Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane Langre odejdětě zavčas ,protože jako ministr na co jste sáhnul to jste zmršila vaše kecy v televizi u mne vyvolávají záchvaty nepříčetnosti.

Ministr Langer to je pohlavár a podvodník se vším všudy.

Bývalý ministr Langer byl ze všech ministrů nejlepší. Pro policii udělal maximum, žádný jiný nedovedl to co pan Langer.

Máte "pravdu". Langer udělal opravdu "maximum" pro totální rozklad policie. To se nepovedlo dosud žádnému "neministrovi policie" u nás, ani jinde ve světě.

Ty jsi ten samý, co psal ten příspěvek před tebou? Píšeš stejně nemožně a argumenty nemáš žádné. Na záchvaty neepříčetnosti doporučuji psychiatrickou léčebnu.

Díky Langrovi odešlo tolik poldů a hasičů do civilu jako za předchozí ministry od roku 1992 dohromady a ta sranda stojí jednu miliardu Kč každý rok, při předpokladu, že renty zmrazí, ale díky valorizaci se ta částka bude každý rok zvětšovat.

ano souhlasím s názorem pro Pavel, bývalý exneministr je opravdu velmi schopný, jen bych to maličko upravil, že schopný VŠEHO...

Pane Langře,viděl jsem dnes v ČT24 váš "brífink" k vašemu novému WEBU-fuj to je hnus to slovo - a potvrdilo se mi že jste samolibý kariérista nic víc,umíte se krásně pochválit to ano.Utahujete si z ČSSD ale to je jednoduchý,nejste o nic lepší.Poslední volby jsou systém z bláta do louže(ODS vs.ČSSD).Vím že je to utopie ale přál bych si připojení ČR k USA,protože mi si vládnout neumíme,tady už navždy budou vládnout korupčníci,zaprodanci,kariéristi a vyčůránci co pomáhají hlavně sobě.A vy jste toho příkladem.Hrajete si na antikomunistu ale studoval jste VŠ za komunistů a jistě jste byl aktivní svazák a pionýr...S pozdravem Pacák

Trapné modré předvolební bludy ze kterých je na zvracení.

Nelži nám tu, pan Langer studoval práva po revoluci a i kdyby to bylo před ní, tak co? Kolik lidí starších pětačtyřiceti nestudovalo za komunistů (pokud vůbec studovalo)? A kolik lidí za komunismu nebylo v Pionýru? A pokud tolik milujete USA, tak se tam přestěhujte, třeba ovládáte angličtinu lépe než češtinu (poukazuji na "mi si vládnout neumíme" a další chyby).

úsporná opatřeníNevím jak na jiných útvarech, ale severní morava navzdory novinovým článkům šetří kde se dá. Limit ujetých kilometrů na 12 hodin je 40 Km bez ohledu na situaci. Jakmile překročím, musím psát úřední záznam včetně Č.j. co a kde jsem řešil. Každá druhá zářivka na chodbě pryč, aby se ušetřilo na el. energii. To, že nám oknama táhne do kanceláří ńikoho nezajímá. Hlavně, že si letos pořídíme parádní recepci za cca 3 mil. Kč. Má někdo podobnou nebo rozdílnou zkušenost?

Praqvdu máte jen zčásti. Ono to v Sm kraji není ještě tak vážné. Vím o čem mluvím, zase vše záleží na tom jak se kde hospodaří.

Kdyby nebylo zbytečných policistů, kteří se projíždějí v zelených khaki vozech, bylo by dosti peněz pro klasickou PČR.

Tento binec panuje na všech odděleních v ČR jen se o tom tak nemluví........

pro HA HA
Kdyby jsi věděl, že pohraniční policie když byla zrušena a převedena na cizineckou, tak svoji činnost svedla z hranic do příhraničí a byla maximálně zeštíhlena. To znamená, že ti policisté, kteří se projíždějí v khaki vozech dělají svoji práci a ne že by byli na projížďce po kraji. Jak jsem uvedl, nedělají kontroly na hranicích, ale ve vnitrozemí, tedy převážně v příhraničních oblastech. Rozhodně, tím že by se tato složka policie zrušila by se nic neušetřilo. Je to vše o špatně nastavených podmínkách a špatné práci nejvyšších managerů policie a vedení ministerstva vnitra včetně pana Neministra policie Ivana Langera.

Asi ano, špatně nastavené, ale přeci výsledky práce prokáží vytíženost a není co řešit!!! A to by se někdo divil, jestli by tam nestačilo 50% současného stavu!!!

xjhx: Už se to řešilo jinde...
Už se to tady řešilo.Ano, šetří se, Policii byly seškrtány miliardy, no sockám dávky nemůžou skrouhnout. Takže se v rámci Jmk nesmí pěstovat květiny, protože pijí policejní vodu, auta Octavie 1.6 žerou ve městě jako tank.oproti Fábkám, takže se více šlape, obsílky čato nosí poldové sami na místo určení...Konvice žere proud, no a toaletní papír si již někteří nosí preventivně z domů, přehodnocuje se rizikovost krajů jako nulová např. Královéhradecko-aby klesl rizikáč..Takže se brzdí nábor a možná dojde i ktomu, že ve zkušebce cucáky vylejou...To ukáže čas, páč Policie se resort, kde se dají utírat boty...
19:57:55 18. 08. 2009

Vážená Ilono Marková (xjhx).
To co zde popisujete, že se děje v Jm kraji, tak to stejné je v celé republice - zkrátka šetří se všude. Někde více a někde méně. Kraje jsou v současné době finančně "relativně samostatné" a tzv hospodaří na vlastní hromádce peněz. Všechen současný bordel není jen vina I.L ( tímto se ho rozhodně nezastávám), ale především našich pantátů, především ekonomů, na krajských ředitelstvích. Jak který kraj hospodařil, tak hodně musí šetřit. Rizikáč je samostatná kapitola momentálně bez komentáře.

Pokud vylejou Langerovy cucáky ve zkušebce, tak se nebudu vůbec zlobit. Větší zmetky policie už nemohla získat. Ještě kdyby vyhodili kinderlangermanagment, budu naprosto spokojený policista.

Pro drn:Tvé vyjadřování hovoří za vše.Poslat na pracák by měli takové, jako jsi Ty.

Cody:
Nejsem naivní,už sem lecos prožil,ale představoval sem si policiji trochu jinak-odcházim z armády právě kvůli té byrokraciji a nesmyslnosti gumových hlav,čekání na spěchání,běhání po poli,spaní ve vodě,zaplý všechny knoflíčky-to člověku leze na nervy.Jak si zjištuju info o pčr,tak to bohužel bude hodně obdobné s ustrojeností a byrokracije snad jěště horší-čekal sem že velitel veme stoh stížností,zapne skartovačku a řekne chlapy děláte dobrou práci,stojim za váma-protože podle hesla kdo nic nedělá nic nezkazí.Ty pravomoce kde jako polda nic nemůžu a drban je v právu mě taky hlava moc nepobírá-těšil sem se k pmj že alespon něaká ta akce,ale nevim-nejhorší je jak bylo dřív dobře-i v armádě-všude-a těch lidí co celej život dělaly hov.. a ted sou rentiéři a jen z povzdálí přihlížejí snahám zrušit renty úplně :-( říká se v armádě už dobře bylo,vypadá to že u pčr taky což?
14:58:52 13. 08. 2009

for Ilona Marková
Všude je chleba o dvou kůrkách.

Dámo, raději se rychle probuďte! Rád bych se zeptal na tu byrokracii u armády, to byl vtip?

Tenhle příspěvek hovoří za vše.Jsem již mi mo službu, tŕající 31 let, ale takovou hovadimu bych nikdy nenapsal. Hrůza hrubých chyb, což hovoří vše o autorovi. Je pravdou., že jsem celou policejní praxi pracovals drbanama, ale že jsem dělal hovno, to mne hrubě uráží. Vychoval jsem si však své nástupce a jsem na ně hrdý. Ano, mám rentu, a nebudu z povzdálí čekat.ů Jinak to svědčí o neznalosti základních právních norem, myslím tím zrušení rent. Není se čeho obávat, pouze křiklouni, keří chtějí jejich zrušení, hloupě píší. Buďme v klidu.

xjhx: Stát nemá prachy
Stát holt nemá prachy a tak zastavuje nábory. V Praze a stř. Čechách, kde chybí policajtů moc a nikdo to dělat za ty love nepude, tak tam budou nabírat furt...Je to škoda, Policie mohla nabrat relativně kvalitní lidi za doby krize, kdy kvalitní lidi se na trhu práce začali objevovat..takhle nabrala co mělo ruce a nohy a kvalita půjde do hajzlu. Je otázkou, kolik těch maturantů vydrží a jestli to nebudou vyhozené prachy...
18:28:39 17. 08. 2009

for Ilona Marková
Až bude tak zle, že stát nebude mít na zaplacení práce policie, tak ne že budou vyhozeni zobáci, ale všichni starší policisté. Držet mladě je levnější i když nic neumějí.

xjhx: to denver
A proč by jsi se neválel ve státním bytě?Myslíš, že např. tebou jmenovaného Roma škrabe svědomí, že dostane byt o jakém se může poldovi jenom zádat?A tito ty kvartýry dostávají...Jo a co týče tý sociálky, tak stará přijímala do firmy jako personalista socky na dělnické práce se základku (mnohdy ani nedochozenou) z pracáku a těm se za nástup 20.000,- Kč vyplatilo vydžet tam akorát měsíc, pak něco zkurvit aby tě vykopli s razítkem (a to byli ti použitenější, zbytek se ani neobtěžoval do práce vstávat, nebo přijít ožralý)..Za kolik makaj poldové? 14.840,- Kč
20:09:04 18. 08. 2009

I cikáni jsou lidé a mají přeci nárok na slušné bydlení, jak tvrdí pan ministr Kocáb. Proč by nevyužili štědrých státních příspěvků. Zkuste něco takového vy, tak z vás bude stažena kůže za živa.

Hammer: ty výsluhy mají svoje
opodstatnění, jsou zavedeny na celém světě a žádný stát je nezruší. Každý stát musí mít nějak zajištěnu svoji vnější i vnitřní bezpečnost. K tomu má lákadla, aby lidi stáli o tato riziková zaměstnání. Jak moc riziková zjistí, až když už tam jsou.
Že ale došlo k tomu, k čemu došlo, je věcí politiků. Kde jinde ve světě má policie tak mizerné zastání jako tady? Policie nemá oporu nikde, každý si do ní kopne, poldové se bojí cokoliv dělat navíc, bojí se mluvit o problémech, útrpně čekají na konec šichty... Kdyby v roce 2007 neodešlo dvanáct tisíc poldů s rentou najednou, nebyl by problém.
Problém zvaný Langer i po jeho odchodu z funkce MV pokračuje a nový MV bude muset tuto finanční zátěž v budoucnu řešit. Nijak jinak než na úkor těch, co tam zůstávají, to nepůjde. To zmanená, že dobře už bylo a teď utečou další, kterým PČR přijde jako potápějící se Titanic. Řada z poldů se pořád ujišťuje, že je nemůžou vyhodit, že mají jistotu. Já si pamatuju jak jsme měli jistotu, že nám na platy nikdo nemůže sáhnout...
17:14:31 16. 08. 2009
pindian: co vláda???
Jak bylo psáno níže nemá na to cenu reagovat, ale musím. Když se na to podívá civilista a má řeči, proč je nemá i v případě, kdy si platy smolí vláda, která dochází do úřadu jak dochází??? Představte si jak P ČR tak civilisté, kdyby jste takhle chodili do práce a brali peníze. To bych si přál!!! Vy ne??? Naše renty? A co vyplácení za lidi a romy co opravdu dělat nechtějí a nebudou. To není placení do ztracena??? kolikpak to dělá miliard měsíčně??? My si to alespoň odmakali. Takže až bude zase někdo chytrej.... zkuste to na vládě:-)))
15

Když je řeč

o tom náměstkovi. Mohl by se někdo podívat na jeho aktivitu v případě tr. stíhání jeho povedeného brášky, které záhadně skončilo zproštěním obžaloby.

JUDr.J.M.

věc řešil OS PT

for pepíček
Člověče ta jsi tajemnější jak Tajemný hrad v Karpatech. Dej do placu něco konkretnějšího. Ne všichni jsme seznámeni.

náměstek = hřibek, mochomůrka, liška, bedla

povedený bráška = podvodník

JUDr. J.M. = soudce OS PT

zbytek se dozvíš na OS PT , rádi ti to sdělí

Pro pana provokatéra " fgh". Jenom na okraj pro pána. Není problém u řadového policisty odsloužit třeba 500 hodin za rok za dáčo, bez dalších příplatků, jak jsem dole uvedl. Každá práce má svoje. Stačí si udělat u řadového policisty v hrubém normohodinu v Kč, zas takové to vítězství to není. Na webovkách tn.cz pan Janota uvádí, chce zvýšit DPH a tddd. Je možné, že se nic valorizovat nebude, stát na to nemá. ale šahat na platy policistům,hasičům,bachařům,vojákům, to by bylo to poslední. Drtivá většina policistů, hasičů, bachařů odvádí poctivou práci přes negativní důsledky krize. Je zde weřejný web, ať ten pán " fgh" neplácá nesmysly . S pozdravem rentiér.

Snižování platů to už tu bylo opakovaně, ale nikdy na něj nedošlo a proč asi, protože to nebude tak jednoduché ? Mě osobně nezajímá, že díky špatné práci politiků ať z levice nebo pravice se prošutrovali peníze a ať šetří tam kde se plýtvá, ale u řadových poldů, hasičů, bachařů to určitě nebude. Reforma PČR se měla udělat už dávno a od shora dolů a snížením tabulek zbytečných funkcionářů, kteří si nechají říkat manageři by se ušetřilo peněz.
PS. pro kritiky v SRN připadá na jednoho vedoucího 50 řadových policistů u nás je to pouze 15 řadových policistů a tuto reformu sliboval i Langer, ale nějak se mu nepovedla.