1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Já to říkám od začátku.Městská policie začíná v tomto státě zcela převyšovat policii státní.Jsou u všeho daleko dříve,pomůžou daleko profesionálněji.U nás v city jsem dnes viděl stojícího státního policistu,který si neustále stěžuje jako všichni ostatní z PČR na výši svých příjmů,který v pracovním oděvu kombinéza stojí u výlohy před nabitou zastávkou MHD a klidně si zapálí a kouří cigaretu a ještě si vyřídí telefon.A vedle procházela hlídka strážníků MP a nevěřícně kroutila hlavou.To by asi koukalo vedení Policie ČR a hlavně pan ministr,jak reprezentují tento bezpečnostní aparát.Nároky na nové uchazeče o zaměstnání do této složky se asi rapidně snížily,jelikož nevěřím kolikrát svým očím,koho tam berou.Městská policie je daleko více pod dohledem svých nadřízených,takže taková věc a benevolence ze strany kontrolních orgánů u nich neexistuje.Slyšel jsem i o tom,že se v připravované novelizaci zákona o obecní policii bude moci obecní policie zasahovat v celé republice a nahradí jí v daleko větší šíři.Takže to asi opravdu znamená konec těchto upracovaných příslušníků Poloicie České republiky.Zdravím

Co tady agituješ empíku?

máš úplnou pravdu, daleko nás MP převyšují, proto taky než si prdnou tak nás zavolají a zeptají se co mají dělat. Až budu moct cokoliv někomu předat a víc se o to nestarat tak budu všude první já. S tím rozšiřováním pravomocí je to hrozně divné viď? když se začíná měnit celý systém trestního zákona a řádu. Než začneš prudit tak alespoň věcně. To s tou cigaretou je hnus! To s Tebou souhlasím.

Nevím jak v jiných městech, ale v našem městě nemá strážníky MP nikdo v lásce. Jediné co umí je dávat botičky na auta a přidávat a ztěžovat práci státní policii. Jejich náplní je procházet město a na PČR oznamovat posprejované zdi,vyvrácené značky, poškrábaná auta apod. MP tyto věci nešetří , pouze je PČR předá a tato musí ke každé věci zavést spis, provádět podání vysvětlení a šetření atd. U MP je každé toto oznámení bodováno a odměňováno. Myslím si, že nalézt poškozenou věc umí každý a vyšetřit ji a nalézt pachatele je mnohem složitější a náročnější. MP nám i u malého škrábanečku na autě předává podezření z trestného činu , i když se jedná o banální přestupek. Dále v našem městě je na tom MP lépe jak v odměňování, tak ve výstroji a v mnoha dalších věcech. Není hodina aby strážníci MP k nám na dozorčí službu nevolali s tím, že si neví rady. Ani se nedivím, že mají strážíci MP ze strany občanů časté útoky na veřejného činitele a my je z toho vysekáváme. V mnoha případech by tito super strážníci byli odstíháni za zneužití pravomoci veřejného činitele. Takže strážníci vyražte do parku viděl jsem tam psejčkaře se psy bez vodítek a pokakané trávníčky, třea si cestou všimnete nějaké posprejované značky, nebo popelnice. Pa.

Ty tady na tomhle fóru tvrdíš pořát stejné hlouposti. Kdyby sis uvědomil, že jsou všichni policajti na stejné straně barikády, tak bys musel přestat prudit. Ono je docela jedno, kdo je platí, stelně je to v závěru daňový poplatník. Jedno, jestli ty peníze tečou přez městskou nebo státní (ministerskou) pokladnu. A jestli tě zajímá, jak vyoadá výběrové řízení k státní pilicii, tak se informuj. Blbové se najdou stejně ve státní i městské policii. Nesnaž se tu tvrdit, že u MP nejsou průšvihy. Jsou, ale MP není tak populární, tak se o nich tak nepíše a nemluví v TV.

Už samotný vznik Městské policie byla kardinální chyba. Od původního záměru, zřídit statut ochránce veřejného pořádku v malých obcích, kde není nablízku Policie ČR, se to zvrhlo v megalomanský projekt, kam plynou obrovské sumy peněz, které se následně vymáhají zpět formou pokut. Hnus a ostuda. Navíc v řadách MP končí ve velké míře neúspěšní žadatelé o přijetí k jiným bezpečnostním složkám, vysloužilci těchto složek, ale také bezcharakterní kariéristé. Pak to má mít nějakou úroveň... Vím o čem mluvím...

Seš jenom zasranej provokatér, nic jinýho.

Jsem na ZOP a musím přiznat že dost nás uvažuje že to asi zabalíme.Vedení jak kdyby se dohodlo nám práci u PČR zhnusit už tam.NIic pro praxi nás neučej jen je zajímá co máme na sobě a jestli je to podle předpisů.To je jejich jediná starost.O tom co se děje víme dost pořád sledujem nové informace. Na manifest nemůžeme jsme ve škole ale jsme za všemi co tam budou bojovat za naší budoucnost.

Co to meleš synku, na ZOP se naučíš podle čeho máš zakročit, atd., aby tě hned vzápětí nevyhodili. Jdi radši hned pryč a nedělej nám ostudu. Asi tě přijali omylem. Měšťáci tě přijmou.

Pro FR
Prosím tě co to meleš za nesmysli, že ho na ZOP něco naučí, když tam většinou učí lidí, kteří nikdy nesloužili. Teorie je jedna věc a praxe je věc druhá. Stačí se jenom zamyslet proč se na ZOP učí ZIS, když se přechází na ETŘ.

ZOPku jsem absolvoval před pár lety, ale to, co jsem se tam naučil, by se dalo stihnout v jednoměsíčním rychlokurzu. Čekal bych, že tu pakárnu spíše zkrátí než prodlouží... Je to ale asi o teplejch místečkách pro jinak nepoužitelné teoretiky... Jinak si ale myslím, že se tam ti zopáci (zobáci) nemaj špatně, klidně bych se tam vrátil. Válet si koule v lavici za patnáct čistýho, o tom se může v tomhle státě mnohým jenom zdát !!!

kdysi jsem byl na PPVB což je taková komunistická ZOP :) Měli jsme tam dva podplukovníky, jeden měl přezdívku Kravatěnko, ten se staral o to, aby jsi měl při frontě na oběd kravatu na gumičku a ne klasickou vázanku, a Podpatěnko, ten měl na starosti sešlapané polobotky. Koukám, že se za 28 let nezměnlo nic. Kázeň musí bejt. A neboj, to co tě tam naučí, stejně nebudeš na 70% potřebovat. Praxe je kapku jiná.....bohužet. Jen pro zajímavost nástupní plat tenkrát byl 1360 kčs. vlak z Pardubic do Prahy stál 32 korun:)

PPVB - kravata na gumičky .. jo jo, a já si ještě pamatuji na nutnost chodit na výuku v sevřeném tvaru s jednotnou síťovkou, igelitové tašky zakázány pod trestem zastře... !! A propo, nástupní plat - 2210 Kč a lístek metrem l Kč !!!

a ještě jedna vzpomínka starého zbrojnoše: Šílený dozorčí pluku s přezdívkou Beníto, krerému jednou ve službě hráblo a a pak nosil v pouzdru gumovou pistoli.... :) ale to je historie, zrovna tak, jako Vietnamské delegace a autoškola s Gazíkama. :)

Pro FR nevím jak dlouho sloužíš ale otec sloužil 30 let jako poctivej polda ani ja nejsem u PČR nováček a zkušenosti z ulice mám jak s jedný strany tak i z druhý. A můžu ti přísahat že nic co bych tam potřeboval mi ZOP nedá.Jenom aby si byl v obraze ve všech jiných státech EU se výuka skláda ze 70% praxe.A že tam máme 15000 je nesmysl. Peníze za cesták jsme ještě neviděli.Radši bych vydělával peníze pro rodinu než tam trávil nesmyslně 18 měsíců.

Udělali jste chybu u policie není ta správná budoucnost, armáda má daleko lepší renomé a platové ohodnocení.

PČR a MP docela mě kluci štvete komplexy méněcenosti nepomohou ať jsou na té či oné straně. U nás OO PČR a MP spolupracuje perfektně, jsou mezi námi kamarádské vztahy a vzájemně si pomáháme. Chápu, že v Práglu je stabilně podstav (u MP i PČR) a berou tam lidi i s dřevěnejma nohama. Potom není divu, že se mezi sebou handrkují, kdo je důležitější. UVĚDOMTE SI PAKA,ŽE JSME NA STEJNÉ LODI!

for demokracie,docela si mě pobavil,představil jsem si chodbu MV nebo PP jak funkcionáři stojí ve futrech s prdelema do chodby a řadový jdouce po chodbě je kopou. haha

"Vládu nad pokutami řidičů přebírají městští strážníci."

Tak toto je jen nadpis z titulní stránky Seznamu.cz. Stojí za to si článek přečíst celý, protože je to nástin toho, kam je zaměřena politická snaha (záměrně-neúmyslně?)v naší drahé vlasti. Kam je systematicky, pěkně pomaloučku, nenápadně, ale hlavně CÍLENĚ, vtahována republiková policie.
Teď jsou to "jen" Př v dopravě, příští rok...,atd. bude následovat co???

.. jen tak mimochodem, podle Ekisu k 1.2.2007 chybí v Praze cca 730 policistů, což je skoro 10 % stavu... tak tam to spěje !!!

Když už se bavíme o vybraných pokutách, tak státní policie vybrala za loňský rok 3 x víc než městská, takže přebírají tak prd a ne vládu nad pokutami a to musím zdůraznit, že většina kolegů dává pokuty s rozumem. Nepřeji lidem naší země, aby se policisté (ať už státní nebo městští) začali věnovat řešení přestupků ad absurdum, to by bylo brzo v republice veselo.............. Myslím, že by se všichni uřvaní ublížení přestupci asi nestačili divit...........

Možná by ste se nestačili divit vy policajti. Už dnes se množí případy, kdy policajty lidi střílí už při silničních kontrolách. Skuste přitvrdit a uvidíte co se začne dít. To potom bude velice zajímavé sledovat zprávy na TV. To potom lidi nebudou sledovat akční filmy, ani kriminálky, protože to budou mít v hlavních zprávách v přímém přenosu z ulice na ty masakry.

4 Rambo
I k tomu dojde. Náš vzor , vrchol demokracie na světě jůesej...

Pro tebe ty vole je škoda kulky. Zavírat tě do cvokhausu je taky škoda, tvůj pobyt by stál zbytečné peníze. Takže co s tebou ? Vychází mi z toho pouze smutek z toho, že tě máma raději nespolkla.

Omluvám se, to patřilo pro Ramba.

JÁ SE TOMU ANI NEDIVÍM, VŠICHNI DOPRAVÁCI UŽ UTEKLI KDO BY TO V 3TT S TAKOVÝM RIZIKEM DĚLAL ZA 650 Eur.

.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

ÓČKO JSI VÍTĚZ , GRATULUJI

Na ZOP se v současnosti vedle sebe učí to samé poldové ve druhých až pátých třídách. To je ten karierní řád?

Máš pravdu.Jsem na zopce a nechápu,proč máme jiné třídy.
Za to, že se všichni připravujem na povolání ve stejné lavici, jen spolužák má o 3000 více.Je mi to celkem jedno, ale už tady je vidět jak nahoře přemýšlí, totiž téměř vůbec.
Na zopce to začíná, a odchodem zkušených, praxí protřelých policistů to končí...
Mimochodem , řekne mi někdo,v které zemi EU snižují poldům platy,nemají příplatky za svátky, noční , neděle....
Ale průměrný plat u PČR bude 30 000 Kč(cituji Husáka).....Je mi z toho zle.

a co jsi u policie čekal?? uteč dokud máš čas, až si zvykneš, zadlužíš se a budeš muset živit rodinu, bude to těžší! nechápu lidi, kteří v současné době nastupují k policii

Denisi,
ty rozdíly jsou možná způsobeny datem nástupu. Kdo nastoupil před 31.12.06, tak ho ředitel mohl zařadit na jakékoliv místo, i na poměrně vysokou třídu, a pak se to automaticky, se souhlasem ředitele k 1.1.07 překlopilo. Kdo nastoupil po 1.1.07, tak by to vždy mělo být na 2.PT, to je dle zákona. Takže tady nepřímo vyčítáš šéfům, že se své lidi snaží zaplatit co nejlépe, a vlastně dáváš najevo, že jsi při vyjednávání se zaměstnavatelem před nástupem do služ.poměru nebyl zas tak úspěšný.

pro ???
Když jsi z regionu kde nezavadíš o práci, resp. třeba jen v marketu, tak nástupní plat kolem 17000 hrubého, na ZOPce ubytování a stravu přes týden zdarma včetně úhrady nákladů za dojíždění, to vůbec není špatné ... s reálnou možností relativně rychlého dosažení úrovně cca 25000 a s dlouhodobou perspektivou přes 30000 (tj.6PT+10%) při pravidelné valorizaci o inflaci?

24.02.2007 00:02
v tento čas je zajímavý příspěvek, ale úplně mimo mísu

17000 kč nemám ani po sedmi letech služby ve třetí PT ve VSČR.

Když je řeč o penězích a EU. Ve Francii je nimimální mzda 1250 éček (chtěj ho zvednout na 1500). Kolikpak je to u PČR ?

Co mají dělat ti, co jim funkce nedovolí odjet. A to i z vlastního volna. Patřím mezi ně! Funkce chtějí robít manifest 27.2. Myslím si, že by měl zasáhnout NOS aby se mohli zúčastnit ti co podporují "Iniciativu".

ta funkce je tvoje manželka? jinak píšeš blbosti, nebo jen prudíš

Ty nebo tvoje diktátorská funkce jste se zbláznili? To si necháš líbit?