Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane ministře, měl bych zájem o práci na ministerstvu vnitra, nejlépe jako poradce. Líbí se mi Váš přístup okultním vědám. viz. senzibil a akce letiště. Děkuji . magistr KELLY . Promiňte jestli si pletu století.

A já bych mohl vystřídat toho šaška, který skáče, jak pískáte.

Dobrej příspěvek KELLY - HAHAHA,HAHAHA - konečně trocha srandy.

for propady (poldik, 16. 02. 2007 22:09)
po 12-ti letech v 6TT temer -2 tis. Co na to rict. Tobe gratuluju, ze jsi na tom lepe. Hlavni smula vsech obcanu teto zeme je, ze po skonceni uradovani dnesnich panu vysokych velitelu a politiku se budeme bat vylezt na ulici, zapalit si ohen apod. Dnes mi snad uz ani nevadi ty penize, i kdyz musim zivit rodinu, ale to lhani, zastrasovani z pozice nadrizenych, rvani na ty co nasazujou krk na ulici, snizovani teto sorty lidi na ukor funkcionaru. Navrhoval bych snizit stavy velitelskeho aparatu na nezbytne ridici minimum, ktere bude muset zajistit chod a tylove zabezpeceni a ostatni ven na ulici, do 3 a 4 TT a zaucovat ty nove nastupivsi kolegy. Zadnych 800 lidi nekde na PP apod. Na co je PP, krahje, okresy ? Na nic, to je zcela zrejme. Dnesni nepochopitelne prebujelej aparat vsech funkcionaru, kdy pomalu nevi kdo komu muze velet. Je mi z toho vseho nejak smutno a vnitrne bojuju s tim, zda mam delat tu praci, ktera me bavi, nebo si sebrat par svestek a jit o kus dal. Manzelka uz se priklani k tomu, abych sel pryc. Drzte se kolegove a kolegyne, zadarmo prece neprodame svou hrdost, sve obcany.

Ono na ty vepře na prezídiu a top management taky dojde až nebudou lidi mít o službu u policie zájem.

PROSÍMVÁS CO JE PRAVDY NA TOM, ŽE POLICISTŮM V 3 A 4 TŘÍDÁCH MAJÍ PŘIDAT 300,-?
TO JE APRÍL?

1.4.je apríl, dochází k nějakému přehodnocování tabulek od března, víc info se dozvíš 27.2.na Výstavišti

A co my v druhých ???

četl jsi snad něco o 2? Dvojky podle Olympu asi nikdo nemá:-(

ale má

A CO 5TT?

Když dárečky tak pro všechny. Průměr na policistu 300,-Kč, navýšení. Nehorázně vysoké docenění. Je to k smíchu. Za to se nevyplatí ani nasadit čepici, natož obout boty.

Přidání má být snad trochu větší - co jsem slyšel tak 312,50 Kč

312+na hodinu? :-))))

Něco pro zasmání : na www.idnes.cz-názory "Ivan Langer nahradí Cardu v Tele Tele.

Pavle, to mě zajímá. Hodně jsem četla, že chlapi-policisté nejsou moc doma a nemají čas věnovat se rodině. Nechápu, ale proč? Vždyť kolik odpracujete hodin týdně? 37,5? Pak je to jako všude jinde. Jen se Vám střídají služby. A včem to není jednoduché?
Děkujíííí

37,5 hod.tam sice je, ale záleží na spoustě okolností. Záleží, kde by manžel pracoval - u jaké složky (spektrum různých služeb tu je obrovské), kde by pracoval dle místa služebního zařazení, směnnost a stahování do práce z volna na různá bezpečnostní opatření, kterých v poslední době jen přibývá (i díky podstavům tbl.) a spousta dalšího. Jestli mohu doporučit, ať se manžel přihlásí na náborovém středisku v místě bydliště a ptá se na místo přímo tam, kde by chtěl pracovat (trvalé bydliště apod.)

37,5 hodiny týdně je teorie, protože drbani nepracují na směny a pokud vyjedu na místo činu hodinu před koncem služby, pak rozhodně neskončím dle plánu, ledaže bych pak nechal rozpracovaný kousek kolegovi, co mě střídá, a to mi jaksi svědomí nedovolí. Takže vesele přetahujeme, někdy nám to odečtou od těch 150ti hodin přesčasů zadarmo, mnohdy to jde prostě na oltář vlasti. Zrovna včera jsem měl končit ráno v sedm, ale jelikož se nějaký chytrák rozhodl, že by si mohl položit do příkopu pěknou slečnu a k ránu se nám pak v baru poprali naši nepřizpůsobiví spoluobčané, odcházel jsem po desáté (mimochodem, toho hajzlíka nadrženýho jsme ve dvou nakonec našli - třeba nám za to někdo poděkuje, přinejmenším ta slečna byla určitě ráda...) A jak psal kolega "adf" ve svém příspěvku, ta práce se na člověku podepíše i co se týče chování, přístupu k mnohým věcem, které do té doby považoval za důležité, trošku to zamíchá s žebříčkem hodnot... Neříkám, že u každého, ale kdo to bere poctivě a vážně, chtě nechtě se změní...

Dělal jsem u Policie na Moravě. Sobotní odpoledne, klídek, rodinná pohoda. Najednou volá operační, že na hraničním přechodě se SRN chytli chlapa, na kterého jsem měl vyhlášené pátrání. Takže sednout do auta a jet přes celou republiku pro chlapa. Byl leden, -10, naváto sněhem, prostě hrůza. V neděli ráno jsem s ním přijel a do večera jsem zpracovával spis s návrhem na uvalení vazby. Takže celý víkend v .... a peníze :-DD, můžu si prý vzít náhradní volno, ale jelikož mám hodně vazebních věcí, tak vlastně nemůžu. A proplatit - nejsou peníze.

Moji známí od policie nejsou doma protože se na služby jenom vymlouvají a chodí za kurvama. Potom se ještě trumfují, který kolik kurev přefikl za měsíc. Podotýkám, že jsou to policajti na vedoucích místech. Šlapky z chodníku neznám.

Minulý rok měl prý 14,5 měsíce, je to pravda, nebo ne? Já těch měsíců oddělal 12 plus přes 400 hod., ale v zápočtu se to jaksi neuvádí, naopak se ubírají dva roky ZVS - vojenské služby z příspěvku.

Dosahy, DBA, eskorty a další................

Moc děkuji za odpovědi. Je pravda, že peníze nejsou všechno, ale jsou potřeba. A když mě manžel přinese třináctku, tak to si teda vyskakovat nebudeme. Je to hodně málo. To už v současném zaměstnání má více. Ale tato práce ho dost láká a moc bych mu to přála. No, co teď? Četla jsem, že se koncem měsíce chystá nějaká demonstrace. Myslíte, že se něco změní?

NE

NE NEZMĚNÍ A V DNEŠNÍ DOBĚ BYCH SE UŽ K TÝHLE INSTITUCI NIKDY NEDAL

Něco se mění průběžně, ale nepočítejte prosím s extra přidáním pro začínající, to je nereálné. Je hezké, že manželovi přejete, ale vemte si i u tu stinnou stránku věci. Není to nic jednoduchého být manželkou poldy, bude věčně mimo domov, časem se práce na něm podepíše, bude více nervózní, podrážděný, změní se jeho postoj k "nedůležitým" věcem a jestli to myslíte vážně, tak budete muset být oporou hlavně potom. Jinak přeji ať se manžel rozhodne správně a není to na škodu vaší rodině, což u bezpečnostních složek bohužel bývá.....

Co se finančních požitků pro nové kolegy týče, asi zatím nic moc - i když na druhou stranu nějakým způsobem sem nové lidi budou muset přilákat, už teď nám na poradách kladou na srdce, abychom náborovali, ale já osobně za stávajících podmínek nevidím důvod, proč bych měl někoho přesvědčovat, aby k nám nastoupil. Fakt je, že je to jakás takás jistota pravidelného příjmu, ale ten jsem měl před lety jako výpravčí u dráhy taky a riziko se nedá srovnávat... Má-li pan choť skutečně zájem o práci u policie, muíte počítat s tím, že prvních pár let to pro vás oba (nebo všechny - nevím, kolik vás doma je...) nebude jednoduché. A vím, o čem mluvím - sám jsem nastupoval po třicítce se dvěma dětmi a ženou na mateřské...

Jo jistota,že 15týho peníze budou tam je to jo ale zkušební doba 3roky,zkouška buzerace za buzarací nešel bych znovu do toho

Však i já bych si to velice dobře rozmyslel, nastoupit za současných podmínek. Ono stačí, že mne čeká ta vymoženost v podobě služební zkoušky, protože jsem nastoupil "až" koncem roku 2004, takže se mě od letošního ledna týká ona diskutabilní změna služebního poměru z doby neurčité zpětně na dobu určitou. Skřípu zubama, kdykoli si na to vzpomenu... Ale soudě dle reakcí (či spíš ve většině případů hraní si na mrtvého brouka) na mé příspěvky na mailové adresy našich zákonodárců je to v naprostém pořádku. Hlavně že oni, ač zvoleni na jasně vymezené čtyřleté volební období, v případě nezvolení v dalších volbách shrábnou tučné odstupné... To je v pořádku? U nich je ta doba určitá přeci úplně zřejmá, ne??

U policie se musí něco změnit, tady je ráj pouze pro management a policejní prezidium pro které byl stvořen zákon 361.

Pavle, díky za info. Tyto stránky znám, ale mám pocit, že jsou zastaralé a nejsou tam aktuální částky. Slyšela jsem, že nástupní plat je kolem 17000hrubého?
K policii nechci já, ale můj mužík. Chce jít k dopravákům do Brna. Nemáte tedy někdo zkušenosti, jak to tam chodí? Je vůbec jisté, že až udělá rok školy, že je tam dají. Ze všech těch názorů, které zde píšete je mi až blivno. Je tedy třeba hodně popřemýšlet, aby se nehnal někam, kde to není zrovna nej.

Zdravím Vás Leňule, pro představu posílám plat u VSČR, který bude zřejmě velmi podobný tomu u PČR tedy : 2TT v 1 TS 14.840 + diferenční 2.500 nebo 2.800 nebo 4.500. V době, kdy je člověk na kurzu však pobírá jen 500,- kč diferenčního (pokud se to nezmněnilo) takže jak píše Pavel opravdu 15t.

Těch 17.000,- bude (přibližně - dle konkrétního zařazení) po škole se započteným zvláštním (rizikovým) příplatkem, jinak stránky vnitra byly nedávno aktualizovány v souvislosti s novým služebním zákonem, protože ještě v polovině ledna lákalo vnitro lidi na požitky dle starého zákona, které v té době byly již jen hezkou vzpomínkou (hodnostní příplatek, příplatky za So, Ne svátky, noční...). I mně je ze současné situace blivno, a to jsem si na rozdíl od spousty kolegů finančně nepohoršil - ale ono to není jen o těch penězích (i když ženu a dcery zajímají z mé práce asi nejvíc, a to nemyslím ve zlém).

Dopravní služba byla DEGRADOVÁNA do 3TT a služba pro lidi se změnila na hon za čárkami. NEDOPORUČUJI-jedná se o velice složité jednání a dohadování s lidmi i opilcema.

Milá Leňule,
navštiv stránky http://www.mvcr.cz/nabor - tam jsou v kostce základní informace. Jinak nástupní plat bez jakékoli započtené praxe dělá okolo 15.000,- hrubého, přijata budeš na tři roky na dobu určitou, pak Tě čeká služební zkouška, která dle dostupných informací obsahuje spoustu věcí pro policistu nepotřebných a absolutně nesouvisejících s náplní práce policisty na základním útvaru, kam jsou nově přijatí příslušníci zařazováni (tedy pokud nemáš VŠ + tlačenku, nebo alespoň to druhé, ale bez VŠ by to musela být SUPERtlačenka - pak zapomeň na to, co jsem napsal, neb se Ti otevírají netušené možnosti)... Tím Tě nechci v žádném případě odrazovat, ale je fakt, že v současné době se jakékoli motivační prvky pro nově nastoupivší kamsi vytratily...

No já myslel , že je tady diskuze pol. prezidia , tak pardón. No je pravda , že těch 4O čistýho taky nemám .

Odpověď Františka Bublana
(názor, 17. 02. 2007 14:29)Takže BUBLAN SE TÍM NEZABÝVAL, ALE POUZE Otakar Švejkar. "V případě rozdílné valorizace by došlo k tomu, že prvý policista, kterému by se příspěvek valorizoval vyšší částkou by po několika letech předstihl druhého policistu, u něhož by valorizace byla podle nového zákona poloviční, přitom odsloužil jenom 10 let". Tento názor nezastávám, jednoduše řečeno, proč to nenechali podle takového zákona, který je účinný při odchodu. A to má platit i s valorizací. Byl bych zvědav, kdyby se valorizovalo dle 361 o dvojnásobek starobního důchodu, jestli by nám tuto výhodu také přiznali. Jestli ne, tak bych se nezlobil, protože to byla moje chyba, měl jsem počkat s odchodem. Každý svého štěstí strůjce. Nic jsem špatného neprovedl, nic jsem neporušil a přesto jsem znevýhodněn. Možná bych od PČR nikdy neodešel, ale nejistota která panovala byla k nevydržení, takovejch prasat na KRAJSKÝCH SPRÁVÁCH či OKRESECH co dělaj bačův kokot je zástup. Ten plat, co mají dnes nechci ani vědět. Na toto by se měl někdo zaměřit, vytíženost těchto lidí, co ukrajují peníze poctivejm klukům z ulice, proč takovej aparát, povětšinou s falešnejma VŠ. Tam by si média zařádila.

co je nového v rentách , psal jsem odvolání a ještě nic

vydrž, maj toho dvě možná tři prdele na vyřízení, je nás spousta, já už to obdržel a obyčejně - zase si serou na dvorek

Štefane nepracoval jsi v Mezáru?

Je to asi u všech stejný, měsíc je pryč a žádná odpověď.