Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  19.02.2007 21:15 X1
 
kapitán 2 600
major 2 800
podplukovník 3 000
plukovník 3 200
generál 3 400
  19.02.2007 21:15 X1
 
§ 87

Hodnostný príplatok

(1) Policajtom patrí hodnostný príplatok v týchto su
mách:
Hodnosť Sk mesačne
strážmajster 1 600
nadstrážmajster 1 800
podpráporčík – podporučík 2 000
práporčík – poručík 2 200
nadpráporčík – nadporučík 2 400
  19.02.2007 21:13 X1
 
PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI A ĎALŠIE NÁLEŽITOSTI

§ 84


Služobný príjem, služobný plat
a peňažná náhrada za služobnú pohotovosť


(1) Policajtovi v stálej štátnej službe patrí služobný
príjem, ktorý tvoria tieto zložky:
a) funkčný plat,
b) prídavok za výsluhu rokov,
c) hodnostný príplatok,
d) osobitný príplatok,
e) príplatok za riadenie,


f) príplatok za zastupovanie,
g) osobný príplatok,
h) príplatok za štátnu službu v sťažených a zdraviu


škodlivých podmienkach,
i) príplatok za prípravu policajta čakateľa,
j) príplatok za starostlivosť o prideleného služobného

psa alebo služobného koňa,
k) príplatok za starostlivosť a vedenie služobného motorového vozidla alebo motorového člna,
l) príplatok za výkon potápačskej činnosti,
m) príplatok za zmennosť,
n) príplatok za výkon štátnej služby nad základný čas

služby v týždni,
o) príplatok za štátnu službu v noci,
p) príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu,
r) príplatok za štátnu službu vo sviatok a
s) ďalší služobný plat.


(2) Služobný plat tvoria zložky služobného príjmu
uvedené v odseku 1 písm. a) až m) a o) až r).
(3) Policajtovi za podmienok a v rozsahu ustanovených týmto zákonom patrí okrem služobného príjmu
peňažná náhrada za služobnú pohotovosť v štátnej
službe.
  19.02.2007 21:07 X1
 
Link na slovenské provedení - na žádost kolegy :

1. Zákon o štátnej službe príslušníkov Policajného zboru, Slovenskej informačnej služby, Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky a Železničnej polície zákon č. 73/1998

2. ZÁKON č. 328/2002 Z.z. z 29. mája 2002
o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov a o zmene a doplnení niektorých zákonov Platnosť od: 28.6.2002
Účinnosť od: 1.1.2005

http://www.zbierka.sk/tab-vc.asp?hs=98
-----------------------------------------------
  19.02.2007 20:43 Ladislav Marek-držet při sobě-demonstrace nutná <Ivan.Lange@mvcr.cz>
 
Chtěl bych upřesnist, když jsem odcházel k 30,11,2005 do civilu, ten rok ccc 3000 zkušených policistů, tak s námi v Ústí nad Labem dělal pohovor při odchodu psycholog, důvody odchodu do civilu. Řekl jsem mu jasně, že neúcta státu k policejnímu řemeslu, zbytečná a nesmyslná buzerace a dále na obzoru hnus, paskvil. Pochopitelně i doma problém, též syn je jiný. Zeptal jsem se jej na důvody, psycholog mně řekl, že se jedná o tyto tři důvody, odchodů. Celkem cc 8 let dozadu odešlo strašně moc poctivých, zkušených policistů, jejich výstroj, výzbroj, studie, hlavně duševno, zkušenosti, strašná ztráta, škoda též materiální do miliard, kolegové nad 10 let, mohli sloužit 10,15 ,20 let, nebyl by to problém, stačilo, slušné jednání, bez arogance, na wwebovkách , jak je vidět současně se to ještě stupňuje, mnoho rentiéru, by po roce, dva, tři se vrátili do práce, ale ne za tohoho paskvilu a jelo by se dále. Viděl jsem mladé kolegy ohledávat místo činu v Praze, budou se muset učit, nejméně 10 let, pak jej z něj profesionál, ale mám obavy, že je asi nebude kdo učit. Nechtěl jsem odcházet, ale negativa jsem řekl plukovníkům, řediteli, ale , jak se říká, vyhořel jsem. Dneska jsem šel kolem OOP Česká Lípa, potkal tři kolegy, no, co mne řekli, prostě katastrofa. Mne to pořád hlava nebere, proč chtějí zákonodárci policii, hasičský sbor paralizovat, nepřeháním. Asi jsme bohatý stát. Co se týče demonstrace, jsem pro, dobře ji zorganizovat, protože toto je jediná možnost za naše práva, sociální jistoty, nám rentiérům poslali panflet, obyčejně do schránky, aby si jej mohl kdokoliv z nehodných lidí přečíst, přece se jedná o citlivou věc, výměr, ale byl to hnus, jenom poloviční valorizace, za co, proč máme trpět i v civilu tímto paskvilem.Pak čtu na stránkýách wwww. výsluhy.cz výpočet dovolené, průměr platu, samé hnusy, novinky. Také chci upozornit kolegy, kteří jdou do civilu, že úřad práce vyplácí jenom do 2,5 x násobku životního minima, takže,kdo má větší rentu, tak má smůlu, byla novelizace zákona, je to diskirminace určité skupiny lidí, platili jsme velké daně, prostě legálně státem okradeni. Já jsem musel, rodiče byli vážně nemocní, tak jsem byl půl roku doma, to samé s nemocenskou v ochranné lhůtě při odchodu do civilu, jenom renta, souběh, hnus,v současné době jsem spokojen, aspoň mne říkají pane Marek, v civilu se dá uživit, slušně vydělat. Je jasné, kdo má nárok na rentu, je mladý, tak půjde do civilu dělat řemeslo, nebo se živit jinak, bez ponižování, stresu. Nerad mluvím proti bývalému zaměstnavateli, ničeho nelituji, je mne líto kolegů, co musí sloužit, defakto i za ty, co odešli zaslouženě do civilu a dále, za těchto špatných podmínek, bez příplatků a ještě zadarmo, jak jsem uvedl. Je nutno masově na demonstraci, za naše živobytí, kdo toto z kolegů čtetě, též kolegové hasiči, bachaři, věřte jiná cesta není, seberou nám i renty, a další, na co máme nárok. Veřím , ve spravedlnost, tedy, že současní a budoucí policisté a další, co pracují poctivě se budou mít slušně, k tomuje třeba ta demonstrace a křičet, křičet, křičet, protože ten človíček p. Kalousek nás ožebračil, sami mají málo, nikdo jim platy nezávidí, ale ať nešahají na sociální jistoty a platy druhým, také jsem prožil i dobré chvíle, držím place, též jsem měl u sebe bývalé kolegy, v počítači dle vzoru Karla dáno další odvolačky, též jsem mluvil s kádrovým v Č.Lípě, též se odvolal, držme při sobě, nehádejte se, kdo má o stovku více,kdo jakou třídy ,/ řadoví/, jste přece středoškoláci a vysokoškoláci, v jednotě je síla, věřím v úspěch, napsal jsem dosti poznatku na wwwpolicista.cz, zdraví bývalý kolega z PČR OOP Česká Lípa por Marek Ladislav.
  19.02.2007 19:33 Ladislav Marek <Ivan.Langer@mvcr.cz>
 
Bývalí kolegové nereagujte na tyto provokace. Když jsem byl 2 x na povodních, viděl jsem hodně neštěstí, beznaděje. Veřte, že občané, postižení povodněmi vítali obyčejné poldy, aby jim střežili, to co zůstalo, před nehodnými lidmi., aby se nerabovalo, byla morální povinnost ze strany policistů, hasičů, vojáků pomoc potřebným, každý slušný člověk toto pochopil. Pochopitelně většina plukovníků ani nevěděla, co se děje mezi obyčejnými lidmi. Kdyby byly povodně, stát se to může, mám obavy, že stejní lidé by pomohli, ale již by byli civilové. Policie, hasiče je třeba, občanům nevadí řadový policista, jsem v civilu, tak vidím, že by nebyli proti tomu,aby se policistům přidalo, tedy na ulici, slova pana Langra, ale skutek, utek. Občanům vadí nesmyslný aparát, OŘP, KŘP, MV , PP, toto zreduovat, za ušetřené peníze vybavit polici technikou, počítači, internetem, a věřím, že by dost zbylo i na platy řadových policistů. Je pravdou, že velitel by měl mít více peněz, než jeho podřízený, ale je zde strašný propastný rozdíl v platech.V současné době, myšleno ironicky, 10 plukovníků a jeden poručík s elévem jsou na ulici, je nutno obrátit poměr, jak zde dole citováno, trenér a hráči. Jsem v civilu, mám se dobře, kdo chce pracovat,pracovat bude, ale i u soukromníka by nikdo nedělal zadarmo. Snaha zákonodárce okrást legálně policisty na ulici, sundat renty, toto je kompenzace za ztrátu zaměstnání a praxe v oboru, nejlepší leta pro společnost, všude v Evropě jsou renty daleko vyšší a za kratší dobu . Ničeho nelituji, bylo třeba sloužit, šel jsem dobrovolně, hafo hodin, ale direktivně dělat za dáčo a ještě slyšet výhrůžky, jak je po celou dobu citováno na wwLanger, policista.cz, je nutno omladit sbor odborníky, zaplatit, kdo pracuje, též ,aby policista měl jistotu , sociální jistoty, slušné peníze pro obživu, též rodiny, učitelé a lékaři stávkují, řvou, nikdo z nich zadarmo nedělá, to by byl řev. Páni, mocipáni, bozi/ poslanci/ si musí uvědomit, že je nutná policie, hasiči, bachaři a další, jinak to špatně skončí, civilové se mne ptají, kdo bude sloužit na ulici, odpověděl jsem jim, že nevím, jestli to půjde dále a paskvil se neshodí, také by zadarmo nedělaji, proto je nutná demonstrace, za jistotu, pro rentiéry, současné a budoucí policisty, hasiče, bachaře, justičku,držím palce bývl. kolega por Marek Ladislav.
  19.02.2007 19:53 Jihočech
 
Láďo, je vidět, že jsi tále duší policista. Kéž by bylo více těch, co u policie kdysi sloužili a zachovali jí svoji přízeň. Škoda že už nesloužíš. Opatruj se.
  19.02.2007 19:14 malé kuřátko
 
19.02.2007 19:07 Jihočech
doufám, že pod tímto jménem přijmeš můj názor lépe, než pod Rambem. Jako malé kuřátko mám určitě jiné práva, než Rambo. Tomu se říká rovnoprávnost!
  19.02.2007 19:14 § 361
 
Kdo je Rambo, dlouho jsem tu nebyl. Podle těch příspěvků spíš nějaký nepovedený polotovar s averzí na policii.
  19.02.2007 19:15 Rambo
 
koukám, že jseš další vstahovačnej polda.
  19.02.2007 20:34 F1
 
RAMBO = je to jen přejmenovaný provokatér - CIVIL , NOVÁK, JURA BRNO, používá shodných slov nebo spojení slov " policisté byli zalezlí do roku 1997 " , spz končících 0001 - tyto jeho slovní spojení se zde již objevily dříve
  20.02.2007 10:10 Rambo
 
19.02.2007 20:34 F1
Nejseš tak dobrej jak si myslíš! Neuhádnuls! Rambo je Rambo a s civilem, Novákem, Jura Brno nemám nic společného. Je vidět, že hážete do jednoho pytle včechny civilisty, kteří s váma nesouhlasí, stejně jako já hážu do jednoho pytle všechny policajty!
  20.02.2007 12:21 F1 pro Rambo
 
10.02.2007 11:35
Filcka

taky občan
Ono nasazování botiček je určitě velice nebezpečné. Ono pokud mladej blbej policajt nasadí botičku starýmu ostřílenýmu mazáku na jeho např. sedmičkové BMV s SPZ 1B1 0000 tak je to v případě kontaktu tohoto řidiče s blbím policajtem pro tohoto nebezpečné. Pokud je policajt ještě drzej, tak ho to většinou stojí místo. Minimálně z policejního vozu skončí zase u šlapání chodníku.


Jura Brno

09.02.2007 13:43

No hlavně že ty máš rozedněno. Tak jako různí ., xxx a jim podobní. Jejich slovník je opravdu na ůrovni hlavně hoden policisty. Nedivím se ministerstvu vnitra, že Vám nedají peníze a výsluhy. Nechcete hold chápat, že různí lidi mají různé názory. Tak si dál myslete, že se bez vás lidi neobejdou. Kde ste byli od roku 1989 do roku 1998? Zalezlí na služebnách jako potkani a nevěděli ste co bude dál. Za vlády KSČSSD Vás vytáhli ven, dostali ste moc, peníze a začali ste vyskakovat.
  19.02.2007 19:08 Soumrak policie
 
V dnešní době bych řadového policistu přirovnal ke kopacímu míči a trenéra jako člena managementu, který chce za každou cenu kvalitní výsledky. Pěkně směřujete policii do kouta, ale nechci vidět co bude za rok, když policista na ulici je brán jako onuce a zařazení do 3TT s hodností nadstážmistra je víc než ponižující a demotivující. Bude pokračovat apatie a neustálé odchody lidí přičemž pochybuji, že ke sboru budou nastupovat kvalitní lidi a vydrží to tady velice krátkou dobu-výsledek bude katastrofální a neprofesionální policie bude kralovat.
  19.02.2007 18:51 jeden
 
"Já jsem sledoval média a byl jsem na spoustě protestních akcích, " věř mi, vystudoval jsem psychologii, ještě není pozdě, dá se to léčit.. to posednutí davem, nadšení z křiku a násilí, útoky a prchání... taky zvedáš dva prsty když se ti podaří trefit poldu dlažkou? neboj, z toho se dá dostat :op
  19.02.2007 19:01 Rambo
 
19.02.2007 18:51 jeden
ty seš pako, že? To je výsada poldů překrucovat skutečnasti. Opakuji, že na demonstrace nechodím, techno neposlouchám a nebejt tebe a tobě podobnejch, tak by nikdo nikoho nemlátil a média by neměli co vysílat v TV. Kolik je ti vůbec roků, že tak vyskakuješ?
  19.02.2007 19:09 H
 
Rambo jsi zamindrákovanej blb.TEČKA!
  19.02.2007 19:18 Rambo
 
H
Zajisté máš pravdu. Zamindrákovanej blb je podle vás každej, kdo má výhrady proti poldům, že?
  19.02.2007 19:55 H
 
NE NECHÁPEŠ NIC
  19.02.2007 20:02 jeden
 
"a byl jsem na spoustě protestních akcích" to jsou tady tvoje slova. nic nepřekrucuji, jen analyzuji tvoje myšlenkové pochody. jinak jestli tě to uklidní, je mi 48 a opravdu mám za sebou univerzitu. Ne policejní. Je každý, kdo tu píše je "zapšklý polda" jak je nazýváš. Co se týče prudkých vertikálních pohybů zkontoluj si prosím občas svoji polohu vůči nálevnímu pultu kde asi zrvna sedíš... :op
  19.02.2007 20:34 F1
 
RAMBO = je to jen přejmenovaný provokatér - CIVIL , NOVÁK, JURA BRNO, používá shodných slov nebo spojení slov " policisté byli zalezlí do roku 1997 " , spz končících 0001 - tyto jeho slovní spojení se zde již objevily dříve