Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  15.02.2007 18:04 Žižka
 
Starý vysloužilí policisti radí ,nenechte se ukllidit z očí veřejnosti, je to jen další krok jak vás umlčet.
  15.02.2007 16:18 tomáš k
 
chtěl bych se zeptat měl jsem 2 dny dovolené a normálné mi sebrali za ty dva dny poměrnou část osobního ohodnocení a i poměrnou část rizikového příspěvku!!!!To už si vážně z nás příslušníků dělaj prdel mám vztek a nejradši bych se na vše vyprd a šel do civilu!!!Čus justičák
  15.02.2007 16:22 Poll 3
 
Je to bordel, proti všichni hurá na MANIFEST 361 a případně na DEMONSTRACI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  15.02.2007 16:39 Filcka
 
Justiční stráž, jsou ti co lustrují lidi při vstupu na soudy st. zastupitelství a pod.? Myslím si to správně?
  15.02.2007 17:36 POL3
 
Ano, justiční stráž je u soudů.
  15.02.2007 18:09 tomá? k
 
Justiční strá? zaji??uje hlavně pořádek a bezpečnost v budovách soudů,stattních zastupitelství a ministerstva..dale zaji??uje prevoz finančních hotovostí,zaji??uje bezpečnost pri exekucích..
  15.02.2007 19:23 MirroK <Mir.I.roK@seznam.cz>
 
Odpověď na tvou otázku jsem již uvedl ve svém minulém příspěvku k této otázce. Hledej můj předešlý příspěvek. Je to opravdu sprosté, že nám krátí co jsme si podepsali v platebním výměru v souvislosti na průměr platu v minulém období.
  16.02.2007 11:57 RNB
 
Manželce tak strhnou na několik měsíců velký prachy. Ti, co nastoupili 1/2007 jsou v poho, protože jim nemají z čeho průměrovat.
  15.02.2007 15:31 Filcka <standa@standa.cz>
 
Na této adrese je foto vašich luxusně vybavených kanceláří, které budete v budoucnu užívat. Tak jak vám vnitro slíbylo. Policie tím nebude mít v budoucnu konkurenci.

http://www.super.cz/vtipky/5859-sef-koupil-k-vanocum-nove-ekonom icke-vybaveni-kancelare.html
  15.02.2007 18:24 Člověk <hkmp5@seznam.cz>
 
Jo, to je super, ale ve vybavení nemá policie konkurenci již nyní.
  15.02.2007 15:23 obvoďák
 
Pro Všecny : !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Překlopeno z policisty

Jsem policista z SPJ Praha. V minulosti našeho útvaru proběhl spor, kdy policisté požadovali proplatit obrovské sumy za vykonané pohotovosti na pracovišti. Po podání žádostí o vyplacení dlužné sumy proběhlo vyhrožování ze strany vedoucích. Hlavním iniciátor por. Henken, který začal požadovat nápravu věci, byl nazván agitátorem. Žadatelé prý nebyli loajální vůči státu atd. Policisté, kteří si podali žádost byli převeleni z SPJ na OHS po celé Praze. Jednu chybu ale vedení SPJ a SHMP udělalo a to, že podcenilo policisty hlásící se o svá práva. Vydírání bylo nahráno a zveřejněno v TV a převelení mělo právní chyby a proto byli policisté vráceni zpět na SPJ. Ti, co vyhrožovali, chodili pěknou dobu po inspekci a měli sevřenou zadnici, aby trestní oznámení nedopadlo v jejich neprospěch. Dodnes se na SPJ nese duch této události. Vedení dlouho nemohlo překousnout, že je řadoví policisté porazili. Poručíka Henkena se vedení bojí a nedovolí si proti němu podniknout protiprávní kroky. Musím ale podotknout, že por. Henken byl a je poctivý polda, který 100% vykonává svoji práci a tak na něm selhali i všechny kontrolní mechanismy. Zvláště když se vedoucí managment dozvěděl, že por. Henken na ně chystá žalobu pro šikanování.
A co z toho, vážení kolegové, plyne? Já jsem v té době byl na SPJ nováčkem a žaloba se mě netýkala, ale i já jsem na tom vydělal. Vedení SPJ si dnes hodně rychle rozmyslí, jestli bude proti řadovým členům podnikat protiprávní kroky.
Chcete si nechat sr.t na hlavu nebo se nespravednosti postavíte jako moji kolegové z SPJ?
  15.02.2007 16:20 POL3
 
Klobouk dolů před SPJ , je vidět, že se nebojíte. Já jsem na SPJ pracoval při jeho založení na zámku ve Vinoři a potom ještě nějaký čas na Lhotce. Jen tak dále-hoj.
  15.02.2007 19:45 ja13
 
Vážení pánové!
Kdyby jste všichni postupovali takto důsledněve své věci a nenechali se sebou orat, věděli by jste, jak by se s Vámi zacházelo. KDyž ale vedoucí zavyhrožuje a vy se ...... tak se nedivte, že to vždy dopadne, jak dopadne, tedy ve Váš neprospěch. Je mi známo, když se polda začne soudit v nějaké věci se svým zaměstnavatelem a vezme si na to právníka, potom VŽDY, opakuji VŽDY MV, P ČR .... stát prohraje! Takže se sebou nenechávejte orat a halvně, NEBOJTE SE!!!!! bývalý polda
  15.02.2007 15:04 .
 
Rozhovor s předsedou NOS PČR v ranní vysílání ČT1 dne 15. 02. 2007

Přinášíme odpovědi předsedy NOS PČR na otázky v ranním vysílání ČT1 (v úplném znění, které z časových důvodů nebylo realizováno)

ČT: Policisté měli dnes demonstrovat před budovou ministerstva vnitra, proti služebnímu zákonu. Proč nakonec demonstrovat nebudou? Na telefonu odpovídá Milan Štěpánek, předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR.

Proč nebudete nakonec demonstrovat?

Úvodem bych chtěl říci, že kolem demonstrace panuje několik různých mýtů, které se týkaly i podílu nebo negativního postoje našeho odborového svazu. Myšlenka demonstrace vznikla mimo náš svaz a byla podporována zejména diskuzemi na webových stránkách skupinou Iniciativa. Já se svými místopředsedy jsme se s těmito kolegy sešli minulou středu a v obsáhlém pětihodinovém jednání, kterého se po určitou dobu zúčastnil i 1. náměstek ministra vnitra Ing. Salivar, jsme si vyjasnili naše postoje a požadavky. V podstatě jsme se shodli v otázkách, které vyvolávají u policistů nespokojenost i v tom, že efektivnější je ujednotit naše snahy a netříštit síly. My jsme prezentovali dosud uskutečněná jednání s vedením rezortu, která mají své první výsledky. Proto závěrem byla i shoda v tom, že demonstrace v současné chvíli není vhodným prostředkem. Rozhodli jsme se uspořádat setkání policistů i příslušníků dalších bezpečnostních sborů v jednacím sále, kde by byly v širším měřítku projednány důvody nespokojenosti a kde by byli kolegové seznámeni s postojem vedení rezortu. Na této akci, která se uskuteční 27. 2., se bude náš svaz podílet organizačně a případně i ekonomicky.

Někteří policisté se domnívají, že budou brát kvůli novému služebnímu zákonu nižší platy než brali loni, už je to tedy vyřešené, o peníze nepřijdou?

Nejde jen o domněnky, ale fakta. Propady příjmů se týkají policistů ve 3., 4. a 5. tarifních třídách, velmi obecně řečeno policistů v uniformě na základních útvarech. Podle prozatímních odhadů se jedná asi o 10% policistů. Propady jsou způsobeny zejména podílem nadtarifních složek v předchozím roce v porovnání s předpokládaným příjmem v roce 2007. Tento stav je ovlivněn několika složkami, jako je zařazení na služební místa podle tzv. systemizace, posuzování směnnosti, výše zvláštního, tzv. rizikového příplatku a 150 přesčasových hodin zdarma. Přesnější údaje o postižené skupině policistů by měly být známy po poradě všech policejních ředitelů dne 21. 02. 2007.

Pokud jde o způsoby řešení situace, jeden z nich byl prezentován na včerejší poradě policejního prezidenta s krajskými řediteli. Jedná o využití finanční rezervy rozpočtu policie na navýšení rizikového příplatku u postižených skupin.

Je to jeden z prvních kroků, které povedou k nápravě stavu a který považuji za výsledek našich jednání. Jako další systémový krok je podle nás i úprava systemizace služebních míst.

Hrozba demonstrace je už zažehnána? Nebo přeci jen máte další termín?

Při zmíněném jednání s Iniciativou jsme konstatovali, že demonstrace je legitimním prostředkem projevení názoru, který by ale nastoupil až v době, kdy by došlo k ukončení jednání bez pozitivního výsledku. Prozatím není aktuální, nicméně zůstává v záloze.

Kolik policistů by přišlo demonstrovat?

O počtu policistů bych mohl jen spekulovat, neexistují žádné relevantní průzkumy. Budeme mít možnost posoudit tento údaj podle zájmu o setkání dne 27. 2. 2007.

Jsou ještě nějaké sporné body, které předpokládáte, že se do toho 27.vyřeší, tudíž by k demonstraci nemuselo dojít?

Nespokojenost policistů se netýká jen propadu příjmů, které jsou i médii vnímány jako prioritní. Existují další oblasti jak v zákoně o služebním poměru tak i v souvislosti s jeho aplikací. Část z nich lze řešit v kratším časovém horizontu, tak jako například uvedené navýšení rizikového příplatku nebo úprava systemizace. Další jsou otázkou dlouhodobější, které lze řešit cestou legislativní.

Povedete i nějaké kroky, které by vedly ke změně legislativy?

Na našem webu jsme avizovali, že společně s Odborovým svazem hasičů vyžádáme právní rozbor diskutovaných ustanovení zákona o služebním poměru. Ten bude objektivním základem pro naše další kroky. Vyjma toho poskytujeme našim členům bezplatnou právní pomoc v souvislosti s otázkami služebního poměru, ale i dalších oblastech práva.
Zpět
  15.02.2007 14:21 Belzebub
 
Pane policejní prezidente, pane ministře vnitra, tak se Vám "rozkládá" další policejní ředitelství, tentokrát v Jindřichově Hradci. Odchází jich tam řada od okresního ředitele až snad po posledního pěšáka. Děčín a další města tedy mají pokračovatele. Jsou všichni znechuceni z toho, jak to tu vedete od pěti k nule a pak do pekel. Jo, a není to žádná poplašná zpráva. Teď chodí víc oznámení o výběrových řízeních na naši součást než těch připitomělých siařů. By mě zajímalo, kým to zaplácnete, až ten poslední zhasne a zamkne. Vy oba s Kalouskem jste ostuda této země.
  15.02.2007 14:38 Hradečák
 
To se mi nějak nezdá, tady jsou všichni spokojeni a že by byl nějaký velký odliv jsem nikde neslyšel. Jestli máš podrobnosti, tak pust chlup Belzebube. Už se těším na místo OŘ.
  15.02.2007 14:18 Jan Severa <bepl@mail.cz>
 
U nás v Děčíně odešlo 30 policistů jen kvůli novému zákonu!!!! Děkuji pane Langere
  15.02.2007 14:52 Honza
 
a kromě managementu odházejí i řadoví jak z OOP tak i OŘ ?
  15.02.2007 13:51 názory
 
strach (policista z SPJ, 15. 02. 2007 13:34)
Jsem policista z SPJ Praha. V minulosti našeho útvaru proběhl spor, kdy policisté požadovali proplatit obrovské sumy za vykonané pohotovosti na pracovišti. Po podání žádostí o vyplacení dlužné sumy proběhlo vyhrožování ze strany vedoucích. Hlavním iniciátor por. Henken, který začal požadovat nápravu věci, byl nazván agitátorem. Žadatelé prý nebyli loajální vůči státu atd. Policisté, kteří si podali žádost byli převeleni z SPJ na OHS po celé Praze. Jednu chybu ale vedení SPJ a SHMP udělalo a to, že podcenilo policisty hlásící se o svá práva. Vydírání bylo nahráno a zveřejněno v TV a převelení mělo právní chyby a proto byli policisté vráceni zpět na SPJ. Ti, co vyhrožovali, chodili pěknou dobu po inspekci a měli sevřenou zadnici, aby trestní oznámení nedopadlo v jejich neprospěch. Dodnes se na SPJ nese duch této události. Vedení dlouho nemohlo překousnout, že je řadoví policisté porazili. Poručíka Henkena se vedení bojí a nedovolí si proti němu podniknout protiprávní kroky. Musím ale podotknout, že por. Henken byl a je poctivý polda, který 100% vykonává svoji práci a tak na něm selhali i všechny kontrolní mechanismy. Zvláště když se vedoucí managment dozvěděl, že por. Henken na ně chystá žalobu pro šikanování.
A co z toho, vážení kolegové, plyne? Já jsem v té době byl na SPJ nováčkem a žaloba se mě netýkala, ale i já jsem na tom vydělal. Vedení SPJ si dnes hodně rychle rozmyslí, jestli bude proti řadovým členům podnikat protiprávní kroky.
Chcete si nechat sr.t na hlavu nebo se nespravednosti postavíte jako moji kolegové z SPJ?


Pro TaGr (abcd, 15. 02. 2007 13:33)
Rozdíl mezi náma bude v tom, že já jsem na ulici přes 11let (Praha) a nejsem zvyklý, aby se mi rozklepala kolena před kdejakým zastrašováním. S každým jednám slušně a totéž chci od druhých. Pokud mi někdo bude vyhrožovat, není nic jednoduššího se zaměřit na něj a vrátit mu to i s úroky, chyby dělá každý..... A nejsem labuť, i já jsem to za své názory a jednání v souladu s právem odnesl, ale nepoložil jsem se a nakonec po letech vyhrál, asi tak.....Jestli se bojíš i někam přijít, jak můžeš zakročovat na ulici a pomáhat lidem, to teda nepochopím.....navíc podle nového zákona, kdy tě mohou vyrazit za kdejakou chybu, pak se musíš bát i do zákroku....
  15.02.2007 13:40 Y=idiot
 
znepokojený občan

Pane ministře co jste to udělali s naší policii? Vždyť se policie pod Vašima rukama přímo potápí ke dnu. To Vám to vůbec nevadí? To Vám nevadí, že policisté, hasiči chodí do práce naštvaní a pak to kolikrát odnesou my občané. Nejhorší je chodit do práce, když je člověk naštvaný. Ani se jim nedivím, že odcházejí od policie zkušení policisté, ale ty Vám zřejmě chybět nebudou, protože Vám to zjevně nevadí. Tu jejich práci bych dělat tedy nechtěl ani policisty ani hasiče. A dělat k tomu ještě 150 h zadarmo, kdo tohle vymyslel? Už vidím, jak učitelé, lékaři, soudci dělají 150 h zadarmo. To by byl hned rachot. U mé firmy každý zaměstnanec dostane zaplacenou každou hodinu. To bych se musel stydět, kdybych jim řekl, že musí odpracovat 150 h ročně zadarmo. Vždyť to je vlastně odpracovat celý měsíc zadarmo. Pokud vím, tak za práci má člověk dostat zaplaceno. A pro policisty nenechte se tady vyprovokovat některými příspěvky našich spoluobčanů, kteří jenom vidí policistu rozdávat pokuty. Kdyby se všichni chovali tak jak mají, tak by jste žádné pokuty rozdávat ani nemuseli. Ale když vidím, některé ty šílence na silnici, kteří riskují život ostatních (sám ať se klidně zabije), tak bych je chytnul a vzal k pořádné nehodě a nechal bych je na to dívat a ať sami si zkusí vyprostit mrtvé z vozidla. To by byla prevence pro ty mistry světa, kteří si myslí, že se jim přece nemůže na silnici nic stát. Pánové vůbec vám nezávidím vaši práci, držte se a nenechte se odradit od některých ubožáků, kteří zde píší. Vždyť má každý tu možnost jít si to vyzkoušet.
  15.02.2007 19:14 MirroK <Mir.I.roK@seznam.cz>
 
Souhlasím s tvým názorem a vystihuje skutečně současnou situaci u PČR. Pouze bych se za policisty ohradil proti tomu, že i když jdou do práce již předem naštvaní, nikdy to ze své sl. profesionality nesmí na sobě dát znát při svém služebním zákroku ev. jiném úředním jednání poicisty.
  15.02.2007 12:56 y
 
Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.
  15.02.2007 20:27 asistent
 
...to už nikoho nezajímá!!! ahoj
  19.02.2007 22:34 Zdeno
 
IQ máš na něco lepšího, než pořád to samé. Máš svůj osobní názor???