Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Tak jsem si četl ty příspěvky firepolice ze Šípu, nejsem zastáncem Langera ani ODS, ale nějak mě to nepohoršilo,prostě normální kluk. Děláte jako by jste všichni byli ve škole vzorní a nešukali.

Já jsem u PČR také pár měsíců a lituji , že jsem do této firmy lezl. Počkám jak to bude po novém roce a půjdu zase o dům dál. K PČR jsem nešel pro peníze, ale protože jsem myslel, že tato práce je posláním. Ale jak můžete dělat práci dobře, když ani nevíte jestli z platu zaplatu uživíte rodinu. Tato práce je dobrá pro 18-ti leté lidi, kteří mají po škole a bydlí u rodičů.

Kdo může odejde a kdo nemůže bude jen čekat až bude moci. A nejde jen o peníze, v zákoně je plno dalších skrytých nevýhod o kterých mnozí ještě ani nevědí. Kdo bude čekat, až se mu něco přihodí a vyhodí ho bez jakýchkoliv náhrad tak je blázen. A jestli si někdo myslí, že se mu nemůže nic stát, protože pracuje jak má a dodržuje zákony, tak ať se třeba podívá na statistiku IMV a počty odstíhaných za t.č. maření úkolu VČ z nedbalosti. Může to potkat každého, kdo je v přímém výkonu. Nazdar.

Přesně takhle jsem si to taky spočítal. Nebudu čekat, mám odslouženo. Neděkuji, odcházím...

tak už zase okresák spouští hromy, nejprve to bylo pro hromadné odvolání, ohledně nových výměrů a převelování lidí, kdy mladší kolegové byli až na koberečku a ne jednou a teď zase zavádí místo 12 hod. pravidelných šichet, 8 hod., které budou 8 hod. jenom psané ale budou 12 hod. v reálu, prý že se musí do léta vyčerpat 150 hod. Jinde na obvodech zatím chtějí nechat 12 hod. směnnost, s tím že druhé volno vyplní nějakou tou 12 hod. Nemáme se tam rovnou nastěhovat ? Chtěl bych vidět zedníka, kterému řeknu, dělej do 150 hod. Odpracuješ, pak ti přidám. Tak se mi vysměje. Práce do 150 hod. zase platí jen pro řadové.

Asi okresákům pěkně šlapou se shora na paty. A oni to stráví protože jsou přece dobře zaplaceni. A vy muklové na ulici makejte zadarmo - máte za trest 150 hod. obecně propspěšných prací. Okresáci s takovýmhle chováním a jim podobní by měli odejít od policie. Protože zde veřejně před svými podřízenými předvádějí čeho jsou schopni ! Místo, aby to bylo naopak, tak vás přimáčknou div ne postavějí ke zdi a klidně by zmáčkli kohoutek. TO JE BOMBA !!!

Tak jsem koukal na netu na zpravy CT1, kde se pravilo, ze jiz maji identifikovnu skupinu, ktera sla s platy dolu. Jedna se pry o ty v nejnizsich tridach a s nejkratsi vysluhou. Pravil to reporter, ktery byl 21.2.2007 na PA, kde mel sraz pan PP s krajskyma reditelema. Opet lzi a lzi. Nechce se mi ani verit pod kym to pracujeme. Pane ministre co vy na to !! Kdy uz konecne priznate pravdu jak to opravdu je ?

Je to jako s nevěrou. Zatloukat, zatloukat a když to praskne zase zatloukat. Kdyby přiznali chybu, znamenalo by to pro ně vlastní přiznání, že pracují špatně a to oni nikdy neudělají. Kde najdeš 100.000 měsíčně a víc? na ulici určitě ne.

Nevím jak v jiných městech, ale v našem městě nemá strážníky MP nikdo v lásce. Jediné co umí je dávat botičky na auta a přidávat a ztěžovat práci státní policii. Jejich náplní je procházet město a na PČR oznamovat posprejované zdi,vyvrácené značky, poškrábaná auta apod. MP tyto věci nešetří , pouze je PČR předá a tato musí ke každé věci zavést spis, provádět podání vysvětlení a šetření atd. U MP je každé toto oznámení bodováno a odměňováno. Myslím si, že nalézt poškozenou věc umí každý a vyšetřit ji a nalézt pachatele je mnohem složitější a náročnější. MP nám i u malého škrábanečku na autě předává podezření z trestného činu , i když se jedná o banální přestupek. Dále v našem městě je na tom MP lépe jak v odměňování, tak ve výstroji a v mnoha dalších věcech. Není hodina aby strážníci MP k nám na dozorčí službu nevolali s tím, že si neví rady. Ani se nedivím, že mají strážíci MP ze strany občanů časté útoky na veřejného činitele a my je z toho vysekáváme. V mnoha případech by tito super strážníci byli odstíháni za zneužití pravomoci veřejného činitele. Takže strážníci vyražte do parku viděl jsem tam psejčkaře se psy bez vodítek a pokakané trávníčky, třeba si cestou všimnete nějaké posprejované značky, nebo popelnice. Pa.

S MP je to všude stejné.

Nech to bejt, ten provokáter není žádný strážník, je to kriminálník, který se snaží svůj cejch léčit na těchto stránkách.

Máš asi recht Lado, ale já už jsem to v sobě držel delší dobu.

Ono hodně záleží na lidech, kdy já osobně mám to štěstí, že mám úsek společně se super klukem od MP.

A další a další kolegové mají žádosti v šuplíku a chystají se odejít. Není tu perpektivno.

Pane ministře, přečetl jsem si články z odkazů níže. Tak abych to shrnul:
Vy jste studoval vojenskou školu, já jsem studoval vojenskou školu.
Vy jste byl průšvihář, já jsem byl premiant.
Vy jste neunesl disciplínu a byl jste kázeňsky trestán, pro mne je řád samozřejmostí, přesto - díky Vámi nastaveným podmínkám se musím bát trestu, který může přijít i jen proto, že se špatně na někoho podívám a může pro mne znamenat vyhazov.
Vy jste ministr, já šlapu ulici.
Vy si zřejmě nevážíte nás, já si proto nevážím Vás.
Je čas udělat Pá-pá...

také jsem dělal vojenskou školu a vše co psal Pavel se vztahuje beze zbytku i na mne. A závěr : protože už jsme dva a to je víc než jeden měl by jste pá pá udělat Vy pane ministře!

dobře si to napsal, jsem na tom stejně, je nás víc,

Tak tohle je, prosím, náš ministr:

http://www.deniksip.cz/politika/ministr_langer_serial070220.html
http://www.deniksip.cz/politika/langer_projev070221.html
http://www.deniksip.cz/politika/langer_vyraz_serial070222.html

Ať to prověří inspekce, od čeho ji máme.