4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Ja myslel, že otrokářství bylo zrušeno? Takže od dneška nejsem policajt, ale otrok a jdu si udělat těch 150 hodin grátis. Já neřeknu kdyby těch 150 hodin bylo na povodně a různé katastrofy to těm lidem pomůžu rád a zadarmo, ale aby jsme si je museli odpracovat formou DBA a pod. to je opravdu otročina.

Jó, kluci ZÁKON JE ZÁKON a ten platí pro všechny stejně. I blbej zákon se musí respektovat! To jsou Vaše slova!

Fuj, to jsem si oddychl. Já už myslel, že se ti při tvorbě daní, nutných na naše platy, nedej bože něco ošklivého přihodilo.
To by byl průser. Co bychom si tady bez tvých intelektuálních erupcí počali ? Zaplať pánbůch, že si se zase ozval. všem nám spadl kámen ze srdce.

Rambo je respektovat a respektovat. Když stejně tak pro všechny říká Čtvrtníček v jedné reklamě. Tak proč tomu není stejně. Někde mají osobní ohodnocení a jinde né. Někde mají směnnost a někde né. Jak je to možné. Je okres, kde si dalo osobní ohodnocení pouze vedenía řadový lidi se nedostalo. Tak mi řekni kdo ho nerespektuje. Ty nejsi Rambo ale Zblblo.

Jooo, tak ho dodržuj a nepruď tu :-) jinak by jsi měl rád policajty :-)

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Dnes jsem se zastavil v práci a dozvěděl jsem se, že krajský ředitel Severočeské správy nařídil, že do června musí všichni policisté odpracovat 150 hodin, poté prý pustí peníze na odměny a placené přesčasy. Do té doby nikdo nemá nárok. Doufám, že se to týká i ostatních a ne jenom nás řadových. A manželka se semnou rozvede, protože když to spočítám, tak se můžu do tý práce odstěhovat.

Rozuměl jsem dobře, nespletl ses, ředitel nebo otrokář?

Už jsem zde něco o otrocích psal. Je to diskriminace podle služebního zákona, je to státem nařízené odpracovaní si OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ (to jsem četl někde v předchozím příspěvku a pokud vím mělo by to patřit mezi tzv. ALTERNATIVNÍ TRESTY ! ) PROTOŽE JE MÁLO LIDÍ NA ULICI !!! atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. ?????????????? Jestli těch - 150 hod. PLATÍ TAKÉ PRO VRCHOLNÝ MANAGEMENT ?????????????????

Jeden můj kolega na těch 150 hodin ( původně 300 hodin ) zdarma již při tvorbě zákona zareagoval takovou myšlenkou, že jsme se nad touto jeho myšlenkou museli skutečně zamyslet a uznat, že se trefil do černého.

Když jsme se bavili nad systémem trestů za opakovanou trestnou činnost a že je ten trest někdy až k smíchu, tak kolega hodil do placu před šéfem tento názor :

" Takže pachatel dostane od soudu za 7 krát opakovaný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí ( zákaz řízení motorových vozidel ) 25 hodin obecně prospěšných prací, tedy prací nehonorovaných ( slovy 25 hodin za 7 tr. činů, tedy 25 : 7 = je výsledek trestu za jeden tr. čin ) a my za to, že sloužíme u Policie ČR jsme nic neprovedli a dostali jsme těch hodin 150.

Jasně vy troubové, že pravomoci pořádkové a část pravomocí dopravní policie přejde na městskou, vždyť už se to děje a půjde to i dál, už se připravuje legislativa, kdy prozatím u tzv. drobných nehod vše zařídí městská policie, aby účastníci nečekali na vás až přijedete po 6 hodínách k havárce a cesta je neprůjezdná nebo těžce průjezdná. Však se taky podívejte jak dopadli potápěči PČR při hledání a výlovu nápisu hozeného vandaly do Vltavy. Potápěči PČR po dlouhých mnoha hodinách potápění nic, nastoupil potápěč MP a do hodiny měl větší část nápisu, tak co chcete, cpěte se do SKPV tu část snad MPikům nedají, i když .... ??? :-)

asi jsi moc rozumu nepobral co, nebo nevíš o čem mluvíš

Kajmane, kajmane zalez do bahna a nechtěj urážet, když někdo napíše známá fakta, ale těší mne, že ty máš rozumu na rozdávání a vždy víš o čem mluvíš

Tak to je dobře, doufám, že k tomu dojde co nejdříve a nám se uleví, díky.

Ty jeden chytráku jedinej kdo tady uráží jseš Ty, můžeš si vzít naší všechnu administrativu a mi budem u nehody klidně za pár minut. Trhat bločky a stát na přechodu umím taky.

MPík je opravdu kapacita... on to tady všechno zachrání... ještě že ho máme... Ale jenom, aby to tak bylo, protože jak to znám ze svých zkušeností, tak MP volá většinou na pomoc PČR, protože MP neví, co s danou věcí dělat. A nebo něco rozdmýchají a pak neví jak by to uklidnili. Pak si do svého ÚZ napíšou "předáno PČR" + OEČ a tím to pro ně hasne... Takže MPíku, ty musíš být asi v té nejspeciálnější jednotce MP, která v republice existuje.... VÍC TAKOVÝCH

to už jste měli dělat dávno, přijet na místo, obkreslit konečné postavení vozidel a podat základní informace přestupci a poškozenému dokáže i hluchý a slepý.....

Nejsem policista ani republikový ani městský. Ale pokud se týče Městské policie , když sleduji jejich počínání u přechodů v Praze poblíže škol. Domnívám se, že z policistů dělá nadřízení dobře placený hydrant a fakani z policajta mají u přechodu jenom prdel!Takovou falešnou přecitlivělost jsem nikde v Evropě neviděl. Fakan pak příjde k přechodu o 500 m dál kde policajt už není a tam ho smete auto, protože ztratí pud , že má dávat pozor.

Pro MP
chlape jsem z tebe v šoku. Ty si dovoluješ srovnávat tvou práci s prací PČR. To jsi trochu ujel né. Jak můžeš Vaše opruzování vůbec hodnotit. Ty nejsi normální. Dobrá máte potápěče (v Praze), ale to přece není základ práce u policejních složek, to jsou specialisté troubo. Posledně jsem viděl jak jezdíte služebníma autama, ale musíte se také rozhlédnout na křižovatce a né do všeho narážet. Ale jinak dobrý pokus pro vtip. Pražáku.

Co ty seš za sráče......

nechci a nebudu urážet MP, ale ty jsi asi pořádný vůl, znám typ takových lidí moc dobře, "u drobných nehod vše zařídí", nemáš moc velký rozhled viď, ale seš velkej kluk, chodíš v nějakech čerňákách a máš bouchačku, paráda viď,seš silnej a móóc chytre kluk, vidě jsi hada chcát, koně blejt, letadlo couvat...., ale když u malých nehod vše zařídíš tak je to fakt super

Tys to tady tedy rozsvítil. Já jsem u Městské policie byl 3 roky a nyní začínám 13 rok u PČR a mohu jako znalý obou pozic říci, že náplň práce a odpovědnost je mezi těmito policiemi tak obrovsky rozdílná, že jsem si taky jako ty naivně myslel, že vím, ale věděl jsem prd. U nás Městská policie díky tomu, že ji necháváme víc vidět pod pokličku dění u nás a že jim i já jako bývalý MP sděluji tu pravdu o " zatíženosti ", ví, jedno a to, že by k nám ani náhodou nechtěli, protože by skončily poklidné turistické procházky městem s nějakou tou pokutou.

Včera jsem si dal tu práci a spočítal jsem si, že abych se dostal za tento rok na částku, kterou jsem si vydělal v roce 2006 musím odpracovat 223 přesčasových hodin. Z toho je těch 150 hodin pro stát, které mi nikdo nezaplatí a tyto hodiny já osobně považují za trest obecně prospěšných prací. A pak musím odpracovat 72 hodin, abych měl za rok 2007 stejný příjem za rok 2006 a to musím doufat, že mi tyto hodiny proplatí.

Ať žijou tyto principy feudálního myšlení. Pane ministře chtě nechtě se neubráním tomu, že když budu v práci bez nároku na spravedlivou odměnu, budou to na mě občané vidět - je to ale logické, nemůžu nad tím jásat.
Pokud vím, tak původní myšlenkou bylo policistům přidat a bylo to komentováno, že policisté budou lépe motivováni ke kvalitní práci. Nyní jsme svědky opaku a tak se musí zákonitě dostavit opačný efekt, nemyslíte ?

pro Poldu 33
Ředitelé měli ve středu poradu na PP i s nám.Salivarem, který velmi dobře ví, která bije, narozdíl od jeho předchůdců. Podle objektivních informací je z vedení maximální vůle vyrovnat propady pomocí té průměrné částky 300,-. Nebude to zvýšení, ale pokud je ředitel schopný, tak má prostor k manévrování i od 1.3. uvolněnou možností k širšímu spektru tříd i k přesčasům. Takže teď už to záleží na jednotlivých ředitelích.

Nezávidím Vám kluci (a děvčata), nejsem přímo jeden z Vás,ale řekněme dost blízko. Neustále mám pocit, že Policie ČR je jakýsi stát ve státě, ve kterém dobíhá sociálismus. Na PP jde málokterý funkcionář pod 100kg, spousta z nich tam je ještě z dob, kdy udělali kariéru protože jim to politicky myslelo. Nikdy nebyli na ulici a vydávají pokyny a nařízení, jak máte postupovat. Úměle vytvářejí práci,aby se tam udrželi. Házejí klacky pod nohy těm vzdělanějším a schopnějším(logicky jsou pro ně rizikem). Toto se samozřejmě děje vcelé PČR, nejenom na PP. to pro Vás není nic nového, ale je to potřeba říci obyčejným lidem. Možná by jste se divili kolik lidí Vám řadovým fandí.
Někde jsem četl nějaký šum,že chtějí uniformovanou policii šoupnout obcím(MP) nebo snad pod kraje? Nevíte někdo něco o tom? Nebylo by to lepší než živit ten ohromný aparát nahoře?

snažíme se to říct lidem, ale málokdo je ochotný naslouchat, je jednoduší kritizovat a nadávat a je bohužel smutná pravda že je to pro náš národ tolik typické. Na druhou stranu mediální tlak a dezinformace lidí je obrovská a naši představitelé a politici neříkají pravdu. Největším zlem a omylem je to jak prezentují naše názory a sice že je pár policistů nespokojených a že jde jen o navýšení platů. Ale to, že máme pravdu je zřejmé z toho jak se bojí našeho protestu a jak se nás snaží zastrašit a umlčet.

Vím že se mluvilo již několikrát o pro mě nesmyslném projektu Metropolitní policie, která by byla ovšem jenom v Praze. Ale za současné legislativy to možné není, je k tomu třeba změna hodně zákonů. Říkali jak to bude efektivnější, levnější atd..., ale v podstatě by se v praxi asi jednalo o rozšíření MP. Levnější by to bylo jistě v tom, že by to financoval magistrát a ne MV. Pochybuji, že by tato složka vedla trestní řízení. Z toho důvodu si myslím že jednodušší by bylo navýšit počty MP a ne založit nový aparát. Nevím k tomu nic bližšího a třeba se mýlím. Tímto bych dal otázku do fóra : nevíte někdo něco bližšího o projektu Metropolitní policie?

Rovněž i já se snažím komunikovat s lidmi, když oznamují tu svou škodu způsobenou zěmi dokola, dokolečka kradoucími recidivisty, které nikdo nezavře a nezavře a oni kradou dál a dál.
Vysvětluji v kostce lidem celý systém práce policie a že děláme co můžeme přes nějaká ta pochybení, kterých se nejde úplně vyvarovat. Je na lidech zda si z toho něco vezmou a zda se na nás budou dívat očima s rozsudkem, že za ten stav můžeme my. My děláme hodně často na pokraji lidských možností a často s výsledkem skoro k ničemu, parchant mává v ruce směšným trestem a s pozicí vhodnou k dalším krádežím.

NECHTE SI TĚCH 300,-kč A VRAŤTE NÁM TISÍCE, KTERÉ JSTE NÁM NOVÝM ZÁKONEM VZALI A DALI JE SOBĚ

přesně tak myslej si že nám přidají 500 hrubého a bude vše OK a to si ji přidaj ještě sami sobě. Budu se zas 3 roky dostávat na to co jsem měl minulý rok, to je motivace.

poldo a okradený
Jste oba mimo. Těch 300,- je průměrná částka na policistu jako kus. Pokud chcete vědět, kolik má k dispozici váš ředitel, tak si to pronásobte počtem lidí na okrese. Takovou částku má k dispozici váš ředitel a má nařízeno ji použít na dorovnání propadů oproti loňskému roku.Ale i od vás to chce iniciativu a snažit se postoupit na vyšší třídu, a tak si polepšit. Jaké cesty ředitel zvolí, záleží na něm. A věřte, že ti schopní už je našli. Třeba na dopravce, kde na 1.sk byly jen 3.PT, tak od 1.3. může OŘ strukturovat na 4.PT, 3.PT a 2.PT, což umožní platový růst i bez nárůstu mzdových nákladů (pro laiky, tato pracovní místa povětšinou nejsou plně obsazena).

Jsem ubohej hasič a bohužel jsem tak hloupej,že nevím ani svoje jméno.Pracuji jak mně platí a brzo se tu všechno ztratí.Lidí chybí mlíkař,řezník..Kde je prosím na klávesnici písmeno L ty angre jeden!Prý máte nastřelené vlasy,mě už opadaly...alespoň ušetříme za holiče!

Tak už jsem od večera ten slovní průjem pana Salivara trošku rozdýchala a budu se vyjadřovat slušně.
Ale teď jsem přesvědčena, že místo píšťalek byste měli mít klacky a vzít vedení po hlavách, aby se jim konečně rozblesklo.

Konečně jeden rozumný názor ! Ono to totiž dle mého názoru jinak nepůjde !

souhlas

sohlas

Pan SALIVAR prohlásil - v roce 2006 odešlo za celý rok 3000 policistů, letos prozatím 1000. To prý odpovídá běžné fluktuaci lidí, nic významného se neděje.

Takže to máme tak, za posledních 13-14 měsíců odešlo zatím 4000 lidí, předpokládám dle zkušeností z praxe, že odešlo 4000 nespokojených kolegů a z toho část do důchodu. Připočteme-li, že policie už tak byla v mínusu před rokem 2006, kolem 2000 lidí scházejících výkonu, tak se dostaneme na číslo někam na 6000 lidí a z toho 4000 odcházejících zkušených kolegů.

Akce "Najdi svého parťáka", pokud jsem se doslechl od našich představených přilákala 250 nových zájemců o službu.
Pane SALIVARE, toto jsou informace od Vás, ne od INICIATIVY. Ale vy budete tvrdit, že se nic významného neděje a myslet si, že tím nás uspokojíte a umlčíte. Vy to asi myslíte tak, že pro Vás se nic neděje, ale tak to máte vysvětlit jasně, ať nemusíme číst mezi řádky, jak to vlastně myslíte.
O službu pro stát není zájem, tomu se nedivme, zájem je pouze o službu ve vrcholném vedení. Chápeme, že se máte tam na hoře dobře a my Vám to přejeme, ale

ty 300,- kč, které nám chcete dát si nechte pro sebe a VRAŤTE NÁM TY TISÍCE KTERÉ JSTE NÁM VZALI.
Těch 10% za směnnost si vemte zpátky a VRAŤTE nám naše příplatky za službu o sob., nedělích a nočních.
Těch 150 hodin zdarma v době našeho zákonného odpočinku si VEMTE ZPÁTKY, nechceme je, zkuste si je o víkendecho dpracovat sám.
NESKRÝEJTE SE A PŘIJĎTE DISKUTOVAT
NA VÝSTAVIŠTĚ

http://www.youtube.com/watch?v=QAOUwIdXKlc&mode=related&search=

PP na jednom rádiu sdělil,že v roce 2005 odešlo od policie 3300 příslušníků a přišlo jen 1700. V následujícím roce tj. v roce 2006 pouze 850 příslušníků. O odchodech příslušníků říká, jen co se mu hodí. K náborové akci Najdi si svého partáka, je zajímavé, že se nehladají vedoucí, ale příslušníci, kteří musejí na malé peníze konat.Dále řekl, na nejmenovaném radiu, že objasněnost v trestných činnech všech je 80 procent. Já nevím kde tyto čísla vzal. když se člevěk podívá na statistiku, která je veřejně přístupná, tak nevím.

máš pravdu kolego, ať pan Salivar vysvětlí našim dětem "tatímku proč jsi neby doma, už jsem tě dlouho neviděl". To mám dítěti říct, že jsem si šel do zaměstnání odpracovat 150 hodiny zdarma. Vzdyť už takle jsme v práci os nevidím do nevidím. Na akci "najdi si svého parťáka" se nám přihlásilo 10 rómu, a osm feťáků. Takový se k nám hlásí, takový ano.