1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Proč pan ministr začíná s čistkama u policie až teď ,17 let po sameťáku. Kdo do teďka prováděl prověrky, že nezjistil, že stále pracují u policie estébáci. Můj názor je takový, že právě díky těmto estébákům se nynější demokraté dostali ke svým korytům

Čistky u Policie po roce 1989 nebyly žádoucí, chlapi, pochopte to. Odešlo, kecám, muselo by odejít množství okresních funkcionářů PP, KŘ, OŘ,) kteří měli ušpiněné ruce z bývalého režimu. Langer se teď snaží o čistku. Ta se mu nepodaří, víte kolik bývalých papalášů sedí na PP a KŘ ? Ti by mu to dali hezky vyžrat. O tom se vám, chlapi, ani nezdá. Vím to od jednoho, co dělá v ochrance prezidenta. A s těmi výsluhami a odchodným - budu informovat na těchto stránkách o všem, co se dovím, takže čtěte, sledujte, buďte ve střehu.
P.S. Jak říká můj bývalý kolega (75 roků) - Optimista je jen ten, kdo má málo informací !!!

spousta estébáků dostala vyhazov a odešla od policie. Je to bordel, protože oni dneska sedí na takových postech o kterých se nikomu z vás ani nezdálo. Nedělají nic a berou super love.

co je vy "demokrati", co máte proti StB, dnes se to jmenuje BIS, lidé jsou stejní a stejní zůstanou, hajzl byl a bude hajzlem ať je doba StB nebo doba nazývaná "demokracie", tak stejne dobrý člověk bude dobrý ať dělá svou práci v jakémkoliv deklarovaném politickém režimu. čest

SENZIBILKA SDĚLILA, ŽE DO KONCE ROKU SE POLICIE POLOŽÍ PRO NEDOSTATEK POLICISTŮ.

Tak to je dost dobrý, Bankrote!!!!!!!!!

Policii řídí SENZIBILOVÉ? Občas to tak vypadá

Když dostanu silné auto a 20 vysílaček, zvládnu 3 okresy...:-)))))

To by taky mohla vědět, jestli se nam zvyši plat, nebo jestli nam zustane vysluha a odchodne, nebo jestli si nedej bože uprdnu před starostou. Ať se podiva do křišťálové koule, případně na koule ministra Langra.

Když tu upozorňuji na hrozbu, která nastává, tak slyším z úst ministra, že je vše v pořádku. Omlouvá to tím, že bylo záměrem nového zákona uskutečnit generační obměnu....co k tomu říci. Zákon je ve vztahu ke vzdělání nekompromisní, ale nastavit takto podmínky i pro zkušené odborníky mimo management ještě pocítíme všichni.....

1) tlak na odchod starších tu je, nebudeme si nalhávat, že tomu tak není

2) přechodné období do konce roku 2009 i pro mladé do 15 let služby

3) Doba určitá pro dokončení VŠ vzdělání bez rozdílu pracovní náplně na vyšších třídách s ohledem na výsledky své dosavadní práce

4) Rok 2007 a dopředu upozorňuji na datum 31.12.2007, kdy odejde opět velká část kolegů z tbl., protože nebudou chtít dále studovat a "vyplatí" se jim to díky vyššímu průměru pro výpočet odchodného a výsluh

5) Hrozba novelizace zákona (sice se v médiích chvástají zákonodárci a řešil to i Ústavní soud tzv. přílepky), pokud bude jen náznak novely a s tím spojená možnost úpravy výsluh, tak nastane další úprk z bezpečnostních složek bez ohledu na délku služby nad 10 let

6) 27.2.2007 13.30hod.pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru

Ale co s tím, pane ministře, pokud tyto stránky ještě někdo z vyšších míst ještě čte. Nebo nečte ? Nebo nečte ? Nebo nečte ?...............................................

Pro adf
Generační obměna už částečně začala. Podívej se na běžné OOP, jsou zde samí "mlaďoši", kteří nic neumí, případně zastavit auto , "šéfové" ( bez SŠ a neschopni udělat zkoušky na VŠ), jim nařizují, kolik mají mít za 8 hodinovou službu KO, pokut a pod. - viz tzv. "čárkový systém". Pak se nediv, že 70 letému dědovi dají za nerozsvícené světlomety, případně pásy 1.000.- Kč pokuty, aby splnili normu. Sloužím 25 roků, toto je podle mě neskutečná prasárna a hnus.

TOHLE NENÍ GENERAČNÍ OBMĚNA, TO JE NUTNÉ ZLO KTERÉ POLICII ZNIČÍ. MLADÍ NEJSOU TAK ZAPÁLENÍ DO TÉTO PRÁCE JAKO DŘÍV, JSOU SICE NEKOMPROMISNÍ, ALE LAXNÍ A NEVYDRŽÍ TO MNOHO LET DĚLAT A STEJNĚ ODEJDOU.

kolegové možná nemám tolik let co vy, ale pokud dělá práci člověk naplno, po 10 - 15 letech je na odpis, ve velkých městech i dříve, takže zrušení rent nepřichází v úvahu, to by si podkopali židle sami pod sebou. Tahle práce nejde dělat 40 let, to je totální kravina

Nevím zda vůbec pane ministře máte čas číst tyto stránky, ale mohu Vám říci, že za 27 let u PČR jsem se necítil tak hrozně jako nyní. Moje pracovní aktivita a zájem něco konat pro tuto DEMOKRATICKOU splečnost je na nule. Dvakrát jsem byl mimořádně povýšen za objasnění té nejzávažnější násilné trestné činnosti a kdybyste viděl ty hrůzy, asi byste možná pozvracel. Vy jste to možná viděl jenom ve filmu doma u kávičky. Ale já jsem ty mrtvoly musel vlastníma ruka ohledávat. Za to vše jsem byl jak jsem uvedl mnohokrát povyšován. Vy jste dokázali jenom mě srazit na kolena a degradovat. Moc vám děkuji.....můj několikátý ministře

Pan ministr má jednu velkou vadu a závadu- nezajímají ho pocity, problémy a finační záležitosti obyčejných policajtů !

Není nic jiného, než souhlasit s Tvým příspěvkem. Za 25 roků jsem si užil také kusů masa na silnici, urvaných končetin, drobků sebevrahů na kolejích a škvarků v autech, případně mrtvol, které vylézaly zpod dveří v podobě červíků, případně protékajících skrz stropy paneláků. Když mi doktor zvedl z kolejí hlavu a řekl:" "Mládenče, ohledáváme prázdnou mozkovnu."
Nesouhlasím s degradací, mám důstojickou školu, kterou jsem řádně vystudoval na úkor rodiny!

degradovaný mjr.
P.S. Nic si z toho nedělej. Langer je náš společný 27 ministr.

Jinak jestli jste slyšeli našeho hurvínka v neděli, jak mluvil o tom, že neví co je akce 58, tak opět lhal, legálně se o tom dnes přesvědčil můj nadřízený (jediný, co na mém pracovišti za něco stál). Oficiálně se to provádí tak, že odborníkovi na svém místě stanoví potřebu vzdělání, cizího jazyka, nastavení zdravotní klasifikace atd. A když jsi svým věkem blízko této hranici, i když své práci rozumíš, nemůžeš splnit, tak ODCHOD!

A co když máš skoro 50 roků a máš splnit tělesné prověrky, které jsou nastavené na synky, kteří mají 22 roků !!! Teď mudruj a vymýšlej, co dál ???

Nikdo si nedokáže představit policajta v 55 letech jak dělá stejné testy jako 25 kolega. Někdo nemá představu o problematice a praxi u policie.

Né kolaps, ale nic podobného jsem za 25 roků nezažil. Mám v šuplíku žádost do civilu, ale bez data, to tam dopíšu přesně ten den, kdy se dovím, že nám chtějí sebrat i to poslední, co zůstalo ( výsluha, odchodné).
P.S- Hlavně sledujte jednání parlamentu, osobně si to jistím u jednoho z poslanců!

Já už si jí asi také vypíšu. Nebude problém ten datum tam pak dopsat. Už jsem se naučil být připraven, zvlášť u tohoto sboru.

tak to je nás víc

Až vezmou výsluhu tak je lidi vyženou vidlema jak ve středověku.

HLAVNĚ TO TADY NEKDE VYVENTILUJ AT TO NEPROPÁSNEME NIKDO PROTOŽE POSLANCE POSRANCE NAZNÁM ŽÁDNÝHO!:-)

přesně tak, tu žádost v šuplíku mám taky. u PČR zůstanou jen ti, co nemají ani těch 10 let

Přátelé, kamarádi! My vám ty medaile dovezem.
Tak to byla replika na známý film. v
Ale u nás je to jinak. Chlapi, je to v prdeli. Jdu od toho, dokud mám šanci na nějaké prachy. Langrovi nevěřím ani slovo.

Odslouženo 24 let, žádost jsem si vypsal, zajdu ji orazítkovat služebním lékařem a podle potřeby doplním datum. Nemám z toho dobrý pocit, ale nejspíš nic jiného nezbyde. Jde jen o to, kdy ta "parta" v PS rozhodne o odebrání těch "drobtů", které jiná parta do zákona vnesla.

Odslouženo 23, mám to v šuplíku připravený. Pokud sáhnou na výsluhy končím.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=49516&238p=ODPOLEDNITN&=&238d= 20.02.2007&238o=

začíná kolaps Policie

začíná ?

Tak to vypadá, že už u Policie začala personálně bezpečnostní akce pod názvem "poslední zhasíná".

Já to vidím spíš na akci - "Pozor, poslední platí účet za všechny!" Prchněte!!!

Dopadne to tady tak, že se budou náborovat Ukrajinci, Bělorusové a Romové jak už bylo někde napsáno. Ta apatie a znechucení u řadových policistů je obrovská.

To né, synku, práci u PČR nabízejí Úřady práce v rámci akce "najdi si svého blba" (viz 15.000,-Kč hrubého+smlouva na dobu určitou+zkouška po 3 letech) , takže se můžeš dočkat situace, že jako "parťáka" dostaneš frajera, kterého jsi před rokem řešil na přestupek nebo před pěti lety zavíral.

Už před rokem vnitro zveřejnilo, že u policie budou zaměstnávat cikány a rákosníky, tak čemu se divíte. To budete mít parťáky. V tomto vás upřímě lituju.

Už jsme tu jednoho cikána, pardon, Roma, měli. Zpočátku nám ho dávali za vzor - navoněný, nagelované vlasy, puky na kolhotách, vhodné na krájení chleba!
Pak to přišlo !!!
Odcizení služební zbraně, služebního průkazu a neplacení úvěru! Samozřejmě ručeného kolegy policisty, kteří vše zaplatili za nezvěstného.

Nikdo trestaný se k Policii dostat podle nového zákona nemůže, takže z těch národnostních menšin jich moc nebude! Taky si ovšem nedovedu představit, že pan WONK bude v uniformě vykonávat službu a rozdávat pokuty se slovy "pro fás sa tši sta, my češi si mušíme pomáhat". To je hrozná představa!!!

Tak cikány jako parťáky, to vám ani já nepřeju. To už je krutý. Opravdu s tím vnitro v krátké budouctnosti počítá. Nedokážu si představit poldu na silnici v podobě cikána.

Rambo
Aby Ti v praci říkal " Ty dylyno, co se do mě sereš"?
To bys chtěl? Už jsem to zažil a kecy typu "Bracha ti rozbije držku" a "Aby tě rakovina sežrala", to si užije jen policajt. To asi neznáš, že?

20.02.2007 19:11 Moravak
to opravdu neznám a cikány vám fakt nezávidím.

Právě se rozpadlo další okresní ředitelství a jeho vedení v Kladně. Na oddělení uvažujem všichni o jediném-odejít než pracovat ve 3TT bez spravedlivého ohodnocení.

Už jsem to četl na Chatu, PROČ???

P R O Č !!!!!

Chlapi z Kladna, nikdo neví příčinu odchodu Vašich šéfú, nebojte se a napište. P R Ó Ó Č odchází špička okresního ředitelství ??? Má to snad příčinu v novém policejním zákoně a v penězích? Nebo je zde jiná příčina? Mluvte, sakra !!! Nebo aspoň serte písmenka, policajti potřebují informace!!!

Se bojite, hňupi, že ja se nebojim kritizovat, že? Už mam svoje za sebou, pokud zblbnu, odejdu.

Tři cesty k socialismu:


Jaký je rozdíl mezi Leninovou, Stalinovou a Paroubkovou cestou k socialismu?


Leninova cesta k socialismu je jako tunel - všude okolo tma, zima a někde v dáli svítí malé světélko.


Stalinova cesta k socialismu je jako pražská tramvaj - pár lidí sedí, ostatní visí.


Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď - pár lidí u kormidla, ostatní zvrací.

Čtvrtá cesta :

Chcípni policajte, hlavně před nárokem na důchod, nebo na "příspěvek za službu"!
Už jste viděli poldu s francouzskou holí na obchůzce nebo při řešení TČ?

ne, ale asi to bude běžný jev na ulicích v ČR!

Jaká je cesta pana Topolánka?

Asi taková :
1. Bude se o mne ve stáří starat manželka.
2. Bude se o mne ve stáří starat milenka.
3. Pokud neplatí bod č.1 a 2 - domov důchodců ? Ani omylem!
4. Hola, hola, bude se o mne starat stát - až do smrti smrťoucí! To asi taky nehrozí !
5 Vždyť mám tolik peněz, odstěhuji se na Seychely.
6. Budu si užívat vymožeností našeho státu ! Cha, cha, cha!