KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.

Bývalí kolegové, nereagujte na provokatéry, mají z toho radost, normální člověk je soudný, každá práce má smysl, když se dělá poctivě, někomu nevysvětlíš, že práce policisty, hasiče, bachaře a dalších je potřeba, není to práce jenom pro nás, ale pro všechny ve společnosti. Takových ubohých narážek, nesmyslů jsem slyšel, když jsem sloužil, kdo závidí uvedenou práci, tak si to může zkusit, znám dosti těchto chytrých, ale tuto práci, hasičů, bachařů, by nešli dělat, jejich názor jim nikdo nebere, ale slušný člověk nikdy nikoho neuráží, nereagujte na urážky, ten na druhé straně se baví , na reakce bude ještě jízlivěji reagovat, držme při sobě, na Prahu , je důležitá demonstrace, jak ji připravit, ne odpovídat hulvátům, zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy, !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To, že jim kolego odpovím se vší slušností, ze mě špatného poldu neudělá. Zamyslet by se měli oni....

Já tu vysokou mám, mám taky spokojenou rodinu, dvě děti na střední škole, které studují na výbornou, manželku, která se perfektně stará o domácnost a do práce chodí pro zábavu, všichni se máme rádi, mám dobrou práci, která mne baví, hezké bydlení, peněz tolik, kolik mi stačí k normálnímu životu, starosti s tím, kam dát zbytek, aby se trochu zhodnotily, čas na to číst diskusi u Langera. To vše proto, že pracuji a ne proto, že brečím, že MÁM MÁLO. Kdybych měl málo, tak se budu snažit, abych měl dost. To je celá věda. A jestli to u policie neumíš, tak to zkus právě u těch popelářů, tam ti příplatky zaplatí.

Vážený spokojený pane, běžte ke své spokojené rodině a nechodte na stránky, kde se řeší průlomový zákon určený výhradně pro policisty.

Asi jsi šel štěstí trošku naproti, to uznávám, ale asi jsi pše své VŚ nepochopil o co tu jde. Tady nebrečí lidi, který svou práci, jak jsi řekl, neumění, ale naopak, tahle lidi ji se ji naučili, ale nikdo jako tebe je za to teď neohodnotí. V tom je ten rozdíl.

To jsou stránky pana Langera a ne policejních breček. Nejedná se o uzavřenou diskusi. Ale to je váš problém, když někdo uhodí hřebíček na hlavičku, tak je třeba ho umlčet, prohlásit ho za debila a provokatéra. Každý má svůj život ve své moci. Nikdo vás ke službě u policie neodsoudil, jen vaše neschopnost se jinde uživit lépe.

K tomu nás nkdo neodsoudil. Tomáš pravdu. Ale co znáš z oboru (elktronika), který neděláš 16 let??

pane, jestli vám přijde, že zde brečím, tak prosím. Své vzdělání jsem si zvýšil a zvyšuji právě pro to, abych měl větší rozhled, více znalostí a získal tak větší zkušenosti současně s tím, že budu dál dělat tu nevděčnou práci, práci poldy. Bohužel nový zákon mi za tu mou snahu dal pěkně přes rypák a na rozdíl od Vás, mě nutí právě k té změně zaměstnání, o které máte potřebu se zde vyjadřovat. Svou práci mám rád a snažím se ji dělat poctivě, dal jsem jí přes 11 let života a rozhodnutí o změně zaměstnání není nic jednoduchého, a proto to nepřeji ani vám, pokud někdy budete v takové situaci, zavzpomínejte prosím na svá slova.....sbohem

Jednoduchá odpověď: 17 let u PČR na OOP, elektro vzdělání, dva roky v civilu. Je to jen o lidech.

V oboru?

jako z americkýho filmu, máš taky aspoň jednoho retrívra?

Tak táhněte sloužit na Slovensko, když se vám tak líbí. Bez vás skuhravejch tu bude líp. Je spousta ostatních policajtů, kteří nebrečeji, slouží a hlavně neberou úplatky, jako vy co máte pořát málo a brečíte tu.

Tak tomu říkám názor do diskuze. Kdybys nebyl trubka, tak víš, že příslušník bezpečnostního sboru ČR nemá (např.jako polský příslušník) ze zákona možnost jít pracovat mimo svou zem, pokud neukončí služební poměr v naší zemi. Pokud kdokoliv z nich pak chce změnu v systému, tak ne pro sebe, ale pro všechny, tudíž i pro tebe, ale to s tvým mozkem nedokážeš pochopit, to ti dá facku za pár let a neboj se, že se toho nedočkáš......

pro a
Ty mozku, dneska se můžeš vystěhovat kam chceš, důležitý je, jestli tě tam budou chtít, pochybuju... Tak jdi k popelářům, jestli máš vzdělání.

U popelářů je třeba vysokoškolského vzdělání? A když už jsi narazil na popeláře, proti kterým já nic nemám - denně uklízí humus po všech, tak u nich bych měl stejné peníze. takže nemel nesmysly a jdi chrápat, děláš tu ze sebe idiota

Tak jsi si jednu zase šleh, že tak blbě blábolíš, Cajte?

Ty Cajte přihlaš se u pana Langera do nového protikorupčního oddílu, máš totiž vzácný a v pravdě senzibilský dar, když dokážeš takhlen rozpoznávat ty přijímače úplatků. Zlatem by tě měli platiti.

Milý bezejmenný, povím ti jenu pohádku, tak se posaď a hezky poslouchej:
Jeden pán chodil do práce, kterou vykonával poctivě, s láskou, s přesvědčením a vykonával ji dobře několik let. Začalo se proslýchat, že přijdou nějaké změny a bude to velké. Pak tyto zvěsti ale utichly a několik let se nic nedělo, jen občas někdo vypustil fámu, že ty změny již přijdou, ale byl to vřdy jen planý poplach. Přesto se tento pán, který svou práci miloval a věnoval jí i více času, než mu bylo zaplaceno, zajímal o tyto změny. Stále se u vedoucích ptal, co to má být za změny a jaký budou mít dopad. Vedoucí ale jen krčili rameny a říkali, že ty změny přijdou až za dlouho. Od nikoho se tedy nic nedozvěděl, jen samé mlhavé informace a sliby, že bude líp (kterým ale po předchozích zkušenostech stejně nevěřil). Přesto svou práci vykonával stále dál, stále tak, jak nejlépe uměl, i když v něm hlodaly pochybnosti, co asi budou ty změny znamenat a kdy přijdou. A najednou, jednoho dne to přišlo. Změny se dostavili, když měl zrovna volno a tak celý netrpělivý a zvědavý přišel první pracovní den do práce a nestačil se divit. Z řadového pracovníka byl najednou podřadným pracovníkem, plat mu byl bez jakýchkoli příčin snížen a vedoucí mu sdělil, že bude pracovat 150 hodin zadarmo. navíc za práci v noci, o svátcích a o sobotách a nedělích, kdy mu nepřítomnost v jeho rodině byla alespoň trochu kompemzována příplatky, již nedostane ani haléř. Tak se zkusil ozvat, že se mu to nelíbí. Reakcí vedoucího bylo, že se na něj rozeřval, co si to vůbec dovoluje a ať je rád, že je rád. Prý by taky mohl ihned vypanout. Tak nebohému pánovi nezbylo nic jiného, pokud nechtěl jen v koutku tiše naříkat a nechat na sebe "kálet" své vedoucí, než aby se spojil se svými stejně nebo obdobně postiženými kolegy a poradl se s nimi o těchto problémech, které dopadly se změnami na jeho firmu, které obětoval v životě tak mnoho. A kolegů, kteří byli stiženi stejnou nepřízní dopadů oné změny, byli tisice. Tak o tom debatovali, radili se , občas se hádali a hledali cestu ke změně a zlepšení, aby mohli zase důstojně pokračovat ve své práci. A při těchto debatách se jim do toho mísil člověk, který byl toho problému neznalý, nevěděl nic o systémech, hodnotách, smyslu a obtížích jejich práce a pouze je urážel svými stupidnostmi, které se jich však nemohli dotknout. Vždyť to byl jen ubohý imbecil jako TY!!!!

Udržujem hovorovou a písemnou kázeň, neléčíme si mindráky a neurážíme osoby, které mají přednostní právo na těchto stránkách vyjadřovat své názory.

tak tomu bych říkal pohádka, jen kdyby měla spravedlivý konec, tady vidím konec úplně někde jinde, leží přede mnou na stole a jmenuje se žádost o propuštění ze služebního poměru....:-(

Pan Langer a management, který má na svědomí zákon 361 se slavným kariérním řádem spadl u řadových policistů na úplné dno, kam sami poslali své lidi-do 3 tříd, se 150 h gratis, s bičem za zády a bez nejmenší motivace a lepších zítřků.

To myslíš, že ho obyčejní lidi z ulice zajímají. Ono je to nezajímá ani na úrovních krajů. Zatím se všichni chvástaj, jak všem platy dorovnaj, ale jsem zvědav na konci roku, až budou lidi vědět výplatu za rok. Otázkou je. kolik těch lidí to roční vyúčtování bude mít

otázkou spíš bude, kolik lidí hodlá čekat na nějaké roční zúčtování.....

KDO VYDRŽÍ?????

Pan Langer nemohl v žádném případě spadnout na úplné dno, neboť se na tom dně nachází již velmi dlouhou dobu. Spíš se na tom dně zavrtal do bahna. Stále nemohu pochopit, co se to v "naší" policii děje. To nikdo n tzv. managementu nevidí, kam nás ten ubožák Langer a jeho trapný přikyvující oslík Husák dostali?????
Ze situace, která panuje po účinnosti 361, je mi skutečně jen na "blití".
Prosím všechny kolegy, abychom se spojili, pokud možno ještě vydrželi a pokusili se společně zlepšit a uzdravit naši nemocnou a možná i umírající, ale milovanou policii. Stejně tak bych rád požádal kolegy hasiče, "justičáky" i "bachaře". Pojďmě těm omezeným, arogantním a egoistickým panákům společně 27.2. ukázat, že ten, kdo může provést nějaké změny k lepšímu a nějaké smysluplné a opravdu funkční reformy systému,jsme MY!!!

Pro D
To mně skočilo jinam

My Češi jsme s panem Langerem totálně v pr....., ale nejen my policisté, ale celý národ tunelářů a podvodníků. Jediné kdo má v této republice vytvořené podmínky( mimo posrance a senátory) je Armáda ČR, kam se peníze jen hrnou a přepracovaní vojáci berou takové peníze o jakých se lidem, kteří nedávají na PČR ani nezdá. Hlavně že ji tak strašně potřebujem.

Jak to, že jsme v všichni pr... S tím nesouhlasím. A co ti, co zachránilo zrušení finanční policie zásahem promyšleného tahu ODS, aby zakryla zvěrstva, co za své první vlády napachala

Zdeno, tak to se ti musím omluvit na tyto lidi jsem zapomněl. Ale myslím, že ODS nechce jen zakrýt zvěrstva, které napáchala za své první vlády, ale v těchto zvěrstvech chce i nadále pokračovat a nepotřebuje nikoho, kdo by jí viděl pod prsty.

OK

Tak toto je z části slovenský zákon u služobnom pomeru, rehabilitace ve 35 letech, žádné hodiny zadarmo. Již jsem opakovaně pana Langera upozorňoval na tento zákon, tak neskutečně odlišný od našeho a jaký má názor na chybějících 150 hodin - samozřejmě bez reakce. Když nejsme srovnatelní ekonomikou a možnostmi v SRN, což chápu, tak snad jsme srovnatelní se sousedem Slovákem - To HDP na osobu a možnosti státu snad není tak rozdílné.

Ďalší služobný plat

(1) Policajtovi patrí ďalší služobný plat v každom
polroku kalendárneho roku za predpokladu, že služobný pomer trval v príslušnom polroku aspoň štyri
mesiace, ak nie je ďalej ustanovené inak.
(2) Na účely poskytnutia ďalšieho služobného platu
sa za trvanie služobného pomeru nepovažuje čas
a) rodičovskej dovolenky,
b) služobného voľna bez nároku na služobný plat,
c) dočasného pozbavenia výkonu štátnej služby, ak
policajtovi nebol doplatený rozdiel, o ktorý bol jeho
služobný plat skrátený,
d) neospravedlnenej neprítomnosti vo výkone štátnej
služby.

(3) Nárok na ďalší služobný plat v prvom polroku
nevznikne policajtovi, ktorého služobný pomer sa
skončí do 31. mája príslušného roku. Nárok na ďalší
služobný plat v druhom polroku nevznikne policajtovi,
ktorého služobný pomer sa skončí do 30. novembra
príslušného roku.
(4) Nárok na ďalší služobný plat v danom polroku
nevznikne policajtovi,
a) ktorému bolo právoplatne uložené disciplinárne
opatrenie uvedené v § 53 písm. c) až e),

b) ktorému plynie lehota pre skončenie služobného
pomeru prepustením podľa § 192 ods.1 písm. d), e)
a f),

c) ktorý bol prevedený na inú funkciu z dôvodu uvedeného v § 35 ods. 1 písm. c).

(5) Ďalší služobný plat zodpovedá sume rovnajúcej
sa poslednému služobnému platu priznanému policajtovi.

§ 100

Príplatok za štátnu službu v sobotu a v nedeľu

Za hodinu štátnej služby v sobotu a v nedeľu patrí
policajtovi príplatok vo výške 30 % zo sumy, ktorá
predstavuje 1/165 služobného platu.

§ 101

Príplatok za štátnu službu vo sviatok

Za hodinu štátnej služby vo sviatok patrí policajtovi
príplatok vo výške 1/165 služobného platu.

Príplatok za štátnu službu v noci

Za hodinu štátnej služby v noci patrí policajtovi
príplatok vo výške 25 % zo sumy, ktorá predstavuje
1/165 služobného platu.

§ 98

Príplatok za výkon štátnej služby

nad základný čas služby v týždni

(1) Ak policajt vykonáva štátnu službu nad základný
čas služby v týždni, patrí mu za každú hodinu takejto
služby príplatok vo výške 1/165 služobného platu
zvýšený o 20 %, a ak ide o deň služobného pokoja,
zvýšený o 50 %.
(2) Príplatok za výkon štátnej služby nad základný
čas služby v týždni podľa odseku 1 nepatrí v prípade,
ak sa policajt s nadriadeným dohodli na poskytnutí
náhradného voľna. Náhradné voľno je nadriadený povinný poskytnúť najneskôr do 60 dní od skončenia
tejto služby.
(3) Ak sa štátna služba nad základný čas služby
v týždni vykonáva v noci, v sobotu, v nedeľu alebo vo
sviatok, patria policajtovi aj príplatky podľa § 99 až
101. Tieto príplatky mu patria aj vtedy, ak sa mu za
výkon štátnej služby nad základný čas služby v týždni
poskytlo náhradné voľno.