Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

jo taky jsem viděl tu plodnou doskusi na čt1.jenom by mne zajímalo,že říkali,že mysleli,že tu 3 třídu budou mít nováčci tak jak dlouhoi je člověk považován za nováčka.já jsem u hasičů 6 let takže asi ještě tak 10 budu muset počkat co?

Všichni nadáváte na ministerstvo vnitra, či ministra vnitra, nejspíš oprávněně, ale přesto vnitru ochotně sloužíte. Nezdá se vám to divné?

Věřím, že brzy bude nahoře někdo osvícen :-))))

Ale to je špatně. Oni neslouží "vnitru", ale občanům této země. Tedy i vám.

Baba Jaga
Čektek byl názornou ukázkou, komu policie slouží. Dodnes nebyl tento zásah ani vyšetřen, ani potrestán. Nebyli zmláceni pouze nadopovaní technaři, ale i obyčejní lidé, kteří si přišli poslechnout hudbu, pokud se to dá hudbou nazvat.

Pro Rambo :

Ze své zkušenosti vím, že při konfliktech, které logicky při této práci řešíme, je zpočátku až bych řekl přespříliš domlouvání, aby konfliktní strana zanechala toho svého
" chování, které není vhodné ". Takže jsem při svém již delším působení u policie nezaznamenal, že bychom s kolegy někoho bezdůvodně " lámali ke slušnému chování ", jen tak pro naší kratochvíli. Vždy to bylo až neskutečně mnohokrát řešeno domlouváním a varováním, že nechceme žádný zbytečný konflikt. Bohužel tito určití lidé, kteří nechtějí respektovat policii, ať je to z jakéhokoliv důvodu ( frajeřina, dokázat si, že se před policajtama nepose....., a pod. ) situaci posouvají a nakonec posunou do stádia, kdy policie již musí jednat, jak jedná, tedy fyzicky, ačkoliv o to z těch policistů nikdo nestojí - to říkám, za sebe, ale i za své kolegy, kteří přemýšlejí stejně.

Pro Rambo
Vážený pane jeďte se laskavě podívat do zahraničí jak se tamní policie chová vůči demonstrantům, kdy zákrokům PČR a zejména potom jejich kritizování se směje celý svět. Proč né ať si sem jezdí sebranka z celého světa dělat binec, ale pak nebrečte, že vás okradou, zmlátí nebo vám něco poškodí.

Vážení příslušníci bezpečnostních sborů. Myslím si, že teď když Vám přidají, jak je veřejně prezentováno ministrem vnitra, tak by jste měli již trochu přestat psát na tomto DF nesmysly a stále jen ubekovat.Je divné, že nejvíce ubekují policajti.Ale týká se to i bachařů, požárníků ,celníku a pracovníku BIS. Ti se moc neangažují co? Ale až vám budou přidávat,tak budou natahovat ruku první. To tak už bývá.Jak Vás poslouchám ne tedy všechny,ale podle toho co píšete,tak se jedná asi o ty krátce sloužící.Člověk co poslouchá, tak si myslím, že by jste měli taky něco pro nás udělat za což berete docela pěkné a nadprůměrné peníze. Co se týká rent vašich starších kolegů, kteří již nějaký pátek pracují, tak je opravdu vidět ta vaše úroveň. Holt si musíte taky něco odsloužit a ne jenom stále závidět. A ještě jeden poznatek. Přečtěte si laskavě ten nový zákon na který všichni tolik nadáváte a pak dělejte chytré.Jak se můžou v televizi uvádět pohlaváři vojenskými hodnostmi, když tyto byly přece zrušené. Jedná se hlavně o ty bývalé komouše velký ryby! Závěrem.Kromě hasičů, bych vám všem přidala práce, aby jste neměli čas v pracovní době tady psát hlouposti a obtěžovat nás slušný lidi, kteří si musí o hodně menší peníze poctivě odpracovat!

Nic prozi vám,ale slušná mi nepřipadáte.Asi jste ten nový služební moc nečetla,když tady píšete takové bludy.

Dobrý den paní Antonie. Něco málo upřesním, veřejná prezentace a skutečné činy je něco jiného, zvlášť u této státní fimy, ale jestli věříte, že to tach funguje, tak se k nám klidně dejte, a budete mít také naprůměrné výdělky. Dále tu píšete ať si přečteme nový zákon, a jak jste přišla, že ho nečtem a co jste se přesně vy dozvěděla?? Jak píšete o hodnostech na to jsou další nařízení a hlavně hodnost označuje funkci a myslím, že to už také bylo řečeno. V poslední řadě Váš názor, že píšem v pracovní době je trošku přehnaný ne?? Hodně lidí má net doma a být potrestán za to, že člověk užije net v práci je zbytečné a nevím kolik oddělení je vůbec vybaveno internetem. To víte, technika u policie je horší než u zločinců. Jinak Vám přeji hezký den a ať narážité jen na slušné lidi, kteří Vás nebudou obtěžovat.

1. Píšou sem i déle sloužící kolegové - takže Vaše mýlka
2. Napsal jsem sem již hodně příspěvků, ale všechny z domova. Pro Vaši informovanost - v práci na obvodním oddělení nemám na takovéhle psaní čas a nemám čas ani koukat na internet policejní ( intranet ), protože často pro množství oznámení jdu později zpráce než bych měl jít.
3. Takže tady madam nepiště nesmysly o tom, jak nemáme co na práci, když o tom prd víte. O policii víte, že jezdí s auty se zeleným pruhem a tam končí Váš jednoduchý pohled - nemáte ani šajn co se kolem Vás pohybuje drbanů, které my známe a se jimi zabýváme. Takže když o tom prd víte, tak se zaměřte účelně na to čemu, alespoň trochu rozumíte, zřejmě své práci. Já spoustě věcí také nerozumím, mám jen obecný přehled a nedělám v těchto věcech znalého a rádoby kritika. To je především výsadou mužů po 5-6 pivech tzv. hospodské řeči, tam Vás jedině můžu odkázat. A kdyby Vás náhodou přeci jen zajímalo co se stalo dnem 1.1.2007, tak se zde lépe porozhlédněte, kde to i někdo věcně uvádí bez přikrášlení

určitě jsou práce kde se vydělávají ještě nižší platy.já jsem hasič a jesm v měsíci v práci 240h.z toho nám samozřejmě 160 platí normálně a 80 jako pohotovost,ale být tam prostě musím.tal si zkuste zpočítat kolik máte v práci na hodinu čistého a pak to můžeme srovnat.mně to vycházi zhruba 80 kč na hodinu,ale v tom je i riziko atd.

Toto DF je urcene nazorum k ministru Langrovi,takze kde jinde si mame "nejbliz" ubekovat?!Nejsem od PCR,ale z VSCR(podle Vas od bacharu) - me podobni se tak neangazuji asi proto,ze nas neni tolik jako policistu anebo se angazuji,ale jako za celek,pac by v tom mnozstvi prislusniku nebyl jako jedinec, viden ci slysen

Milá Toničko,
nejprve Vás musím ujistit, že když už sem píši, tedy zásadně z domova, protože jednak na pracovišti nemáme internet, jednak tam skutečně nemám čas na mimopracovní záležitosti. Kdyby to bylo možné, pár přidělených trestních spisů bych Vám přenechal, abych mohl více času a úsilí věnovat těm ostatním. Z toho vyplývá, že pokud byste mi přidala práci, jak uvádíte (jak asi - půjdete páchat trestnou činnost do našeho služebního obvodu?), znamenalo by to jen to, že už nevyřeším kvalitně opravdu vůbec nic. Jinak Vás ujišťuji, že nový zákon o služebním poměru mám docela dobře prostudovaný, a proto vím, že je tam pár věcí, které nám naši práci spíše ztěžují, než aby byly ku prospěchu, a nejedná se zrovna jen o donekonečna omílané platové výměry - ty totiž vůbec nejsou součástí tohoto zákona. Závěrem: přidejte si nějakou práci, ať nemáte čas psát tady hlouposti a obtěžovat !-(

Vážená paní Novotná, můžete mi napsat, kdo mi přidá (dorovná) plat, kdy mi dorovná plat (alespoň stejný s rokem 2006) a jakým způsobem? Zákon jsem prostudoval snad 20x a vyznám se v něm, doufám si tvrdit, mnohem lépe než vy. Nejedná se zde jen o platy, to jen mimo "řeč", ale samozřejmě ty tíží nejvíc. Nesloužím pár let a propady platů nejsou jen v nejnižších třídách a bohužel i u kolegů, kteří mají 15 let a více. A když už se zmiňujete o službě, tak tu odvádím poctivě, takže tvrdit, že bych měl začít je poněkud hloupé, stejně jako vaše tvrzení o tom, že vám zde zabírám místo k vyjádření, diskuzi apod., nebo dokonce o tom, že vás obtěžuji.....proboha a čím?

Pane ministře, vím, že se zde nevyjadřujete, ale snad si semtam něco přečtete. Vyjadřujete se o tom, že odchozivší mladí policisté už nejsou pravdou, nebo jsou v minimálním počtu a převažují odchody starších a zkušenějších. Chtěl bych vám připomenout tzv.přechodné období zákona 361/2003Sb.. Toto přechodné období je stanoveno na 3 roky od účinnosti nového zákona a jde o období, ve kterém je stále možnost, aby příslušníci odešli ze služebního poměru dle starého zákona. Toto přechodné období končí koncem roku 2009 a možnost pro jeho využití mají policisté v nejproduktivnějším věku 30-35 let, jinak 10-15let služby. Proto bych s řečmi o konci odchodu mladých příslušníků moc nevyskakoval, protože spousta z nich stále čeká na pozitivní změny a jestli nepřijdou, tak naši loď do této doby opustí také.... hezkou neděli

Počkej počkej takže pokud mám odslouženo 16 let to ještě neznamená že musím odejít jen a jen podle nového zákona?

Do 31.12.2009 může odejít podle starého zákona každý, kdo má podle starého zákona nárok na výsluhu. Ať už má odslouženo 20, 15, 10, nebo i 9(počítá se rok vojny)

No vidíš a nám to zase povídali že kdo má víc jak 15 nemuže podle starýho a ty co měli třeba k 1.1.07 14 a něco?Taky můžou podle starýho?

Jo ok už to tady čtu jo mužou.Takže kouknu jak to bude podle novýho zákona vypydat,kam to bude spět no a na rozmyšlení mám 3 roky!

Platí to samozřejmě jen pro ty příslušníky, kteří v daném období současně s výpovědní dobou (2měs.) a ZVS nebo NVS nepřesáhnou 15 let služby.

hm nechápu

Coby bývalého policistu mě na souzpěvu Langer _Bublan ( neboť to byl secvičený duet - do ostrého Langerova tónu z doby jeho opozice to mělo daleko) nejvíce zaujalo, že v komisi pro reorganizaci policie chce, aby měly zastoupení všechny politické strany...a já idiot si doteď myslel, že do reorganizace policie by měli mluvit nejvíce lidé od policie...:-))) Pro reorganizaci policie přeci není zapotřebí orientace v problému a prostředí, bohatě postačí prošoupaná zadní část kalhot z poslanecké lavice...

Lépe bych to neřekla.

To víš, IQ 158...a podoba s horkou linkou je čistě náhodná..

Moravo tak se mi líbíš, Jen tak dál už se na Vás těšíme a do Prahy sebou vemte taky nějaký Moravačky Čau a držte se.

Mám pocit, že ti, kteří nebudou podporovat manifest z důvodů, teď mě hodily 4000.- a mám 28000.- a to mě stačí a co je okolo mě nezajímá, můžou za pár let zabulet. Situace se u PČR mění každým okamžikem a mám pocit, že dle nového zákona sice můžou vzrůst procenta dle odsloužených let pro výsluhu, ale výpočet hrubé mzdy budou krátit co to půjde, snad těm, co budou mít nárok na 55% dostanou víc, než ten strop, co byl u 186. Ale dle starého zákona také existovalo minimum!!!, když zalistuji tak výpočet 23% byl dle průměru platu 23962.- přesně 5512.- a nakonec mě bylo přiznáno 5780Kč. Což dnes také asi nebude pravda. Samozřejmě platí pro smrtelníky a né prasata na kraji, kteří si přijdou na víc než 40000.-.

spektakulární Ivan
...Když se dívám na sebe
tak se musím pochválit
nevypadám věru zle
zkrátka chlapec jak má být....

poznámka - 22:3=7,3 (pouze tolik policistů pracuje na letišti???????)

Tak co nato říkáte ? Prima, ne ? Všechno je dle pana ministra OK, v podstatě se nic vážného neděje, hlavní prioritou je rekonstrukce PČR jako celku, a že hlavní tíhu jeho vizí nesou na bedrech lidi na ulici ho vůbec nezajímá. Vždyť jak uvedl jedná se " pouze " o skupinu 4-5 tisíc bezvýznamných tajtrdlíků. To vše v duchu hesla: Když se kácí les, létají třísky.
Ten druhej šášula, který mu měl na TV obrazovce oponovat a který tak hezky napsal článek o současném stavu PČR, zveřejněný na www.polcista.cz, ten si snim může podat ruce.
On se totiž na vzniku tohoto stavu velkou mírou podílel v době jeho působení ve funkci MV.
Na a toto vše naservírovali k nedělnímu obědu " mudlům ", kteří si nyní logicky budou klást otázku, o co nám vůbec jde. Vyvodí si z toho všeho pouze závěr, že jsme banda nevděčných a nenasytných darmožroutů.
Nakonec přeci jeden pozitivní postřeh. Náš sadař změnil retoriku a vrhl se na studium cizích řečí, nebo spíše " cizích termitů ". Slovo " spektakulární " ve svých slovních průjmech použil během půl hodiny asi tak padesátkrát.

To 4-5 tísít bezvýznamných tajtrdlíků někde řekl? prosím kde

Tak jsem po vystoupení pana Langera a jeho ujišťování, že odcházejí policisté před důchodem hodila řeč s policistou v rodině, jak to u nich na okrese chodí. 2/3 odcházejících jsou chlapi po 10 letech a mladší. V akci "najdi si svého hlupáka" jsou posíláni uchazeči z pracáku. To jsou podle pana Langera ti mladí s úžasným zájmem o práci u PČR. A konečně - pochopila jsem dobře pana Langera, že platové úpravy se budou dávat podle regionů, nejvíce Praha a Středočeský kraj? V jiných regionech se nejí, neplatí nájem a hypotéky?