A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Ja myslel, že otrokářství bylo zrušeno? Takže od dneška nejsem policajt, ale otrok a jdu si udělat těch 150 hodin grátis. Já neřeknu kdyby těch 150 hodin bylo na povodně a různé katastrofy to těm lidem pomůžu rád a zadarmo, ale aby jsme si je museli odpracovat formou DBA a pod. to je opravdu otročina.

Jó, kluci ZÁKON JE ZÁKON a ten platí pro všechny stejně. I blbej zákon se musí respektovat! To jsou Vaše slova!

Fuj, to jsem si oddychl. Já už myslel, že se ti při tvorbě daní, nutných na naše platy, nedej bože něco ošklivého přihodilo.
To by byl průser. Co bychom si tady bez tvých intelektuálních erupcí počali ? Zaplať pánbůch, že si se zase ozval. všem nám spadl kámen ze srdce.

Rambo je respektovat a respektovat. Když stejně tak pro všechny říká Čtvrtníček v jedné reklamě. Tak proč tomu není stejně. Někde mají osobní ohodnocení a jinde né. Někde mají směnnost a někde né. Jak je to možné. Je okres, kde si dalo osobní ohodnocení pouze vedenía řadový lidi se nedostalo. Tak mi řekni kdo ho nerespektuje. Ty nejsi Rambo ale Zblblo.

Jooo, tak ho dodržuj a nepruď tu :-) jinak by jsi měl rád policajty :-)

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Dnes jsem se zastavil v práci a dozvěděl jsem se, že krajský ředitel Severočeské správy nařídil, že do června musí všichni policisté odpracovat 150 hodin, poté prý pustí peníze na odměny a placené přesčasy. Do té doby nikdo nemá nárok. Doufám, že se to týká i ostatních a ne jenom nás řadových. A manželka se semnou rozvede, protože když to spočítám, tak se můžu do tý práce odstěhovat.

Rozuměl jsem dobře, nespletl ses, ředitel nebo otrokář?

Už jsem zde něco o otrocích psal. Je to diskriminace podle služebního zákona, je to státem nařízené odpracovaní si OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ (to jsem četl někde v předchozím příspěvku a pokud vím mělo by to patřit mezi tzv. ALTERNATIVNÍ TRESTY ! ) PROTOŽE JE MÁLO LIDÍ NA ULICI !!! atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. ?????????????? Jestli těch - 150 hod. PLATÍ TAKÉ PRO VRCHOLNÝ MANAGEMENT ?????????????????

Jeden můj kolega na těch 150 hodin ( původně 300 hodin ) zdarma již při tvorbě zákona zareagoval takovou myšlenkou, že jsme se nad touto jeho myšlenkou museli skutečně zamyslet a uznat, že se trefil do černého.

Když jsme se bavili nad systémem trestů za opakovanou trestnou činnost a že je ten trest někdy až k smíchu, tak kolega hodil do placu před šéfem tento názor :

" Takže pachatel dostane od soudu za 7 krát opakovaný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí ( zákaz řízení motorových vozidel ) 25 hodin obecně prospěšných prací, tedy prací nehonorovaných ( slovy 25 hodin za 7 tr. činů, tedy 25 : 7 = je výsledek trestu za jeden tr. čin ) a my za to, že sloužíme u Policie ČR jsme nic neprovedli a dostali jsme těch hodin 150.

Jasně vy troubové, že pravomoci pořádkové a část pravomocí dopravní policie přejde na městskou, vždyť už se to děje a půjde to i dál, už se připravuje legislativa, kdy prozatím u tzv. drobných nehod vše zařídí městská policie, aby účastníci nečekali na vás až přijedete po 6 hodínách k havárce a cesta je neprůjezdná nebo těžce průjezdná. Však se taky podívejte jak dopadli potápěči PČR při hledání a výlovu nápisu hozeného vandaly do Vltavy. Potápěči PČR po dlouhých mnoha hodinách potápění nic, nastoupil potápěč MP a do hodiny měl větší část nápisu, tak co chcete, cpěte se do SKPV tu část snad MPikům nedají, i když .... ??? :-)

asi jsi moc rozumu nepobral co, nebo nevíš o čem mluvíš

Kajmane, kajmane zalez do bahna a nechtěj urážet, když někdo napíše známá fakta, ale těší mne, že ty máš rozumu na rozdávání a vždy víš o čem mluvíš

Tak to je dobře, doufám, že k tomu dojde co nejdříve a nám se uleví, díky.

Ty jeden chytráku jedinej kdo tady uráží jseš Ty, můžeš si vzít naší všechnu administrativu a mi budem u nehody klidně za pár minut. Trhat bločky a stát na přechodu umím taky.

MPík je opravdu kapacita... on to tady všechno zachrání... ještě že ho máme... Ale jenom, aby to tak bylo, protože jak to znám ze svých zkušeností, tak MP volá většinou na pomoc PČR, protože MP neví, co s danou věcí dělat. A nebo něco rozdmýchají a pak neví jak by to uklidnili. Pak si do svého ÚZ napíšou "předáno PČR" + OEČ a tím to pro ně hasne... Takže MPíku, ty musíš být asi v té nejspeciálnější jednotce MP, která v republice existuje.... VÍC TAKOVÝCH

to už jste měli dělat dávno, přijet na místo, obkreslit konečné postavení vozidel a podat základní informace přestupci a poškozenému dokáže i hluchý a slepý.....

Nejsem policista ani republikový ani městský. Ale pokud se týče Městské policie , když sleduji jejich počínání u přechodů v Praze poblíže škol. Domnívám se, že z policistů dělá nadřízení dobře placený hydrant a fakani z policajta mají u přechodu jenom prdel!Takovou falešnou přecitlivělost jsem nikde v Evropě neviděl. Fakan pak příjde k přechodu o 500 m dál kde policajt už není a tam ho smete auto, protože ztratí pud , že má dávat pozor.

Pro MP
chlape jsem z tebe v šoku. Ty si dovoluješ srovnávat tvou práci s prací PČR. To jsi trochu ujel né. Jak můžeš Vaše opruzování vůbec hodnotit. Ty nejsi normální. Dobrá máte potápěče (v Praze), ale to přece není základ práce u policejních složek, to jsou specialisté troubo. Posledně jsem viděl jak jezdíte služebníma autama, ale musíte se také rozhlédnout na křižovatce a né do všeho narážet. Ale jinak dobrý pokus pro vtip. Pražáku.

Co ty seš za sráče......

nechci a nebudu urážet MP, ale ty jsi asi pořádný vůl, znám typ takových lidí moc dobře, "u drobných nehod vše zařídí", nemáš moc velký rozhled viď, ale seš velkej kluk, chodíš v nějakech čerňákách a máš bouchačku, paráda viď,seš silnej a móóc chytre kluk, vidě jsi hada chcát, koně blejt, letadlo couvat...., ale když u malých nehod vše zařídíš tak je to fakt super

Tys to tady tedy rozsvítil. Já jsem u Městské policie byl 3 roky a nyní začínám 13 rok u PČR a mohu jako znalý obou pozic říci, že náplň práce a odpovědnost je mezi těmito policiemi tak obrovsky rozdílná, že jsem si taky jako ty naivně myslel, že vím, ale věděl jsem prd. U nás Městská policie díky tomu, že ji necháváme víc vidět pod pokličku dění u nás a že jim i já jako bývalý MP sděluji tu pravdu o " zatíženosti ", ví, jedno a to, že by k nám ani náhodou nechtěli, protože by skončily poklidné turistické procházky městem s nějakou tou pokutou.

Včera jsem si dal tu práci a spočítal jsem si, že abych se dostal za tento rok na částku, kterou jsem si vydělal v roce 2006 musím odpracovat 223 přesčasových hodin. Z toho je těch 150 hodin pro stát, které mi nikdo nezaplatí a tyto hodiny já osobně považují za trest obecně prospěšných prací. A pak musím odpracovat 72 hodin, abych měl za rok 2007 stejný příjem za rok 2006 a to musím doufat, že mi tyto hodiny proplatí.

Ať žijou tyto principy feudálního myšlení. Pane ministře chtě nechtě se neubráním tomu, že když budu v práci bez nároku na spravedlivou odměnu, budou to na mě občané vidět - je to ale logické, nemůžu nad tím jásat.
Pokud vím, tak původní myšlenkou bylo policistům přidat a bylo to komentováno, že policisté budou lépe motivováni ke kvalitní práci. Nyní jsme svědky opaku a tak se musí zákonitě dostavit opačný efekt, nemyslíte ?

pro Poldu 33
Ředitelé měli ve středu poradu na PP i s nám.Salivarem, který velmi dobře ví, která bije, narozdíl od jeho předchůdců. Podle objektivních informací je z vedení maximální vůle vyrovnat propady pomocí té průměrné částky 300,-. Nebude to zvýšení, ale pokud je ředitel schopný, tak má prostor k manévrování i od 1.3. uvolněnou možností k širšímu spektru tříd i k přesčasům. Takže teď už to záleží na jednotlivých ředitelích.

Nezávidím Vám kluci (a děvčata), nejsem přímo jeden z Vás,ale řekněme dost blízko. Neustále mám pocit, že Policie ČR je jakýsi stát ve státě, ve kterém dobíhá sociálismus. Na PP jde málokterý funkcionář pod 100kg, spousta z nich tam je ještě z dob, kdy udělali kariéru protože jim to politicky myslelo. Nikdy nebyli na ulici a vydávají pokyny a nařízení, jak máte postupovat. Úměle vytvářejí práci,aby se tam udrželi. Házejí klacky pod nohy těm vzdělanějším a schopnějším(logicky jsou pro ně rizikem). Toto se samozřejmě děje vcelé PČR, nejenom na PP. to pro Vás není nic nového, ale je to potřeba říci obyčejným lidem. Možná by jste se divili kolik lidí Vám řadovým fandí.
Někde jsem četl nějaký šum,že chtějí uniformovanou policii šoupnout obcím(MP) nebo snad pod kraje? Nevíte někdo něco o tom? Nebylo by to lepší než živit ten ohromný aparát nahoře?

snažíme se to říct lidem, ale málokdo je ochotný naslouchat, je jednoduší kritizovat a nadávat a je bohužel smutná pravda že je to pro náš národ tolik typické. Na druhou stranu mediální tlak a dezinformace lidí je obrovská a naši představitelé a politici neříkají pravdu. Největším zlem a omylem je to jak prezentují naše názory a sice že je pár policistů nespokojených a že jde jen o navýšení platů. Ale to, že máme pravdu je zřejmé z toho jak se bojí našeho protestu a jak se nás snaží zastrašit a umlčet.

Vím že se mluvilo již několikrát o pro mě nesmyslném projektu Metropolitní policie, která by byla ovšem jenom v Praze. Ale za současné legislativy to možné není, je k tomu třeba změna hodně zákonů. Říkali jak to bude efektivnější, levnější atd..., ale v podstatě by se v praxi asi jednalo o rozšíření MP. Levnější by to bylo jistě v tom, že by to financoval magistrát a ne MV. Pochybuji, že by tato složka vedla trestní řízení. Z toho důvodu si myslím že jednodušší by bylo navýšit počty MP a ne založit nový aparát. Nevím k tomu nic bližšího a třeba se mýlím. Tímto bych dal otázku do fóra : nevíte někdo něco bližšího o projektu Metropolitní policie?

Rovněž i já se snažím komunikovat s lidmi, když oznamují tu svou škodu způsobenou zěmi dokola, dokolečka kradoucími recidivisty, které nikdo nezavře a nezavře a oni kradou dál a dál.
Vysvětluji v kostce lidem celý systém práce policie a že děláme co můžeme přes nějaká ta pochybení, kterých se nejde úplně vyvarovat. Je na lidech zda si z toho něco vezmou a zda se na nás budou dívat očima s rozsudkem, že za ten stav můžeme my. My děláme hodně často na pokraji lidských možností a často s výsledkem skoro k ničemu, parchant mává v ruce směšným trestem a s pozicí vhodnou k dalším krádežím.

NECHTE SI TĚCH 300,-kč A VRAŤTE NÁM TISÍCE, KTERÉ JSTE NÁM NOVÝM ZÁKONEM VZALI A DALI JE SOBĚ

přesně tak myslej si že nám přidají 500 hrubého a bude vše OK a to si ji přidaj ještě sami sobě. Budu se zas 3 roky dostávat na to co jsem měl minulý rok, to je motivace.

poldo a okradený
Jste oba mimo. Těch 300,- je průměrná částka na policistu jako kus. Pokud chcete vědět, kolik má k dispozici váš ředitel, tak si to pronásobte počtem lidí na okrese. Takovou částku má k dispozici váš ředitel a má nařízeno ji použít na dorovnání propadů oproti loňskému roku.Ale i od vás to chce iniciativu a snažit se postoupit na vyšší třídu, a tak si polepšit. Jaké cesty ředitel zvolí, záleží na něm. A věřte, že ti schopní už je našli. Třeba na dopravce, kde na 1.sk byly jen 3.PT, tak od 1.3. může OŘ strukturovat na 4.PT, 3.PT a 2.PT, což umožní platový růst i bez nárůstu mzdových nákladů (pro laiky, tato pracovní místa povětšinou nejsou plně obsazena).

Jsem ubohej hasič a bohužel jsem tak hloupej,že nevím ani svoje jméno.Pracuji jak mně platí a brzo se tu všechno ztratí.Lidí chybí mlíkař,řezník..Kde je prosím na klávesnici písmeno L ty angre jeden!Prý máte nastřelené vlasy,mě už opadaly...alespoň ušetříme za holiče!

Tak už jsem od večera ten slovní průjem pana Salivara trošku rozdýchala a budu se vyjadřovat slušně.
Ale teď jsem přesvědčena, že místo píšťalek byste měli mít klacky a vzít vedení po hlavách, aby se jim konečně rozblesklo.

Konečně jeden rozumný názor ! Ono to totiž dle mého názoru jinak nepůjde !

souhlas

sohlas

Pan SALIVAR prohlásil - v roce 2006 odešlo za celý rok 3000 policistů, letos prozatím 1000. To prý odpovídá běžné fluktuaci lidí, nic významného se neděje.

Takže to máme tak, za posledních 13-14 měsíců odešlo zatím 4000 lidí, předpokládám dle zkušeností z praxe, že odešlo 4000 nespokojených kolegů a z toho část do důchodu. Připočteme-li, že policie už tak byla v mínusu před rokem 2006, kolem 2000 lidí scházejících výkonu, tak se dostaneme na číslo někam na 6000 lidí a z toho 4000 odcházejících zkušených kolegů.

Akce "Najdi svého parťáka", pokud jsem se doslechl od našich představených přilákala 250 nových zájemců o službu.
Pane SALIVARE, toto jsou informace od Vás, ne od INICIATIVY. Ale vy budete tvrdit, že se nic významného neděje a myslet si, že tím nás uspokojíte a umlčíte. Vy to asi myslíte tak, že pro Vás se nic neděje, ale tak to máte vysvětlit jasně, ať nemusíme číst mezi řádky, jak to vlastně myslíte.
O službu pro stát není zájem, tomu se nedivme, zájem je pouze o službu ve vrcholném vedení. Chápeme, že se máte tam na hoře dobře a my Vám to přejeme, ale

ty 300,- kč, které nám chcete dát si nechte pro sebe a VRAŤTE NÁM TY TISÍCE KTERÉ JSTE NÁM VZALI.
Těch 10% za směnnost si vemte zpátky a VRAŤTE nám naše příplatky za službu o sob., nedělích a nočních.
Těch 150 hodin zdarma v době našeho zákonného odpočinku si VEMTE ZPÁTKY, nechceme je, zkuste si je o víkendecho dpracovat sám.
NESKRÝEJTE SE A PŘIJĎTE DISKUTOVAT
NA VÝSTAVIŠTĚ

http://www.youtube.com/watch?v=QAOUwIdXKlc&mode=related&search=

PP na jednom rádiu sdělil,že v roce 2005 odešlo od policie 3300 příslušníků a přišlo jen 1700. V následujícím roce tj. v roce 2006 pouze 850 příslušníků. O odchodech příslušníků říká, jen co se mu hodí. K náborové akci Najdi si svého partáka, je zajímavé, že se nehladají vedoucí, ale příslušníci, kteří musejí na malé peníze konat.Dále řekl, na nejmenovaném radiu, že objasněnost v trestných činnech všech je 80 procent. Já nevím kde tyto čísla vzal. když se člevěk podívá na statistiku, která je veřejně přístupná, tak nevím.

máš pravdu kolego, ať pan Salivar vysvětlí našim dětem "tatímku proč jsi neby doma, už jsem tě dlouho neviděl". To mám dítěti říct, že jsem si šel do zaměstnání odpracovat 150 hodiny zdarma. Vzdyť už takle jsme v práci os nevidím do nevidím. Na akci "najdi si svého parťáka" se nám přihlásilo 10 rómu, a osm feťáků. Takový se k nám hlásí, takový ano.