1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Zprávy ČT24 - porada na PA k situaci v policii. Podle papalášů se celkem nic neděje, ze strany policistů se nic nechystá.
Začínám pochybovat, zda vaše vrchní velení má vůbec "čím přemýšlet". O zdravém rozumu a pudu sebezáchovy se rozhodně mluvit nedá.

Protože buď nic neví od svých pos....ch podřízených vedoucích a personalistů a nebo "však ono to nějak dopadne" tj. jak je zvykem u firmy.

Na mě už to začíná působit, že jediné co otevře oči jinak slepým, hluchým,tupým a já nevím jakým ještě ministrům, poslancům, senátorům a třeba i obyčejným lidem, je totální ale opravdu TOTÁLNÍ kolaps a agónie bezpečnostního sboru. Jinak řečeno, pojďme všichni "od soustruhů", ať si objasňují páni náměstci, ředitelé všech stupňů, včetně těch nejvyšších PP a MV. Ať si šlapou ulici, jezdí nebo chodí do zákroků, na nehody, k požárům, spisy od A do Z mají určo v malíčku, když nás mají "v patě", ať se ONI tahají s ožralýma a zfetovanýma drbanama. Já už toho začínám mít dost!!! To se takhle přeci nedá! Za co nás mají, co si vůbec myslí??Kam to sakra všechno míří?....Já musím na chvilku přestat, bo těžko hledám slušné výrazy:-((.. za chvilku čusík

Ono to bude spíš tím, že se tady lže, nikdo nechce nic rozmazávat, podřízení neinformují své nadřízené o skutečnostech a realitě v policejních řadách. Zamlčovat, zamlžovat a tutlat situaci je heslo dnešních dnů.

Ač jsem si už zakázal se jakkoliv k situaci ve s.r.o. Policie jakkoli vyjadřovat, neodolám, prostě po reportáži na ČT to nejde.
Na zákonu 361 vidím pro sebe i pro naše oddělení - násilná tr. činnost -jedinou pozitivní věc, a to, že takového volna jsem za celou dobu u firmy ještě neměl, a to jsem tady od r. 1991. / tedy pro š´tourající - nesloužil jsem před r. 89 /. Prostě §52 uvedeného zákona je kouzelnej, dle výkladu cukrářů / management papající cukr / vše je pracovní doba, ač se o případu dozvíme 10 minut před koncem imaginární pracovní doby. Takže se pracuje, někdy se skončí a v dalších několika dnech se upraví docházka. Že se musí přezval lidi na výslechy, to nikoho nes**e, asi.To nevadí, když tam taky jsou dva lidi - šéfová a sekretářka, hlavně nejsou žádný vykázaný přesčasy, a tudíž pro vrchnost více cukru.
Jinak, jsa v 7 třídě s 16 lety bych neměl být v imaginární družině postižených propadem, ale bohužel, nějak to nevychází, sice jsou to destetikoruny, ale i tak.
No , tak jsem se vykecal, a už je to lepší. Jinak jako samozřejmost beru účast 27.2. 2007 na Výstavišti. Myslím, že za naše oddělení bude účast velmi hojná, minimálně 50%, ne-li víc. Třeba by se vrchní cukrář/ skoro generál / mohl chytnout za nos, že realita je skutečně jiná, než jeho imaginární svět předpisů, razítek a rektálního alpinismu !!!

http://zpravy.idnes.cz/kladenskou-policii-chce-opustit-na-dvacet -policistu-f9g-/domaci.asp?c=A070220_144024_domaci_adb

Navrhuji nechat provést nezávislí audit, který by byl zaměřen na zjištění náročnosti profese policisty a vojáka z povolání a to ze všech možných hledisek. Poté nechat porovnat sl. zákony těchto dvou složek. Myslím, že by se jednalo o velmi zajímavé srovnání, které by mohlo být podkladem pro zrovnoprávnění policistů s armádou. Poté by mohl náš ministr uvedeným auditem argumentovat ve vládě a v poslanecké sněmovně. Ale asi se pletu. Vše je v pořádku, žádný problém není, všichni jsme spokojení až na pár jednotlivců. Poslední poznámka. Zatímco my na OOP jsme nevěděli kam dřív skočit, příslušnící vojenské policie v našem okresním městě hlídali okolí hotelu, ve kterém se konal ples Vojenské policie. Čistě jejich soukromá akce, kolem hotelu služební vozidla, taková, o kterým se policistům může jen zdát, načančané uniformy a k tomu službu konající vojáci, kteří tutu soukromou akci hlídají za peníze placené ze státního rozpočtu. V té době u nás byl limit na PHM a přišlo ze správy, že nejsou peníze na příplatky a přesčasy. Jsou věci, které nepochopíš!!!Zdarec.

nezávislý

Problém je v tom, že na armádu peníze vždycky byly, ale na policii nikdy a vše se jen odkládalo.

Važený pane ministře, trvalo mi dlouho než jsem našel odvahu se Vás zeptat, ale z Vašich vystoupení v médiích, která jsem mohl vidět a jistě nebyla všechna, tak jsem pochopil, že Vám krajští ředitelé PČR lžou a to vědomě, protože vycházím z předpokladu, že jste slušný člověk, což si o jiných lidech ne vždy myslím. Oč tedy jde. Víte o tom, že v souvislosti s novím služebním zákonem dochází k tomu, že krajský ředitel prostě rozhodne , že kdo pracuje v 6 té platové třídě, nesmí být zařazen do směného provozu a pokud pracuje v uvedeném provozu, musí mu velitel přeplánovat směny tak, aby nebyl ve směnném provozu a tím pádem aby jeho platový výměr vycházel z tabulky , která je cca o 10 procent ponížená? Takže dochází k tomu, že dva dělají totéž a to v jedné kanceláři, ale jeden je v 5 třídě a má jinou tabulku, než ten co je v 6 té třídě a to prosím oba tuto práci dělají již několik roků. Nikde jsem nenašel napsáno, že v 6 třídě se nesmí dělat směnnost. Je to zlovůle ředitele , nebo je to jinak? Myslím si, že i toto je důvod, proč dosti policistů odchází, myslím tím tu skutečnost,jak se ředitelé chovají ke svým řadovým policistům.

Okresní ředitelé mají strach informovat krajské ředitele a ti zase neinformují o kritické situaci pana ministra. Nejhorší služební zákon v Evropě pokračuje dál ve svém tažení a vyhovuje špičkám policie jako nikdy předtím.

Jnak chápu, že tato republika nemá dostatek financí na to, aby ochránila pořádek a práva všech svých občanů a tudíž nemá ani dostatek financí na to, aby mohla platit svým zaměstnancům, kteří se o toto mají starat a měli by o tento stav usilovat. Jestliže ale není stát schopen se důstojně postarat o své zaměstnance, od kterých vyžaduje důstojné a obětavé a striktně zákonné chování, pak by neměl tyto své zaměstnance omezovat na svých právech. Mimo jiné například o obstarávání si finančních prostředků pro uspokojování svých potřeb. Pochopím, že policista by neměl pracovat zároveň v např. detektivní kanceláři, ale již nechápu, proč by neměl příležitostně pracovat např. jako pokrývač, nebo zedník, nebo provozovat jakoukoliv poctivou činnost, jako každý jiný občan. Jestliže stát nemá na to, aby své zaměstance uživil důstojným způsobem (a jejich rodiny), pak nechápu, kde bere drzost toto svým zaměstnancům striktně zakazovat.......................

souhlas

Víte proč? Slovy nadřízeného mého syna: "Není vhodné, aby
občané viděli příslušníky ozbrojených sborů při manuální práci, tedy ve špinavých montérkách". Nemluvil už ale o tom, že by si nemohli přes léto usušit seno.

je to na h..

Souhlas.

Přesně tak, máš naprostou pravdu. Spousta z nás by ráda pracovala na vedlejší úvazek, ale prostě nesmíme. PROČ.

Souhlas, navíc spousta z nás na sobě montérky neměla a pracovala v kravatě a v mnohem čistším prostředí, než jaké je ve sboru....

Souhlasím s vedlejší pracovní činností, jestliže stát nemá peníze na placení řadového zaměstnance pak mu musí umožnit důstojně živit rodinu vedlejšími příjmy.

Neví někdo o tom, že by se změnil kalendář a rok měl 13 měsíců???
Před nějakou dobou se bojovalo o zrušení 13. platu policistů. Argument byl takový, že přeci není rok, který by měl 13 měsíců a tudíž ani není logické, že by bylo 13 platů. Má to přeci logiku - povídali ti, kteří se o zrušení 13. platu podíleli.
Nyní je ovšem naprosto opačná situace. Policista má 12 platů, které jsou mnohdy nižší, nežli v minulém roce, ale pracuje 13 měsíců, neboť 150 hodin, které musí odpracovat za rok za darmo ("na oltář vlasti"), jsou další odpracovaný měsíc v roce. Je tedy možné, že ti, kdož říkali, že rok má 12 a ne 13 měsíců se shodli na tom, že změníme kalendář a budem mít přeci jen 13 měsíců??..........ale jaksi bez jedné výplaty?????!!!!
Pak je tedy správný vypočet výplaty takový, že si vynásobím měsíční příjem 12 a dále pak vydělím 13........průměrný plat se mi opět mění a to výrazně směrem dolů že???
Hezký den a úspěšných 13 pracovních měsíců v roce všem, koho se to týká........

Film "Policejní akademie 361" v praxi:
...Kuře, kolik má rok měsíců?- 12, néé?- Blbost, 13!!! Počítejte se mnou,12,11,10,9,8 + 5 je kolik?- Ty vo.e fakt 13!!!!:-))..... čusík

Sleduju tyto stránky několikrát denně(trochu se mě ten problém též týká) a docela by mě zajímalo, jaký je skutečný počet policistů, kteří odchází? Má někdo tyto informace?

Leden 2007: 852
Únor 2007: bude v březnu

Kdyby jsi sledoval média, zjistil by jsi, že je to pár jedinců s jejichž odchodem se počítalo, protože to byli staří soudruzi,které potřebovali vyméct. nebo to tak není...

http://zpravy.idnes.cz/kladenskou-policii-chce-opustit-na-dvacet -policistu-f9g-/domaci.asp?c=A070220_144024_domaci_adb

Ono to není až tak o tom, kolik lidí zrovna teď odchází, je to také o tom, kolik jich v současné době na tabulkových místech (většinou od stržm. po pprap.) ve výkonu chybí.V současné době je to "necelých" 2600 osob, a to v tom nejsou zahrnuty osoby, které jsou v současné době na odchodu ve výpovědní lhůtě.

mám podobné zkušenosti s policií.

Narazil jsem zde na jednu zajímavou reakci civilisty. Doufám, že nás takto nevidí i ostatní civilisté.

21.02.2007 11:12 voj. v záloze

Pěkně jste se do vojáka pustili, jen co je pravda. Přímo frontální útok. Jenže pánové, ten voják má z většiny pravdu. Taky jsem byl dva roky na VZS a vím o čem mluvím. S tím chlastem a ostatním se dá polemizovat, záleží na člověku, jeho morálních zásadách a jak byl vychován v rodině. Těžko bylo jedináčkům a sralbotkům. Že není žádná kázeň u mladé generace je vidět i u policie. Neúcta ke starším, či hodnosti. O neúctě k občanům státu ze strany mladých policistů ani nemluvím. Jen se pořádně podívejte na jejich bratříčkování na BČ s grázlíkama v autech všelijak upravených a ještě je obdivujou. Dokonce jsem slyšel jak jim radí, aby na ně jejich kolegové nemohli. To je to prorůstání mafie do policie a nadržování gaunerům. Policajt má být policajtem ať je mladej nebo starej a vědět na které straně zákona je jeho místo. To je také jeden z důvodů proč já vašemu MV nevěřím. Na vedoucí místa se prosazují a derou lidé bez morálky, ale zato s VŠ a to je v současné době to nejdůležitější. Hulvát, ale má VŠ tak bude vedoucí. Bravo, ale jaký je potom rozdíl mezi policajtem a gaunerem. Snad jen v tom, že jeden má placku a druhý prachy k jeho podplacení.

NĚCO NA TO BUDE MYSLÍM S TOU ARMÁDOU

To si pište, že podobnej názor má spouta lidí. Netvrdím že je to většina, ale je jich hodně. Každej kdo pronikl do tajů policie, je o tom přesvědčen a oprávněně. Nejsou jenom slušní policajti, jsou u policie i opravdoví gauneři! Co s tím vy slušní policajti uděláte? Nic, nic a zase nic, protože na to nemáte. Tento bordel prorůstá až na nejvyžší místa. Slušní a aktivní policajti končí jako náměstek městské policie Praha p. Janíček a jemu podobní.

for Rambo

píšeš každý kdo pronikl do tajů policie, nevím kdo nebo kolik lidí mohlo nebo může proniknout do tajů policie, protože dokud jsem nenastoupil tak jsem o tom neměl ani šajn, ikdyž jsem si myslel opak, takže objektivně! Ale jinak s Tebou vyjímečně souhlasím :-)

Pro Rambo :

Podívej to, že je jsou u policie i hajzlové je pravda, ale na druhou stranu si myslím, že to nelze zase katapultovat do měřítek, která jsou stylem zajímavých zpráv rádoby hrůzostrašná. U naší policie jsou zkrátka jedinci, kteří selžou a žádné psychotesty toto nejsou schopny odhalit. Nitro duše je hluboké, do člověja na dno neuvidíš a můžeš se jen přiblížit ideálu.
Jsem na oddělení, kde je 30 lidí a samozřejmě, že se u nás najdou mezi těmito lidmi " omezenci ", kteří si budou léčit mindráky z nedostatečného respektu k policii a " drbat u stařičké škodovky k tomuto účelu vhodnou osobu, např. důchodce, který je rád, že zaplatí nájem a svou hromádku léků a pod. Upřímně se za tyto lidi stydím, ale tito lidé byli takto vyformováni a jsou prostě takoví. Lidství musíš mít v sobě. V tomhle jám mám čisté ruce a k slušnému se chovám slušně, k drbanovi který dělá problém jiným se chovám dle míry jeho hnusu. Jinak si ale myslím, že jsou u nás solidní lidi, ne ve stylu spolupráce s nějakými hajzly. Rovněž nevím, že by si někdo " přilepšoval " braním všimného za průjezd vozidla bez ztráty desítky ( kdysi soutěž deset stupňů ke zlaté ). To samé platí o mě a můžu říci, že se tady takovým těm řečem jak všichni berem úplatky pousmívám té naivitě o rozsáhlosti úplatků. Jistě někteří ano, ale dle mého okolí bych to neviděl tak hrůzostrašně. A již od začátku myšlenky s nastrčeným provokatérem nabízejícího úplatek jsem s tímto souhlasil. Kdo se nemá čeho bát tomu je to jedno.
Takže Rambo neviděl bych to až tak zle, ale spíše to současné dění, ten současný stav, který vytváří pocit odstavení policie, jako významné bezpečnostní složky někam na třetí kolej, kdy pro znalé policisty a tedy pro ty, kteřé věděli, jak se původně vytvářel zákon o služebním poměru, ty sliby o moderním zákonu dle EU, tedy jeho původní podoby a to co z něj osekáváním zbylo ( už jen torzo ), vytváří rozčarování nad uvažováním poslanců a já osobně velmi nelibě nesu to, že někdo mohl vůbec v dnešní době přemýšlet nad tím, že bude vydupávat s lidmi nějakými 150 hodinami zadarmo. To že z některých směn chodím později, beru jako nutné zlo této práce s drbanama, ale že si to " někdo pojistí " neplacením " nově vymodelovaným zákonem, to je již situace, kdy začně člověk přemýšlet, že si příště vymyslí další takovou specialitu.
A ten faktický rozdíl mezi přístupem k armádě a k policii je také na zamyšlenou. Když vidím, jak se vrátí ze zahraniční mise - Srbsko asi 480 vojáků a všichni se medajlují jak na jak na výrobním páse za misi v zahraničí, tak se na to dívám rovněž z pousmáním. Protože, já sloužím 13 rok a tedy třeba i o dosti méně něž někteří zde příspěvkující kolegové, ale troufám si řící, že spousta kolegu byla při tomhle " řemesle " již ohrožena i více něž tito navrátivší vojáci ( neplatí Afganistán, Irák ), kteří jsou v těchto misích na různých funkcích s větším či menším rizikem, případně minimálním. Pokud by se takto mělo přistupovat u policie, tak by všichni déle sloužící policajti na ulici museli mít za těch " pár " let již " několik " medajlí, případně krátce sloužící policajti co měli tu čest se dostat do role stát proti hovadu s nožem a pod.
Chápu ale pana Štefku, že tyto parádičky vytvářejí potřebný mediální obraz profesionální armády oproti té naší neprofesionalitě a sezení po kancelářích u kafe a neexistující " sortě " problémových lidí.
Mylel jsem to upřímně - přeber si jak chceš, já jsem ale šel k policii dělat něco s drbanama, protože jsem chtěl, také ale vím, že jsem se tím logicky vyřadil z pracovního procesu - z mého povolání a také vím, že možnost se tam vrátit třeba za dalších 13 let bude horší než dnes a rozhodně si nikdo nemůže dělat iluze. A pokud člověk vidí jaksi ze strany státu snahu maximálně policajty vycucat " lidsky a pak je odhodit jak vycucaný pomeranč za protipĺu vojáku, kteří jaksi mají společenskou pohodu v závětří kam není vidět, ale je to ozbrojená složka jistě srovnatelná v určitém pohledu s policíí, tak musím říci, že mě to vadí. Odejít ? Ta možnost je, ale já jsem tu práci šel dělat ze zájmu a ne abych teď zjišťoval, že se někdo rozhodnul z nás udělat páté kolo u vozu, protože má jako mnoho jiných naivní představy o darmožroutech v autech se zeleným pruhem. Když jsem včera vyslýchal poškozeného, tak jenom kroutil hlavou, jak za mnou a kolegou několikrát přišel dozorčí s informací o dalších nahlášených případech s tím, že jsme to nemohli fyzicky ani náhodou zvládnout - jedině, kdyby nás bylo 3-4 krát více. To je realita, drbani kradou jak o závod, málokoho zavřou, stále jsou na svobodě a jedou dál a dál. A my píšem a píšem a do to jezdíme do Kauflandu a do Tesca pro zloděje, pro servaný hovada do hospod a prostě nestíháme. Kdo tohle pochopí, že se vůbec nenudíme a že až na některé výjimečné směny chodí člověk domů s balonem místo hlavy, tak to potěší na rozdíl od těcj co mají to " laciné " hodnocení " rádoby znalého věci ".

Pro X1:
Není co dodat, mám obavy z toho, že tenhle stav opět přiměje ty poctivé a slušné, aby to zabalili. Když jsi se zmínil o medaily za službu, tak se stačí podívat na naše plukovníky (měj na mysli PČR), jaké mají plakety na prsou a to všechno zvládli z kanceláří. Polda na ulici, který je na krchově jednou nohou každou službu má tak ve skříni zaprášený odznak z MMF a SB a dejme tomu NATO, kde se v podstatě téměř nic nedělo (díky dobré přípravě) a o dalším ocenění naší služby, která zvedne hrdost příslušníků na svou práci nelze mluvit. Sice někteří řeknou, že tím rodinu neuživí a mají z části pravdu, ale ocenění práce není jen v penězích. Když jsem se dotazoval na prováděcí předpisy k zák.č.361/2003Sb., které uvádí ocenění za délku služby medailemi (za 10, 20 a tuším 30 let služby společně např.s odměnou), tak mi bylo řečeno, že se zpětně dávat nebudou, že aby to bylo nákladné.....co dodat. Ještě větší podraz je vůči kolegům, kteří zachránili lidem život s nasazením svého a byli oprávněně mimořádně povýšení do důstojnických aj.hodností, ať si ministr Langer mele co chce o neexistenci degradace, tohle není nic jiného........Pro všechny slušné a poctivé lidi u sboru, držte se a 27.2. se sejdeme na Matějské

nedá mě to, abych taky něco nenapsal. Je pravda, že noví mladí policajti jsou většinou nevychovaní, že ani nepozdraví staršího kolegu (třeba aspoň čau vole)natož hodnostně vyššího. Je to touto blbou dobou a hlavně výchovou v rodinách. To mě nikdo nevymluví. O to to bude teď horší, že mladí smradi nemusí na vojnu, kde aspoň tam poznali, že se aspoň někdy a někde musí poslouchat. A bez tohoto u policie je vyřízený a na cestě k průseru. Mě jako starého policajta taky berou všichni čerti, když vidím, jak se někteří mladí chovají povýšenecky a drze k občanům. Stydím se za ně a nejraděj bych jim nafleku nafackoval.

Příliš mnoho televize škodí, přesto asi nějaká pravda na tom bude, ale myslím si, že je drtivá většina poldů poctivejch, myslím ty obyčejné šlapáky, ne pány

...bohužel, něco natom bude!!!!

Chtěl jsem poprosit bývalé kolegy, kteří se odvolali proti rozhodnutí správy soc. zabezpečení o valorizaci "výsluhového příspěvku" jestli již dostali nějakou odpověď ?

4 moralista
Veškeré informace o valorizaci příspěvku za službu najdeš na http://www.vysluhoveprispevky.estranky.cz/

Zatím ale nic.

Zatím nic, čekám mají 30+15 dní.