4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení, neberte si v tomto čtvrtletí dovolenou, jinak spláčete nad výdělkem. Paní X to pak po dovolené zprůměrovali podle starého platu a teď bude brát několik měsíců o 3000 méně. Lumpové, jsem zvědav z čeho budeme žít.

Z pocitu dobře vykonané práce.

asi poslední kapka, kdy jsem se rozhodl jít po 10 letech v 89tým do civilu bylo to, že jsem po ukončení důstojnický školy doslat do ruky papír, že tuto hodnost jako středoškolák mohu dostat pouze v případě, že zastávám vedoucí funkci. A to mi sebrali osobní, protože jsem přece byl ve škole a když jsem se vrátil, tak mi bylo řečeno, že nějaké osobní dostanu, až budou výsledky. Teď tedy došlo na vás ostatní v přímým výkonu. Je legrační, jak se snaží vás, potažmo mě s výsluhou oškubat, zatímco armádu nechávají na pokoji, o sociálních dávkách nemluvě. A když jsem viděl v televizi tu přidržtužku s hodností podplukovníka, jen jsem zalapal po dechu. Senzibilku velitele nemá cenu ani rozebírat. Ale třeba taky dostane nějakou hodnost např. generálmajor ((

v 99tým

706 kč mínus :-)to jsem dopad ještě dobře

Výsledky jednání se již dostavují !!!

Vážené kolegyně a kolegové.

Dnes již mohu oznámit konečně jednu z lepších zpráv od počátku letošního roku. Na základě mnoha jednání s vedením rezortu MV ČR i vedením Policie ČR, dochází k 1.3.2007 k částečnému zlepšení a snad i průlomu v ohodnocení policistů v nejnižších tarifních třídách a zejména těch, kteří jsou ve službě tzv. "na ulici".

1) Je potvrzeno navýšení finanční částky na každého policistu o 300,-Kč ke dni 1.3.2007.

2) Toto průměrné navýšení bude realizováno formou zvýšení zvláštního příplatku u rizikových činností postižených předpokládaným poklesem celkového služebního příjmu oproti roku 2006. Jedná se tedy zejména o hlídkové činnosti u pořádkové, dopravní a železniční služby P ČR. Při tom bude zohledněno zvýšené riziko spojené s charakterem těchto činností mimo jiné při permanentní službě v uniformě a primární přítomnost na místě činu a z toho vyplývající předpoklad prvotního kontaktu s pachatelem. Navýšení zvláštního příplatku bude u těchto policistů zejména ve 3. a 4. TT o cca. 1000,-Kč. Realizace k 1.3.2007

3) S účinností k 1.3.2007 se ruší omezení v systemizaci u 5. TT u skupin služební kynologie !!!

4) S účinností k 1.3.2007 se ruší početní omezení 6. TT u obvodních oddělení v závislosti na jejich typizaci.

5) Nově se zavádí početně neomezená služební místa v 5. TT na obvodních odděleních (zejména k řešení problematiky domácího násilí)

6) Zřizuje se početně neomezené služební místo ve 4. TT na odděleních hlídkové služby

7) Ruší se početní omezení 4. TT na 1. skupinách (1. odděleních) dopravních inspektorátů.

8) Zřizuje se početně neomezená 2. TT a 4.TT na skupinách silničního dohledu správ krajů.



Z uvedeného vyplývá, že na těchto součástech Policie ČR dojde již ve velmi krátké době k výrazným změnám k lepšímu. rozhodovat o služebním zařazení na konkrétní funkce budou vaši ředitelé, kteří tak dostávají možnost k radikálním změnám.

Jak předpokládám, další změny k lepšímu budou již brzy následovat.



Ing. Alexander Burda-1. místopředseda NOS PČR

Největší problém vidím v tom, že o změnách budou rozhodovat okersní ředitelé, jelikož dle pana ministra právě oni zavinili situaci, která nastala. Když náš ředitel nebyl schopen prosadit naše zájmi před 1.1.2007 proč by o těchto místech měl nyní rozhodovat zase on.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

1) Je potvrzeno navýšení finanční částky na každého policistu o 300,-Kč ke dni 1.3.2007......víte jak to dopadne???Na každého se 300 dostane,ale jelikož je potřeba zaplatit managment (tam 1500přidaj)dole Vám nase......ale v průměru dostanete 300...tak to chodí za vlády ODS s panem Langrem v čele MV.

pana Burda a co ochranna služba, té nikdo nepřidá, všude se píše jen o pořádkové

Co bude řešit několik stokorun? Nic. Propady jsou v řádech tisíců. Ať dorovnají platy na loňskou úroveň, přidají k tomu 5 % jako všem státním zaměstnanců a MV ať dá jasné stanovisko, jak chce řešit sporné pasáže paskvilu ( zákonodárná iniciativa, předjednání v branně - bezpečnostním výboru, jednání na vládě, s ostatními stranami napříč politickým spektrem tak, aby bylo dosaženo konsenzu ).

Pane odborový předáku, nedělejte si z policistů srandu, jak
můžete tvrdit, že zvláštní příplatek bude zvýšen o 1000,- Kč,
k tomu možnost posunu v mnoha třídách, když jen posun v jedné činí v průměru 1800,- Kč a k tomu uvádíte, že v průměru na policistu je slíbeno přidat jen 300,-Kč. Nebo bude přidáno v průměru jednomu na obvodě ? Naučte se počítat a nechlubte se zásluhama !!!

Kdo můžete, přečtěte si Polho JmK, tam je realistický názor pana Kotlana na nesmysly od nana Burdy

pro "venkovana"

mohl by jsi , prosím, tento názor přenést na tyto stránky?
Díky!!!

...nelži!!!!!

Jsem civil,ale jestli tomu dobře rozumím....
Dříve byly hodnosti oceněním služby,odvahy a zkušeností členů ozbrojených sborů....
Dnes je hodnostní označení přiřazeno k určité funkci v ozbrojených sborech...
To znamená že teoreticky je možné že mlaďas s plínou u prdelky ale s VŠ diplomem,žádnými zkušenostmi a péčí od maminky dostane plukovníka...? No tak to pánbůh s námi a zlé pryč....Pak už je jen generál.....
Blbý na tom je že ve společnosti jsou hodnosti zafixovány s postavením,zkušenostmi a obětavostí...podle toho společnost hodnotí nositele hodnosti,a ted uvidí např.tu slečinku z TV Prima - Krimi Live- v hodnosti podplukovníka a co pak.....25 let,asi určitě VŠ..ale ty výrazy,ten přednes,ta dikce..ta vizáž....??????
To at hodnost raději zrušej,když vidím starýho policajta kterej měl kapitána a je z něj strážmistr....to bych šílel....
Kdy už v týhle společnosti pochopíme že žádná škola,žádnej titul NIKDE, v žádný profesi neznamená nic,než že dotyčný má MOŽNÁ !!! trochu větší předpoklady dělat tu kterou práci...Viděl jsem a vidím spoustu VŠ kterým nechybí ctižádost a sebevědomí....ale to je tak všechno...všechno hned a bez skrupulí....25 let a jsem geroj a kdo je víc....první problém a sesypačka.....
A je mi jasný že za tyhle vysoké hodnosti mají mlaďoši i pěkně nasypáno do krmítka:::: to je k poblití......

milý Matroši, je to přesně tak jak jsi celou situaci vystihl. Taky jsem byl nadporučík a je ze mě nadpraporčík a to jsem ještě dopadl velmi dobře. Mám ale kolegu, který slouží už 6 měsíců a je podporučík a má vyžší platovou třídu než já po 15 letech. O plukovnících se raději ani bavit nebudu

Stacilo vcera mrknout na krimi live,pani/slecna pplk. z policejniho prezidia,mluvčí?pplk.?

jinak u na mame z plk. nyni nadporucika a z mjr. nyni praporčíka

Nic si z toho nedělejte, pane Langer, už za II. světové války byli používáni senzibilové. Učili jsme se to v základní škole.
Ať si pan Paroubek doplní vzdělání a pak to pochopí. A možná by taky pochopil, že už nemá otravovat. Jenže prachy jsou prachy, že. Ať neotravuje, už ho nikdo nechce
ani poslouchat ani vidět.

Nechci se zastávat Paroubka, ale to je trochu moc. Myslím, že jsi s tím názorem sám s Langerem. Myslím, že tomu nevěří ani Husák, ale ten musí poslouchat.

Prosimtě, jak sem můžeš psát takovéto blbosti, že věříš Langrovi? Ten lže snad i ve spánku. Policisté byli na letiště naveleny(na údajnou hrozbu z několika útvarů) a ne jak tvrdil MV, že tam vykonávali běžnou službu. A to samé se dá říct o obrněném vozidle. Abych nespecifikoval útvar, tak šlo asi o místo 25 Km vzdálené od letiště, kde se toto vozidlo zdržuje každý den. V čem teda Langr mluvil pravdu, ty SKOKANE na špek?

Nic proti senzibilům. Když je z jejich strany nějaká konkrétní představa, určitě má smysl to nenechat plavat. Problém je ale v realizaci. Domnívám se, že mělo PP na místo vyslat několik agentů v civilu a ne dělat takové monstrakce. Alespoň, že tam nelétal vrtulník. Asi nemůže nad letiště.

Ty jsi kus vola !!! Cipe !!!

chybí ti tam smajlík :-) takhle nikdo nepozná že si děláš legraci, nebo jsi to myslel vážně!!!!!!!

Vidím veliký pokrok v této společnost. Všichni se budou mít rádi, nebude se vraždit, krást a znásilňovat, policie bude rozpuštěna. Toto se splní do dvou let a pan Langer bude bez práce a nebude nikomu škodit. Toto předpovídám já níže podepsaný Senzadebil.

Kdysi (za Komančů) byl jeden vtip: "Víte kdy dr. Husák lže? Ne? Když má na nose brýle? Ne! Nebo když je nemá? Ne! Ten lže jen když otevře hubu. To je celé. Moc se toho nezměnilo o:(

když jsem tady zaslechl, že nahoře jsou najednou z mladých podplukovníci a buhvíco ještě, moc jsem tomu nevěřil do chvíle, když včera tuším na Nově mluvila nějaká dívčina. Jelikož jsem nemohl uvěřit vlastním očím - věk kolem 25 a podplukovník, vůbec nevím o čem mluvila, ale tvářila se, že tomu rozumí. Jestli tohle s minimem zkušeností nebo spíš žádnými má rozhodovat o policii, pak vás upřímně lituju.

Tak teď jsem poslouchal záznam z rozhovoru na rádiu SEVER ( rozohovor v 16.10 hod.), kde byl hostem ředitel okresu Děčín, dále byl na telefoně pol. prezident Husák. Když jsem to poslouchal, tak jsem pochopil, že někdo o voze, někdo o koze a občan si je jistý, že nemluvíme pravdu o fiančním zhoršení. Policista z Ústí n/L řekl naprosto jasně, že měsíčně mu to v součtu, podotýkám v součtu dělá navýšení asi 500,- Kč a náš prezident na to kontroval z jiného soudku a to tím, že - určitý policista má přiznaný nějaký tarif řekněme 18.380,- Kč a jedná se o klasického hlídkového policistu ve 3TT v době do 6 let, který má oproti základnímu tarifu navýšen platový tarif o 10%, což dělá nějakých 1.600-1.700,- Kč, tedy je jasné, že to co říkal pan kolega ( ten policista z Ústí nad Labem) je nesmysl. Takové bylo vysvětlení pana pol. prezidenta.

Tak tento rozhovor mě úplně stačil - někdo o voze, někdo o koze a pravda úplně někdě jinde. Nepochopeno. Dále bylo ředitelem Severočeské správy konstantováno, že za celý rok budeme mít mít o 2.000,- Kč více, tedy děleno dvanácti = 166,66 Kč měsíčně. Děkujeme, takové navýšení jsme ani nečekali.

Jinak v diskuzi bylo panem pol. prezidentem sděleno, že došlo k navýšení na platy v částce ve výši 7,5 % oproti roku 2006, takže kde jsou - no nahoře, nahoře. To je těch 7,5 procenta, které stále omílá pan Langer.

Mám takové vidění, že někdo brzy vystřílí celou Vládu a Parlament. Pane ministře rychle tam pošlete celou Policii. Nebezpečí nebude trvat déle než 150 hodin - TAK TO MÁTE ZADARMO ! (a ještě si navíc můžete vytočit další slevu na kole štěstí).