4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Starý vysloužilí policisti radí ,nenechte se ukllidit z očí veřejnosti, je to jen další krok jak vás umlčet.

chtěl bych se zeptat měl jsem 2 dny dovolené a normálné mi sebrali za ty dva dny poměrnou část osobního ohodnocení a i poměrnou část rizikového příspěvku!!!!To už si vážně z nás příslušníků dělaj prdel mám vztek a nejradši bych se na vše vyprd a šel do civilu!!!Čus justičák

Je to bordel, proti všichni hurá na MANIFEST 361 a případně na DEMONSTRACI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Justiční stráž, jsou ti co lustrují lidi při vstupu na soudy st. zastupitelství a pod.? Myslím si to správně?

Ano, justiční stráž je u soudů.

Justiční strá? zaji??uje hlavně pořádek a bezpečnost v budovách soudů,stattních zastupitelství a ministerstva..dale zaji??uje prevoz finančních hotovostí,zaji??uje bezpečnost pri exekucích..

Odpověď na tvou otázku jsem již uvedl ve svém minulém příspěvku k této otázce. Hledej můj předešlý příspěvek. Je to opravdu sprosté, že nám krátí co jsme si podepsali v platebním výměru v souvislosti na průměr platu v minulém období.

Manželce tak strhnou na několik měsíců velký prachy. Ti, co nastoupili 1/2007 jsou v poho, protože jim nemají z čeho průměrovat.

Na této adrese je foto vašich luxusně vybavených kanceláří, které budete v budoucnu užívat. Tak jak vám vnitro slíbylo. Policie tím nebude mít v budoucnu konkurenci.

http://www.super.cz/vtipky/5859-sef-koupil-k-vanocum-nove-ekonom icke-vybaveni-kancelare.html

Jo, to je super, ale ve vybavení nemá policie konkurenci již nyní.

Pro Všecny : !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Překlopeno z policisty

Jsem policista z SPJ Praha. V minulosti našeho útvaru proběhl spor, kdy policisté požadovali proplatit obrovské sumy za vykonané pohotovosti na pracovišti. Po podání žádostí o vyplacení dlužné sumy proběhlo vyhrožování ze strany vedoucích. Hlavním iniciátor por. Henken, který začal požadovat nápravu věci, byl nazván agitátorem. Žadatelé prý nebyli loajální vůči státu atd. Policisté, kteří si podali žádost byli převeleni z SPJ na OHS po celé Praze. Jednu chybu ale vedení SPJ a SHMP udělalo a to, že podcenilo policisty hlásící se o svá práva. Vydírání bylo nahráno a zveřejněno v TV a převelení mělo právní chyby a proto byli policisté vráceni zpět na SPJ. Ti, co vyhrožovali, chodili pěknou dobu po inspekci a měli sevřenou zadnici, aby trestní oznámení nedopadlo v jejich neprospěch. Dodnes se na SPJ nese duch této události. Vedení dlouho nemohlo překousnout, že je řadoví policisté porazili. Poručíka Henkena se vedení bojí a nedovolí si proti němu podniknout protiprávní kroky. Musím ale podotknout, že por. Henken byl a je poctivý polda, který 100% vykonává svoji práci a tak na něm selhali i všechny kontrolní mechanismy. Zvláště když se vedoucí managment dozvěděl, že por. Henken na ně chystá žalobu pro šikanování.
A co z toho, vážení kolegové, plyne? Já jsem v té době byl na SPJ nováčkem a žaloba se mě netýkala, ale i já jsem na tom vydělal. Vedení SPJ si dnes hodně rychle rozmyslí, jestli bude proti řadovým členům podnikat protiprávní kroky.
Chcete si nechat sr.t na hlavu nebo se nespravednosti postavíte jako moji kolegové z SPJ?

Klobouk dolů před SPJ , je vidět, že se nebojíte. Já jsem na SPJ pracoval při jeho založení na zámku ve Vinoři a potom ještě nějaký čas na Lhotce. Jen tak dále-hoj.

Vážení pánové!
Kdyby jste všichni postupovali takto důsledněve své věci a nenechali se sebou orat, věděli by jste, jak by se s Vámi zacházelo. KDyž ale vedoucí zavyhrožuje a vy se ...... tak se nedivte, že to vždy dopadne, jak dopadne, tedy ve Váš neprospěch. Je mi známo, když se polda začne soudit v nějaké věci se svým zaměstnavatelem a vezme si na to právníka, potom VŽDY, opakuji VŽDY MV, P ČR .... stát prohraje! Takže se sebou nenechávejte orat a halvně, NEBOJTE SE!!!!! bývalý polda

Rozhovor s předsedou NOS PČR v ranní vysílání ČT1 dne 15. 02. 2007

Přinášíme odpovědi předsedy NOS PČR na otázky v ranním vysílání ČT1 (v úplném znění, které z časových důvodů nebylo realizováno)

ČT: Policisté měli dnes demonstrovat před budovou ministerstva vnitra, proti služebnímu zákonu. Proč nakonec demonstrovat nebudou? Na telefonu odpovídá Milan Štěpánek, předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR.

Proč nebudete nakonec demonstrovat?

Úvodem bych chtěl říci, že kolem demonstrace panuje několik různých mýtů, které se týkaly i podílu nebo negativního postoje našeho odborového svazu. Myšlenka demonstrace vznikla mimo náš svaz a byla podporována zejména diskuzemi na webových stránkách skupinou Iniciativa. Já se svými místopředsedy jsme se s těmito kolegy sešli minulou středu a v obsáhlém pětihodinovém jednání, kterého se po určitou dobu zúčastnil i 1. náměstek ministra vnitra Ing. Salivar, jsme si vyjasnili naše postoje a požadavky. V podstatě jsme se shodli v otázkách, které vyvolávají u policistů nespokojenost i v tom, že efektivnější je ujednotit naše snahy a netříštit síly. My jsme prezentovali dosud uskutečněná jednání s vedením rezortu, která mají své první výsledky. Proto závěrem byla i shoda v tom, že demonstrace v současné chvíli není vhodným prostředkem. Rozhodli jsme se uspořádat setkání policistů i příslušníků dalších bezpečnostních sborů v jednacím sále, kde by byly v širším měřítku projednány důvody nespokojenosti a kde by byli kolegové seznámeni s postojem vedení rezortu. Na této akci, která se uskuteční 27. 2., se bude náš svaz podílet organizačně a případně i ekonomicky.

Někteří policisté se domnívají, že budou brát kvůli novému služebnímu zákonu nižší platy než brali loni, už je to tedy vyřešené, o peníze nepřijdou?

Nejde jen o domněnky, ale fakta. Propady příjmů se týkají policistů ve 3., 4. a 5. tarifních třídách, velmi obecně řečeno policistů v uniformě na základních útvarech. Podle prozatímních odhadů se jedná asi o 10% policistů. Propady jsou způsobeny zejména podílem nadtarifních složek v předchozím roce v porovnání s předpokládaným příjmem v roce 2007. Tento stav je ovlivněn několika složkami, jako je zařazení na služební místa podle tzv. systemizace, posuzování směnnosti, výše zvláštního, tzv. rizikového příplatku a 150 přesčasových hodin zdarma. Přesnější údaje o postižené skupině policistů by měly být známy po poradě všech policejních ředitelů dne 21. 02. 2007.

Pokud jde o způsoby řešení situace, jeden z nich byl prezentován na včerejší poradě policejního prezidenta s krajskými řediteli. Jedná o využití finanční rezervy rozpočtu policie na navýšení rizikového příplatku u postižených skupin.

Je to jeden z prvních kroků, které povedou k nápravě stavu a který považuji za výsledek našich jednání. Jako další systémový krok je podle nás i úprava systemizace služebních míst.

Hrozba demonstrace je už zažehnána? Nebo přeci jen máte další termín?

Při zmíněném jednání s Iniciativou jsme konstatovali, že demonstrace je legitimním prostředkem projevení názoru, který by ale nastoupil až v době, kdy by došlo k ukončení jednání bez pozitivního výsledku. Prozatím není aktuální, nicméně zůstává v záloze.

Kolik policistů by přišlo demonstrovat?

O počtu policistů bych mohl jen spekulovat, neexistují žádné relevantní průzkumy. Budeme mít možnost posoudit tento údaj podle zájmu o setkání dne 27. 2. 2007.

Jsou ještě nějaké sporné body, které předpokládáte, že se do toho 27.vyřeší, tudíž by k demonstraci nemuselo dojít?

Nespokojenost policistů se netýká jen propadu příjmů, které jsou i médii vnímány jako prioritní. Existují další oblasti jak v zákoně o služebním poměru tak i v souvislosti s jeho aplikací. Část z nich lze řešit v kratším časovém horizontu, tak jako například uvedené navýšení rizikového příplatku nebo úprava systemizace. Další jsou otázkou dlouhodobější, které lze řešit cestou legislativní.

Povedete i nějaké kroky, které by vedly ke změně legislativy?

Na našem webu jsme avizovali, že společně s Odborovým svazem hasičů vyžádáme právní rozbor diskutovaných ustanovení zákona o služebním poměru. Ten bude objektivním základem pro naše další kroky. Vyjma toho poskytujeme našim členům bezplatnou právní pomoc v souvislosti s otázkami služebního poměru, ale i dalších oblastech práva.
Zpět

Pane policejní prezidente, pane ministře vnitra, tak se Vám "rozkládá" další policejní ředitelství, tentokrát v Jindřichově Hradci. Odchází jich tam řada od okresního ředitele až snad po posledního pěšáka. Děčín a další města tedy mají pokračovatele. Jsou všichni znechuceni z toho, jak to tu vedete od pěti k nule a pak do pekel. Jo, a není to žádná poplašná zpráva. Teď chodí víc oznámení o výběrových řízeních na naši součást než těch připitomělých siařů. By mě zajímalo, kým to zaplácnete, až ten poslední zhasne a zamkne. Vy oba s Kalouskem jste ostuda této země.

To se mi nějak nezdá, tady jsou všichni spokojeni a že by byl nějaký velký odliv jsem nikde neslyšel. Jestli máš podrobnosti, tak pust chlup Belzebube. Už se těším na místo OŘ.

U nás v Děčíně odešlo 30 policistů jen kvůli novému zákonu!!!! Děkuji pane Langere

a kromě managementu odházejí i řadoví jak z OOP tak i OŘ ?

strach (policista z SPJ, 15. 02. 2007 13:34)
Jsem policista z SPJ Praha. V minulosti našeho útvaru proběhl spor, kdy policisté požadovali proplatit obrovské sumy za vykonané pohotovosti na pracovišti. Po podání žádostí o vyplacení dlužné sumy proběhlo vyhrožování ze strany vedoucích. Hlavním iniciátor por. Henken, který začal požadovat nápravu věci, byl nazván agitátorem. Žadatelé prý nebyli loajální vůči státu atd. Policisté, kteří si podali žádost byli převeleni z SPJ na OHS po celé Praze. Jednu chybu ale vedení SPJ a SHMP udělalo a to, že podcenilo policisty hlásící se o svá práva. Vydírání bylo nahráno a zveřejněno v TV a převelení mělo právní chyby a proto byli policisté vráceni zpět na SPJ. Ti, co vyhrožovali, chodili pěknou dobu po inspekci a měli sevřenou zadnici, aby trestní oznámení nedopadlo v jejich neprospěch. Dodnes se na SPJ nese duch této události. Vedení dlouho nemohlo překousnout, že je řadoví policisté porazili. Poručíka Henkena se vedení bojí a nedovolí si proti němu podniknout protiprávní kroky. Musím ale podotknout, že por. Henken byl a je poctivý polda, který 100% vykonává svoji práci a tak na něm selhali i všechny kontrolní mechanismy. Zvláště když se vedoucí managment dozvěděl, že por. Henken na ně chystá žalobu pro šikanování.
A co z toho, vážení kolegové, plyne? Já jsem v té době byl na SPJ nováčkem a žaloba se mě netýkala, ale i já jsem na tom vydělal. Vedení SPJ si dnes hodně rychle rozmyslí, jestli bude proti řadovým členům podnikat protiprávní kroky.
Chcete si nechat sr.t na hlavu nebo se nespravednosti postavíte jako moji kolegové z SPJ?


Pro TaGr (abcd, 15. 02. 2007 13:33)
Rozdíl mezi náma bude v tom, že já jsem na ulici přes 11let (Praha) a nejsem zvyklý, aby se mi rozklepala kolena před kdejakým zastrašováním. S každým jednám slušně a totéž chci od druhých. Pokud mi někdo bude vyhrožovat, není nic jednoduššího se zaměřit na něj a vrátit mu to i s úroky, chyby dělá každý..... A nejsem labuť, i já jsem to za své názory a jednání v souladu s právem odnesl, ale nepoložil jsem se a nakonec po letech vyhrál, asi tak.....Jestli se bojíš i někam přijít, jak můžeš zakročovat na ulici a pomáhat lidem, to teda nepochopím.....navíc podle nového zákona, kdy tě mohou vyrazit za kdejakou chybu, pak se musíš bát i do zákroku....

znepokojený občan

Pane ministře co jste to udělali s naší policii? Vždyť se policie pod Vašima rukama přímo potápí ke dnu. To Vám to vůbec nevadí? To Vám nevadí, že policisté, hasiči chodí do práce naštvaní a pak to kolikrát odnesou my občané. Nejhorší je chodit do práce, když je člověk naštvaný. Ani se jim nedivím, že odcházejí od policie zkušení policisté, ale ty Vám zřejmě chybět nebudou, protože Vám to zjevně nevadí. Tu jejich práci bych dělat tedy nechtěl ani policisty ani hasiče. A dělat k tomu ještě 150 h zadarmo, kdo tohle vymyslel? Už vidím, jak učitelé, lékaři, soudci dělají 150 h zadarmo. To by byl hned rachot. U mé firmy každý zaměstnanec dostane zaplacenou každou hodinu. To bych se musel stydět, kdybych jim řekl, že musí odpracovat 150 h ročně zadarmo. Vždyť to je vlastně odpracovat celý měsíc zadarmo. Pokud vím, tak za práci má člověk dostat zaplaceno. A pro policisty nenechte se tady vyprovokovat některými příspěvky našich spoluobčanů, kteří jenom vidí policistu rozdávat pokuty. Kdyby se všichni chovali tak jak mají, tak by jste žádné pokuty rozdávat ani nemuseli. Ale když vidím, některé ty šílence na silnici, kteří riskují život ostatních (sám ať se klidně zabije), tak bych je chytnul a vzal k pořádné nehodě a nechal bych je na to dívat a ať sami si zkusí vyprostit mrtvé z vozidla. To by byla prevence pro ty mistry světa, kteří si myslí, že se jim přece nemůže na silnici nic stát. Pánové vůbec vám nezávidím vaši práci, držte se a nenechte se odradit od některých ubožáků, kteří zde píší. Vždyť má každý tu možnost jít si to vyzkoušet.

Souhlasím s tvým názorem a vystihuje skutečně současnou situaci u PČR. Pouze bych se za policisty ohradil proti tomu, že i když jdou do práce již předem naštvaní, nikdy to ze své sl. profesionality nesmí na sobě dát znát při svém služebním zákroku ev. jiném úředním jednání poicisty.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

...to už nikoho nezajímá!!! ahoj

IQ máš na něco lepšího, než pořád to samé. Máš svůj osobní názor???