Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Proč pan ministr začíná s čistkama u policie až teď ,17 let po sameťáku. Kdo do teďka prováděl prověrky, že nezjistil, že stále pracují u policie estébáci. Můj názor je takový, že právě díky těmto estébákům se nynější demokraté dostali ke svým korytům

Čistky u Policie po roce 1989 nebyly žádoucí, chlapi, pochopte to. Odešlo, kecám, muselo by odejít množství okresních funkcionářů PP, KŘ, OŘ,) kteří měli ušpiněné ruce z bývalého režimu. Langer se teď snaží o čistku. Ta se mu nepodaří, víte kolik bývalých papalášů sedí na PP a KŘ ? Ti by mu to dali hezky vyžrat. O tom se vám, chlapi, ani nezdá. Vím to od jednoho, co dělá v ochrance prezidenta. A s těmi výsluhami a odchodným - budu informovat na těchto stránkách o všem, co se dovím, takže čtěte, sledujte, buďte ve střehu.
P.S. Jak říká můj bývalý kolega (75 roků) - Optimista je jen ten, kdo má málo informací !!!

spousta estébáků dostala vyhazov a odešla od policie. Je to bordel, protože oni dneska sedí na takových postech o kterých se nikomu z vás ani nezdálo. Nedělají nic a berou super love.

co je vy "demokrati", co máte proti StB, dnes se to jmenuje BIS, lidé jsou stejní a stejní zůstanou, hajzl byl a bude hajzlem ať je doba StB nebo doba nazývaná "demokracie", tak stejne dobrý člověk bude dobrý ať dělá svou práci v jakémkoliv deklarovaném politickém režimu. čest

SENZIBILKA SDĚLILA, ŽE DO KONCE ROKU SE POLICIE POLOŽÍ PRO NEDOSTATEK POLICISTŮ.

Tak to je dost dobrý, Bankrote!!!!!!!!!

Policii řídí SENZIBILOVÉ? Občas to tak vypadá

Když dostanu silné auto a 20 vysílaček, zvládnu 3 okresy...:-)))))

To by taky mohla vědět, jestli se nam zvyši plat, nebo jestli nam zustane vysluha a odchodne, nebo jestli si nedej bože uprdnu před starostou. Ať se podiva do křišťálové koule, případně na koule ministra Langra.

Když tu upozorňuji na hrozbu, která nastává, tak slyším z úst ministra, že je vše v pořádku. Omlouvá to tím, že bylo záměrem nového zákona uskutečnit generační obměnu....co k tomu říci. Zákon je ve vztahu ke vzdělání nekompromisní, ale nastavit takto podmínky i pro zkušené odborníky mimo management ještě pocítíme všichni.....

1) tlak na odchod starších tu je, nebudeme si nalhávat, že tomu tak není

2) přechodné období do konce roku 2009 i pro mladé do 15 let služby

3) Doba určitá pro dokončení VŠ vzdělání bez rozdílu pracovní náplně na vyšších třídách s ohledem na výsledky své dosavadní práce

4) Rok 2007 a dopředu upozorňuji na datum 31.12.2007, kdy odejde opět velká část kolegů z tbl., protože nebudou chtít dále studovat a "vyplatí" se jim to díky vyššímu průměru pro výpočet odchodného a výsluh

5) Hrozba novelizace zákona (sice se v médiích chvástají zákonodárci a řešil to i Ústavní soud tzv. přílepky), pokud bude jen náznak novely a s tím spojená možnost úpravy výsluh, tak nastane další úprk z bezpečnostních složek bez ohledu na délku služby nad 10 let

6) 27.2.2007 13.30hod.pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru

Ale co s tím, pane ministře, pokud tyto stránky ještě někdo z vyšších míst ještě čte. Nebo nečte ? Nebo nečte ? Nebo nečte ?...............................................

Pro adf
Generační obměna už částečně začala. Podívej se na běžné OOP, jsou zde samí "mlaďoši", kteří nic neumí, případně zastavit auto , "šéfové" ( bez SŠ a neschopni udělat zkoušky na VŠ), jim nařizují, kolik mají mít za 8 hodinovou službu KO, pokut a pod. - viz tzv. "čárkový systém". Pak se nediv, že 70 letému dědovi dají za nerozsvícené světlomety, případně pásy 1.000.- Kč pokuty, aby splnili normu. Sloužím 25 roků, toto je podle mě neskutečná prasárna a hnus.

TOHLE NENÍ GENERAČNÍ OBMĚNA, TO JE NUTNÉ ZLO KTERÉ POLICII ZNIČÍ. MLADÍ NEJSOU TAK ZAPÁLENÍ DO TÉTO PRÁCE JAKO DŘÍV, JSOU SICE NEKOMPROMISNÍ, ALE LAXNÍ A NEVYDRŽÍ TO MNOHO LET DĚLAT A STEJNĚ ODEJDOU.

kolegové možná nemám tolik let co vy, ale pokud dělá práci člověk naplno, po 10 - 15 letech je na odpis, ve velkých městech i dříve, takže zrušení rent nepřichází v úvahu, to by si podkopali židle sami pod sebou. Tahle práce nejde dělat 40 let, to je totální kravina

Nevím zda vůbec pane ministře máte čas číst tyto stránky, ale mohu Vám říci, že za 27 let u PČR jsem se necítil tak hrozně jako nyní. Moje pracovní aktivita a zájem něco konat pro tuto DEMOKRATICKOU splečnost je na nule. Dvakrát jsem byl mimořádně povýšen za objasnění té nejzávažnější násilné trestné činnosti a kdybyste viděl ty hrůzy, asi byste možná pozvracel. Vy jste to možná viděl jenom ve filmu doma u kávičky. Ale já jsem ty mrtvoly musel vlastníma ruka ohledávat. Za to vše jsem byl jak jsem uvedl mnohokrát povyšován. Vy jste dokázali jenom mě srazit na kolena a degradovat. Moc vám děkuji.....můj několikátý ministře

Pan ministr má jednu velkou vadu a závadu- nezajímají ho pocity, problémy a finační záležitosti obyčejných policajtů !

Není nic jiného, než souhlasit s Tvým příspěvkem. Za 25 roků jsem si užil také kusů masa na silnici, urvaných končetin, drobků sebevrahů na kolejích a škvarků v autech, případně mrtvol, které vylézaly zpod dveří v podobě červíků, případně protékajících skrz stropy paneláků. Když mi doktor zvedl z kolejí hlavu a řekl:" "Mládenče, ohledáváme prázdnou mozkovnu."
Nesouhlasím s degradací, mám důstojickou školu, kterou jsem řádně vystudoval na úkor rodiny!

degradovaný mjr.
P.S. Nic si z toho nedělej. Langer je náš společný 27 ministr.

Jinak jestli jste slyšeli našeho hurvínka v neděli, jak mluvil o tom, že neví co je akce 58, tak opět lhal, legálně se o tom dnes přesvědčil můj nadřízený (jediný, co na mém pracovišti za něco stál). Oficiálně se to provádí tak, že odborníkovi na svém místě stanoví potřebu vzdělání, cizího jazyka, nastavení zdravotní klasifikace atd. A když jsi svým věkem blízko této hranici, i když své práci rozumíš, nemůžeš splnit, tak ODCHOD!

A co když máš skoro 50 roků a máš splnit tělesné prověrky, které jsou nastavené na synky, kteří mají 22 roků !!! Teď mudruj a vymýšlej, co dál ???

Nikdo si nedokáže představit policajta v 55 letech jak dělá stejné testy jako 25 kolega. Někdo nemá představu o problematice a praxi u policie.

Né kolaps, ale nic podobného jsem za 25 roků nezažil. Mám v šuplíku žádost do civilu, ale bez data, to tam dopíšu přesně ten den, kdy se dovím, že nám chtějí sebrat i to poslední, co zůstalo ( výsluha, odchodné).
P.S- Hlavně sledujte jednání parlamentu, osobně si to jistím u jednoho z poslanců!

Já už si jí asi také vypíšu. Nebude problém ten datum tam pak dopsat. Už jsem se naučil být připraven, zvlášť u tohoto sboru.

tak to je nás víc

Až vezmou výsluhu tak je lidi vyženou vidlema jak ve středověku.

HLAVNĚ TO TADY NEKDE VYVENTILUJ AT TO NEPROPÁSNEME NIKDO PROTOŽE POSLANCE POSRANCE NAZNÁM ŽÁDNÝHO!:-)

přesně tak, tu žádost v šuplíku mám taky. u PČR zůstanou jen ti, co nemají ani těch 10 let

Přátelé, kamarádi! My vám ty medaile dovezem.
Tak to byla replika na známý film. v
Ale u nás je to jinak. Chlapi, je to v prdeli. Jdu od toho, dokud mám šanci na nějaké prachy. Langrovi nevěřím ani slovo.

Odslouženo 24 let, žádost jsem si vypsal, zajdu ji orazítkovat služebním lékařem a podle potřeby doplním datum. Nemám z toho dobrý pocit, ale nejspíš nic jiného nezbyde. Jde jen o to, kdy ta "parta" v PS rozhodne o odebrání těch "drobtů", které jiná parta do zákona vnesla.

Odslouženo 23, mám to v šuplíku připravený. Pokud sáhnou na výsluhy končím.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=49516&238p=ODPOLEDNITN&=&238d= 20.02.2007&238o=

začíná kolaps Policie

začíná ?

Tak to vypadá, že už u Policie začala personálně bezpečnostní akce pod názvem "poslední zhasíná".

Já to vidím spíš na akci - "Pozor, poslední platí účet za všechny!" Prchněte!!!

Dopadne to tady tak, že se budou náborovat Ukrajinci, Bělorusové a Romové jak už bylo někde napsáno. Ta apatie a znechucení u řadových policistů je obrovská.

To né, synku, práci u PČR nabízejí Úřady práce v rámci akce "najdi si svého blba" (viz 15.000,-Kč hrubého+smlouva na dobu určitou+zkouška po 3 letech) , takže se můžeš dočkat situace, že jako "parťáka" dostaneš frajera, kterého jsi před rokem řešil na přestupek nebo před pěti lety zavíral.

Už před rokem vnitro zveřejnilo, že u policie budou zaměstnávat cikány a rákosníky, tak čemu se divíte. To budete mít parťáky. V tomto vás upřímě lituju.

Už jsme tu jednoho cikána, pardon, Roma, měli. Zpočátku nám ho dávali za vzor - navoněný, nagelované vlasy, puky na kolhotách, vhodné na krájení chleba!
Pak to přišlo !!!
Odcizení služební zbraně, služebního průkazu a neplacení úvěru! Samozřejmě ručeného kolegy policisty, kteří vše zaplatili za nezvěstného.

Nikdo trestaný se k Policii dostat podle nového zákona nemůže, takže z těch národnostních menšin jich moc nebude! Taky si ovšem nedovedu představit, že pan WONK bude v uniformě vykonávat službu a rozdávat pokuty se slovy "pro fás sa tši sta, my češi si mušíme pomáhat". To je hrozná představa!!!

Tak cikány jako parťáky, to vám ani já nepřeju. To už je krutý. Opravdu s tím vnitro v krátké budouctnosti počítá. Nedokážu si představit poldu na silnici v podobě cikána.

Rambo
Aby Ti v praci říkal " Ty dylyno, co se do mě sereš"?
To bys chtěl? Už jsem to zažil a kecy typu "Bracha ti rozbije držku" a "Aby tě rakovina sežrala", to si užije jen policajt. To asi neznáš, že?

20.02.2007 19:11 Moravak
to opravdu neznám a cikány vám fakt nezávidím.

Právě se rozpadlo další okresní ředitelství a jeho vedení v Kladně. Na oddělení uvažujem všichni o jediném-odejít než pracovat ve 3TT bez spravedlivého ohodnocení.

Už jsem to četl na Chatu, PROČ???

P R O Č !!!!!

Chlapi z Kladna, nikdo neví příčinu odchodu Vašich šéfú, nebojte se a napište. P R Ó Ó Č odchází špička okresního ředitelství ??? Má to snad příčinu v novém policejním zákoně a v penězích? Nebo je zde jiná příčina? Mluvte, sakra !!! Nebo aspoň serte písmenka, policajti potřebují informace!!!

Se bojite, hňupi, že ja se nebojim kritizovat, že? Už mam svoje za sebou, pokud zblbnu, odejdu.

Tři cesty k socialismu:


Jaký je rozdíl mezi Leninovou, Stalinovou a Paroubkovou cestou k socialismu?


Leninova cesta k socialismu je jako tunel - všude okolo tma, zima a někde v dáli svítí malé světélko.


Stalinova cesta k socialismu je jako pražská tramvaj - pár lidí sedí, ostatní visí.


Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď - pár lidí u kormidla, ostatní zvrací.

Čtvrtá cesta :

Chcípni policajte, hlavně před nárokem na důchod, nebo na "příspěvek za službu"!
Už jste viděli poldu s francouzskou holí na obchůzce nebo při řešení TČ?

ne, ale asi to bude běžný jev na ulicích v ČR!

Jaká je cesta pana Topolánka?

Asi taková :
1. Bude se o mne ve stáří starat manželka.
2. Bude se o mne ve stáří starat milenka.
3. Pokud neplatí bod č.1 a 2 - domov důchodců ? Ani omylem!
4. Hola, hola, bude se o mne starat stát - až do smrti smrťoucí! To asi taky nehrozí !
5 Vždyť mám tolik peněz, odstěhuji se na Seychely.
6. Budu si užívat vymožeností našeho státu ! Cha, cha, cha!