1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Ja myslel, že otrokářství bylo zrušeno? Takže od dneška nejsem policajt, ale otrok a jdu si udělat těch 150 hodin grátis. Já neřeknu kdyby těch 150 hodin bylo na povodně a různé katastrofy to těm lidem pomůžu rád a zadarmo, ale aby jsme si je museli odpracovat formou DBA a pod. to je opravdu otročina.

Jó, kluci ZÁKON JE ZÁKON a ten platí pro všechny stejně. I blbej zákon se musí respektovat! To jsou Vaše slova!

Fuj, to jsem si oddychl. Já už myslel, že se ti při tvorbě daní, nutných na naše platy, nedej bože něco ošklivého přihodilo.
To by byl průser. Co bychom si tady bez tvých intelektuálních erupcí počali ? Zaplať pánbůch, že si se zase ozval. všem nám spadl kámen ze srdce.

Rambo je respektovat a respektovat. Když stejně tak pro všechny říká Čtvrtníček v jedné reklamě. Tak proč tomu není stejně. Někde mají osobní ohodnocení a jinde né. Někde mají směnnost a někde né. Jak je to možné. Je okres, kde si dalo osobní ohodnocení pouze vedenía řadový lidi se nedostalo. Tak mi řekni kdo ho nerespektuje. Ty nejsi Rambo ale Zblblo.

Jooo, tak ho dodržuj a nepruď tu :-) jinak by jsi měl rád policajty :-)

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Dnes jsem se zastavil v práci a dozvěděl jsem se, že krajský ředitel Severočeské správy nařídil, že do června musí všichni policisté odpracovat 150 hodin, poté prý pustí peníze na odměny a placené přesčasy. Do té doby nikdo nemá nárok. Doufám, že se to týká i ostatních a ne jenom nás řadových. A manželka se semnou rozvede, protože když to spočítám, tak se můžu do tý práce odstěhovat.

Rozuměl jsem dobře, nespletl ses, ředitel nebo otrokář?

Už jsem zde něco o otrocích psal. Je to diskriminace podle služebního zákona, je to státem nařízené odpracovaní si OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ (to jsem četl někde v předchozím příspěvku a pokud vím mělo by to patřit mezi tzv. ALTERNATIVNÍ TRESTY ! ) PROTOŽE JE MÁLO LIDÍ NA ULICI !!! atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. ?????????????? Jestli těch - 150 hod. PLATÍ TAKÉ PRO VRCHOLNÝ MANAGEMENT ?????????????????

Jeden můj kolega na těch 150 hodin ( původně 300 hodin ) zdarma již při tvorbě zákona zareagoval takovou myšlenkou, že jsme se nad touto jeho myšlenkou museli skutečně zamyslet a uznat, že se trefil do černého.

Když jsme se bavili nad systémem trestů za opakovanou trestnou činnost a že je ten trest někdy až k smíchu, tak kolega hodil do placu před šéfem tento názor :

" Takže pachatel dostane od soudu za 7 krát opakovaný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí ( zákaz řízení motorových vozidel ) 25 hodin obecně prospěšných prací, tedy prací nehonorovaných ( slovy 25 hodin za 7 tr. činů, tedy 25 : 7 = je výsledek trestu za jeden tr. čin ) a my za to, že sloužíme u Policie ČR jsme nic neprovedli a dostali jsme těch hodin 150.

Jasně vy troubové, že pravomoci pořádkové a část pravomocí dopravní policie přejde na městskou, vždyť už se to děje a půjde to i dál, už se připravuje legislativa, kdy prozatím u tzv. drobných nehod vše zařídí městská policie, aby účastníci nečekali na vás až přijedete po 6 hodínách k havárce a cesta je neprůjezdná nebo těžce průjezdná. Však se taky podívejte jak dopadli potápěči PČR při hledání a výlovu nápisu hozeného vandaly do Vltavy. Potápěči PČR po dlouhých mnoha hodinách potápění nic, nastoupil potápěč MP a do hodiny měl větší část nápisu, tak co chcete, cpěte se do SKPV tu část snad MPikům nedají, i když .... ??? :-)

asi jsi moc rozumu nepobral co, nebo nevíš o čem mluvíš

Kajmane, kajmane zalez do bahna a nechtěj urážet, když někdo napíše známá fakta, ale těší mne, že ty máš rozumu na rozdávání a vždy víš o čem mluvíš

Tak to je dobře, doufám, že k tomu dojde co nejdříve a nám se uleví, díky.

Ty jeden chytráku jedinej kdo tady uráží jseš Ty, můžeš si vzít naší všechnu administrativu a mi budem u nehody klidně za pár minut. Trhat bločky a stát na přechodu umím taky.

MPík je opravdu kapacita... on to tady všechno zachrání... ještě že ho máme... Ale jenom, aby to tak bylo, protože jak to znám ze svých zkušeností, tak MP volá většinou na pomoc PČR, protože MP neví, co s danou věcí dělat. A nebo něco rozdmýchají a pak neví jak by to uklidnili. Pak si do svého ÚZ napíšou "předáno PČR" + OEČ a tím to pro ně hasne... Takže MPíku, ty musíš být asi v té nejspeciálnější jednotce MP, která v republice existuje.... VÍC TAKOVÝCH

to už jste měli dělat dávno, přijet na místo, obkreslit konečné postavení vozidel a podat základní informace přestupci a poškozenému dokáže i hluchý a slepý.....

Nejsem policista ani republikový ani městský. Ale pokud se týče Městské policie , když sleduji jejich počínání u přechodů v Praze poblíže škol. Domnívám se, že z policistů dělá nadřízení dobře placený hydrant a fakani z policajta mají u přechodu jenom prdel!Takovou falešnou přecitlivělost jsem nikde v Evropě neviděl. Fakan pak příjde k přechodu o 500 m dál kde policajt už není a tam ho smete auto, protože ztratí pud , že má dávat pozor.

Pro MP
chlape jsem z tebe v šoku. Ty si dovoluješ srovnávat tvou práci s prací PČR. To jsi trochu ujel né. Jak můžeš Vaše opruzování vůbec hodnotit. Ty nejsi normální. Dobrá máte potápěče (v Praze), ale to přece není základ práce u policejních složek, to jsou specialisté troubo. Posledně jsem viděl jak jezdíte služebníma autama, ale musíte se také rozhlédnout na křižovatce a né do všeho narážet. Ale jinak dobrý pokus pro vtip. Pražáku.

Co ty seš za sráče......

nechci a nebudu urážet MP, ale ty jsi asi pořádný vůl, znám typ takových lidí moc dobře, "u drobných nehod vše zařídí", nemáš moc velký rozhled viď, ale seš velkej kluk, chodíš v nějakech čerňákách a máš bouchačku, paráda viď,seš silnej a móóc chytre kluk, vidě jsi hada chcát, koně blejt, letadlo couvat...., ale když u malých nehod vše zařídíš tak je to fakt super

Tys to tady tedy rozsvítil. Já jsem u Městské policie byl 3 roky a nyní začínám 13 rok u PČR a mohu jako znalý obou pozic říci, že náplň práce a odpovědnost je mezi těmito policiemi tak obrovsky rozdílná, že jsem si taky jako ty naivně myslel, že vím, ale věděl jsem prd. U nás Městská policie díky tomu, že ji necháváme víc vidět pod pokličku dění u nás a že jim i já jako bývalý MP sděluji tu pravdu o " zatíženosti ", ví, jedno a to, že by k nám ani náhodou nechtěli, protože by skončily poklidné turistické procházky městem s nějakou tou pokutou.

Včera jsem si dal tu práci a spočítal jsem si, že abych se dostal za tento rok na částku, kterou jsem si vydělal v roce 2006 musím odpracovat 223 přesčasových hodin. Z toho je těch 150 hodin pro stát, které mi nikdo nezaplatí a tyto hodiny já osobně považují za trest obecně prospěšných prací. A pak musím odpracovat 72 hodin, abych měl za rok 2007 stejný příjem za rok 2006 a to musím doufat, že mi tyto hodiny proplatí.

Ať žijou tyto principy feudálního myšlení. Pane ministře chtě nechtě se neubráním tomu, že když budu v práci bez nároku na spravedlivou odměnu, budou to na mě občané vidět - je to ale logické, nemůžu nad tím jásat.
Pokud vím, tak původní myšlenkou bylo policistům přidat a bylo to komentováno, že policisté budou lépe motivováni ke kvalitní práci. Nyní jsme svědky opaku a tak se musí zákonitě dostavit opačný efekt, nemyslíte ?

pro Poldu 33
Ředitelé měli ve středu poradu na PP i s nám.Salivarem, který velmi dobře ví, která bije, narozdíl od jeho předchůdců. Podle objektivních informací je z vedení maximální vůle vyrovnat propady pomocí té průměrné částky 300,-. Nebude to zvýšení, ale pokud je ředitel schopný, tak má prostor k manévrování i od 1.3. uvolněnou možností k širšímu spektru tříd i k přesčasům. Takže teď už to záleží na jednotlivých ředitelích.

Nezávidím Vám kluci (a děvčata), nejsem přímo jeden z Vás,ale řekněme dost blízko. Neustále mám pocit, že Policie ČR je jakýsi stát ve státě, ve kterém dobíhá sociálismus. Na PP jde málokterý funkcionář pod 100kg, spousta z nich tam je ještě z dob, kdy udělali kariéru protože jim to politicky myslelo. Nikdy nebyli na ulici a vydávají pokyny a nařízení, jak máte postupovat. Úměle vytvářejí práci,aby se tam udrželi. Házejí klacky pod nohy těm vzdělanějším a schopnějším(logicky jsou pro ně rizikem). Toto se samozřejmě děje vcelé PČR, nejenom na PP. to pro Vás není nic nového, ale je to potřeba říci obyčejným lidem. Možná by jste se divili kolik lidí Vám řadovým fandí.
Někde jsem četl nějaký šum,že chtějí uniformovanou policii šoupnout obcím(MP) nebo snad pod kraje? Nevíte někdo něco o tom? Nebylo by to lepší než živit ten ohromný aparát nahoře?

snažíme se to říct lidem, ale málokdo je ochotný naslouchat, je jednoduší kritizovat a nadávat a je bohužel smutná pravda že je to pro náš národ tolik typické. Na druhou stranu mediální tlak a dezinformace lidí je obrovská a naši představitelé a politici neříkají pravdu. Největším zlem a omylem je to jak prezentují naše názory a sice že je pár policistů nespokojených a že jde jen o navýšení platů. Ale to, že máme pravdu je zřejmé z toho jak se bojí našeho protestu a jak se nás snaží zastrašit a umlčet.

Vím že se mluvilo již několikrát o pro mě nesmyslném projektu Metropolitní policie, která by byla ovšem jenom v Praze. Ale za současné legislativy to možné není, je k tomu třeba změna hodně zákonů. Říkali jak to bude efektivnější, levnější atd..., ale v podstatě by se v praxi asi jednalo o rozšíření MP. Levnější by to bylo jistě v tom, že by to financoval magistrát a ne MV. Pochybuji, že by tato složka vedla trestní řízení. Z toho důvodu si myslím že jednodušší by bylo navýšit počty MP a ne založit nový aparát. Nevím k tomu nic bližšího a třeba se mýlím. Tímto bych dal otázku do fóra : nevíte někdo něco bližšího o projektu Metropolitní policie?

Rovněž i já se snažím komunikovat s lidmi, když oznamují tu svou škodu způsobenou zěmi dokola, dokolečka kradoucími recidivisty, které nikdo nezavře a nezavře a oni kradou dál a dál.
Vysvětluji v kostce lidem celý systém práce policie a že děláme co můžeme přes nějaká ta pochybení, kterých se nejde úplně vyvarovat. Je na lidech zda si z toho něco vezmou a zda se na nás budou dívat očima s rozsudkem, že za ten stav můžeme my. My děláme hodně často na pokraji lidských možností a často s výsledkem skoro k ničemu, parchant mává v ruce směšným trestem a s pozicí vhodnou k dalším krádežím.

NECHTE SI TĚCH 300,-kč A VRAŤTE NÁM TISÍCE, KTERÉ JSTE NÁM NOVÝM ZÁKONEM VZALI A DALI JE SOBĚ

přesně tak myslej si že nám přidají 500 hrubého a bude vše OK a to si ji přidaj ještě sami sobě. Budu se zas 3 roky dostávat na to co jsem měl minulý rok, to je motivace.

poldo a okradený
Jste oba mimo. Těch 300,- je průměrná částka na policistu jako kus. Pokud chcete vědět, kolik má k dispozici váš ředitel, tak si to pronásobte počtem lidí na okrese. Takovou částku má k dispozici váš ředitel a má nařízeno ji použít na dorovnání propadů oproti loňskému roku.Ale i od vás to chce iniciativu a snažit se postoupit na vyšší třídu, a tak si polepšit. Jaké cesty ředitel zvolí, záleží na něm. A věřte, že ti schopní už je našli. Třeba na dopravce, kde na 1.sk byly jen 3.PT, tak od 1.3. může OŘ strukturovat na 4.PT, 3.PT a 2.PT, což umožní platový růst i bez nárůstu mzdových nákladů (pro laiky, tato pracovní místa povětšinou nejsou plně obsazena).

Jsem ubohej hasič a bohužel jsem tak hloupej,že nevím ani svoje jméno.Pracuji jak mně platí a brzo se tu všechno ztratí.Lidí chybí mlíkař,řezník..Kde je prosím na klávesnici písmeno L ty angre jeden!Prý máte nastřelené vlasy,mě už opadaly...alespoň ušetříme za holiče!

Tak už jsem od večera ten slovní průjem pana Salivara trošku rozdýchala a budu se vyjadřovat slušně.
Ale teď jsem přesvědčena, že místo píšťalek byste měli mít klacky a vzít vedení po hlavách, aby se jim konečně rozblesklo.

Konečně jeden rozumný názor ! Ono to totiž dle mého názoru jinak nepůjde !

souhlas

sohlas

Pan SALIVAR prohlásil - v roce 2006 odešlo za celý rok 3000 policistů, letos prozatím 1000. To prý odpovídá běžné fluktuaci lidí, nic významného se neděje.

Takže to máme tak, za posledních 13-14 měsíců odešlo zatím 4000 lidí, předpokládám dle zkušeností z praxe, že odešlo 4000 nespokojených kolegů a z toho část do důchodu. Připočteme-li, že policie už tak byla v mínusu před rokem 2006, kolem 2000 lidí scházejících výkonu, tak se dostaneme na číslo někam na 6000 lidí a z toho 4000 odcházejících zkušených kolegů.

Akce "Najdi svého parťáka", pokud jsem se doslechl od našich představených přilákala 250 nových zájemců o službu.
Pane SALIVARE, toto jsou informace od Vás, ne od INICIATIVY. Ale vy budete tvrdit, že se nic významného neděje a myslet si, že tím nás uspokojíte a umlčíte. Vy to asi myslíte tak, že pro Vás se nic neděje, ale tak to máte vysvětlit jasně, ať nemusíme číst mezi řádky, jak to vlastně myslíte.
O službu pro stát není zájem, tomu se nedivme, zájem je pouze o službu ve vrcholném vedení. Chápeme, že se máte tam na hoře dobře a my Vám to přejeme, ale

ty 300,- kč, které nám chcete dát si nechte pro sebe a VRAŤTE NÁM TY TISÍCE KTERÉ JSTE NÁM VZALI.
Těch 10% za směnnost si vemte zpátky a VRAŤTE nám naše příplatky za službu o sob., nedělích a nočních.
Těch 150 hodin zdarma v době našeho zákonného odpočinku si VEMTE ZPÁTKY, nechceme je, zkuste si je o víkendecho dpracovat sám.
NESKRÝEJTE SE A PŘIJĎTE DISKUTOVAT
NA VÝSTAVIŠTĚ

http://www.youtube.com/watch?v=QAOUwIdXKlc&mode=related&search=

PP na jednom rádiu sdělil,že v roce 2005 odešlo od policie 3300 příslušníků a přišlo jen 1700. V následujícím roce tj. v roce 2006 pouze 850 příslušníků. O odchodech příslušníků říká, jen co se mu hodí. K náborové akci Najdi si svého partáka, je zajímavé, že se nehladají vedoucí, ale příslušníci, kteří musejí na malé peníze konat.Dále řekl, na nejmenovaném radiu, že objasněnost v trestných činnech všech je 80 procent. Já nevím kde tyto čísla vzal. když se člevěk podívá na statistiku, která je veřejně přístupná, tak nevím.

máš pravdu kolego, ať pan Salivar vysvětlí našim dětem "tatímku proč jsi neby doma, už jsem tě dlouho neviděl". To mám dítěti říct, že jsem si šel do zaměstnání odpracovat 150 hodiny zdarma. Vzdyť už takle jsme v práci os nevidím do nevidím. Na akci "najdi si svého parťáka" se nám přihlásilo 10 rómu, a osm feťáků. Takový se k nám hlásí, takový ano.