4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Proč pan ministr začíná s čistkama u policie až teď ,17 let po sameťáku. Kdo do teďka prováděl prověrky, že nezjistil, že stále pracují u policie estébáci. Můj názor je takový, že právě díky těmto estébákům se nynější demokraté dostali ke svým korytům

Čistky u Policie po roce 1989 nebyly žádoucí, chlapi, pochopte to. Odešlo, kecám, muselo by odejít množství okresních funkcionářů PP, KŘ, OŘ,) kteří měli ušpiněné ruce z bývalého režimu. Langer se teď snaží o čistku. Ta se mu nepodaří, víte kolik bývalých papalášů sedí na PP a KŘ ? Ti by mu to dali hezky vyžrat. O tom se vám, chlapi, ani nezdá. Vím to od jednoho, co dělá v ochrance prezidenta. A s těmi výsluhami a odchodným - budu informovat na těchto stránkách o všem, co se dovím, takže čtěte, sledujte, buďte ve střehu.
P.S. Jak říká můj bývalý kolega (75 roků) - Optimista je jen ten, kdo má málo informací !!!

spousta estébáků dostala vyhazov a odešla od policie. Je to bordel, protože oni dneska sedí na takových postech o kterých se nikomu z vás ani nezdálo. Nedělají nic a berou super love.

co je vy "demokrati", co máte proti StB, dnes se to jmenuje BIS, lidé jsou stejní a stejní zůstanou, hajzl byl a bude hajzlem ať je doba StB nebo doba nazývaná "demokracie", tak stejne dobrý člověk bude dobrý ať dělá svou práci v jakémkoliv deklarovaném politickém režimu. čest

SENZIBILKA SDĚLILA, ŽE DO KONCE ROKU SE POLICIE POLOŽÍ PRO NEDOSTATEK POLICISTŮ.

Tak to je dost dobrý, Bankrote!!!!!!!!!

Policii řídí SENZIBILOVÉ? Občas to tak vypadá

Když dostanu silné auto a 20 vysílaček, zvládnu 3 okresy...:-)))))

To by taky mohla vědět, jestli se nam zvyši plat, nebo jestli nam zustane vysluha a odchodne, nebo jestli si nedej bože uprdnu před starostou. Ať se podiva do křišťálové koule, případně na koule ministra Langra.

Když tu upozorňuji na hrozbu, která nastává, tak slyším z úst ministra, že je vše v pořádku. Omlouvá to tím, že bylo záměrem nového zákona uskutečnit generační obměnu....co k tomu říci. Zákon je ve vztahu ke vzdělání nekompromisní, ale nastavit takto podmínky i pro zkušené odborníky mimo management ještě pocítíme všichni.....

1) tlak na odchod starších tu je, nebudeme si nalhávat, že tomu tak není

2) přechodné období do konce roku 2009 i pro mladé do 15 let služby

3) Doba určitá pro dokončení VŠ vzdělání bez rozdílu pracovní náplně na vyšších třídách s ohledem na výsledky své dosavadní práce

4) Rok 2007 a dopředu upozorňuji na datum 31.12.2007, kdy odejde opět velká část kolegů z tbl., protože nebudou chtít dále studovat a "vyplatí" se jim to díky vyššímu průměru pro výpočet odchodného a výsluh

5) Hrozba novelizace zákona (sice se v médiích chvástají zákonodárci a řešil to i Ústavní soud tzv. přílepky), pokud bude jen náznak novely a s tím spojená možnost úpravy výsluh, tak nastane další úprk z bezpečnostních složek bez ohledu na délku služby nad 10 let

6) 27.2.2007 13.30hod.pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru

Ale co s tím, pane ministře, pokud tyto stránky ještě někdo z vyšších míst ještě čte. Nebo nečte ? Nebo nečte ? Nebo nečte ?...............................................

Pro adf
Generační obměna už částečně začala. Podívej se na běžné OOP, jsou zde samí "mlaďoši", kteří nic neumí, případně zastavit auto , "šéfové" ( bez SŠ a neschopni udělat zkoušky na VŠ), jim nařizují, kolik mají mít za 8 hodinovou službu KO, pokut a pod. - viz tzv. "čárkový systém". Pak se nediv, že 70 letému dědovi dají za nerozsvícené světlomety, případně pásy 1.000.- Kč pokuty, aby splnili normu. Sloužím 25 roků, toto je podle mě neskutečná prasárna a hnus.

TOHLE NENÍ GENERAČNÍ OBMĚNA, TO JE NUTNÉ ZLO KTERÉ POLICII ZNIČÍ. MLADÍ NEJSOU TAK ZAPÁLENÍ DO TÉTO PRÁCE JAKO DŘÍV, JSOU SICE NEKOMPROMISNÍ, ALE LAXNÍ A NEVYDRŽÍ TO MNOHO LET DĚLAT A STEJNĚ ODEJDOU.

kolegové možná nemám tolik let co vy, ale pokud dělá práci člověk naplno, po 10 - 15 letech je na odpis, ve velkých městech i dříve, takže zrušení rent nepřichází v úvahu, to by si podkopali židle sami pod sebou. Tahle práce nejde dělat 40 let, to je totální kravina

Nevím zda vůbec pane ministře máte čas číst tyto stránky, ale mohu Vám říci, že za 27 let u PČR jsem se necítil tak hrozně jako nyní. Moje pracovní aktivita a zájem něco konat pro tuto DEMOKRATICKOU splečnost je na nule. Dvakrát jsem byl mimořádně povýšen za objasnění té nejzávažnější násilné trestné činnosti a kdybyste viděl ty hrůzy, asi byste možná pozvracel. Vy jste to možná viděl jenom ve filmu doma u kávičky. Ale já jsem ty mrtvoly musel vlastníma ruka ohledávat. Za to vše jsem byl jak jsem uvedl mnohokrát povyšován. Vy jste dokázali jenom mě srazit na kolena a degradovat. Moc vám děkuji.....můj několikátý ministře

Pan ministr má jednu velkou vadu a závadu- nezajímají ho pocity, problémy a finační záležitosti obyčejných policajtů !

Není nic jiného, než souhlasit s Tvým příspěvkem. Za 25 roků jsem si užil také kusů masa na silnici, urvaných končetin, drobků sebevrahů na kolejích a škvarků v autech, případně mrtvol, které vylézaly zpod dveří v podobě červíků, případně protékajících skrz stropy paneláků. Když mi doktor zvedl z kolejí hlavu a řekl:" "Mládenče, ohledáváme prázdnou mozkovnu."
Nesouhlasím s degradací, mám důstojickou školu, kterou jsem řádně vystudoval na úkor rodiny!

degradovaný mjr.
P.S. Nic si z toho nedělej. Langer je náš společný 27 ministr.

Jinak jestli jste slyšeli našeho hurvínka v neděli, jak mluvil o tom, že neví co je akce 58, tak opět lhal, legálně se o tom dnes přesvědčil můj nadřízený (jediný, co na mém pracovišti za něco stál). Oficiálně se to provádí tak, že odborníkovi na svém místě stanoví potřebu vzdělání, cizího jazyka, nastavení zdravotní klasifikace atd. A když jsi svým věkem blízko této hranici, i když své práci rozumíš, nemůžeš splnit, tak ODCHOD!

A co když máš skoro 50 roků a máš splnit tělesné prověrky, které jsou nastavené na synky, kteří mají 22 roků !!! Teď mudruj a vymýšlej, co dál ???

Nikdo si nedokáže představit policajta v 55 letech jak dělá stejné testy jako 25 kolega. Někdo nemá představu o problematice a praxi u policie.

Né kolaps, ale nic podobného jsem za 25 roků nezažil. Mám v šuplíku žádost do civilu, ale bez data, to tam dopíšu přesně ten den, kdy se dovím, že nám chtějí sebrat i to poslední, co zůstalo ( výsluha, odchodné).
P.S- Hlavně sledujte jednání parlamentu, osobně si to jistím u jednoho z poslanců!

Já už si jí asi také vypíšu. Nebude problém ten datum tam pak dopsat. Už jsem se naučil být připraven, zvlášť u tohoto sboru.

tak to je nás víc

Až vezmou výsluhu tak je lidi vyženou vidlema jak ve středověku.

HLAVNĚ TO TADY NEKDE VYVENTILUJ AT TO NEPROPÁSNEME NIKDO PROTOŽE POSLANCE POSRANCE NAZNÁM ŽÁDNÝHO!:-)

přesně tak, tu žádost v šuplíku mám taky. u PČR zůstanou jen ti, co nemají ani těch 10 let

Přátelé, kamarádi! My vám ty medaile dovezem.
Tak to byla replika na známý film. v
Ale u nás je to jinak. Chlapi, je to v prdeli. Jdu od toho, dokud mám šanci na nějaké prachy. Langrovi nevěřím ani slovo.

Odslouženo 24 let, žádost jsem si vypsal, zajdu ji orazítkovat služebním lékařem a podle potřeby doplním datum. Nemám z toho dobrý pocit, ale nejspíš nic jiného nezbyde. Jde jen o to, kdy ta "parta" v PS rozhodne o odebrání těch "drobtů", které jiná parta do zákona vnesla.

Odslouženo 23, mám to v šuplíku připravený. Pokud sáhnou na výsluhy končím.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=49516&238p=ODPOLEDNITN&=&238d= 20.02.2007&238o=

začíná kolaps Policie

začíná ?

Tak to vypadá, že už u Policie začala personálně bezpečnostní akce pod názvem "poslední zhasíná".

Já to vidím spíš na akci - "Pozor, poslední platí účet za všechny!" Prchněte!!!

Dopadne to tady tak, že se budou náborovat Ukrajinci, Bělorusové a Romové jak už bylo někde napsáno. Ta apatie a znechucení u řadových policistů je obrovská.

To né, synku, práci u PČR nabízejí Úřady práce v rámci akce "najdi si svého blba" (viz 15.000,-Kč hrubého+smlouva na dobu určitou+zkouška po 3 letech) , takže se můžeš dočkat situace, že jako "parťáka" dostaneš frajera, kterého jsi před rokem řešil na přestupek nebo před pěti lety zavíral.

Už před rokem vnitro zveřejnilo, že u policie budou zaměstnávat cikány a rákosníky, tak čemu se divíte. To budete mít parťáky. V tomto vás upřímě lituju.

Už jsme tu jednoho cikána, pardon, Roma, měli. Zpočátku nám ho dávali za vzor - navoněný, nagelované vlasy, puky na kolhotách, vhodné na krájení chleba!
Pak to přišlo !!!
Odcizení služební zbraně, služebního průkazu a neplacení úvěru! Samozřejmě ručeného kolegy policisty, kteří vše zaplatili za nezvěstného.

Nikdo trestaný se k Policii dostat podle nového zákona nemůže, takže z těch národnostních menšin jich moc nebude! Taky si ovšem nedovedu představit, že pan WONK bude v uniformě vykonávat službu a rozdávat pokuty se slovy "pro fás sa tši sta, my češi si mušíme pomáhat". To je hrozná představa!!!

Tak cikány jako parťáky, to vám ani já nepřeju. To už je krutý. Opravdu s tím vnitro v krátké budouctnosti počítá. Nedokážu si představit poldu na silnici v podobě cikána.

Rambo
Aby Ti v praci říkal " Ty dylyno, co se do mě sereš"?
To bys chtěl? Už jsem to zažil a kecy typu "Bracha ti rozbije držku" a "Aby tě rakovina sežrala", to si užije jen policajt. To asi neznáš, že?

20.02.2007 19:11 Moravak
to opravdu neznám a cikány vám fakt nezávidím.

Právě se rozpadlo další okresní ředitelství a jeho vedení v Kladně. Na oddělení uvažujem všichni o jediném-odejít než pracovat ve 3TT bez spravedlivého ohodnocení.

Už jsem to četl na Chatu, PROČ???

P R O Č !!!!!

Chlapi z Kladna, nikdo neví příčinu odchodu Vašich šéfú, nebojte se a napište. P R Ó Ó Č odchází špička okresního ředitelství ??? Má to snad příčinu v novém policejním zákoně a v penězích? Nebo je zde jiná příčina? Mluvte, sakra !!! Nebo aspoň serte písmenka, policajti potřebují informace!!!

Se bojite, hňupi, že ja se nebojim kritizovat, že? Už mam svoje za sebou, pokud zblbnu, odejdu.

Tři cesty k socialismu:


Jaký je rozdíl mezi Leninovou, Stalinovou a Paroubkovou cestou k socialismu?


Leninova cesta k socialismu je jako tunel - všude okolo tma, zima a někde v dáli svítí malé světélko.


Stalinova cesta k socialismu je jako pražská tramvaj - pár lidí sedí, ostatní visí.


Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď - pár lidí u kormidla, ostatní zvrací.

Čtvrtá cesta :

Chcípni policajte, hlavně před nárokem na důchod, nebo na "příspěvek za službu"!
Už jste viděli poldu s francouzskou holí na obchůzce nebo při řešení TČ?

ne, ale asi to bude běžný jev na ulicích v ČR!

Jaká je cesta pana Topolánka?

Asi taková :
1. Bude se o mne ve stáří starat manželka.
2. Bude se o mne ve stáří starat milenka.
3. Pokud neplatí bod č.1 a 2 - domov důchodců ? Ani omylem!
4. Hola, hola, bude se o mne starat stát - až do smrti smrťoucí! To asi taky nehrozí !
5 Vždyť mám tolik peněz, odstěhuji se na Seychely.
6. Budu si užívat vymožeností našeho státu ! Cha, cha, cha!