Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  24.02.2007 12:51 comandos
 
Já to říkám od začátku.Městská policie začíná v tomto státě zcela převyšovat policii státní.Jsou u všeho daleko dříve,pomůžou daleko profesionálněji.U nás v city jsem dnes viděl stojícího státního policistu,který si neustále stěžuje jako všichni ostatní z PČR na výši svých příjmů,který v pracovním oděvu kombinéza stojí u výlohy před nabitou zastávkou MHD a klidně si zapálí a kouří cigaretu a ještě si vyřídí telefon.A vedle procházela hlídka strážníků MP a nevěřícně kroutila hlavou.To by asi koukalo vedení Policie ČR a hlavně pan ministr,jak reprezentují tento bezpečnostní aparát.Nároky na nové uchazeče o zaměstnání do této složky se asi rapidně snížily,jelikož nevěřím kolikrát svým očím,koho tam berou.Městská policie je daleko více pod dohledem svých nadřízených,takže taková věc a benevolence ze strany kontrolních orgánů u nich neexistuje.Slyšel jsem i o tom,že se v připravované novelizaci zákona o obecní policii bude moci obecní policie zasahovat v celé republice a nahradí jí v daleko větší šíři.Takže to asi opravdu znamená konec těchto upracovaných příslušníků Poloicie České republiky.Zdravím
  24.02.2007 12:55 Jirka
 
Co tady agituješ empíku?
  24.02.2007 13:04 polda
 
máš úplnou pravdu, daleko nás MP převyšují, proto taky než si prdnou tak nás zavolají a zeptají se co mají dělat. Až budu moct cokoliv někomu předat a víc se o to nestarat tak budu všude první já. S tím rozšiřováním pravomocí je to hrozně divné viď? když se začíná měnit celý systém trestního zákona a řádu. Než začneš prudit tak alespoň věcně. To s tou cigaretou je hnus! To s Tebou souhlasím.
  24.02.2007 14:39 Pol3
 
Nevím jak v jiných městech, ale v našem městě nemá strážníky MP nikdo v lásce. Jediné co umí je dávat botičky na auta a přidávat a ztěžovat práci státní policii. Jejich náplní je procházet město a na PČR oznamovat posprejované zdi,vyvrácené značky, poškrábaná auta apod. MP tyto věci nešetří , pouze je PČR předá a tato musí ke každé věci zavést spis, provádět podání vysvětlení a šetření atd. U MP je každé toto oznámení bodováno a odměňováno. Myslím si, že nalézt poškozenou věc umí každý a vyšetřit ji a nalézt pachatele je mnohem složitější a náročnější. MP nám i u malého škrábanečku na autě předává podezření z trestného činu , i když se jedná o banální přestupek. Dále v našem městě je na tom MP lépe jak v odměňování, tak ve výstroji a v mnoha dalších věcech. Není hodina aby strážníci MP k nám na dozorčí službu nevolali s tím, že si neví rady. Ani se nedivím, že mají strážíci MP ze strany občanů časté útoky na veřejného činitele a my je z toho vysekáváme. V mnoha případech by tito super strážníci byli odstíháni za zneužití pravomoci veřejného činitele. Takže strážníci vyražte do parku viděl jsem tam psejčkaře se psy bez vodítek a pokakané trávníčky, třea si cestou všimnete nějaké posprejované značky, nebo popelnice. Pa.
  24.02.2007 14:47 Člověk <hkmp5@seznam.cz>
 
Ty tady na tomhle fóru tvrdíš pořát stejné hlouposti. Kdyby sis uvědomil, že jsou všichni policajti na stejné straně barikády, tak bys musel přestat prudit. Ono je docela jedno, kdo je platí, stelně je to v závěru daňový poplatník. Jedno, jestli ty peníze tečou přez městskou nebo státní (ministerskou) pokladnu. A jestli tě zajímá, jak vyoadá výběrové řízení k státní pilicii, tak se informuj. Blbové se najdou stejně ve státní i městské policii. Nesnaž se tu tvrdit, že u MP nejsou průšvihy. Jsou, ale MP není tak populární, tak se o nich tak nepíše a nemluví v TV.
  24.02.2007 15:09 Jirka
 
Už samotný vznik Městské policie byla kardinální chyba. Od původního záměru, zřídit statut ochránce veřejného pořádku v malých obcích, kde není nablízku Policie ČR, se to zvrhlo v megalomanský projekt, kam plynou obrovské sumy peněz, které se následně vymáhají zpět formou pokut. Hnus a ostuda. Navíc v řadách MP končí ve velké míře neúspěšní žadatelé o přijetí k jiným bezpečnostním složkám, vysloužilci těchto složek, ale také bezcharakterní kariéristé. Pak to má mít nějakou úroveň... Vím o čem mluvím...
  24.02.2007 19:13 re
 
Seš jenom zasranej provokatér, nic jinýho.
  24.02.2007 10:32 Drak
 
Jsem na ZOP a musím přiznat že dost nás uvažuje že to asi zabalíme.Vedení jak kdyby se dohodlo nám práci u PČR zhnusit už tam.NIic pro praxi nás neučej jen je zajímá co máme na sobě a jestli je to podle předpisů.To je jejich jediná starost.O tom co se děje víme dost pořád sledujem nové informace. Na manifest nemůžeme jsme ve škole ale jsme za všemi co tam budou bojovat za naší budoucnost.
  24.02.2007 10:47 FR
 
Co to meleš synku, na ZOP se naučíš podle čeho máš zakročit, atd., aby tě hned vzápětí nevyhodili. Jdi radši hned pryč a nedělej nám ostudu. Asi tě přijali omylem. Měšťáci tě přijmou.
  24.02.2007 11:20 Polda 33
 
Pro FR
Prosím tě co to meleš za nesmysli, že ho na ZOP něco naučí, když tam většinou učí lidí, kteří nikdy nesloužili. Teorie je jedna věc a praxe je věc druhá. Stačí se jenom zamyslet proč se na ZOP učí ZIS, když se přechází na ETŘ.
  24.02.2007 11:43 Jirka
 
ZOPku jsem absolvoval před pár lety, ale to, co jsem se tam naučil, by se dalo stihnout v jednoměsíčním rychlokurzu. Čekal bych, že tu pakárnu spíše zkrátí než prodlouží... Je to ale asi o teplejch místečkách pro jinak nepoužitelné teoretiky... Jinak si ale myslím, že se tam ti zopáci (zobáci) nemaj špatně, klidně bych se tam vrátil. Válet si koule v lavici za patnáct čistýho, o tom se může v tomhle státě mnohým jenom zdát !!!
  24.02.2007 12:13 kdokoli
 
kdysi jsem byl na PPVB což je taková komunistická ZOP :) Měli jsme tam dva podplukovníky, jeden měl přezdívku Kravatěnko, ten se staral o to, aby jsi měl při frontě na oběd kravatu na gumičku a ne klasickou vázanku, a Podpatěnko, ten měl na starosti sešlapané polobotky. Koukám, že se za 28 let nezměnlo nic. Kázeň musí bejt. A neboj, to co tě tam naučí, stejně nebudeš na 70% potřebovat. Praxe je kapku jiná.....bohužet. Jen pro zajímavost nástupní plat tenkrát byl 1360 kčs. vlak z Pardubic do Prahy stál 32 korun:)
  24.02.2007 12:27 KarlKubrt
 
PPVB - kravata na gumičky .. jo jo, a já si ještě pamatuji na nutnost chodit na výuku v sevřeném tvaru s jednotnou síťovkou, igelitové tašky zakázány pod trestem zastře... !! A propo, nástupní plat - 2210 Kč a lístek metrem l Kč !!!
  24.02.2007 12:48 kdokoli
 
a ještě jedna vzpomínka starého zbrojnoše: Šílený dozorčí pluku s přezdívkou Beníto, krerému jednou ve službě hráblo a a pak nosil v pouzdru gumovou pistoli.... :) ale to je historie, zrovna tak, jako Vietnamské delegace a autoškola s Gazíkama. :)
  24.02.2007 18:01 PRO FR DRAK
 
Pro FR nevím jak dlouho sloužíš ale otec sloužil 30 let jako poctivej polda ani ja nejsem u PČR nováček a zkušenosti z ulice mám jak s jedný strany tak i z druhý. A můžu ti přísahat že nic co bych tam potřeboval mi ZOP nedá.Jenom aby si byl v obraze ve všech jiných státech EU se výuka skláda ze 70% praxe.A že tam máme 15000 je nesmysl. Peníze za cesták jsme ještě neviděli.Radši bych vydělával peníze pro rodinu než tam trávil nesmyslně 18 měsíců.
  24.02.2007 19:02 policie v troskách
 
Udělali jste chybu u policie není ta správná budoucnost, armáda má daleko lepší renomé a platové ohodnocení.
  24.02.2007 10:04 Jirka <AIKO@seznam.cz>
 
PČR a MP docela mě kluci štvete komplexy méněcenosti nepomohou ať jsou na té či oné straně. U nás OO PČR a MP spolupracuje perfektně, jsou mezi námi kamarádské vztahy a vzájemně si pomáháme. Chápu, že v Práglu je stabilně podstav (u MP i PČR) a berou tam lidi i s dřevěnejma nohama. Potom není divu, že se mezi sebou handrkují, kdo je důležitější. UVĚDOMTE SI PAKA,ŽE JSME NA STEJNÉ LODI!
  24.02.2007 09:58 Jirka <AIKO@seznam.cz>
 
for demokracie,docela si mě pobavil,představil jsem si chodbu MV nebo PP jak funkcionáři stojí ve futrech s prdelema do chodby a řadový jdouce po chodbě je kopou. haha
  24.02.2007 09:10 kobra
 
"Vládu nad pokutami řidičů přebírají městští strážníci."

Tak toto je jen nadpis z titulní stránky Seznamu.cz. Stojí za to si článek přečíst celý, protože je to nástin toho, kam je zaměřena politická snaha (záměrně-neúmyslně?)v naší drahé vlasti. Kam je systematicky, pěkně pomaloučku, nenápadně, ale hlavně CÍLENĚ, vtahována republiková policie.
Teď jsou to "jen" Př v dopravě, příští rok...,atd. bude následovat co???
  24.02.2007 12:08 KarlKubrt
 
.. jen tak mimochodem, podle Ekisu k 1.2.2007 chybí v Praze cca 730 policistů, což je skoro 10 % stavu... tak tam to spěje !!!
  24.02.2007 13:27 .
 
Když už se bavíme o vybraných pokutách, tak státní policie vybrala za loňský rok 3 x víc než městská, takže přebírají tak prd a ne vládu nad pokutami a to musím zdůraznit, že většina kolegů dává pokuty s rozumem. Nepřeji lidem naší země, aby se policisté (ať už státní nebo městští) začali věnovat řešení přestupků ad absurdum, to by bylo brzo v republice veselo.............. Myslím, že by se všichni uřvaní ublížení přestupci asi nestačili divit...........
  24.02.2007 14:18 Rambo
 
Možná by ste se nestačili divit vy policajti. Už dnes se množí případy, kdy policajty lidi střílí už při silničních kontrolách. Skuste přitvrdit a uvidíte co se začne dít. To potom bude velice zajímavé sledovat zprávy na TV. To potom lidi nebudou sledovat akční filmy, ani kriminálky, protože to budou mít v hlavních zprávách v přímém přenosu z ulice na ty masakry.
  24.02.2007 14:33 degradovaný
 
4 Rambo
I k tomu dojde. Náš vzor , vrchol demokracie na světě jůesej...
  24.02.2007 18:36 Clusoue
 
Pro tebe ty vole je škoda kulky. Zavírat tě do cvokhausu je taky škoda, tvůj pobyt by stál zbytečné peníze. Takže co s tebou ? Vychází mi z toho pouze smutek z toho, že tě máma raději nespolkla.
  24.02.2007 18:38 Clusoue
 
Omluvám se, to patřilo pro Ramba.
  24.02.2007 19:04 na odchodu
 
JÁ SE TOMU ANI NEDIVÍM, VŠICHNI DOPRAVÁCI UŽ UTEKLI KDO BY TO V 3TT S TAKOVÝM RIZIKEM DĚLAL ZA 650 Eur.
  24.02.2007 08:46 .
 
.
  24.02.2007 00:26 y
 
Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.
  23.02.2007 22:51 DOBŘE INFORMOVANÝ ZDROJ
 
ÓČKO JSI VÍTĚZ , GRATULUJI
  23.02.2007 21:25 dennis cleanis <ZV130@seznam.cz>
 
Na ZOP se v současnosti vedle sebe učí to samé poldové ve druhých až pátých třídách. To je ten karierní řád?
  23.02.2007 23:11 tomi
 
Máš pravdu.Jsem na zopce a nechápu,proč máme jiné třídy.
Za to, že se všichni připravujem na povolání ve stejné lavici, jen spolužák má o 3000 více.Je mi to celkem jedno, ale už tady je vidět jak nahoře přemýšlí, totiž téměř vůbec.
Na zopce to začíná, a odchodem zkušených, praxí protřelých policistů to končí...
Mimochodem , řekne mi někdo,v které zemi EU snižují poldům platy,nemají příplatky za svátky, noční , neděle....
Ale průměrný plat u PČR bude 30 000 Kč(cituji Husáka).....Je mi z toho zle.
  23.02.2007 23:35 ???
 
a co jsi u policie čekal?? uteč dokud máš čas, až si zvykneš, zadlužíš se a budeš muset živit rodinu, bude to těžší! nechápu lidi, kteří v současné době nastupují k policii
  23.02.2007 23:54 ... ...
 
Denisi,
ty rozdíly jsou možná způsobeny datem nástupu. Kdo nastoupil před 31.12.06, tak ho ředitel mohl zařadit na jakékoliv místo, i na poměrně vysokou třídu, a pak se to automaticky, se souhlasem ředitele k 1.1.07 překlopilo. Kdo nastoupil po 1.1.07, tak by to vždy mělo být na 2.PT, to je dle zákona. Takže tady nepřímo vyčítáš šéfům, že se své lidi snaží zaplatit co nejlépe, a vlastně dáváš najevo, že jsi při vyjednávání se zaměstnavatelem před nástupem do služ.poměru nebyl zas tak úspěšný.
  24.02.2007 00:02 ... ...
 
pro ???
Když jsi z regionu kde nezavadíš o práci, resp. třeba jen v marketu, tak nástupní plat kolem 17000 hrubého, na ZOPce ubytování a stravu přes týden zdarma včetně úhrady nákladů za dojíždění, to vůbec není špatné ... s reálnou možností relativně rychlého dosažení úrovně cca 25000 a s dlouhodobou perspektivou přes 30000 (tj.6PT+10%) při pravidelné valorizaci o inflaci?
  24.02.2007 01:07 DragonFly
 
24.02.2007 00:02
v tento čas je zajímavý příspěvek, ale úplně mimo mísu
  24.02.2007 08:26 ???
 
17000 kč nemám ani po sedmi letech služby ve třetí PT ve VSČR.
  24.02.2007 14:35 degradovaný
 
Když je řeč o penězích a EU. Ve Francii je nimimální mzda 1250 éček (chtěj ho zvednout na 1500). Kolikpak je to u PČR ?
  23.02.2007 21:06 Zaraženej policajt
 
Co mají dělat ti, co jim funkce nedovolí odjet. A to i z vlastního volna. Patřím mezi ně! Funkce chtějí robít manifest 27.2. Myslím si, že by měl zasáhnout NOS aby se mohli zúčastnit ti co podporují "Iniciativu".
  23.02.2007 21:26 najk
 
ta funkce je tvoje manželka? jinak píšeš blbosti, nebo jen prudíš
  24.02.2007 14:37 degradovaný
 
Ty nebo tvoje diktátorská funkce jste se zbláznili? To si necháš líbit?