z cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Svědek, tehdejší vězeň, Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy. Kajínek usiluje o obnovu procesu. Můžete mu napsat…

Už píšeme.

Čtyřdenní Maruška i její maminka, přítelkyně zemřelého hasiče Dušana Lipovského, opustí ve čtvrtek českolipskou porodnici. Zdravou holčičku tu porodila Lipovského přítelkyně Lucie v noci z neděle na pondělí. Právu to řekl tiskový mluvčí nemocnice v České Lípě Petr Pokorný.

Ruzyně
Mimořádná opatření na ruzyňském letišti dokázaly, že páni stále nedocenění manažeři věří nejen ve své nadpřirozené schopnosti, ale také kdejaké pomatené senzibilce. Tisková zpráva uvádí: policisté vyhodnotili…Řadoví policisté to určitě nebyli. Myslím, že veřejnost by zajímalo, kdo konkrétně pokyn k těmto opatřením vydal, kolik stálo peněz a jaké za něj ponese důsledky. Nebo snad, vážený pane ministře, i Vy v roce 2007 věříte v paranormální jevy?

pokyn vydala pomatená senzibilka

Navrhuji zmíněnou paní přijmout na PP. Hodnostní označení plukovník, 10.TT

Samozřejmě v duchu projektu P1000 vytvořit lepší pracovní podmínky - dostatek křišťálových koulí, proutků, vykládacích karet a dalších pracovních pomůcek - samozřejmě také příslušný rizikový příplatek a dobrou pojistku, když zklamou senzibilské předpovědi - tušení.

Asi někdo z MV kouká na Akta X a bojí se o korýtko.

zajímalo by mne, na co tam stojí ten transportér? Taková ostuda před cizinci! Mimochodem, kolik ted dávají za kilo železa?

Tato situace mi připomněla pohádku Císařovy nové šaty. Někdo hodně vysoko postavený podobným nesmyslům věří a ostatní nemají odvahu mu to vyvracet.

I policie se bojí


O prorůstání mafií do státního aparátu čteme v tisku téměř denně. Jen málo nám však dochází, jak moc se to týká každého člověka.

"Šla jsem přes Uhelný trh v centru Prahy, když přímo před mýma očima odložili tři chlapi úplně nový luxusní pánský kufřík jen tak na chodník a vypařili se. Vím, že jsem to měla hlásit policii, ale nevěřím jí ani za mák. Jako svědek nadiktuješ do protokolu jméno a adresu, oni náhodou lumpa chytnou, vyslechnou, pustí pro nedostatek důkazů a ty máš na krku mafii. Tak jsem radši přešla na druhou stranu ulice," výprávěla nedávno kolegyně, která má jinak pro strach uděláno a volný čas tráví extrémními sporty.


RYBA SMRDÍ OD HLAVY
Proč riskovat a plnit občanskou povinnost, když se s korupcí setkáváme v médiích na každém kroku? Jeden příklad za všechny: je všeobecně známo, že dva rodinné příslušníky bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS) propojovaly finanční vazby se středočeským sázkovým impériem, zatímco ministr z titulu své funkce rozhodoval o regulaci hazardu. Podle Kubiceho zprávy byl také napojen na skupinu okolo zavražděného kontroverzního podnikatele Mrázka, stejně jako poslanec z druhé strany politického spektra Josef Hojdar (ČSSD).


STRACH A NEDŮVĚRA
Dva vysocí policejní důstojníci zemřeli v posledních letech za velmi nejasných okolností. Oba byli vyrovnaní a naprosto zdraví. Jeden údajně překážel svou neúplatností, další prý dělal mafiím kata a už toho věděl moc. Ten první spáchal "sebevraždu" desítkami bodných ran a nakonec se oběsil, druhý podlehl "infarktu".
Důsledky? Muži zákona se už bojí otevřeně mluvit i sami mezi sebou. Nevědí, kdo stojí na jaké straně barikády. "Co když je na výplatní pásce mafie kolega sedící vedle u stolu?" ptají se mimoděk. Stejně jako běžní občané raději strkají hlavu do písku a do kauz, které "smrdí", se nehrnou. Jen pár statečných jedinců (nebo šílenců, kteří už ztratili pud sebezáchovy?) si dovolí drze zveřejnit alespoň stín pravdy. Od mlčící většiny si zaslouží obdiv a úctu. Protože začarovaný kruh strachu můžeme rozetnout jen my sami.

Kecy extrémní sportovkyně, pokud by zavolala jako anonym z tel.budky, tak tam je policie do pár minut a nikdo ji nenajde, tohle jsou tupé výmluvy a pokud by to bouchlo, určitě bude ta nána spokojenější, že nezařvala, protože šla raději po druhé straně chodníku......taková pak má co nejméně mluvit do bezpečnostní situace v zemi, když není schopna vytočit zdarma linku 158.....

proč to jméno neříct? Jestlipak se znovu prošetří sebevražda Janíčka?

15.02.2007 11:44 jura
Ne! Neprošetří! Není zájem znát pravdu. Osobně jsem mluvil se st. zástupcem z NSZ Brno a toto st. zastupitelství nepřipouští, že by se mohlo jednat o vraždu. Janíček není jedinej kterej skončil jako sebevrah. Těchto policistů a lidí je celá spousta. Když už někoho zasebevraždijou, tak by to mšli dělat aspoň věrohodně.

Klobouk před tebou dolů. V článcích " Ryba smrdí od hlavy " a " Strach a nedůvěra " si to vystihla přesně. Nejhorší na tom je, že,když tu někdo z kolegů, byť v anonymitě, jen trochu rejpne do těch nahoře, okamžitě se na něj snese kritika, co si to dovoluje. Máš pravdu v tom, že tito kolegové tak trochu ztratily pud sebezáchovy, protože je jasné, že se dají hravě vystopovat. Proto s tebou souhlasím, že všichni jež zde rozumně na tyto věci poukazují, zaslouží obdiv a úctu ostatních.

Nechtějte po dvojnásobně akademicky vzdělaném člověku, aby ještě vlastnil přirozenou inteligenci. Na tu nejsou skripta. Stačí mu inteligence získaná. Jeho podřízení (Vaši nadřízení), tedy žádnou inteligenci nepotřebují. Jim stačí základní vzdělání a podle psychotestů důkladná servilnost. Od Vás se pak očekává tupá poslušnost. Spojte se tedy se senzibily a od nich se možná dozvíte, jak bude dál s Policií. To Vám vážně neřekne ani Langer s Husákem, natož dobře placení úřadníci na MV, či PP. O trubcích v parlamentu, nebo senátu ani nemluvím.

Už jsem tu říkala, že nejsou jen slepí, hluší, ale i hloupí. Na
rozdíl od těch řadových, kteří přesně vědí, kam to v tomto státě spěje.

TITUL NEZNAMENÁ INTELIGENCI ! ! Inteligenci a zdravej rozum dostává každej človíček do kolébky!DIS,Mg či cokoliv jiného není patent :-)

15.02.2007 09:58 Jezinka
to víme všichni kam to spěje. Do prd...

Pro j :
Naprostý souhlas. Kolik je ale těch, co to chtějí pochopit?
Prioritní by měly být schopnosti a zkušenosti každého jedince.

Ahoj všichni, už jsem tady dlouho nebyl, tak se jenom ptám jestli je dneska na demonstrace? Abych někde nechyběl.

Ne, není.

http://www.nosp.cz/index.php?co=96