4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

jo taky jsem viděl tu plodnou doskusi na čt1.jenom by mne zajímalo,že říkali,že mysleli,že tu 3 třídu budou mít nováčci tak jak dlouhoi je člověk považován za nováčka.já jsem u hasičů 6 let takže asi ještě tak 10 budu muset počkat co?

Všichni nadáváte na ministerstvo vnitra, či ministra vnitra, nejspíš oprávněně, ale přesto vnitru ochotně sloužíte. Nezdá se vám to divné?

Věřím, že brzy bude nahoře někdo osvícen :-))))

Ale to je špatně. Oni neslouží "vnitru", ale občanům této země. Tedy i vám.

Baba Jaga
Čektek byl názornou ukázkou, komu policie slouží. Dodnes nebyl tento zásah ani vyšetřen, ani potrestán. Nebyli zmláceni pouze nadopovaní technaři, ale i obyčejní lidé, kteří si přišli poslechnout hudbu, pokud se to dá hudbou nazvat.

Pro Rambo :

Ze své zkušenosti vím, že při konfliktech, které logicky při této práci řešíme, je zpočátku až bych řekl přespříliš domlouvání, aby konfliktní strana zanechala toho svého
" chování, které není vhodné ". Takže jsem při svém již delším působení u policie nezaznamenal, že bychom s kolegy někoho bezdůvodně " lámali ke slušnému chování ", jen tak pro naší kratochvíli. Vždy to bylo až neskutečně mnohokrát řešeno domlouváním a varováním, že nechceme žádný zbytečný konflikt. Bohužel tito určití lidé, kteří nechtějí respektovat policii, ať je to z jakéhokoliv důvodu ( frajeřina, dokázat si, že se před policajtama nepose....., a pod. ) situaci posouvají a nakonec posunou do stádia, kdy policie již musí jednat, jak jedná, tedy fyzicky, ačkoliv o to z těch policistů nikdo nestojí - to říkám, za sebe, ale i za své kolegy, kteří přemýšlejí stejně.

Pro Rambo
Vážený pane jeďte se laskavě podívat do zahraničí jak se tamní policie chová vůči demonstrantům, kdy zákrokům PČR a zejména potom jejich kritizování se směje celý svět. Proč né ať si sem jezdí sebranka z celého světa dělat binec, ale pak nebrečte, že vás okradou, zmlátí nebo vám něco poškodí.

Vážení příslušníci bezpečnostních sborů. Myslím si, že teď když Vám přidají, jak je veřejně prezentováno ministrem vnitra, tak by jste měli již trochu přestat psát na tomto DF nesmysly a stále jen ubekovat.Je divné, že nejvíce ubekují policajti.Ale týká se to i bachařů, požárníků ,celníku a pracovníku BIS. Ti se moc neangažují co? Ale až vám budou přidávat,tak budou natahovat ruku první. To tak už bývá.Jak Vás poslouchám ne tedy všechny,ale podle toho co píšete,tak se jedná asi o ty krátce sloužící.Člověk co poslouchá, tak si myslím, že by jste měli taky něco pro nás udělat za což berete docela pěkné a nadprůměrné peníze. Co se týká rent vašich starších kolegů, kteří již nějaký pátek pracují, tak je opravdu vidět ta vaše úroveň. Holt si musíte taky něco odsloužit a ne jenom stále závidět. A ještě jeden poznatek. Přečtěte si laskavě ten nový zákon na který všichni tolik nadáváte a pak dělejte chytré.Jak se můžou v televizi uvádět pohlaváři vojenskými hodnostmi, když tyto byly přece zrušené. Jedná se hlavně o ty bývalé komouše velký ryby! Závěrem.Kromě hasičů, bych vám všem přidala práce, aby jste neměli čas v pracovní době tady psát hlouposti a obtěžovat nás slušný lidi, kteří si musí o hodně menší peníze poctivě odpracovat!

Nic prozi vám,ale slušná mi nepřipadáte.Asi jste ten nový služební moc nečetla,když tady píšete takové bludy.

Dobrý den paní Antonie. Něco málo upřesním, veřejná prezentace a skutečné činy je něco jiného, zvlášť u této státní fimy, ale jestli věříte, že to tach funguje, tak se k nám klidně dejte, a budete mít také naprůměrné výdělky. Dále tu píšete ať si přečteme nový zákon, a jak jste přišla, že ho nečtem a co jste se přesně vy dozvěděla?? Jak píšete o hodnostech na to jsou další nařízení a hlavně hodnost označuje funkci a myslím, že to už také bylo řečeno. V poslední řadě Váš názor, že píšem v pracovní době je trošku přehnaný ne?? Hodně lidí má net doma a být potrestán za to, že člověk užije net v práci je zbytečné a nevím kolik oddělení je vůbec vybaveno internetem. To víte, technika u policie je horší než u zločinců. Jinak Vám přeji hezký den a ať narážité jen na slušné lidi, kteří Vás nebudou obtěžovat.

1. Píšou sem i déle sloužící kolegové - takže Vaše mýlka
2. Napsal jsem sem již hodně příspěvků, ale všechny z domova. Pro Vaši informovanost - v práci na obvodním oddělení nemám na takovéhle psaní čas a nemám čas ani koukat na internet policejní ( intranet ), protože často pro množství oznámení jdu později zpráce než bych měl jít.
3. Takže tady madam nepiště nesmysly o tom, jak nemáme co na práci, když o tom prd víte. O policii víte, že jezdí s auty se zeleným pruhem a tam končí Váš jednoduchý pohled - nemáte ani šajn co se kolem Vás pohybuje drbanů, které my známe a se jimi zabýváme. Takže když o tom prd víte, tak se zaměřte účelně na to čemu, alespoň trochu rozumíte, zřejmě své práci. Já spoustě věcí také nerozumím, mám jen obecný přehled a nedělám v těchto věcech znalého a rádoby kritika. To je především výsadou mužů po 5-6 pivech tzv. hospodské řeči, tam Vás jedině můžu odkázat. A kdyby Vás náhodou přeci jen zajímalo co se stalo dnem 1.1.2007, tak se zde lépe porozhlédněte, kde to i někdo věcně uvádí bez přikrášlení

určitě jsou práce kde se vydělávají ještě nižší platy.já jsem hasič a jesm v měsíci v práci 240h.z toho nám samozřejmě 160 platí normálně a 80 jako pohotovost,ale být tam prostě musím.tal si zkuste zpočítat kolik máte v práci na hodinu čistého a pak to můžeme srovnat.mně to vycházi zhruba 80 kč na hodinu,ale v tom je i riziko atd.

Toto DF je urcene nazorum k ministru Langrovi,takze kde jinde si mame "nejbliz" ubekovat?!Nejsem od PCR,ale z VSCR(podle Vas od bacharu) - me podobni se tak neangazuji asi proto,ze nas neni tolik jako policistu anebo se angazuji,ale jako za celek,pac by v tom mnozstvi prislusniku nebyl jako jedinec, viden ci slysen

Milá Toničko,
nejprve Vás musím ujistit, že když už sem píši, tedy zásadně z domova, protože jednak na pracovišti nemáme internet, jednak tam skutečně nemám čas na mimopracovní záležitosti. Kdyby to bylo možné, pár přidělených trestních spisů bych Vám přenechal, abych mohl více času a úsilí věnovat těm ostatním. Z toho vyplývá, že pokud byste mi přidala práci, jak uvádíte (jak asi - půjdete páchat trestnou činnost do našeho služebního obvodu?), znamenalo by to jen to, že už nevyřeším kvalitně opravdu vůbec nic. Jinak Vás ujišťuji, že nový zákon o služebním poměru mám docela dobře prostudovaný, a proto vím, že je tam pár věcí, které nám naši práci spíše ztěžují, než aby byly ku prospěchu, a nejedná se zrovna jen o donekonečna omílané platové výměry - ty totiž vůbec nejsou součástí tohoto zákona. Závěrem: přidejte si nějakou práci, ať nemáte čas psát tady hlouposti a obtěžovat !-(

Vážená paní Novotná, můžete mi napsat, kdo mi přidá (dorovná) plat, kdy mi dorovná plat (alespoň stejný s rokem 2006) a jakým způsobem? Zákon jsem prostudoval snad 20x a vyznám se v něm, doufám si tvrdit, mnohem lépe než vy. Nejedná se zde jen o platy, to jen mimo "řeč", ale samozřejmě ty tíží nejvíc. Nesloužím pár let a propady platů nejsou jen v nejnižších třídách a bohužel i u kolegů, kteří mají 15 let a více. A když už se zmiňujete o službě, tak tu odvádím poctivě, takže tvrdit, že bych měl začít je poněkud hloupé, stejně jako vaše tvrzení o tom, že vám zde zabírám místo k vyjádření, diskuzi apod., nebo dokonce o tom, že vás obtěžuji.....proboha a čím?

Pane ministře, vím, že se zde nevyjadřujete, ale snad si semtam něco přečtete. Vyjadřujete se o tom, že odchozivší mladí policisté už nejsou pravdou, nebo jsou v minimálním počtu a převažují odchody starších a zkušenějších. Chtěl bych vám připomenout tzv.přechodné období zákona 361/2003Sb.. Toto přechodné období je stanoveno na 3 roky od účinnosti nového zákona a jde o období, ve kterém je stále možnost, aby příslušníci odešli ze služebního poměru dle starého zákona. Toto přechodné období končí koncem roku 2009 a možnost pro jeho využití mají policisté v nejproduktivnějším věku 30-35 let, jinak 10-15let služby. Proto bych s řečmi o konci odchodu mladých příslušníků moc nevyskakoval, protože spousta z nich stále čeká na pozitivní změny a jestli nepřijdou, tak naši loď do této doby opustí také.... hezkou neděli

Počkej počkej takže pokud mám odslouženo 16 let to ještě neznamená že musím odejít jen a jen podle nového zákona?

Do 31.12.2009 může odejít podle starého zákona každý, kdo má podle starého zákona nárok na výsluhu. Ať už má odslouženo 20, 15, 10, nebo i 9(počítá se rok vojny)

No vidíš a nám to zase povídali že kdo má víc jak 15 nemuže podle starýho a ty co měli třeba k 1.1.07 14 a něco?Taky můžou podle starýho?

Jo ok už to tady čtu jo mužou.Takže kouknu jak to bude podle novýho zákona vypydat,kam to bude spět no a na rozmyšlení mám 3 roky!

Platí to samozřejmě jen pro ty příslušníky, kteří v daném období současně s výpovědní dobou (2měs.) a ZVS nebo NVS nepřesáhnou 15 let služby.

hm nechápu

Coby bývalého policistu mě na souzpěvu Langer _Bublan ( neboť to byl secvičený duet - do ostrého Langerova tónu z doby jeho opozice to mělo daleko) nejvíce zaujalo, že v komisi pro reorganizaci policie chce, aby měly zastoupení všechny politické strany...a já idiot si doteď myslel, že do reorganizace policie by měli mluvit nejvíce lidé od policie...:-))) Pro reorganizaci policie přeci není zapotřebí orientace v problému a prostředí, bohatě postačí prošoupaná zadní část kalhot z poslanecké lavice...

Lépe bych to neřekla.

To víš, IQ 158...a podoba s horkou linkou je čistě náhodná..

Moravo tak se mi líbíš, Jen tak dál už se na Vás těšíme a do Prahy sebou vemte taky nějaký Moravačky Čau a držte se.

Mám pocit, že ti, kteří nebudou podporovat manifest z důvodů, teď mě hodily 4000.- a mám 28000.- a to mě stačí a co je okolo mě nezajímá, můžou za pár let zabulet. Situace se u PČR mění každým okamžikem a mám pocit, že dle nového zákona sice můžou vzrůst procenta dle odsloužených let pro výsluhu, ale výpočet hrubé mzdy budou krátit co to půjde, snad těm, co budou mít nárok na 55% dostanou víc, než ten strop, co byl u 186. Ale dle starého zákona také existovalo minimum!!!, když zalistuji tak výpočet 23% byl dle průměru platu 23962.- přesně 5512.- a nakonec mě bylo přiznáno 5780Kč. Což dnes také asi nebude pravda. Samozřejmě platí pro smrtelníky a né prasata na kraji, kteří si přijdou na víc než 40000.-.

spektakulární Ivan
...Když se dívám na sebe
tak se musím pochválit
nevypadám věru zle
zkrátka chlapec jak má být....

poznámka - 22:3=7,3 (pouze tolik policistů pracuje na letišti???????)

Tak co nato říkáte ? Prima, ne ? Všechno je dle pana ministra OK, v podstatě se nic vážného neděje, hlavní prioritou je rekonstrukce PČR jako celku, a že hlavní tíhu jeho vizí nesou na bedrech lidi na ulici ho vůbec nezajímá. Vždyť jak uvedl jedná se " pouze " o skupinu 4-5 tisíc bezvýznamných tajtrdlíků. To vše v duchu hesla: Když se kácí les, létají třísky.
Ten druhej šášula, který mu měl na TV obrazovce oponovat a který tak hezky napsal článek o současném stavu PČR, zveřejněný na www.polcista.cz, ten si snim může podat ruce.
On se totiž na vzniku tohoto stavu velkou mírou podílel v době jeho působení ve funkci MV.
Na a toto vše naservírovali k nedělnímu obědu " mudlům ", kteří si nyní logicky budou klást otázku, o co nám vůbec jde. Vyvodí si z toho všeho pouze závěr, že jsme banda nevděčných a nenasytných darmožroutů.
Nakonec přeci jeden pozitivní postřeh. Náš sadař změnil retoriku a vrhl se na studium cizích řečí, nebo spíše " cizích termitů ". Slovo " spektakulární " ve svých slovních průjmech použil během půl hodiny asi tak padesátkrát.

To 4-5 tísít bezvýznamných tajtrdlíků někde řekl? prosím kde

Tak jsem po vystoupení pana Langera a jeho ujišťování, že odcházejí policisté před důchodem hodila řeč s policistou v rodině, jak to u nich na okrese chodí. 2/3 odcházejících jsou chlapi po 10 letech a mladší. V akci "najdi si svého hlupáka" jsou posíláni uchazeči z pracáku. To jsou podle pana Langera ti mladí s úžasným zájmem o práci u PČR. A konečně - pochopila jsem dobře pana Langera, že platové úpravy se budou dávat podle regionů, nejvíce Praha a Středočeský kraj? V jiných regionech se nejí, neplatí nájem a hypotéky?