Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Do starobního důchodu se budete odcházet v 65-ti letech. Který polda a to nejen na ulici, co skutečně pracuje s pachateli trestné činnosti, ale i hasič, dozorce ve věznici a další, kteří jsou příslušníky bezpečnostních sborů (ale nejen ti, jenže jejich výčet by se na tuto stánku nevešel, a tak, protože jde o bezpečnostní sbory, píšu jen o nich) , by mohl do tohoto věku státu sloužit. Tak v pětapadesáti, ti zdatnější v šedesáti neuděláte tělesné prověrky a budete propuštěni podle zákona o služebním poměru dle § 42 odst.1, písm. h), popřípadě písm. i) . ( I proto zde píšu jen o bezpečnostních sborech - občanům mimo bezpečnostní sbory žádný takový paragraf nehrozí).
Sice budete mít nárok na příspěvek za službu, ale v tomto věku už práci seženete jen s velkými obtížemi a budete tedy docházet na úřad práce. Odtud ale žádnou podporu v nezaměstnanosti nedostanete, protože budete mít výsluhový příspěvek, jehož valorizace ani nepokryje inflaci a tak na tom budete rok od roku hůř a hůř. A o tom, že by se o příslušníky bezpečnostních sborů stát postaral stejně jako o vojáky z povolání, si můžete nechat jenom zdát. Stačí si jen přečíst zákon č. 221/1999 Sb. - o vojácích z povolání a další související zákony - třeba zákon č. 32/1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, který byl naposled novelizován zákonem č.362/2003 Sb. - ejhle, je schválen hned po novém zákoně o služebním poměru. Tedy, když porovnáte výhody příslušníků bezpečnostních sborů (tedy spíše nevýhody) a výhody vojáků z povolání, tak se chce brečet. A zdaleka nemám na mysli jen peněžní náležitosti.
Navíc, pokud by se uskutečnilo nejen zde prezentované razantní krácení výsluhového příspěvku, tak s rentou nemusíte mít ani na jídlo a nájem, to už se raději ani nezmiňuji o "klidném podzimu života".
Jestliže nyní byl porušen princip zákazu retroaktivity - viz. poloviční valorizace příspěvku za službu pro příslušníky, kteří ukončili služební poměr před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., tak to považuji za první zkušební sondu, co všechno si k nám mohou politici dovolit a pokud to projde bez povšimnutí nebo jen s nepatrnou odezvou, tak mohou zkoušet další a další podrazy, nejen vůči bývalým, ale i vůči stávajícím příslušníkům bezpečnostních sborů.

Už vám vadí i armáda? Vypadá to tak, že ve finále se tady bude hádat celej aparát všech státních zaměstnanců ze všech oborů. Máte pocit, že třeba zedník, instalatér, řidič z povolání atd. v 65letech bude fit? Obyčejnej šofér v průměru nenese o nic menší riziko než polda. Podotýkám v průměru! Jezdit po silnicích ČR je utrpení. Může mě někdo z vás poldů říct za co se vybýrají dálniční poplatky, když nemáme dálnice? Ten tankodrom rozhodně dálnicí není!

Pro Ramba.

Ne, armáda mi ani v nejmenším nevadí, stejně tak nemám nic proti zedníkům, instalatérům a ostatním profesím, které ale, a to si připusťte, nemusí čelit ani zlomku nebezpečí a rizik, co příslušníci bezpečnostních sborů. A stejně jako tito příslušníci si svá zaměstnání vybírají sami. Pokud se jim podmínky, za kterých pracují nelíbí, ať se ozvou taky, stejně jako nyní příslušníci bezpečnostních sborů. Nechci na nikoho nasazovat, ale nechci a nebudu srovnávat profesi hasiče nebo policisty s profesí zedníka nebo uklízečky, neboť to srovnávat NELZE. Každá profese má svoje.
Každý, komu se nelíbí jeho pracovní podmínky se může ozvat a ne jen ukřivděně brečet a vyčítat ostatním, že se ozvali.
A k těm silnicím - máš naprostou pravdu. Až na to, že dálniční poplatky vybírá někdo jiný, ne Policie.

Nám Armáda nevadí, ale chceme stejné podmínky, kdy v čem je voják z povolání lepší. Jedině ve fyzické zdatnosti, kterou si na rozdíl ode mne může zdokonalovat v pracovní době.

pro Polda 33: o tom by se dalo polemizovat, kdo má lepší fyzičku, i u bezpečnostních sborů jsou služby a jednotky, které s Armádou ČR spolupracují a fyzicky jsou na tom stejně dobře. Souhlasím ovšem s tím, že fyzická příprava u příslušníka např.PČR ve výkonu je hrůzostrašná.....jako bych to slyšel: "Vaše povinnost je zvyšovat si fyzickou zdatnost ve svém volnu!"...........................................

21.02.2007 14:51 Polda 33
lampasák se lepší v tom, že nenasírá šoféry na silnici a neškodí civilnímu obyvatelstvu tolik jako policajti.

Kolegové,všichni zde ventilujeme problémy,které každého z nás trápí(komu nejde o peníze,tak není normální nebo lže).Nyní je ale důležitá naše jednota,která by se měla projevit 27.2.07 na Výstavišti.Přijdte všichni.Vemte i rodiné příslušníky.Věřte,že je to jedna z posledních šancí, kdy můžeme něco změnit.

video už jsme viděli, KOBRA 11 jak vyšitá, americké akční filmy jsou točeny podobně. Pokud je toto váš vzor, tak chápu chování poldů na silnicích. Ale musím uznat, že ten kdo toto video zpracoval si s ním vyhrál, je to pěkně natočené.

Kobru 11 nesleduji, je to kravina. Nechápu však, co se Vám nelibilo - chování poldů na silnicích, asi mi to uniklo. Jinak autor si skutečně dal záležet.

neříkám, že se mě to nelíbylo, ten kdo to video zpracoval je šikovnej. Nedělal to žádnej amatér.

Měli by jste zhlédnout toto video, ať víte o čem tato práce je. http://www.youtube.com/watch?v=xbamoG-akT8

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Pro Zvědavej
Protože jde v první řadě o prachy, vole!
Ty bys šel v 55 letech na ulici za 15.000,-Kč, když bys měl na PP asi tak 92.000,-Kč, nebo na KŘ jako obyčejný technik 78.000.-Kč ? To by mohl udělat jen hlupák ! Jsi hlupák, asi ne, že? To je mi novinka, že ? Prachy, prachy a zase prachy !!!

Jsem tzv. ucho a přišel jsem na to po dvou letech pouze se střední školou, ale pan Langer má dvě VŠ, takže by mu na to měl stačit poloviční čas. No, ale podle toho jeho úsměvu na tý fotce nahoře, začínám pochybovat i o těch jeho VŠ.

Nezlob se, nechtěl jsem Tě urazit. Jen jsem z toho už trochu ve stresu, učit mladé v práci, spisy, mrtvoly a.t.d. Však víš.

No, Moraváku, nevím, ale asi nežiješ v realitě nebo na Moravě jsou nějaké jiné platové tabulky. Na OKTE v hl. m. Praze mají pánové 7. a 8. PT, někteří berou méně, než brali před 1.1.2007. A 78.000,- Kč? Možná na Moravě, ale tady v Česku? Pokud mi řekneš jediné jméno technika, který na nějakém KŘ v ČR bere plat 78.000,- Kč, tak smeknu. Ale to mi neřekneš, protože lžeš, děláš dusno a vlny.

Zklidni nerva. A to dělám v Praze v 9.tř a mám to samé v čistým z 1/2007 v porovnání s 1/2006. 78 kKč, chachá... ale bylo by to hezké.

Teď ale vážně, nechte emoce emocema a vy.erte se na platy. Po roce 1989 se mluvilo o zrušení, či zeštíhlení KS a hned se to projevilo na OŘ. Nejednou byl od těchto zaměstnanců dost velký zájem o místa na OŘ. Najednou to všechno přešlo a v současné době to opravdu je tak, že tam úřednící padají oknama ven. O PP nepíšu, neznám poměry, bude to to samé, ale přes dva kopíráky. Ze svých zkušeností vím, že na KS je spousta lidí a de fakto k ničemu. Nemluvím o mord partě, pyrotechnicích a podobně.

Pořád se mluví o tom, že je nedostatek policistů na ulicích. Tak proč se konečně nesníží stavy na kr. správách? Je tam lidí až padají oknama ven. Zrovna tak na PP. Vždyť KS je mezičlánek z většiny zbytečný. Tam by se dalo hodně ušetřit na lidech v kancelářích.

Jak dlouho sloužiš, cype. Typuju to ta takovych 5 roku. Nebo miň? Nezlob se, ale ..............

Chlapi, začinam mět problem, dostat se na Chat, asi je tu zase cenzura, když se dostanu, povim Vam novinky z MV,PP a podobně, ale do

NAPIŠ TO TADY

Neboj se, budu ventilovat všechny možne problemy. Šak už ste mě poznali, ne ?

Tak povídej, přeháněj! A nezapomeň na tu o Červené Karkulce, ta je hezká, tu mám rád.

Co říkáte na testy? Zajímalo by mě, který s prominutím hlupák, vymyslel stejné testy po celou dobu služebního poměru.....
Nejsem doktor, zato pan ministr ano, ale i tak mi můj mozek říká, že člověk po 20 na tom nemůže být zdravotně a fyzicky stejně jako ten mlaďoch.....
Služební doktoři si musí klepat na čelo, stejně jako u slavného opětovného přezkumování zdravotního stavu po 10, 20, 30 letech služby, to mohlo napadnout opravdu jen blba s kravatou a služební A8 před barákem.....

po 20 letech praxe....:-)

Jako bys mi mluvil z duše.
Mám odsloužených 25 roků a mám se měřit s kluky,kteří mají cca 22 roků.

Který vůl toto mohl vymyslet?

Za mlada u nás bylo jedno výjezdové auto, zbytek policajtů chodil buď pěšky nebo jezdil na služební motorce. Já jradši jezdil. Ale k tomu byly i doprovody nadměrných vozidel !! V létě, v zimě!! V létě fajn, v zimě ouvej, kanady, kožaky, noviny na kolenech. Dnes revma v kolenou, lokty v hajzlu.

Jak je to vůbec s uznáváním poškození zdraví v závislosti s plněním služebních povinností? To by mě hodně zajímalo.

To je snad přece naprosto jasné. Do důchodu se půjde v 65-ti letech. Který polda a to nejen na ulici, který skutečně pracuje s pachateli a neválí si zadek jako spoustu dnešních funkcionářů, by mohl do tohoto věku sloužit. Tak v pětapadesáti, ti zdatnější v sedmapadesáti neudělají tělesné prověrky a budou propuštěni podle zákona o služebním poměru dle § 42 odst.1, písm. h,i . Sice budou mít nárok na příspěvek za službu, ale v tomto věku už nikde práci neseženou a budou na sociálce. Odtud ale žádné peníze nedostanou, protože budou mít výsluhu, jejíž nárůst ani nepokryje inflaci a tak na tom budou rok od roku horší. No a důchodu se ani nedožijí. Říkáte si, že to přeháním a že naše dobrotivé vlády toto nedopustí. Podívejte se okolo sebe. UŽ DOPUSTILY.
A pokud ty výsluhy ořežou, jak se o tom již mluví, tak pěkně děkuji.

Karel
O.K. Karle, přesně jsi to vystihl. Když si dřepnu, už se nepostavím (ne, že se mi nepostaví). Sranda. Ale další postup vedení už sranda není !!! Jak je to vůbec s tou demonstrací v Praze, četl jsem, že to není až tak slavné.

Služební doktoři, těm je to jedno, kus je kus, hlavně prachy za prohlídky, příp. preventivní prohlídky policistů na celém okrese ( to jsou prachy na konec roku, Leasingy na nová auta a pod.), to je opravdu zajímá. A přezkum po nějakých letech - neblázni, kde žiješ? Já jsem šel po 40 letech na plicní, rentgen a odchod. Co si myslíš o nějaké nadstandartní léčebné péči.
Podívej se, jak se na tebe ten nahoře směje. Ten už je za vodou.

Hrozně hezký dopis jste napsal, pane ministře. Uklidňujete nás, že nechystáte úpravu výsluhy. Tomu i věřím, ale co flanďák Kalousek? Nikdy jsem práci u PČR nedělal jen pro peníze, ale pokud dojde ke snížení výsluhy, tak odejde 90% policistů, kteří nárok na výsluhu mají. To pak bude opravdový problém, to mi věřte (a vy jste inteligentní, takže mi to věříte)
Policisty neuklidníte dopisem, uklidníte je činy. za 20 let u PČR jsem nezažil takovou nejistotu a takovou nervozitu, jako v těchto dnech.

Mohu Ti dát jenom za pravdu, nehorší období za svých 27 let u policie prožívám právě nyní. 50 let na krku a ejhle, mazej dědku do školy, nebo si hledej místo kde chceš. To je opravdu velký vděk zaměstnavatele pro kterého se člověk obětoval na úkor rodiny a svého zdraví. Fuj styďte se !!!

Myslím, že odchodové vlny začnou na jaře, v létě a ke konci roku. Odejde hodně lidí a mladí o tuhle práci nestojí, je to o přístupu, zapálení.

Pane MV v tom vašem dopise nám neříkáte nic nového. Nejsme blbí a víme, že nový a krásný zákon neruší výsluhy a ani je nekrátí a že vy na MV nic takového neinicializujete a ani nebudete (bodejť , velice dobře víte, že by jste si nadělali do hnízda) Ale co vaši koaliční kámoši vrchní inkvizitor Severa a spol.??? Tam záruku nemáme. Takže neplýtvejte zbytečně energíí na psaní zbytečností. Jednou ministr vnitra, podruhé ministr něčeho jiného nebo lékař na praxi. A sliby? ha ha ha

Tož, chlapi, jsem si přečetl ty Vaše přispěvky, zjistil jsem, že asi mate pravdu. Kalouskovi bych nevěřil ani slovo, když řekne "Dobré ráno", podivám se na nebe, jestli nesviti Měsíc.

Když zruši výsluhu, du do dupy ( pro ostatní do PI..).

Ale, chlapi, leží mi v hlavě, kdo nás potom bude chránit, bránit? Ti mlaďošci, kteří se mě ptají, co mají na místě TČ dělat, nebo jejich šéfové - potažmo manažeříci a manažeři, které jsem taky zaučoval?
Jsem z toho celý pryč, ještě že mám střeleckého Mistra a i synky jsem naučil střílet.
Čeká Vás těžká doba, asi jako když v roce 1990 pustili z kriminálu všechny zločince. My jsme byli na to připravení, ale chudáci dnešní mladí, kdo je to naučí?

Proč pan MV nechal rozeslat tento dopis? To je jasný, zjistil jak mu teče do bot. Dovede si někdo představit, kolik by odešlo policistů a nové nemá. Nejsou žádné fronty před branama MV. Policisté co jsou v současné době ve školách mu ve službě moc platní nebudou, nemají zkušenosti. Z druhé strany je to možná účelové, slabá policie = silná mafie prorostlá do řad vlády a parlamentu. Je zajímavé, kolik špíny vyplouvá na naše politiky a tomu je přece třeba zabránit. Ne vyhazovem těchto lidí, ale oslabením a devastací policie. V čí prospěch se toto děje, to si snad domyslíte.

pro :-(
Máš pravdu, pokud odejdou starší a zkušení, kdo bude učit ty vajca ( mlaďošky)? Žádné fronty za jejich 15.000,-Kč hrubého nebudou. Mluvil jsem s několika zájemci, připadal jsem si jako blb - "Patnáct hrubého!?" To budu radši na podpoře doma čumět na televizi!" A budu na tom stejně!"