Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Já to říkám od začátku.Městská policie začíná v tomto státě zcela převyšovat policii státní.Jsou u všeho daleko dříve,pomůžou daleko profesionálněji.U nás v city jsem dnes viděl stojícího státního policistu,který si neustále stěžuje jako všichni ostatní z PČR na výši svých příjmů,který v pracovním oděvu kombinéza stojí u výlohy před nabitou zastávkou MHD a klidně si zapálí a kouří cigaretu a ještě si vyřídí telefon.A vedle procházela hlídka strážníků MP a nevěřícně kroutila hlavou.To by asi koukalo vedení Policie ČR a hlavně pan ministr,jak reprezentují tento bezpečnostní aparát.Nároky na nové uchazeče o zaměstnání do této složky se asi rapidně snížily,jelikož nevěřím kolikrát svým očím,koho tam berou.Městská policie je daleko více pod dohledem svých nadřízených,takže taková věc a benevolence ze strany kontrolních orgánů u nich neexistuje.Slyšel jsem i o tom,že se v připravované novelizaci zákona o obecní policii bude moci obecní policie zasahovat v celé republice a nahradí jí v daleko větší šíři.Takže to asi opravdu znamená konec těchto upracovaných příslušníků Poloicie České republiky.Zdravím

Co tady agituješ empíku?

máš úplnou pravdu, daleko nás MP převyšují, proto taky než si prdnou tak nás zavolají a zeptají se co mají dělat. Až budu moct cokoliv někomu předat a víc se o to nestarat tak budu všude první já. S tím rozšiřováním pravomocí je to hrozně divné viď? když se začíná měnit celý systém trestního zákona a řádu. Než začneš prudit tak alespoň věcně. To s tou cigaretou je hnus! To s Tebou souhlasím.

Nevím jak v jiných městech, ale v našem městě nemá strážníky MP nikdo v lásce. Jediné co umí je dávat botičky na auta a přidávat a ztěžovat práci státní policii. Jejich náplní je procházet město a na PČR oznamovat posprejované zdi,vyvrácené značky, poškrábaná auta apod. MP tyto věci nešetří , pouze je PČR předá a tato musí ke každé věci zavést spis, provádět podání vysvětlení a šetření atd. U MP je každé toto oznámení bodováno a odměňováno. Myslím si, že nalézt poškozenou věc umí každý a vyšetřit ji a nalézt pachatele je mnohem složitější a náročnější. MP nám i u malého škrábanečku na autě předává podezření z trestného činu , i když se jedná o banální přestupek. Dále v našem městě je na tom MP lépe jak v odměňování, tak ve výstroji a v mnoha dalších věcech. Není hodina aby strážníci MP k nám na dozorčí službu nevolali s tím, že si neví rady. Ani se nedivím, že mají strážíci MP ze strany občanů časté útoky na veřejného činitele a my je z toho vysekáváme. V mnoha případech by tito super strážníci byli odstíháni za zneužití pravomoci veřejného činitele. Takže strážníci vyražte do parku viděl jsem tam psejčkaře se psy bez vodítek a pokakané trávníčky, třea si cestou všimnete nějaké posprejované značky, nebo popelnice. Pa.

Ty tady na tomhle fóru tvrdíš pořát stejné hlouposti. Kdyby sis uvědomil, že jsou všichni policajti na stejné straně barikády, tak bys musel přestat prudit. Ono je docela jedno, kdo je platí, stelně je to v závěru daňový poplatník. Jedno, jestli ty peníze tečou přez městskou nebo státní (ministerskou) pokladnu. A jestli tě zajímá, jak vyoadá výběrové řízení k státní pilicii, tak se informuj. Blbové se najdou stejně ve státní i městské policii. Nesnaž se tu tvrdit, že u MP nejsou průšvihy. Jsou, ale MP není tak populární, tak se o nich tak nepíše a nemluví v TV.

Už samotný vznik Městské policie byla kardinální chyba. Od původního záměru, zřídit statut ochránce veřejného pořádku v malých obcích, kde není nablízku Policie ČR, se to zvrhlo v megalomanský projekt, kam plynou obrovské sumy peněz, které se následně vymáhají zpět formou pokut. Hnus a ostuda. Navíc v řadách MP končí ve velké míře neúspěšní žadatelé o přijetí k jiným bezpečnostním složkám, vysloužilci těchto složek, ale také bezcharakterní kariéristé. Pak to má mít nějakou úroveň... Vím o čem mluvím...

Seš jenom zasranej provokatér, nic jinýho.

Jsem na ZOP a musím přiznat že dost nás uvažuje že to asi zabalíme.Vedení jak kdyby se dohodlo nám práci u PČR zhnusit už tam.NIic pro praxi nás neučej jen je zajímá co máme na sobě a jestli je to podle předpisů.To je jejich jediná starost.O tom co se děje víme dost pořád sledujem nové informace. Na manifest nemůžeme jsme ve škole ale jsme za všemi co tam budou bojovat za naší budoucnost.

Co to meleš synku, na ZOP se naučíš podle čeho máš zakročit, atd., aby tě hned vzápětí nevyhodili. Jdi radši hned pryč a nedělej nám ostudu. Asi tě přijali omylem. Měšťáci tě přijmou.

Pro FR
Prosím tě co to meleš za nesmysli, že ho na ZOP něco naučí, když tam většinou učí lidí, kteří nikdy nesloužili. Teorie je jedna věc a praxe je věc druhá. Stačí se jenom zamyslet proč se na ZOP učí ZIS, když se přechází na ETŘ.

ZOPku jsem absolvoval před pár lety, ale to, co jsem se tam naučil, by se dalo stihnout v jednoměsíčním rychlokurzu. Čekal bych, že tu pakárnu spíše zkrátí než prodlouží... Je to ale asi o teplejch místečkách pro jinak nepoužitelné teoretiky... Jinak si ale myslím, že se tam ti zopáci (zobáci) nemaj špatně, klidně bych se tam vrátil. Válet si koule v lavici za patnáct čistýho, o tom se může v tomhle státě mnohým jenom zdát !!!

kdysi jsem byl na PPVB což je taková komunistická ZOP :) Měli jsme tam dva podplukovníky, jeden měl přezdívku Kravatěnko, ten se staral o to, aby jsi měl při frontě na oběd kravatu na gumičku a ne klasickou vázanku, a Podpatěnko, ten měl na starosti sešlapané polobotky. Koukám, že se za 28 let nezměnlo nic. Kázeň musí bejt. A neboj, to co tě tam naučí, stejně nebudeš na 70% potřebovat. Praxe je kapku jiná.....bohužet. Jen pro zajímavost nástupní plat tenkrát byl 1360 kčs. vlak z Pardubic do Prahy stál 32 korun:)

PPVB - kravata na gumičky .. jo jo, a já si ještě pamatuji na nutnost chodit na výuku v sevřeném tvaru s jednotnou síťovkou, igelitové tašky zakázány pod trestem zastře... !! A propo, nástupní plat - 2210 Kč a lístek metrem l Kč !!!

a ještě jedna vzpomínka starého zbrojnoše: Šílený dozorčí pluku s přezdívkou Beníto, krerému jednou ve službě hráblo a a pak nosil v pouzdru gumovou pistoli.... :) ale to je historie, zrovna tak, jako Vietnamské delegace a autoškola s Gazíkama. :)

Pro FR nevím jak dlouho sloužíš ale otec sloužil 30 let jako poctivej polda ani ja nejsem u PČR nováček a zkušenosti z ulice mám jak s jedný strany tak i z druhý. A můžu ti přísahat že nic co bych tam potřeboval mi ZOP nedá.Jenom aby si byl v obraze ve všech jiných státech EU se výuka skláda ze 70% praxe.A že tam máme 15000 je nesmysl. Peníze za cesták jsme ještě neviděli.Radši bych vydělával peníze pro rodinu než tam trávil nesmyslně 18 měsíců.

Udělali jste chybu u policie není ta správná budoucnost, armáda má daleko lepší renomé a platové ohodnocení.

PČR a MP docela mě kluci štvete komplexy méněcenosti nepomohou ať jsou na té či oné straně. U nás OO PČR a MP spolupracuje perfektně, jsou mezi námi kamarádské vztahy a vzájemně si pomáháme. Chápu, že v Práglu je stabilně podstav (u MP i PČR) a berou tam lidi i s dřevěnejma nohama. Potom není divu, že se mezi sebou handrkují, kdo je důležitější. UVĚDOMTE SI PAKA,ŽE JSME NA STEJNÉ LODI!

for demokracie,docela si mě pobavil,představil jsem si chodbu MV nebo PP jak funkcionáři stojí ve futrech s prdelema do chodby a řadový jdouce po chodbě je kopou. haha

"Vládu nad pokutami řidičů přebírají městští strážníci."

Tak toto je jen nadpis z titulní stránky Seznamu.cz. Stojí za to si článek přečíst celý, protože je to nástin toho, kam je zaměřena politická snaha (záměrně-neúmyslně?)v naší drahé vlasti. Kam je systematicky, pěkně pomaloučku, nenápadně, ale hlavně CÍLENĚ, vtahována republiková policie.
Teď jsou to "jen" Př v dopravě, příští rok...,atd. bude následovat co???

.. jen tak mimochodem, podle Ekisu k 1.2.2007 chybí v Praze cca 730 policistů, což je skoro 10 % stavu... tak tam to spěje !!!

Když už se bavíme o vybraných pokutách, tak státní policie vybrala za loňský rok 3 x víc než městská, takže přebírají tak prd a ne vládu nad pokutami a to musím zdůraznit, že většina kolegů dává pokuty s rozumem. Nepřeji lidem naší země, aby se policisté (ať už státní nebo městští) začali věnovat řešení přestupků ad absurdum, to by bylo brzo v republice veselo.............. Myslím, že by se všichni uřvaní ublížení přestupci asi nestačili divit...........

Možná by ste se nestačili divit vy policajti. Už dnes se množí případy, kdy policajty lidi střílí už při silničních kontrolách. Skuste přitvrdit a uvidíte co se začne dít. To potom bude velice zajímavé sledovat zprávy na TV. To potom lidi nebudou sledovat akční filmy, ani kriminálky, protože to budou mít v hlavních zprávách v přímém přenosu z ulice na ty masakry.

4 Rambo
I k tomu dojde. Náš vzor , vrchol demokracie na světě jůesej...

Pro tebe ty vole je škoda kulky. Zavírat tě do cvokhausu je taky škoda, tvůj pobyt by stál zbytečné peníze. Takže co s tebou ? Vychází mi z toho pouze smutek z toho, že tě máma raději nespolkla.

Omluvám se, to patřilo pro Ramba.

JÁ SE TOMU ANI NEDIVÍM, VŠICHNI DOPRAVÁCI UŽ UTEKLI KDO BY TO V 3TT S TAKOVÝM RIZIKEM DĚLAL ZA 650 Eur.

.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

ÓČKO JSI VÍTĚZ , GRATULUJI

Na ZOP se v současnosti vedle sebe učí to samé poldové ve druhých až pátých třídách. To je ten karierní řád?

Máš pravdu.Jsem na zopce a nechápu,proč máme jiné třídy.
Za to, že se všichni připravujem na povolání ve stejné lavici, jen spolužák má o 3000 více.Je mi to celkem jedno, ale už tady je vidět jak nahoře přemýšlí, totiž téměř vůbec.
Na zopce to začíná, a odchodem zkušených, praxí protřelých policistů to končí...
Mimochodem , řekne mi někdo,v které zemi EU snižují poldům platy,nemají příplatky za svátky, noční , neděle....
Ale průměrný plat u PČR bude 30 000 Kč(cituji Husáka).....Je mi z toho zle.

a co jsi u policie čekal?? uteč dokud máš čas, až si zvykneš, zadlužíš se a budeš muset živit rodinu, bude to těžší! nechápu lidi, kteří v současné době nastupují k policii

Denisi,
ty rozdíly jsou možná způsobeny datem nástupu. Kdo nastoupil před 31.12.06, tak ho ředitel mohl zařadit na jakékoliv místo, i na poměrně vysokou třídu, a pak se to automaticky, se souhlasem ředitele k 1.1.07 překlopilo. Kdo nastoupil po 1.1.07, tak by to vždy mělo být na 2.PT, to je dle zákona. Takže tady nepřímo vyčítáš šéfům, že se své lidi snaží zaplatit co nejlépe, a vlastně dáváš najevo, že jsi při vyjednávání se zaměstnavatelem před nástupem do služ.poměru nebyl zas tak úspěšný.

pro ???
Když jsi z regionu kde nezavadíš o práci, resp. třeba jen v marketu, tak nástupní plat kolem 17000 hrubého, na ZOPce ubytování a stravu přes týden zdarma včetně úhrady nákladů za dojíždění, to vůbec není špatné ... s reálnou možností relativně rychlého dosažení úrovně cca 25000 a s dlouhodobou perspektivou přes 30000 (tj.6PT+10%) při pravidelné valorizaci o inflaci?

24.02.2007 00:02
v tento čas je zajímavý příspěvek, ale úplně mimo mísu

17000 kč nemám ani po sedmi letech služby ve třetí PT ve VSČR.

Když je řeč o penězích a EU. Ve Francii je nimimální mzda 1250 éček (chtěj ho zvednout na 1500). Kolikpak je to u PČR ?

Co mají dělat ti, co jim funkce nedovolí odjet. A to i z vlastního volna. Patřím mezi ně! Funkce chtějí robít manifest 27.2. Myslím si, že by měl zasáhnout NOS aby se mohli zúčastnit ti co podporují "Iniciativu".

ta funkce je tvoje manželka? jinak píšeš blbosti, nebo jen prudíš

Ty nebo tvoje diktátorská funkce jste se zbláznili? To si necháš líbit?