4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane ministře, měl bych zájem o práci na ministerstvu vnitra, nejlépe jako poradce. Líbí se mi Váš přístup okultním vědám. viz. senzibil a akce letiště. Děkuji . magistr KELLY . Promiňte jestli si pletu století.

A já bych mohl vystřídat toho šaška, který skáče, jak pískáte.

Dobrej příspěvek KELLY - HAHAHA,HAHAHA - konečně trocha srandy.

for propady (poldik, 16. 02. 2007 22:09)
po 12-ti letech v 6TT temer -2 tis. Co na to rict. Tobe gratuluju, ze jsi na tom lepe. Hlavni smula vsech obcanu teto zeme je, ze po skonceni uradovani dnesnich panu vysokych velitelu a politiku se budeme bat vylezt na ulici, zapalit si ohen apod. Dnes mi snad uz ani nevadi ty penize, i kdyz musim zivit rodinu, ale to lhani, zastrasovani z pozice nadrizenych, rvani na ty co nasazujou krk na ulici, snizovani teto sorty lidi na ukor funkcionaru. Navrhoval bych snizit stavy velitelskeho aparatu na nezbytne ridici minimum, ktere bude muset zajistit chod a tylove zabezpeceni a ostatni ven na ulici, do 3 a 4 TT a zaucovat ty nove nastupivsi kolegy. Zadnych 800 lidi nekde na PP apod. Na co je PP, krahje, okresy ? Na nic, to je zcela zrejme. Dnesni nepochopitelne prebujelej aparat vsech funkcionaru, kdy pomalu nevi kdo komu muze velet. Je mi z toho vseho nejak smutno a vnitrne bojuju s tim, zda mam delat tu praci, ktera me bavi, nebo si sebrat par svestek a jit o kus dal. Manzelka uz se priklani k tomu, abych sel pryc. Drzte se kolegove a kolegyne, zadarmo prece neprodame svou hrdost, sve obcany.

Ono na ty vepře na prezídiu a top management taky dojde až nebudou lidi mít o službu u policie zájem.

PROSÍMVÁS CO JE PRAVDY NA TOM, ŽE POLICISTŮM V 3 A 4 TŘÍDÁCH MAJÍ PŘIDAT 300,-?
TO JE APRÍL?

1.4.je apríl, dochází k nějakému přehodnocování tabulek od března, víc info se dozvíš 27.2.na Výstavišti

A co my v druhých ???

četl jsi snad něco o 2? Dvojky podle Olympu asi nikdo nemá:-(

ale má

A CO 5TT?

Když dárečky tak pro všechny. Průměr na policistu 300,-Kč, navýšení. Nehorázně vysoké docenění. Je to k smíchu. Za to se nevyplatí ani nasadit čepici, natož obout boty.

Přidání má být snad trochu větší - co jsem slyšel tak 312,50 Kč

312+na hodinu? :-))))

Něco pro zasmání : na www.idnes.cz-názory "Ivan Langer nahradí Cardu v Tele Tele.

Pavle, to mě zajímá. Hodně jsem četla, že chlapi-policisté nejsou moc doma a nemají čas věnovat se rodině. Nechápu, ale proč? Vždyť kolik odpracujete hodin týdně? 37,5? Pak je to jako všude jinde. Jen se Vám střídají služby. A včem to není jednoduché?
Děkujíííí

37,5 hod.tam sice je, ale záleží na spoustě okolností. Záleží, kde by manžel pracoval - u jaké složky (spektrum různých služeb tu je obrovské), kde by pracoval dle místa služebního zařazení, směnnost a stahování do práce z volna na různá bezpečnostní opatření, kterých v poslední době jen přibývá (i díky podstavům tbl.) a spousta dalšího. Jestli mohu doporučit, ať se manžel přihlásí na náborovém středisku v místě bydliště a ptá se na místo přímo tam, kde by chtěl pracovat (trvalé bydliště apod.)

37,5 hodiny týdně je teorie, protože drbani nepracují na směny a pokud vyjedu na místo činu hodinu před koncem služby, pak rozhodně neskončím dle plánu, ledaže bych pak nechal rozpracovaný kousek kolegovi, co mě střídá, a to mi jaksi svědomí nedovolí. Takže vesele přetahujeme, někdy nám to odečtou od těch 150ti hodin přesčasů zadarmo, mnohdy to jde prostě na oltář vlasti. Zrovna včera jsem měl končit ráno v sedm, ale jelikož se nějaký chytrák rozhodl, že by si mohl položit do příkopu pěknou slečnu a k ránu se nám pak v baru poprali naši nepřizpůsobiví spoluobčané, odcházel jsem po desáté (mimochodem, toho hajzlíka nadrženýho jsme ve dvou nakonec našli - třeba nám za to někdo poděkuje, přinejmenším ta slečna byla určitě ráda...) A jak psal kolega "adf" ve svém příspěvku, ta práce se na člověku podepíše i co se týče chování, přístupu k mnohým věcem, které do té doby považoval za důležité, trošku to zamíchá s žebříčkem hodnot... Neříkám, že u každého, ale kdo to bere poctivě a vážně, chtě nechtě se změní...

Dělal jsem u Policie na Moravě. Sobotní odpoledne, klídek, rodinná pohoda. Najednou volá operační, že na hraničním přechodě se SRN chytli chlapa, na kterého jsem měl vyhlášené pátrání. Takže sednout do auta a jet přes celou republiku pro chlapa. Byl leden, -10, naváto sněhem, prostě hrůza. V neděli ráno jsem s ním přijel a do večera jsem zpracovával spis s návrhem na uvalení vazby. Takže celý víkend v .... a peníze :-DD, můžu si prý vzít náhradní volno, ale jelikož mám hodně vazebních věcí, tak vlastně nemůžu. A proplatit - nejsou peníze.

Moji známí od policie nejsou doma protože se na služby jenom vymlouvají a chodí za kurvama. Potom se ještě trumfují, který kolik kurev přefikl za měsíc. Podotýkám, že jsou to policajti na vedoucích místech. Šlapky z chodníku neznám.

Minulý rok měl prý 14,5 měsíce, je to pravda, nebo ne? Já těch měsíců oddělal 12 plus přes 400 hod., ale v zápočtu se to jaksi neuvádí, naopak se ubírají dva roky ZVS - vojenské služby z příspěvku.

Dosahy, DBA, eskorty a další................

Moc děkuji za odpovědi. Je pravda, že peníze nejsou všechno, ale jsou potřeba. A když mě manžel přinese třináctku, tak to si teda vyskakovat nebudeme. Je to hodně málo. To už v současném zaměstnání má více. Ale tato práce ho dost láká a moc bych mu to přála. No, co teď? Četla jsem, že se koncem měsíce chystá nějaká demonstrace. Myslíte, že se něco změní?

NE

NE NEZMĚNÍ A V DNEŠNÍ DOBĚ BYCH SE UŽ K TÝHLE INSTITUCI NIKDY NEDAL

Něco se mění průběžně, ale nepočítejte prosím s extra přidáním pro začínající, to je nereálné. Je hezké, že manželovi přejete, ale vemte si i u tu stinnou stránku věci. Není to nic jednoduchého být manželkou poldy, bude věčně mimo domov, časem se práce na něm podepíše, bude více nervózní, podrážděný, změní se jeho postoj k "nedůležitým" věcem a jestli to myslíte vážně, tak budete muset být oporou hlavně potom. Jinak přeji ať se manžel rozhodne správně a není to na škodu vaší rodině, což u bezpečnostních složek bohužel bývá.....

Co se finančních požitků pro nové kolegy týče, asi zatím nic moc - i když na druhou stranu nějakým způsobem sem nové lidi budou muset přilákat, už teď nám na poradách kladou na srdce, abychom náborovali, ale já osobně za stávajících podmínek nevidím důvod, proč bych měl někoho přesvědčovat, aby k nám nastoupil. Fakt je, že je to jakás takás jistota pravidelného příjmu, ale ten jsem měl před lety jako výpravčí u dráhy taky a riziko se nedá srovnávat... Má-li pan choť skutečně zájem o práci u policie, muíte počítat s tím, že prvních pár let to pro vás oba (nebo všechny - nevím, kolik vás doma je...) nebude jednoduché. A vím, o čem mluvím - sám jsem nastupoval po třicítce se dvěma dětmi a ženou na mateřské...

Jo jistota,že 15týho peníze budou tam je to jo ale zkušební doba 3roky,zkouška buzerace za buzarací nešel bych znovu do toho

Však i já bych si to velice dobře rozmyslel, nastoupit za současných podmínek. Ono stačí, že mne čeká ta vymoženost v podobě služební zkoušky, protože jsem nastoupil "až" koncem roku 2004, takže se mě od letošního ledna týká ona diskutabilní změna služebního poměru z doby neurčité zpětně na dobu určitou. Skřípu zubama, kdykoli si na to vzpomenu... Ale soudě dle reakcí (či spíš ve většině případů hraní si na mrtvého brouka) na mé příspěvky na mailové adresy našich zákonodárců je to v naprostém pořádku. Hlavně že oni, ač zvoleni na jasně vymezené čtyřleté volební období, v případě nezvolení v dalších volbách shrábnou tučné odstupné... To je v pořádku? U nich je ta doba určitá přeci úplně zřejmá, ne??

U policie se musí něco změnit, tady je ráj pouze pro management a policejní prezidium pro které byl stvořen zákon 361.

Pavle, díky za info. Tyto stránky znám, ale mám pocit, že jsou zastaralé a nejsou tam aktuální částky. Slyšela jsem, že nástupní plat je kolem 17000hrubého?
K policii nechci já, ale můj mužík. Chce jít k dopravákům do Brna. Nemáte tedy někdo zkušenosti, jak to tam chodí? Je vůbec jisté, že až udělá rok školy, že je tam dají. Ze všech těch názorů, které zde píšete je mi až blivno. Je tedy třeba hodně popřemýšlet, aby se nehnal někam, kde to není zrovna nej.

Zdravím Vás Leňule, pro představu posílám plat u VSČR, který bude zřejmě velmi podobný tomu u PČR tedy : 2TT v 1 TS 14.840 + diferenční 2.500 nebo 2.800 nebo 4.500. V době, kdy je člověk na kurzu však pobírá jen 500,- kč diferenčního (pokud se to nezmněnilo) takže jak píše Pavel opravdu 15t.

Těch 17.000,- bude (přibližně - dle konkrétního zařazení) po škole se započteným zvláštním (rizikovým) příplatkem, jinak stránky vnitra byly nedávno aktualizovány v souvislosti s novým služebním zákonem, protože ještě v polovině ledna lákalo vnitro lidi na požitky dle starého zákona, které v té době byly již jen hezkou vzpomínkou (hodnostní příplatek, příplatky za So, Ne svátky, noční...). I mně je ze současné situace blivno, a to jsem si na rozdíl od spousty kolegů finančně nepohoršil - ale ono to není jen o těch penězích (i když ženu a dcery zajímají z mé práce asi nejvíc, a to nemyslím ve zlém).

Dopravní služba byla DEGRADOVÁNA do 3TT a služba pro lidi se změnila na hon za čárkami. NEDOPORUČUJI-jedná se o velice složité jednání a dohadování s lidmi i opilcema.

Milá Leňule,
navštiv stránky http://www.mvcr.cz/nabor - tam jsou v kostce základní informace. Jinak nástupní plat bez jakékoli započtené praxe dělá okolo 15.000,- hrubého, přijata budeš na tři roky na dobu určitou, pak Tě čeká služební zkouška, která dle dostupných informací obsahuje spoustu věcí pro policistu nepotřebných a absolutně nesouvisejících s náplní práce policisty na základním útvaru, kam jsou nově přijatí příslušníci zařazováni (tedy pokud nemáš VŠ + tlačenku, nebo alespoň to druhé, ale bez VŠ by to musela být SUPERtlačenka - pak zapomeň na to, co jsem napsal, neb se Ti otevírají netušené možnosti)... Tím Tě nechci v žádném případě odrazovat, ale je fakt, že v současné době se jakékoli motivační prvky pro nově nastoupivší kamsi vytratily...

No já myslel , že je tady diskuze pol. prezidia , tak pardón. No je pravda , že těch 4O čistýho taky nemám .

Odpověď Františka Bublana
(názor, 17. 02. 2007 14:29)Takže BUBLAN SE TÍM NEZABÝVAL, ALE POUZE Otakar Švejkar. "V případě rozdílné valorizace by došlo k tomu, že prvý policista, kterému by se příspěvek valorizoval vyšší částkou by po několika letech předstihl druhého policistu, u něhož by valorizace byla podle nového zákona poloviční, přitom odsloužil jenom 10 let". Tento názor nezastávám, jednoduše řečeno, proč to nenechali podle takového zákona, který je účinný při odchodu. A to má platit i s valorizací. Byl bych zvědav, kdyby se valorizovalo dle 361 o dvojnásobek starobního důchodu, jestli by nám tuto výhodu také přiznali. Jestli ne, tak bych se nezlobil, protože to byla moje chyba, měl jsem počkat s odchodem. Každý svého štěstí strůjce. Nic jsem špatného neprovedl, nic jsem neporušil a přesto jsem znevýhodněn. Možná bych od PČR nikdy neodešel, ale nejistota která panovala byla k nevydržení, takovejch prasat na KRAJSKÝCH SPRÁVÁCH či OKRESECH co dělaj bačův kokot je zástup. Ten plat, co mají dnes nechci ani vědět. Na toto by se měl někdo zaměřit, vytíženost těchto lidí, co ukrajují peníze poctivejm klukům z ulice, proč takovej aparát, povětšinou s falešnejma VŠ. Tam by si média zařádila.

co je nového v rentách , psal jsem odvolání a ještě nic

vydrž, maj toho dvě možná tři prdele na vyřízení, je nás spousta, já už to obdržel a obyčejně - zase si serou na dvorek

Štefane nepracoval jsi v Mezáru?

Je to asi u všech stejný, měsíc je pryč a žádná odpověď.