Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ja myslel, že otrokářství bylo zrušeno? Takže od dneška nejsem policajt, ale otrok a jdu si udělat těch 150 hodin grátis. Já neřeknu kdyby těch 150 hodin bylo na povodně a různé katastrofy to těm lidem pomůžu rád a zadarmo, ale aby jsme si je museli odpracovat formou DBA a pod. to je opravdu otročina.

Jó, kluci ZÁKON JE ZÁKON a ten platí pro všechny stejně. I blbej zákon se musí respektovat! To jsou Vaše slova!

Fuj, to jsem si oddychl. Já už myslel, že se ti při tvorbě daní, nutných na naše platy, nedej bože něco ošklivého přihodilo.
To by byl průser. Co bychom si tady bez tvých intelektuálních erupcí počali ? Zaplať pánbůch, že si se zase ozval. všem nám spadl kámen ze srdce.

Rambo je respektovat a respektovat. Když stejně tak pro všechny říká Čtvrtníček v jedné reklamě. Tak proč tomu není stejně. Někde mají osobní ohodnocení a jinde né. Někde mají směnnost a někde né. Jak je to možné. Je okres, kde si dalo osobní ohodnocení pouze vedenía řadový lidi se nedostalo. Tak mi řekni kdo ho nerespektuje. Ty nejsi Rambo ale Zblblo.

Jooo, tak ho dodržuj a nepruď tu :-) jinak by jsi měl rád policajty :-)

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Dnes jsem se zastavil v práci a dozvěděl jsem se, že krajský ředitel Severočeské správy nařídil, že do června musí všichni policisté odpracovat 150 hodin, poté prý pustí peníze na odměny a placené přesčasy. Do té doby nikdo nemá nárok. Doufám, že se to týká i ostatních a ne jenom nás řadových. A manželka se semnou rozvede, protože když to spočítám, tak se můžu do tý práce odstěhovat.

Rozuměl jsem dobře, nespletl ses, ředitel nebo otrokář?

Už jsem zde něco o otrocích psal. Je to diskriminace podle služebního zákona, je to státem nařízené odpracovaní si OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ (to jsem četl někde v předchozím příspěvku a pokud vím mělo by to patřit mezi tzv. ALTERNATIVNÍ TRESTY ! ) PROTOŽE JE MÁLO LIDÍ NA ULICI !!! atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. ?????????????? Jestli těch - 150 hod. PLATÍ TAKÉ PRO VRCHOLNÝ MANAGEMENT ?????????????????

Jeden můj kolega na těch 150 hodin ( původně 300 hodin ) zdarma již při tvorbě zákona zareagoval takovou myšlenkou, že jsme se nad touto jeho myšlenkou museli skutečně zamyslet a uznat, že se trefil do černého.

Když jsme se bavili nad systémem trestů za opakovanou trestnou činnost a že je ten trest někdy až k smíchu, tak kolega hodil do placu před šéfem tento názor :

" Takže pachatel dostane od soudu za 7 krát opakovaný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí ( zákaz řízení motorových vozidel ) 25 hodin obecně prospěšných prací, tedy prací nehonorovaných ( slovy 25 hodin za 7 tr. činů, tedy 25 : 7 = je výsledek trestu za jeden tr. čin ) a my za to, že sloužíme u Policie ČR jsme nic neprovedli a dostali jsme těch hodin 150.

Jasně vy troubové, že pravomoci pořádkové a část pravomocí dopravní policie přejde na městskou, vždyť už se to děje a půjde to i dál, už se připravuje legislativa, kdy prozatím u tzv. drobných nehod vše zařídí městská policie, aby účastníci nečekali na vás až přijedete po 6 hodínách k havárce a cesta je neprůjezdná nebo těžce průjezdná. Však se taky podívejte jak dopadli potápěči PČR při hledání a výlovu nápisu hozeného vandaly do Vltavy. Potápěči PČR po dlouhých mnoha hodinách potápění nic, nastoupil potápěč MP a do hodiny měl větší část nápisu, tak co chcete, cpěte se do SKPV tu část snad MPikům nedají, i když .... ??? :-)

asi jsi moc rozumu nepobral co, nebo nevíš o čem mluvíš

Kajmane, kajmane zalez do bahna a nechtěj urážet, když někdo napíše známá fakta, ale těší mne, že ty máš rozumu na rozdávání a vždy víš o čem mluvíš

Tak to je dobře, doufám, že k tomu dojde co nejdříve a nám se uleví, díky.

Ty jeden chytráku jedinej kdo tady uráží jseš Ty, můžeš si vzít naší všechnu administrativu a mi budem u nehody klidně za pár minut. Trhat bločky a stát na přechodu umím taky.

MPík je opravdu kapacita... on to tady všechno zachrání... ještě že ho máme... Ale jenom, aby to tak bylo, protože jak to znám ze svých zkušeností, tak MP volá většinou na pomoc PČR, protože MP neví, co s danou věcí dělat. A nebo něco rozdmýchají a pak neví jak by to uklidnili. Pak si do svého ÚZ napíšou "předáno PČR" + OEČ a tím to pro ně hasne... Takže MPíku, ty musíš být asi v té nejspeciálnější jednotce MP, která v republice existuje.... VÍC TAKOVÝCH

to už jste měli dělat dávno, přijet na místo, obkreslit konečné postavení vozidel a podat základní informace přestupci a poškozenému dokáže i hluchý a slepý.....

Nejsem policista ani republikový ani městský. Ale pokud se týče Městské policie , když sleduji jejich počínání u přechodů v Praze poblíže škol. Domnívám se, že z policistů dělá nadřízení dobře placený hydrant a fakani z policajta mají u přechodu jenom prdel!Takovou falešnou přecitlivělost jsem nikde v Evropě neviděl. Fakan pak příjde k přechodu o 500 m dál kde policajt už není a tam ho smete auto, protože ztratí pud , že má dávat pozor.

Pro MP
chlape jsem z tebe v šoku. Ty si dovoluješ srovnávat tvou práci s prací PČR. To jsi trochu ujel né. Jak můžeš Vaše opruzování vůbec hodnotit. Ty nejsi normální. Dobrá máte potápěče (v Praze), ale to přece není základ práce u policejních složek, to jsou specialisté troubo. Posledně jsem viděl jak jezdíte služebníma autama, ale musíte se také rozhlédnout na křižovatce a né do všeho narážet. Ale jinak dobrý pokus pro vtip. Pražáku.

Co ty seš za sráče......

nechci a nebudu urážet MP, ale ty jsi asi pořádný vůl, znám typ takových lidí moc dobře, "u drobných nehod vše zařídí", nemáš moc velký rozhled viď, ale seš velkej kluk, chodíš v nějakech čerňákách a máš bouchačku, paráda viď,seš silnej a móóc chytre kluk, vidě jsi hada chcát, koně blejt, letadlo couvat...., ale když u malých nehod vše zařídíš tak je to fakt super

Tys to tady tedy rozsvítil. Já jsem u Městské policie byl 3 roky a nyní začínám 13 rok u PČR a mohu jako znalý obou pozic říci, že náplň práce a odpovědnost je mezi těmito policiemi tak obrovsky rozdílná, že jsem si taky jako ty naivně myslel, že vím, ale věděl jsem prd. U nás Městská policie díky tomu, že ji necháváme víc vidět pod pokličku dění u nás a že jim i já jako bývalý MP sděluji tu pravdu o " zatíženosti ", ví, jedno a to, že by k nám ani náhodou nechtěli, protože by skončily poklidné turistické procházky městem s nějakou tou pokutou.

Včera jsem si dal tu práci a spočítal jsem si, že abych se dostal za tento rok na částku, kterou jsem si vydělal v roce 2006 musím odpracovat 223 přesčasových hodin. Z toho je těch 150 hodin pro stát, které mi nikdo nezaplatí a tyto hodiny já osobně považují za trest obecně prospěšných prací. A pak musím odpracovat 72 hodin, abych měl za rok 2007 stejný příjem za rok 2006 a to musím doufat, že mi tyto hodiny proplatí.

Ať žijou tyto principy feudálního myšlení. Pane ministře chtě nechtě se neubráním tomu, že když budu v práci bez nároku na spravedlivou odměnu, budou to na mě občané vidět - je to ale logické, nemůžu nad tím jásat.
Pokud vím, tak původní myšlenkou bylo policistům přidat a bylo to komentováno, že policisté budou lépe motivováni ke kvalitní práci. Nyní jsme svědky opaku a tak se musí zákonitě dostavit opačný efekt, nemyslíte ?

pro Poldu 33
Ředitelé měli ve středu poradu na PP i s nám.Salivarem, který velmi dobře ví, která bije, narozdíl od jeho předchůdců. Podle objektivních informací je z vedení maximální vůle vyrovnat propady pomocí té průměrné částky 300,-. Nebude to zvýšení, ale pokud je ředitel schopný, tak má prostor k manévrování i od 1.3. uvolněnou možností k širšímu spektru tříd i k přesčasům. Takže teď už to záleží na jednotlivých ředitelích.

Nezávidím Vám kluci (a děvčata), nejsem přímo jeden z Vás,ale řekněme dost blízko. Neustále mám pocit, že Policie ČR je jakýsi stát ve státě, ve kterém dobíhá sociálismus. Na PP jde málokterý funkcionář pod 100kg, spousta z nich tam je ještě z dob, kdy udělali kariéru protože jim to politicky myslelo. Nikdy nebyli na ulici a vydávají pokyny a nařízení, jak máte postupovat. Úměle vytvářejí práci,aby se tam udrželi. Házejí klacky pod nohy těm vzdělanějším a schopnějším(logicky jsou pro ně rizikem). Toto se samozřejmě děje vcelé PČR, nejenom na PP. to pro Vás není nic nového, ale je to potřeba říci obyčejným lidem. Možná by jste se divili kolik lidí Vám řadovým fandí.
Někde jsem četl nějaký šum,že chtějí uniformovanou policii šoupnout obcím(MP) nebo snad pod kraje? Nevíte někdo něco o tom? Nebylo by to lepší než živit ten ohromný aparát nahoře?

snažíme se to říct lidem, ale málokdo je ochotný naslouchat, je jednoduší kritizovat a nadávat a je bohužel smutná pravda že je to pro náš národ tolik typické. Na druhou stranu mediální tlak a dezinformace lidí je obrovská a naši představitelé a politici neříkají pravdu. Největším zlem a omylem je to jak prezentují naše názory a sice že je pár policistů nespokojených a že jde jen o navýšení platů. Ale to, že máme pravdu je zřejmé z toho jak se bojí našeho protestu a jak se nás snaží zastrašit a umlčet.

Vím že se mluvilo již několikrát o pro mě nesmyslném projektu Metropolitní policie, která by byla ovšem jenom v Praze. Ale za současné legislativy to možné není, je k tomu třeba změna hodně zákonů. Říkali jak to bude efektivnější, levnější atd..., ale v podstatě by se v praxi asi jednalo o rozšíření MP. Levnější by to bylo jistě v tom, že by to financoval magistrát a ne MV. Pochybuji, že by tato složka vedla trestní řízení. Z toho důvodu si myslím že jednodušší by bylo navýšit počty MP a ne založit nový aparát. Nevím k tomu nic bližšího a třeba se mýlím. Tímto bych dal otázku do fóra : nevíte někdo něco bližšího o projektu Metropolitní policie?

Rovněž i já se snažím komunikovat s lidmi, když oznamují tu svou škodu způsobenou zěmi dokola, dokolečka kradoucími recidivisty, které nikdo nezavře a nezavře a oni kradou dál a dál.
Vysvětluji v kostce lidem celý systém práce policie a že děláme co můžeme přes nějaká ta pochybení, kterých se nejde úplně vyvarovat. Je na lidech zda si z toho něco vezmou a zda se na nás budou dívat očima s rozsudkem, že za ten stav můžeme my. My děláme hodně často na pokraji lidských možností a často s výsledkem skoro k ničemu, parchant mává v ruce směšným trestem a s pozicí vhodnou k dalším krádežím.

NECHTE SI TĚCH 300,-kč A VRAŤTE NÁM TISÍCE, KTERÉ JSTE NÁM NOVÝM ZÁKONEM VZALI A DALI JE SOBĚ

přesně tak myslej si že nám přidají 500 hrubého a bude vše OK a to si ji přidaj ještě sami sobě. Budu se zas 3 roky dostávat na to co jsem měl minulý rok, to je motivace.

poldo a okradený
Jste oba mimo. Těch 300,- je průměrná částka na policistu jako kus. Pokud chcete vědět, kolik má k dispozici váš ředitel, tak si to pronásobte počtem lidí na okrese. Takovou částku má k dispozici váš ředitel a má nařízeno ji použít na dorovnání propadů oproti loňskému roku.Ale i od vás to chce iniciativu a snažit se postoupit na vyšší třídu, a tak si polepšit. Jaké cesty ředitel zvolí, záleží na něm. A věřte, že ti schopní už je našli. Třeba na dopravce, kde na 1.sk byly jen 3.PT, tak od 1.3. může OŘ strukturovat na 4.PT, 3.PT a 2.PT, což umožní platový růst i bez nárůstu mzdových nákladů (pro laiky, tato pracovní místa povětšinou nejsou plně obsazena).

Jsem ubohej hasič a bohužel jsem tak hloupej,že nevím ani svoje jméno.Pracuji jak mně platí a brzo se tu všechno ztratí.Lidí chybí mlíkař,řezník..Kde je prosím na klávesnici písmeno L ty angre jeden!Prý máte nastřelené vlasy,mě už opadaly...alespoň ušetříme za holiče!

Tak už jsem od večera ten slovní průjem pana Salivara trošku rozdýchala a budu se vyjadřovat slušně.
Ale teď jsem přesvědčena, že místo píšťalek byste měli mít klacky a vzít vedení po hlavách, aby se jim konečně rozblesklo.

Konečně jeden rozumný názor ! Ono to totiž dle mého názoru jinak nepůjde !

souhlas

sohlas

Pan SALIVAR prohlásil - v roce 2006 odešlo za celý rok 3000 policistů, letos prozatím 1000. To prý odpovídá běžné fluktuaci lidí, nic významného se neděje.

Takže to máme tak, za posledních 13-14 měsíců odešlo zatím 4000 lidí, předpokládám dle zkušeností z praxe, že odešlo 4000 nespokojených kolegů a z toho část do důchodu. Připočteme-li, že policie už tak byla v mínusu před rokem 2006, kolem 2000 lidí scházejících výkonu, tak se dostaneme na číslo někam na 6000 lidí a z toho 4000 odcházejících zkušených kolegů.

Akce "Najdi svého parťáka", pokud jsem se doslechl od našich představených přilákala 250 nových zájemců o službu.
Pane SALIVARE, toto jsou informace od Vás, ne od INICIATIVY. Ale vy budete tvrdit, že se nic významného neděje a myslet si, že tím nás uspokojíte a umlčíte. Vy to asi myslíte tak, že pro Vás se nic neděje, ale tak to máte vysvětlit jasně, ať nemusíme číst mezi řádky, jak to vlastně myslíte.
O službu pro stát není zájem, tomu se nedivme, zájem je pouze o službu ve vrcholném vedení. Chápeme, že se máte tam na hoře dobře a my Vám to přejeme, ale

ty 300,- kč, které nám chcete dát si nechte pro sebe a VRAŤTE NÁM TY TISÍCE KTERÉ JSTE NÁM VZALI.
Těch 10% za směnnost si vemte zpátky a VRAŤTE nám naše příplatky za službu o sob., nedělích a nočních.
Těch 150 hodin zdarma v době našeho zákonného odpočinku si VEMTE ZPÁTKY, nechceme je, zkuste si je o víkendecho dpracovat sám.
NESKRÝEJTE SE A PŘIJĎTE DISKUTOVAT
NA VÝSTAVIŠTĚ

http://www.youtube.com/watch?v=QAOUwIdXKlc&mode=related&search=

PP na jednom rádiu sdělil,že v roce 2005 odešlo od policie 3300 příslušníků a přišlo jen 1700. V následujícím roce tj. v roce 2006 pouze 850 příslušníků. O odchodech příslušníků říká, jen co se mu hodí. K náborové akci Najdi si svého partáka, je zajímavé, že se nehladají vedoucí, ale příslušníci, kteří musejí na malé peníze konat.Dále řekl, na nejmenovaném radiu, že objasněnost v trestných činnech všech je 80 procent. Já nevím kde tyto čísla vzal. když se člevěk podívá na statistiku, která je veřejně přístupná, tak nevím.

máš pravdu kolego, ať pan Salivar vysvětlí našim dětem "tatímku proč jsi neby doma, už jsem tě dlouho neviděl". To mám dítěti říct, že jsem si šel do zaměstnání odpracovat 150 hodiny zdarma. Vzdyť už takle jsme v práci os nevidím do nevidím. Na akci "najdi si svého parťáka" se nám přihlásilo 10 rómu, a osm feťáků. Takový se k nám hlásí, takový ano.