4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane Langre odejdětě zavčas ,protože jako ministr na co jste sáhnul to jste zmršila vaše kecy v televizi u mne vyvolávají záchvaty nepříčetnosti.

Ministr Langer to je pohlavár a podvodník se vším všudy.

Bývalý ministr Langer byl ze všech ministrů nejlepší. Pro policii udělal maximum, žádný jiný nedovedl to co pan Langer.

Máte "pravdu". Langer udělal opravdu "maximum" pro totální rozklad policie. To se nepovedlo dosud žádnému "neministrovi policie" u nás, ani jinde ve světě.

Ty jsi ten samý, co psal ten příspěvek před tebou? Píšeš stejně nemožně a argumenty nemáš žádné. Na záchvaty neepříčetnosti doporučuji psychiatrickou léčebnu.

Díky Langrovi odešlo tolik poldů a hasičů do civilu jako za předchozí ministry od roku 1992 dohromady a ta sranda stojí jednu miliardu Kč každý rok, při předpokladu, že renty zmrazí, ale díky valorizaci se ta částka bude každý rok zvětšovat.

ano souhlasím s názorem pro Pavel, bývalý exneministr je opravdu velmi schopný, jen bych to maličko upravil, že schopný VŠEHO...

Pane Langře,viděl jsem dnes v ČT24 váš "brífink" k vašemu novému WEBU-fuj to je hnus to slovo - a potvrdilo se mi že jste samolibý kariérista nic víc,umíte se krásně pochválit to ano.Utahujete si z ČSSD ale to je jednoduchý,nejste o nic lepší.Poslední volby jsou systém z bláta do louže(ODS vs.ČSSD).Vím že je to utopie ale přál bych si připojení ČR k USA,protože mi si vládnout neumíme,tady už navždy budou vládnout korupčníci,zaprodanci,kariéristi a vyčůránci co pomáhají hlavně sobě.A vy jste toho příkladem.Hrajete si na antikomunistu ale studoval jste VŠ za komunistů a jistě jste byl aktivní svazák a pionýr...S pozdravem Pacák

Trapné modré předvolební bludy ze kterých je na zvracení.

Nelži nám tu, pan Langer studoval práva po revoluci a i kdyby to bylo před ní, tak co? Kolik lidí starších pětačtyřiceti nestudovalo za komunistů (pokud vůbec studovalo)? A kolik lidí za komunismu nebylo v Pionýru? A pokud tolik milujete USA, tak se tam přestěhujte, třeba ovládáte angličtinu lépe než češtinu (poukazuji na "mi si vládnout neumíme" a další chyby).

úsporná opatřeníNevím jak na jiných útvarech, ale severní morava navzdory novinovým článkům šetří kde se dá. Limit ujetých kilometrů na 12 hodin je 40 Km bez ohledu na situaci. Jakmile překročím, musím psát úřední záznam včetně Č.j. co a kde jsem řešil. Každá druhá zářivka na chodbě pryč, aby se ušetřilo na el. energii. To, že nám oknama táhne do kanceláří ńikoho nezajímá. Hlavně, že si letos pořídíme parádní recepci za cca 3 mil. Kč. Má někdo podobnou nebo rozdílnou zkušenost?

Praqvdu máte jen zčásti. Ono to v Sm kraji není ještě tak vážné. Vím o čem mluvím, zase vše záleží na tom jak se kde hospodaří.

Kdyby nebylo zbytečných policistů, kteří se projíždějí v zelených khaki vozech, bylo by dosti peněz pro klasickou PČR.

Tento binec panuje na všech odděleních v ČR jen se o tom tak nemluví........

pro HA HA
Kdyby jsi věděl, že pohraniční policie když byla zrušena a převedena na cizineckou, tak svoji činnost svedla z hranic do příhraničí a byla maximálně zeštíhlena. To znamená, že ti policisté, kteří se projíždějí v khaki vozech dělají svoji práci a ne že by byli na projížďce po kraji. Jak jsem uvedl, nedělají kontroly na hranicích, ale ve vnitrozemí, tedy převážně v příhraničních oblastech. Rozhodně, tím že by se tato složka policie zrušila by se nic neušetřilo. Je to vše o špatně nastavených podmínkách a špatné práci nejvyšších managerů policie a vedení ministerstva vnitra včetně pana Neministra policie Ivana Langera.

Asi ano, špatně nastavené, ale přeci výsledky práce prokáží vytíženost a není co řešit!!! A to by se někdo divil, jestli by tam nestačilo 50% současného stavu!!!

xjhx: Už se to řešilo jinde...
Už se to tady řešilo.Ano, šetří se, Policii byly seškrtány miliardy, no sockám dávky nemůžou skrouhnout. Takže se v rámci Jmk nesmí pěstovat květiny, protože pijí policejní vodu, auta Octavie 1.6 žerou ve městě jako tank.oproti Fábkám, takže se více šlape, obsílky čato nosí poldové sami na místo určení...Konvice žere proud, no a toaletní papír si již někteří nosí preventivně z domů, přehodnocuje se rizikovost krajů jako nulová např. Královéhradecko-aby klesl rizikáč..Takže se brzdí nábor a možná dojde i ktomu, že ve zkušebce cucáky vylejou...To ukáže čas, páč Policie se resort, kde se dají utírat boty...
19:57:55 18. 08. 2009

Vážená Ilono Marková (xjhx).
To co zde popisujete, že se děje v Jm kraji, tak to stejné je v celé republice - zkrátka šetří se všude. Někde více a někde méně. Kraje jsou v současné době finančně "relativně samostatné" a tzv hospodaří na vlastní hromádce peněz. Všechen současný bordel není jen vina I.L ( tímto se ho rozhodně nezastávám), ale především našich pantátů, především ekonomů, na krajských ředitelstvích. Jak který kraj hospodařil, tak hodně musí šetřit. Rizikáč je samostatná kapitola momentálně bez komentáře.

Pokud vylejou Langerovy cucáky ve zkušebce, tak se nebudu vůbec zlobit. Větší zmetky policie už nemohla získat. Ještě kdyby vyhodili kinderlangermanagment, budu naprosto spokojený policista.

Pro drn:Tvé vyjadřování hovoří za vše.Poslat na pracák by měli takové, jako jsi Ty.

Cody:
Nejsem naivní,už sem lecos prožil,ale představoval sem si policiji trochu jinak-odcházim z armády právě kvůli té byrokraciji a nesmyslnosti gumových hlav,čekání na spěchání,běhání po poli,spaní ve vodě,zaplý všechny knoflíčky-to člověku leze na nervy.Jak si zjištuju info o pčr,tak to bohužel bude hodně obdobné s ustrojeností a byrokracije snad jěště horší-čekal sem že velitel veme stoh stížností,zapne skartovačku a řekne chlapy děláte dobrou práci,stojim za váma-protože podle hesla kdo nic nedělá nic nezkazí.Ty pravomoce kde jako polda nic nemůžu a drban je v právu mě taky hlava moc nepobírá-těšil sem se k pmj že alespon něaká ta akce,ale nevim-nejhorší je jak bylo dřív dobře-i v armádě-všude-a těch lidí co celej život dělaly hov.. a ted sou rentiéři a jen z povzdálí přihlížejí snahám zrušit renty úplně :-( říká se v armádě už dobře bylo,vypadá to že u pčr taky což?
14:58:52 13. 08. 2009

for Ilona Marková
Všude je chleba o dvou kůrkách.

Dámo, raději se rychle probuďte! Rád bych se zeptal na tu byrokracii u armády, to byl vtip?

Tenhle příspěvek hovoří za vše.Jsem již mi mo službu, tŕající 31 let, ale takovou hovadimu bych nikdy nenapsal. Hrůza hrubých chyb, což hovoří vše o autorovi. Je pravdou., že jsem celou policejní praxi pracovals drbanama, ale že jsem dělal hovno, to mne hrubě uráží. Vychoval jsem si však své nástupce a jsem na ně hrdý. Ano, mám rentu, a nebudu z povzdálí čekat.ů Jinak to svědčí o neznalosti základních právních norem, myslím tím zrušení rent. Není se čeho obávat, pouze křiklouni, keří chtějí jejich zrušení, hloupě píší. Buďme v klidu.

xjhx: Stát nemá prachy
Stát holt nemá prachy a tak zastavuje nábory. V Praze a stř. Čechách, kde chybí policajtů moc a nikdo to dělat za ty love nepude, tak tam budou nabírat furt...Je to škoda, Policie mohla nabrat relativně kvalitní lidi za doby krize, kdy kvalitní lidi se na trhu práce začali objevovat..takhle nabrala co mělo ruce a nohy a kvalita půjde do hajzlu. Je otázkou, kolik těch maturantů vydrží a jestli to nebudou vyhozené prachy...
18:28:39 17. 08. 2009

for Ilona Marková
Až bude tak zle, že stát nebude mít na zaplacení práce policie, tak ne že budou vyhozeni zobáci, ale všichni starší policisté. Držet mladě je levnější i když nic neumějí.

xjhx: to denver
A proč by jsi se neválel ve státním bytě?Myslíš, že např. tebou jmenovaného Roma škrabe svědomí, že dostane byt o jakém se může poldovi jenom zádat?A tito ty kvartýry dostávají...Jo a co týče tý sociálky, tak stará přijímala do firmy jako personalista socky na dělnické práce se základku (mnohdy ani nedochozenou) z pracáku a těm se za nástup 20.000,- Kč vyplatilo vydžet tam akorát měsíc, pak něco zkurvit aby tě vykopli s razítkem (a to byli ti použitenější, zbytek se ani neobtěžoval do práce vstávat, nebo přijít ožralý)..Za kolik makaj poldové? 14.840,- Kč
20:09:04 18. 08. 2009

I cikáni jsou lidé a mají přeci nárok na slušné bydlení, jak tvrdí pan ministr Kocáb. Proč by nevyužili štědrých státních příspěvků. Zkuste něco takového vy, tak z vás bude stažena kůže za živa.

Hammer: ty výsluhy mají svoje
opodstatnění, jsou zavedeny na celém světě a žádný stát je nezruší. Každý stát musí mít nějak zajištěnu svoji vnější i vnitřní bezpečnost. K tomu má lákadla, aby lidi stáli o tato riziková zaměstnání. Jak moc riziková zjistí, až když už tam jsou.
Že ale došlo k tomu, k čemu došlo, je věcí politiků. Kde jinde ve světě má policie tak mizerné zastání jako tady? Policie nemá oporu nikde, každý si do ní kopne, poldové se bojí cokoliv dělat navíc, bojí se mluvit o problémech, útrpně čekají na konec šichty... Kdyby v roce 2007 neodešlo dvanáct tisíc poldů s rentou najednou, nebyl by problém.
Problém zvaný Langer i po jeho odchodu z funkce MV pokračuje a nový MV bude muset tuto finanční zátěž v budoucnu řešit. Nijak jinak než na úkor těch, co tam zůstávají, to nepůjde. To zmanená, že dobře už bylo a teď utečou další, kterým PČR přijde jako potápějící se Titanic. Řada z poldů se pořád ujišťuje, že je nemůžou vyhodit, že mají jistotu. Já si pamatuju jak jsme měli jistotu, že nám na platy nikdo nemůže sáhnout...
17:14:31 16. 08. 2009
pindian: co vláda???
Jak bylo psáno níže nemá na to cenu reagovat, ale musím. Když se na to podívá civilista a má řeči, proč je nemá i v případě, kdy si platy smolí vláda, která dochází do úřadu jak dochází??? Představte si jak P ČR tak civilisté, kdyby jste takhle chodili do práce a brali peníze. To bych si přál!!! Vy ne??? Naše renty? A co vyplácení za lidi a romy co opravdu dělat nechtějí a nebudou. To není placení do ztracena??? kolikpak to dělá miliard měsíčně??? My si to alespoň odmakali. Takže až bude zase někdo chytrej.... zkuste to na vládě:-)))
15

Když je řeč

o tom náměstkovi. Mohl by se někdo podívat na jeho aktivitu v případě tr. stíhání jeho povedeného brášky, které záhadně skončilo zproštěním obžaloby.

JUDr.J.M.

věc řešil OS PT

for pepíček
Člověče ta jsi tajemnější jak Tajemný hrad v Karpatech. Dej do placu něco konkretnějšího. Ne všichni jsme seznámeni.

náměstek = hřibek, mochomůrka, liška, bedla

povedený bráška = podvodník

JUDr. J.M. = soudce OS PT

zbytek se dozvíš na OS PT , rádi ti to sdělí

Pro pana provokatéra " fgh". Jenom na okraj pro pána. Není problém u řadového policisty odsloužit třeba 500 hodin za rok za dáčo, bez dalších příplatků, jak jsem dole uvedl. Každá práce má svoje. Stačí si udělat u řadového policisty v hrubém normohodinu v Kč, zas takové to vítězství to není. Na webovkách tn.cz pan Janota uvádí, chce zvýšit DPH a tddd. Je možné, že se nic valorizovat nebude, stát na to nemá. ale šahat na platy policistům,hasičům,bachařům,vojákům, to by bylo to poslední. Drtivá většina policistů, hasičů, bachařů odvádí poctivou práci přes negativní důsledky krize. Je zde weřejný web, ať ten pán " fgh" neplácá nesmysly . S pozdravem rentiér.

Snižování platů to už tu bylo opakovaně, ale nikdy na něj nedošlo a proč asi, protože to nebude tak jednoduché ? Mě osobně nezajímá, že díky špatné práci politiků ať z levice nebo pravice se prošutrovali peníze a ať šetří tam kde se plýtvá, ale u řadových poldů, hasičů, bachařů to určitě nebude. Reforma PČR se měla udělat už dávno a od shora dolů a snížením tabulek zbytečných funkcionářů, kteří si nechají říkat manageři by se ušetřilo peněz.
PS. pro kritiky v SRN připadá na jednoho vedoucího 50 řadových policistů u nás je to pouze 15 řadových policistů a tuto reformu sliboval i Langer, ale nějak se mu nepovedla.