Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

Jen škoda, že nežijeme o pár století dříve a nemůžeme udělat defenestraci se vším, co k ní patří. Jen místo kopí bych pod okna PP navezl fůry hnoje, aby se páni cítili "jako doma".

kopí bych pod oknama nechal, osvěčili se.

pro Člověk
Asi bych tě trochu opravil v tom, že pod okna bych dal žito "aby si ti blbci ještě při pádu " stále mysleli, že sice padají, ale zase jen stále do svého koryta", z čehož by je ihned vyvedl dav, který by je potom "dole" hned ukamenoval.

Pane ministře a policejní figurky okolo,
novým rokem jste započali éru TOTÁLNÍHO ROZKLADU u policejní složky, které spějí do velkých problémů a k amaterismu. Nové adepty nemá čimkoliv motivovat a délka nových zaměstnanců bude velice krátká, až pochopí systém práce a odměňování u tohoto mafiánského spolku.

pane langer. jsem opravdu rad ze jste ministr vnitra. jeste tam chvilku vydrzte. protoze vam se neda uprit jedna skutecnost. jste prvni MV ktery nemel strach PCR uplne doku*vit. blahopreji. jen tak dal. :-))

Zemřel při odklízení stromu
Sedmatřicetiletý Dušan Lipovský zahynul ve čtvrtek 18. ledna okolo 19. hodiny nedaleko Slunečné na Českolipsku, když jako profesionální hasič odklízel se svými kolegy popadané stromy při orkánu Kyrill. Hasiči odklidili dva kmeny a při odklízení třetího spadl na Dušana Lipovského vzrostlý strom.

Přestože se ho snažili kolegové okamžitě vyprostit a poskytnout mu první pomoc, jeho zranění byla fatální. Ani přivolaní záchranáři už jeho život nezachránili.

Proto pan ministr neodpovídá, protože ví jaké rizikové ohodnocení mají na prezidiu a jaké lidi v přímém výkonu. Já se ptám, proč vůbec člověk v kanceláři má nějaké rozikové ohodnocení?

Navíc neměl ministr vnitra ani tolik slušnosti, aby se o tomto hasiči zmínil, nedejbože navštívil jeho družku s rodinou. Politické korýtko je přednější.

Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek



3.1.2007 9:49 | Krimi a záhady

Kdyby se pořádala anketa o nejznámějšího vězně v Česku, asi by s přehledem zvítězil. A existují sázky na to, jestli se mu povede utéct i z Valdic, kde si odpykává svůj doživotní trest.

Doživotní rozsudek vynesl 23. června 1998 Krajský soud v Plzni za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus o vraždu. Kajínek od začátku vinu popírá a už několik let se snaží o obnovu procesu. Zatím marně. Letos v srpnu Vrchní soud v Praze nevyhověl stížnosti, kterou Jiří Kajínek podal proti verdiktu plzeňského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žádost o obnovu procesu. „Dnes je moje víra v justici velice otřesena, ale stále doufám, že je možné se dovolat pravdy a spravedlnosti,” vzkázal z vězení.

Pravda je, že odstupující ministr vnitra Pavel Němec v srpnu podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona při posuzování nových důkazů, které chtěla Kajínkova obhajoba v novém procesu použít. Obdobnou stížnost podal v roce 2001 také ministr Pavel Rychetský, ale neuspěl.

Obraz nespravedlivě stíhaného vězně Jiřího Kajínka tak v očích veřejnosti jen sílí. A Kajínek ho pilně podporuje. Prostřednictvím internetu se z vězení vyjadřuje nejen ke svému případu, ale k libovolným tématům. Na jeho podporu se sepisují petice a v nedávném výzkumu o jeho vině pochybovala už vice než polovina dotázaných!

Přitom stačí shrnout prostá fakta a pětačtyřicetiletý Jiří Kajínek se rázem přestane jevit jako „omylem zavřený slušný člověk”. První konflikt ze zákonem měl už jako nezletilý v roce 1974. Do vězení se poprvé dostal v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl odsouzen znovu, tentokrát za krádeže v bytech, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele. Při zatýkání totiž zranil tři policisty železnou tyčí. V roce 1990 byl propuštěn na svobodu v rámci rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla. Později byl souzen znovu za bytové krádeže, a především za loupežné přepadení policistů v Praze 4, při kterém jim odcizil zbraně a služební vozidlo. Vyfasoval jedenáct let a seděl na Borech.

Patřil k vzorným vězňům kladně hodnoceným za vzorné chování a práci navíc. Proto mu byla povolena dvoudenní dovolená (21. – 23. ledna 1993), přestože byl označen ve spise jako nebezpečný recidivista a taková výhoda mu neměla být vůbec umožněna. Kajínek se z dovolené do věznice nevrátil a stal se trestancem na útěku.

30. 5. 1993 měl kolem osmé večer zastřelit v zatáčce na silnici pod plzeňskou věznicí Bory nejméně dvanácti ranami podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30). Pětadvacetiletý Vojtěch Pokoš útok přežil jen díky včasnému zásahu záchranky a později se stal korunním svědkem. Vraždu si měl objednat podnikatel Antonín Vlasák a podle obžaloby za ni Kajínkovi dal sto tisíc.

Jiří Kajínek byl dopaden pražskou zásahovou jednotkou 8. února 1994 ve chvíli, kdy před domem v Praze 4 nakládal do luxustního mercedesu tři samopaly, brokovnici, osm pistolí (z toho jednu s tlumičem) a přes sto tisíc nábojů. Ocitl se znovu na Borech, kde zahájil sérii útěků, která nemá v novodobé historii tuzemského vězeňství obdoby. Napřed mu Jana Škardová, zaměstnankyně firmy dovážející do věznice potraviny, propašovala dvanácticentimetrový nůž, za což dostala tučný honorář od Kajínkových kompliců. Tentokrát však Kajínek ještě útěk nedokončil, protože byl náhle přesunut do vazební věznice v Českých Budějovicích (přesun se týkal vice vězňů, kteří prostřednictvím dozorce sázeli tikety). Z budějovické věznice Kajínek utekl v červenci 1994. Ještě týž den ho zatkli u řeky Vltavy.

Byl přemístěn do Valdic, kde se mu 11. září 1996 podařilo dostat na střechu jednopatrové budovy. V březnu 1997 se při jeho převozu k soudu eskorta střetla s vozem BMW, ve kterém zahynuly dvě ženy. Kajínek byl pak umístěn v „nejstřeženější” věznici – Mírově. Odtamtud utekl riskantním manévrem z okna po provazu 29. října 2000. Několik týdnů republika žila slavným útěkem, než byl Jiří Kajínek 8. prosince 2000 zatčen v bytě pětinásobného pachatele orlických vražd Ludvíka Černého. Komando ho překvapilo rozespalého – nestačil použít ani nabitou pistoli, ani ruční granát, které měl u sebe.

Teď je znovu ve Valdicích, odkud společně s právničkou Klárou Slámovou vede svůj „spravedlivý boj”. V kauze se v lednu 2004 objevil nový svědek, který televizi Nova řekl, že z cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Svědek, tehdejší vězeň, Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy. Kajínek usiluje o obnovu procesu. Můžete mu napsat…

Už píšeme.

Čtyřdenní Maruška i její maminka, přítelkyně zemřelého hasiče Dušana Lipovského, opustí ve čtvrtek českolipskou porodnici. Zdravou holčičku tu porodila Lipovského přítelkyně Lucie v noci z neděle na pondělí. Právu to řekl tiskový mluvčí nemocnice v České Lípě Petr Pokorný.

Ruzyně
Mimořádná opatření na ruzyňském letišti dokázaly, že páni stále nedocenění manažeři věří nejen ve své nadpřirozené schopnosti, ale také kdejaké pomatené senzibilce. Tisková zpráva uvádí: policisté vyhodnotili…Řadoví policisté to určitě nebyli. Myslím, že veřejnost by zajímalo, kdo konkrétně pokyn k těmto opatřením vydal, kolik stálo peněz a jaké za něj ponese důsledky. Nebo snad, vážený pane ministře, i Vy v roce 2007 věříte v paranormální jevy?

pokyn vydala pomatená senzibilka

Navrhuji zmíněnou paní přijmout na PP. Hodnostní označení plukovník, 10.TT

Samozřejmě v duchu projektu P1000 vytvořit lepší pracovní podmínky - dostatek křišťálových koulí, proutků, vykládacích karet a dalších pracovních pomůcek - samozřejmě také příslušný rizikový příplatek a dobrou pojistku, když zklamou senzibilské předpovědi - tušení.

Asi někdo z MV kouká na Akta X a bojí se o korýtko.

zajímalo by mne, na co tam stojí ten transportér? Taková ostuda před cizinci! Mimochodem, kolik ted dávají za kilo železa?

Tato situace mi připomněla pohádku Císařovy nové šaty. Někdo hodně vysoko postavený podobným nesmyslům věří a ostatní nemají odvahu mu to vyvracet.

I policie se bojí


O prorůstání mafií do státního aparátu čteme v tisku téměř denně. Jen málo nám však dochází, jak moc se to týká každého člověka.

"Šla jsem přes Uhelný trh v centru Prahy, když přímo před mýma očima odložili tři chlapi úplně nový luxusní pánský kufřík jen tak na chodník a vypařili se. Vím, že jsem to měla hlásit policii, ale nevěřím jí ani za mák. Jako svědek nadiktuješ do protokolu jméno a adresu, oni náhodou lumpa chytnou, vyslechnou, pustí pro nedostatek důkazů a ty máš na krku mafii. Tak jsem radši přešla na druhou stranu ulice," výprávěla nedávno kolegyně, která má jinak pro strach uděláno a volný čas tráví extrémními sporty.


RYBA SMRDÍ OD HLAVY
Proč riskovat a plnit občanskou povinnost, když se s korupcí setkáváme v médiích na každém kroku? Jeden příklad za všechny: je všeobecně známo, že dva rodinné příslušníky bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS) propojovaly finanční vazby se středočeským sázkovým impériem, zatímco ministr z titulu své funkce rozhodoval o regulaci hazardu. Podle Kubiceho zprávy byl také napojen na skupinu okolo zavražděného kontroverzního podnikatele Mrázka, stejně jako poslanec z druhé strany politického spektra Josef Hojdar (ČSSD).


STRACH A NEDŮVĚRA
Dva vysocí policejní důstojníci zemřeli v posledních letech za velmi nejasných okolností. Oba byli vyrovnaní a naprosto zdraví. Jeden údajně překážel svou neúplatností, další prý dělal mafiím kata a už toho věděl moc. Ten první spáchal "sebevraždu" desítkami bodných ran a nakonec se oběsil, druhý podlehl "infarktu".
Důsledky? Muži zákona se už bojí otevřeně mluvit i sami mezi sebou. Nevědí, kdo stojí na jaké straně barikády. "Co když je na výplatní pásce mafie kolega sedící vedle u stolu?" ptají se mimoděk. Stejně jako běžní občané raději strkají hlavu do písku a do kauz, které "smrdí", se nehrnou. Jen pár statečných jedinců (nebo šílenců, kteří už ztratili pud sebezáchovy?) si dovolí drze zveřejnit alespoň stín pravdy. Od mlčící většiny si zaslouží obdiv a úctu. Protože začarovaný kruh strachu můžeme rozetnout jen my sami.

Kecy extrémní sportovkyně, pokud by zavolala jako anonym z tel.budky, tak tam je policie do pár minut a nikdo ji nenajde, tohle jsou tupé výmluvy a pokud by to bouchlo, určitě bude ta nána spokojenější, že nezařvala, protože šla raději po druhé straně chodníku......taková pak má co nejméně mluvit do bezpečnostní situace v zemi, když není schopna vytočit zdarma linku 158.....

proč to jméno neříct? Jestlipak se znovu prošetří sebevražda Janíčka?

15.02.2007 11:44 jura
Ne! Neprošetří! Není zájem znát pravdu. Osobně jsem mluvil se st. zástupcem z NSZ Brno a toto st. zastupitelství nepřipouští, že by se mohlo jednat o vraždu. Janíček není jedinej kterej skončil jako sebevrah. Těchto policistů a lidí je celá spousta. Když už někoho zasebevraždijou, tak by to mšli dělat aspoň věrohodně.

Klobouk před tebou dolů. V článcích " Ryba smrdí od hlavy " a " Strach a nedůvěra " si to vystihla přesně. Nejhorší na tom je, že,když tu někdo z kolegů, byť v anonymitě, jen trochu rejpne do těch nahoře, okamžitě se na něj snese kritika, co si to dovoluje. Máš pravdu v tom, že tito kolegové tak trochu ztratily pud sebezáchovy, protože je jasné, že se dají hravě vystopovat. Proto s tebou souhlasím, že všichni jež zde rozumně na tyto věci poukazují, zaslouží obdiv a úctu ostatních.

Nechtějte po dvojnásobně akademicky vzdělaném člověku, aby ještě vlastnil přirozenou inteligenci. Na tu nejsou skripta. Stačí mu inteligence získaná. Jeho podřízení (Vaši nadřízení), tedy žádnou inteligenci nepotřebují. Jim stačí základní vzdělání a podle psychotestů důkladná servilnost. Od Vás se pak očekává tupá poslušnost. Spojte se tedy se senzibily a od nich se možná dozvíte, jak bude dál s Policií. To Vám vážně neřekne ani Langer s Husákem, natož dobře placení úřadníci na MV, či PP. O trubcích v parlamentu, nebo senátu ani nemluvím.

Už jsem tu říkala, že nejsou jen slepí, hluší, ale i hloupí. Na
rozdíl od těch řadových, kteří přesně vědí, kam to v tomto státě spěje.

TITUL NEZNAMENÁ INTELIGENCI ! ! Inteligenci a zdravej rozum dostává každej človíček do kolébky!DIS,Mg či cokoliv jiného není patent :-)

15.02.2007 09:58 Jezinka
to víme všichni kam to spěje. Do prd...

Pro j :
Naprostý souhlas. Kolik je ale těch, co to chtějí pochopit?
Prioritní by měly být schopnosti a zkušenosti každého jedince.

Ahoj všichni, už jsem tady dlouho nebyl, tak se jenom ptám jestli je dneska na demonstrace? Abych někde nechyběl.

Ne, není.

http://www.nosp.cz/index.php?co=96