Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

nevím ale, jak je nový služební zákon nastaven tak, aby odešli ti neschopní, a dále definuj neschopného poldu? To jestli je někdo neschopný nebo naopak schopný musí cítit sám a především by to mělo být v hodnocení a personální práci jeho nadřízeného. A jestli je podle Tebe neschopný ten, kdo nemá vysokou školu, nemá o ni zájem a vyhovuje mu práce kterou dělá, kde vysokou školu nepotřebuje tak je mi Tě opravdu líto. Já vysokou nemám, letos jsem si podal přihlášku tak uvidím jak dopadnu na přijímačkách. VŠ na funkci nepotřebuju a dělám to jen protože chci a další ambice v této firmě nemám. A jestli se tam dostanu a udělám VŠ tak asi budu podle Tebe schopný polda, tak děkuju za uznání mé práce.

ještě prosím uveď kolik let máš odsloužena a v jaké TT jsi zařazen, děkuji

kde jsi "pro všechny"? no tak, nebuď srab

Ano, znalý člověk ví, že VŠ není všeléčivá. A jsou jedinci, kteří ač mají VŠ, tak jsou v praxi nepoužitelní !!!

A proto je lepší se do větších akcí nepouštět, nestudovat a radši si najít pěkné místo v civilu.

No a aby se to nepletlo tak plno lidí si udělá zavčasu VŠ (hezky při zaměstnání za plat) a uteče od PČR.Protože tam už je tolik vysokoškoláků, že na všechna "lukrativní místa" dle slavného karierního řádu se už nedostanou. To by musela stát ta slavná pyramida na špici. Pokud chce polda zůstat na základním postu (po celou dobu sl.)a chce dělat poctivě a kvalitně- být ve svém oboru na špici tak za to ho chcete trestat sebráním peněz? Styďte se...

takhle to přesně myslím, udělám si VŠ při zaměstnání, ne na úkor zaměstnání ani ne firemní školu, pokud budu potřebovat volno budu to muset řešit ŘD a něco tomu holt obětovat, práce mě stále ještě baví a dělám ji naplno ale budoucnost nevidím a potom sbohem a šáteček. Tento můj názor a postup mě samotného děsí ale je to tou dobou a okolnostmi, bohužel

Jediná šance je co nejvíce lidí 27.2.2007 na demonstraci do Prahy. Kdo zůstane doma oslabí nás všechny. Doma je to sice pohodlnější , ale kdo si řekne , že se to přece beze mne obejde , že se to na jednom člověku nepozná , tak to můžeme rovnou zabalit. Den 27.2.2007 musí být den "D" ze všech dnů!!! Ať nemáme ostudu a není z toho debakl.!! Já si beru dovolenou, protože jsem měl odpolední. Tak se na Vás kolegové a kolegyně těším v Praze. Na ohřátí beru domácí slivovičku.

Souhlas, budu tam také.

Já taky a se mnou 30 kusů (holt dobrej oddíl)

DOBŘE INFORMOVANÝ ZDROJ

OKRESNÍ ŘEDITEL
1- Zatajil krádež pokutových bloků na OOP, místo toho aby
se věc řádně vyšetřila - byla by to ostuda útvaru
2 - Promrhal statisíce při opravách objektů, které policie
následně vůbec nepoužívala
3 - Tranzitní ubytovnu Okresního ředitelství, zřídil v bytovce v horské střediskové obci K....a
nechal ji nadstandardně vybavit avyužívá ji proti předpisu
pouze jeho rodinní příslušníci a jeho kamarádi zadarmo. Pro obyčejné příslušníky je tato možnost používání přísně zakázána .

UHODNE NĚKDO O JAKÝ OKRES SE JEDNÁ

Už se opakuješ. Je to místní záležitost, takže to nikoho moc nezajímá.

Nemohu za to, někdo to zkopíroval.

Asi okresákům pěkně šlapou se shora na paty. A oni to stráví protože jsou přece dobře zaplaceni. A vy muklové na ulici makejte zadarmo - máte za trest 150 hod. obecně propspěšných prací. Okresáci s takovýmhle chováním a jim podobní by měli odejít od policie. Protože zde veřejně před svými podřízenými předvádějí čeho jsou schopni ! Místo, aby to bylo naopak, tak vás přimáčknou div ne postavějí ke zdi a klidně by zmáčkli kohoutek. TO JE BOMBA !!!
150 ZADARMO UŽ NIKDY !!!! Dělejte si je sám pane ministře se svým tzv. managementem.

Je zajímavé, že odcházejí i ti okresáci a nejedná se pouze o ty starší. Něco se asi děje, žeby geniální Kalousek? Zatím na co šáhnul, tak to zkur. zkazil.

NE BOMBA 007 - ALE BOMBA - 150

Kdo bude moci uteče, ředitel neředitel. Tak to pěkně zpackali.

Nynější rok je nejlepším obdobím pro toto rozhodnutí. Je to přechodné období, pouze tento rok. Další roky již budou pro odchody horší.

Nechci 150 h pracovat pro nic za nic, nechci být po 15 letech ve 3 TT a proto sbohem policie plná vedoucích pracovníků s obrovskými příjmy.

"Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení."
Ty jistě nesloužíš u PČR, jinak bys tento blud nenapsal. Ovšem je možné, že "pracuješ" na PP a o běžné službě na OOP víš jen to co zaslechneš na chodbě a z oběžníků.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor :Proč se tedy některým policistům začátkem roku platy snížily?
Ivan Langer : Srovnává se nesrovnatelné. Je to i problém přesčasových hodin. Pokud jich měl někdo mnoho v minulosti, tak to letos nebude, protože systém práce se mění. Veřejnost se ani nemusí obávat, že by to ohrozilo bezpečnostní situaci v zemi.

Pane ministře, Vaše argumentace je skutečně, slušně řečeno zajímavá. Snad tím přesvědčíte veřejnost na které Vám tolik záleží, ale příslušník tohle nemůže zbaštit. V čem se srovnává nesrovnatelné, když policista odvádí stále stejnou práci co se týče obsahu i objemu? To, že jste to v novém zákoně vykonstruovali tak, aby došlo u nižších tříd k reálnému poklesu mzdy oproti minulosti, přece nikoho nemůže zajímat. Operujete s pojmem změny systému práce. Každého by zajímalo v čem je ta změna - v uplatnění 150 hodin na oltář vlasti? Ano, pak ubude placených přesčasových hodin a mzda by neměla být vysoká, oproti minulému roku. Říkat tomu však změna systému práce, to je silná káva. Slibujete dorovnání platů, ale, kde je zase inflace? O tom se už radši nikdo z vás nezmiňuje. V minulosti jste potichu zrušili 13,14 platy ačkoliv některým složkám zůstali zachovány. V tomto trendu pokračujete dodnes a přitom spoléháte na rétorickou argumentaci. Myslíte, že zaplacením managementu věc zachráníte, ale pokud bude vládnout na nižších úrovních nespokojenost, personální úroveň zde bude nízká jako i odváděná práce nebude 100% tak se bude zvyšovat tlak na vedení a ti budou hledat řešení v odchodu od policie a úroveň zase o kousíček klesne. Když vidím s jakou úlevou a radostí někteří vedoucí příslušníci odcházejí tak si říkám jak zde mohli pracovat. Jedno Vám však musím dát zapravdu. I přes všechno negativní co s policií provádíte to neohrozí bezpečnostní situaci v zemi, možná, že se trochu bezpečnost sníží, ale jen nepatrně .......

Taková 3TT to je ostuda tohoto státu a nového služebního zákona. Inu tento zákon byl stvořen pouze pro okruh lidí na funkcích, v managementu a na policejní prezidium. FUJ a HANBA autorům tohoto nedodělku.

S těmi přesčasovými hodinami je to tedy pravda. Když jsem mluvil s kolegou, který pracuje na OOP a když mi řekl, že minulý rok měl měsíčně k výplatě 20,30 a někdy i 40 h zaplacených přesčasů, tak o tom se mi tedy mohlo jenom zdát, abych přesčasové hodiny dostal všechny zaplaceny. A na hlídkové u nás na okrese taky měli běžně měsíčně k výplatě 20 h přesčasů. Minulý rok jsem měl zaplaceno pouze 20 h přesčasů za celý rok jinak za volno nebo do 150 h a to pracuji na KS. Takže na obvodě i na hlídkové měli v průměru za celý rok vyšší plat než by byli na KS.

V tom byl starý zákon spravedlivý-chci si přivydělat a uživit rodinu jdu na víkend, noc, nebo státní svátek a měl tu možnost každý. Co dokázali udělat teď-oškubat řadového poldu nic víc!

Proč se nehledí na hodinovou mzdu, ale na mzdu měsíční. Ať každý dostane co si zaslouží a vyslouží, třeba přesčasovou hodinovou mzdou. 361 - Nesmrtelná teta - závist a krátkozrakost.

Oškubali nás na příplatcích a rozdali tu část mazi sebe, nazvali to kariérním řádem a vysvětlili, že ti dole, nemohou brát přece tolik co Ti nahoře, že?

Moje návrhy změn u Policie ČR:

1) Snížení počtu managmentu - pokud se sníží počet velitelů, analytiků, tiskových mluvčí, pracovníků pracujících na metodických pokynech tak bude více lidí na ulicích. Bude méně služebních míst, které jsou placeny příplatkem za vedení, vysokou tarifní třídou a vysokým osobním příplatkem a po odchodu od policie i vysokou rentou. Zrušením jednoho takového místa se uvolní prostředky pro dva policisty na ulici. Daňoví poplatníci by na tom rozhodně vydělali.
2) zavední nového software pro potřeby policie - při tr. oznámení by se udaje zadaly jen jednou a program by si sám z tohoto zadání vytáhl data do dalších systémů jako je statistika, svodka, OMČ, atd. Kontrolované osoby na ulici by byly pomocí čtecího zařízení zadány do počítače a automaticky by tím proběhla lustrace ale i kontrola osoby. To samé by platilo i u vozidel. Lustrace přes operačního je mnohdy zdlouhavá a policista má pocit, že operačního otravuje.
3) Zrušení tiskových mluvčí - každý velitel musí být na své funkci schopen obhájit své rozhodnutí - pokud toto neumí, neměl by na vedoucí funkci co dělat. Občan by i věděl, kdo je velitel obvodního oddělení nebo velitel okresu. Lidé by i více důvěřovali policii, kdyby viděli konkretního policistu místo nastčené barbíny, která o policejní práci většinou nic neví.
4) Některá místa, na kterých není potřeba člověk ve služebním poměru by se měli nahrazovat civilisty. Jistě každý z vás zná několik lidí, kteří neměli na sobě uniformu několik let ani nedělají policejní práci, ale přitom jsou to policisté s veškerými nároky - mám na mysli vydavače stravenek, skladníky, udržbáře aut, osobní sekretářky našich šéfů atd.
5) Zavedení anonymní kritiky a dotazů podřízených vůči nadřízeným (např. pomocí sítě intranet), na kterou by byli povinni vedoucí činitelé odpovědět (za úvahu by stála i veřejná kontrola této anonymní diskuse) - i tato diskuze ukazuje, že policisté se bojí tázat a diskutovat se svými nadřízenými a to nemluvím o kritice. Dnes je každý dotazující policista označen za rebela a problémistu. Proto je nutná anonymita. Postupem času by se vedení naučilo přímat kritiku a nereagovali by hned podrážděně. Poté by mohla zmizet i anonymní verze a nastala by otevřená diskuse. Policii by otevřená kritika velice pomohla. Velitelé by byli více hlídáni, bylo by pro ně mnohem těžší zneužít moc a to nejen ve zvtahu k podřízeným, ale i k občanům. Hlavním přínosem takové diskuse by bylo zvýšení efektivity práce, právního povědomí, lepší pracovní vztahy. Pro šéfy by to znamenalo jistou formu kontroly jejich práce - byla by zde nastavena zpětná vazba.

JO A TAKÉ KTERÝ CHYTRÁK VYMYSLEL, ŽE U PŘESTUPKŮ NEJSOU DŮLEŽITÁ CELÁ RODNÁ ČISLA, ALE JEN DATUM NAROZENÍ TO BYL TAKY ASI PĚKNEJ ÚCHYL ! KDO TO MÁ FURT a PODLE ČEHO DOHLEDÁVAT ??? DÍKY TOMU SE ZASE MUSEJÍ VYMÝŠLET RŮZNÉ VĚCI OKOLO. R.Č. PŘECI JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ PACHATELE a JE PŘECI JEDNO AŤ UŽ SE JEDNÁ O PŘESTUPEK NEBO TR. ČIN.

Souhlas

Jestli nový zákon se všemi svými špatnostmi nastartuje odchod neschopných poldů, jedno je, kolik mají odslouženo, tak je to obrovský úspěch. Stále si myslím, že pokud polda bere průměrně o polovinu více, než je plat ve státní správě, má spoustu výhod navíc a při odchodu slušné jednorázové odchodné a měsíční odbytné, takto stojí za to nekecat a něco dělat. V tom se asi se spoustou svých kolegů neshodnu. Rovnou všechno a pokud možno v plné míře. Takhle to ale nefunguje nikde, reálný postup je v každé firmě či úřadu. Takže kolegové, trochu skromnosti a zamyšlení. Pokud někdo přece jenom si myslí, že je nedoceněný, přeju hodně štěstí ve vymodleném civilu.

nevím jak je tomu u vás, ale u nás odchází právě ti schopní.....:-(

Co to je, nebo kdo to je, neschopný polda? To je ten co šlape chodník, nemá VŠ a nedere se na vedoucí místo? Chtělo by to přesnější specifikaci, pane taky kolego. Podle mého by byl úspěch, kdyby odešli vychcánkové a že jich u policie je.

Jo, taky názor. Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení. Do konce února můžete všichni, kdo to myslí vážně, podat přihlášku na vysokou školu a začít na sobě pracovat.

Pane kolego, myslím, že se trochu pleteš. Nový zákon se svými negativními důsledky dopadá bez rozdílu na ty schopné i neschopné. Takže odcházejí všichni. Podstatou diskuse je co bylo, co je, a co bude. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se podmínky služby jen zpřísňují a v konečném důsledku zhoršují. Podle tvých slov určitě nepatříš do kategorie příslušníků, kterým poklesl plat. Nejde však jen o to, možná, že si myslíš, že se tě nový zákon nedotkl, dobře si ho přečti a srovnej s tím minulým. K optimismu to určitě nevede. Jak už jsem psal v jiných příspěvcích, kladivo zákona může dopadnout i na ty, kteří si vůbec nepřipouštějí, že se jich to týká.

tohle běž říct lidem, kteří slouží 20 let a skončili i přes výborné výsledky své mnohaleté činnosti ve 3TT, jak se mohou škrábat nahoru, mimochodem, znám dost těch,co se vyškrabali po zádech ostatních nahoru a prodávali výsledky ostatních jako své a to jsou tebe asi ti schopní co???? Děkuji pěkně, takové u PČR nechci......

Neschopní poldové a vychcánkové se nevyskytují jenom na vedoucích místech, jsou pohříchu i na základních útvarech. Mám spoustu kolegů, kteří slouží na různých OOP a nikdy bych si díky jejich odvedené práci a prostému přiznání, že prostě na vyšší funkci nemají, dovolil o nich říct, že jsou neschopný. Právě naopak díky odvedené práci na tom konkrétním místě jsou to hodně schopní lidé kteří, pokud by opravdu chtěli odejít, se v civilu rozhodně neztratí.

Jaké výhody máš na mysli pane kolego?? (můžeš konkretizovat?) Pokud myslíš výsluhu, tak to není výhoda ale nutnost, protože nemáme šanci se připravovat na budoucí zaměstnání a v padesáti už těžko splníme náročné zdravotní či fyzické testy a kdo tě pak zaměstná na jiné místo než vrátného?? A o polovinu víc jak ve státní správě??? No jak kde ale na ulici určitě ne.. Já taky odcházím, šlapu dvacet let chodník a vystřídal jsem několik útvarů včetně zásahové jednotky či operativy v Praze.. Necítím se nedoceněný, ale už mám dost všech těch vnějších tlaků na moji práci a dehonestace, kdy stát se za nás nepostaví, nepodpoří a jsem tak policistou s.r.o., který chrání všechny ale mě nikdo. Vadí mi veškeré křivdy které se na nás stát dopouští a to jsou zřejmě tebou myšlené "výhody" (ať nadělávání svátků, presumpce viny, 150hod zdarma, spousta přesčasů které ti nikdo nenapíše, neustálé pozdní příchody domů pro které zanedbávám rodinu, nemožnost užívat výstroj z rozhodnutí velení - jen že rozhodlo a chtějí mít nažehlené panáky na ulici..). V civilu jsem už byl (a už s těším zas), nešlo jinak, nechtěli mě přeložit a lituju dne kdy jsem se vrátil, protože tenhle stát svým chováním vůči policistům dle mě jasně dává za poslední tři roky najevo, že o moji poctivou práci nestojí.

Proto,abych měl solidní podmínky pro práci, kolem sebe dobrý kolektiv a slušné pracovní prostředí a odpovídající finanční zajištění, které mě nebude odvádět myšlenkama od práce se musím cpát na funkce? Máš nějaké pokroucené myšlení kolego, ale beru to, jistě se ti otevírají možnosti, když si myslíš, že práce na ulici je pro neschopné...hodně štěstí

Pravidlem bylo, že na denní studium na PA chodili protekční nebo neschopní kolegové. Dále u PČR platí za pravidlo, když chceš nahoru musíš někomu lézt do zadku. Takže o schopnosti to není, ale o pokřiveném charakteru. Takto nás vnímá i veřejnost, kdy zejména je to znát na malých městech, kdy se mě plno známých ptá jak je možné, že tento kolega, kterého měl každý za blba šel na PA. Vedoucí se ho chtěl zbavit, aby s ním neměl starost a on se přece vrátí až za tři roky a pak jde na SKPV. Tím pádem se zbaví neschopného podřízeného za kterého dostane třeba někoho lepšího.
Tímto posíláním neschopných lidí na VŠ a dále náborem lidí, které kromě Prahy ani nevezmou k MP stále u veřejnosti bodujeme tak jsem zvědavý pane ministře jak chcete zlepšit naše krédo.

1. protože jeho plat ( POLICISTY ) byl vyšroubován oprávněnými příplatky za SO,NE, svátky, noční, které tito pracovníci SLOVY NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!
2. protože máme příplatek za riziko, který tito pracovníci NEMAJÍ, NEMAJÍ NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!!

TAKŽE TITO PRACOVNÍCI MAJÍ PLAT NIŽŠÍ HLAVNĚ Z DŮVODU ABSENCE TĚCHTO PŘÍPLATKŮ NEBO SNAD ŽENSKÁ NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ CHODÍ NA NOČNÍ ? NEBO UMRAVNOSTŇUJE DRBANY PŘI RVAČKÁCH ?

Nějak se vytratila aféra kolem Pavola Mihála. Žeby už byl v civilu a pobíral rentu? Vzhledem k tomu, že patřil k nejvyšším, tak je asi už za vodou. Pro něj etický kodex asi neplatí a o trestním stíhání ani slova.

To víš, kdyby to byl čičmunda tak by ho rozmázli jako mouchu na zdi, ale, protože byl jedním z nich tak mu to dobře prošlo. Tak to prostě v této zemi chodí.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor : Jen aby nepobírali po propuštění rentu, jak se občas u policistů stává.
Ivan Langer : Právě, že nebudou. To je kouzlo nového zákona i toho, co razím: metodu cukru a biče. Ano, výsluhy pro policisty jsou nastaveny dobře, ale každý z nich musí počítat s nekompromisním trestem, pokud selže.

Pane ministře uplatnění malého dvorku a velkého biče jste bezezbytku splnil, jen ten cukr jste kdesi zapomněl. A v tom je to kouzlo, že většina policistů přemýšlí jak se z toho Vašeho dvorka dostat pryč. A jen tak mimochodem, plést jablka a hrušky jste začali Vy popřením a popletením základních principů, ze kterých by měl zákon o služebním poměru vycházet. Pak to dopadlo jak to dopadlo. motto : jak zaseješ tak sklidíš.

Ten jeho účinný a nekompromisní trest ve formě propuštění bez nároků byl zaveden i do z.č.186/1992Sb.s účinností od 1.3.2006, takže opět neříká naprostou pravdu.....