Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

nevím ale, jak je nový služební zákon nastaven tak, aby odešli ti neschopní, a dále definuj neschopného poldu? To jestli je někdo neschopný nebo naopak schopný musí cítit sám a především by to mělo být v hodnocení a personální práci jeho nadřízeného. A jestli je podle Tebe neschopný ten, kdo nemá vysokou školu, nemá o ni zájem a vyhovuje mu práce kterou dělá, kde vysokou školu nepotřebuje tak je mi Tě opravdu líto. Já vysokou nemám, letos jsem si podal přihlášku tak uvidím jak dopadnu na přijímačkách. VŠ na funkci nepotřebuju a dělám to jen protože chci a další ambice v této firmě nemám. A jestli se tam dostanu a udělám VŠ tak asi budu podle Tebe schopný polda, tak děkuju za uznání mé práce.

ještě prosím uveď kolik let máš odsloužena a v jaké TT jsi zařazen, děkuji

kde jsi "pro všechny"? no tak, nebuď srab

Ano, znalý člověk ví, že VŠ není všeléčivá. A jsou jedinci, kteří ač mají VŠ, tak jsou v praxi nepoužitelní !!!

A proto je lepší se do větších akcí nepouštět, nestudovat a radši si najít pěkné místo v civilu.

No a aby se to nepletlo tak plno lidí si udělá zavčasu VŠ (hezky při zaměstnání za plat) a uteče od PČR.Protože tam už je tolik vysokoškoláků, že na všechna "lukrativní místa" dle slavného karierního řádu se už nedostanou. To by musela stát ta slavná pyramida na špici. Pokud chce polda zůstat na základním postu (po celou dobu sl.)a chce dělat poctivě a kvalitně- být ve svém oboru na špici tak za to ho chcete trestat sebráním peněz? Styďte se...

takhle to přesně myslím, udělám si VŠ při zaměstnání, ne na úkor zaměstnání ani ne firemní školu, pokud budu potřebovat volno budu to muset řešit ŘD a něco tomu holt obětovat, práce mě stále ještě baví a dělám ji naplno ale budoucnost nevidím a potom sbohem a šáteček. Tento můj názor a postup mě samotného děsí ale je to tou dobou a okolnostmi, bohužel

Jediná šance je co nejvíce lidí 27.2.2007 na demonstraci do Prahy. Kdo zůstane doma oslabí nás všechny. Doma je to sice pohodlnější , ale kdo si řekne , že se to přece beze mne obejde , že se to na jednom člověku nepozná , tak to můžeme rovnou zabalit. Den 27.2.2007 musí být den "D" ze všech dnů!!! Ať nemáme ostudu a není z toho debakl.!! Já si beru dovolenou, protože jsem měl odpolední. Tak se na Vás kolegové a kolegyně těším v Praze. Na ohřátí beru domácí slivovičku.

Souhlas, budu tam také.

Já taky a se mnou 30 kusů (holt dobrej oddíl)

DOBŘE INFORMOVANÝ ZDROJ

OKRESNÍ ŘEDITEL
1- Zatajil krádež pokutových bloků na OOP, místo toho aby
se věc řádně vyšetřila - byla by to ostuda útvaru
2 - Promrhal statisíce při opravách objektů, které policie
následně vůbec nepoužívala
3 - Tranzitní ubytovnu Okresního ředitelství, zřídil v bytovce v horské střediskové obci K....a
nechal ji nadstandardně vybavit avyužívá ji proti předpisu
pouze jeho rodinní příslušníci a jeho kamarádi zadarmo. Pro obyčejné příslušníky je tato možnost používání přísně zakázána .

UHODNE NĚKDO O JAKÝ OKRES SE JEDNÁ

Už se opakuješ. Je to místní záležitost, takže to nikoho moc nezajímá.

Nemohu za to, někdo to zkopíroval.

Asi okresákům pěkně šlapou se shora na paty. A oni to stráví protože jsou přece dobře zaplaceni. A vy muklové na ulici makejte zadarmo - máte za trest 150 hod. obecně propspěšných prací. Okresáci s takovýmhle chováním a jim podobní by měli odejít od policie. Protože zde veřejně před svými podřízenými předvádějí čeho jsou schopni ! Místo, aby to bylo naopak, tak vás přimáčknou div ne postavějí ke zdi a klidně by zmáčkli kohoutek. TO JE BOMBA !!!
150 ZADARMO UŽ NIKDY !!!! Dělejte si je sám pane ministře se svým tzv. managementem.

Je zajímavé, že odcházejí i ti okresáci a nejedná se pouze o ty starší. Něco se asi děje, žeby geniální Kalousek? Zatím na co šáhnul, tak to zkur. zkazil.

NE BOMBA 007 - ALE BOMBA - 150

Kdo bude moci uteče, ředitel neředitel. Tak to pěkně zpackali.

Nynější rok je nejlepším obdobím pro toto rozhodnutí. Je to přechodné období, pouze tento rok. Další roky již budou pro odchody horší.

Nechci 150 h pracovat pro nic za nic, nechci být po 15 letech ve 3 TT a proto sbohem policie plná vedoucích pracovníků s obrovskými příjmy.

"Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení."
Ty jistě nesloužíš u PČR, jinak bys tento blud nenapsal. Ovšem je možné, že "pracuješ" na PP a o běžné službě na OOP víš jen to co zaslechneš na chodbě a z oběžníků.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor :Proč se tedy některým policistům začátkem roku platy snížily?
Ivan Langer : Srovnává se nesrovnatelné. Je to i problém přesčasových hodin. Pokud jich měl někdo mnoho v minulosti, tak to letos nebude, protože systém práce se mění. Veřejnost se ani nemusí obávat, že by to ohrozilo bezpečnostní situaci v zemi.

Pane ministře, Vaše argumentace je skutečně, slušně řečeno zajímavá. Snad tím přesvědčíte veřejnost na které Vám tolik záleží, ale příslušník tohle nemůže zbaštit. V čem se srovnává nesrovnatelné, když policista odvádí stále stejnou práci co se týče obsahu i objemu? To, že jste to v novém zákoně vykonstruovali tak, aby došlo u nižších tříd k reálnému poklesu mzdy oproti minulosti, přece nikoho nemůže zajímat. Operujete s pojmem změny systému práce. Každého by zajímalo v čem je ta změna - v uplatnění 150 hodin na oltář vlasti? Ano, pak ubude placených přesčasových hodin a mzda by neměla být vysoká, oproti minulému roku. Říkat tomu však změna systému práce, to je silná káva. Slibujete dorovnání platů, ale, kde je zase inflace? O tom se už radši nikdo z vás nezmiňuje. V minulosti jste potichu zrušili 13,14 platy ačkoliv některým složkám zůstali zachovány. V tomto trendu pokračujete dodnes a přitom spoléháte na rétorickou argumentaci. Myslíte, že zaplacením managementu věc zachráníte, ale pokud bude vládnout na nižších úrovních nespokojenost, personální úroveň zde bude nízká jako i odváděná práce nebude 100% tak se bude zvyšovat tlak na vedení a ti budou hledat řešení v odchodu od policie a úroveň zase o kousíček klesne. Když vidím s jakou úlevou a radostí někteří vedoucí příslušníci odcházejí tak si říkám jak zde mohli pracovat. Jedno Vám však musím dát zapravdu. I přes všechno negativní co s policií provádíte to neohrozí bezpečnostní situaci v zemi, možná, že se trochu bezpečnost sníží, ale jen nepatrně .......

Taková 3TT to je ostuda tohoto státu a nového služebního zákona. Inu tento zákon byl stvořen pouze pro okruh lidí na funkcích, v managementu a na policejní prezidium. FUJ a HANBA autorům tohoto nedodělku.

S těmi přesčasovými hodinami je to tedy pravda. Když jsem mluvil s kolegou, který pracuje na OOP a když mi řekl, že minulý rok měl měsíčně k výplatě 20,30 a někdy i 40 h zaplacených přesčasů, tak o tom se mi tedy mohlo jenom zdát, abych přesčasové hodiny dostal všechny zaplaceny. A na hlídkové u nás na okrese taky měli běžně měsíčně k výplatě 20 h přesčasů. Minulý rok jsem měl zaplaceno pouze 20 h přesčasů za celý rok jinak za volno nebo do 150 h a to pracuji na KS. Takže na obvodě i na hlídkové měli v průměru za celý rok vyšší plat než by byli na KS.

V tom byl starý zákon spravedlivý-chci si přivydělat a uživit rodinu jdu na víkend, noc, nebo státní svátek a měl tu možnost každý. Co dokázali udělat teď-oškubat řadového poldu nic víc!

Proč se nehledí na hodinovou mzdu, ale na mzdu měsíční. Ať každý dostane co si zaslouží a vyslouží, třeba přesčasovou hodinovou mzdou. 361 - Nesmrtelná teta - závist a krátkozrakost.

Oškubali nás na příplatcích a rozdali tu část mazi sebe, nazvali to kariérním řádem a vysvětlili, že ti dole, nemohou brát přece tolik co Ti nahoře, že?

Moje návrhy změn u Policie ČR:

1) Snížení počtu managmentu - pokud se sníží počet velitelů, analytiků, tiskových mluvčí, pracovníků pracujících na metodických pokynech tak bude více lidí na ulicích. Bude méně služebních míst, které jsou placeny příplatkem za vedení, vysokou tarifní třídou a vysokým osobním příplatkem a po odchodu od policie i vysokou rentou. Zrušením jednoho takového místa se uvolní prostředky pro dva policisty na ulici. Daňoví poplatníci by na tom rozhodně vydělali.
2) zavední nového software pro potřeby policie - při tr. oznámení by se udaje zadaly jen jednou a program by si sám z tohoto zadání vytáhl data do dalších systémů jako je statistika, svodka, OMČ, atd. Kontrolované osoby na ulici by byly pomocí čtecího zařízení zadány do počítače a automaticky by tím proběhla lustrace ale i kontrola osoby. To samé by platilo i u vozidel. Lustrace přes operačního je mnohdy zdlouhavá a policista má pocit, že operačního otravuje.
3) Zrušení tiskových mluvčí - každý velitel musí být na své funkci schopen obhájit své rozhodnutí - pokud toto neumí, neměl by na vedoucí funkci co dělat. Občan by i věděl, kdo je velitel obvodního oddělení nebo velitel okresu. Lidé by i více důvěřovali policii, kdyby viděli konkretního policistu místo nastčené barbíny, která o policejní práci většinou nic neví.
4) Některá místa, na kterých není potřeba člověk ve služebním poměru by se měli nahrazovat civilisty. Jistě každý z vás zná několik lidí, kteří neměli na sobě uniformu několik let ani nedělají policejní práci, ale přitom jsou to policisté s veškerými nároky - mám na mysli vydavače stravenek, skladníky, udržbáře aut, osobní sekretářky našich šéfů atd.
5) Zavedení anonymní kritiky a dotazů podřízených vůči nadřízeným (např. pomocí sítě intranet), na kterou by byli povinni vedoucí činitelé odpovědět (za úvahu by stála i veřejná kontrola této anonymní diskuse) - i tato diskuze ukazuje, že policisté se bojí tázat a diskutovat se svými nadřízenými a to nemluvím o kritice. Dnes je každý dotazující policista označen za rebela a problémistu. Proto je nutná anonymita. Postupem času by se vedení naučilo přímat kritiku a nereagovali by hned podrážděně. Poté by mohla zmizet i anonymní verze a nastala by otevřená diskuse. Policii by otevřená kritika velice pomohla. Velitelé by byli více hlídáni, bylo by pro ně mnohem těžší zneužít moc a to nejen ve zvtahu k podřízeným, ale i k občanům. Hlavním přínosem takové diskuse by bylo zvýšení efektivity práce, právního povědomí, lepší pracovní vztahy. Pro šéfy by to znamenalo jistou formu kontroly jejich práce - byla by zde nastavena zpětná vazba.

JO A TAKÉ KTERÝ CHYTRÁK VYMYSLEL, ŽE U PŘESTUPKŮ NEJSOU DŮLEŽITÁ CELÁ RODNÁ ČISLA, ALE JEN DATUM NAROZENÍ TO BYL TAKY ASI PĚKNEJ ÚCHYL ! KDO TO MÁ FURT a PODLE ČEHO DOHLEDÁVAT ??? DÍKY TOMU SE ZASE MUSEJÍ VYMÝŠLET RŮZNÉ VĚCI OKOLO. R.Č. PŘECI JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ PACHATELE a JE PŘECI JEDNO AŤ UŽ SE JEDNÁ O PŘESTUPEK NEBO TR. ČIN.

Souhlas

Jestli nový zákon se všemi svými špatnostmi nastartuje odchod neschopných poldů, jedno je, kolik mají odslouženo, tak je to obrovský úspěch. Stále si myslím, že pokud polda bere průměrně o polovinu více, než je plat ve státní správě, má spoustu výhod navíc a při odchodu slušné jednorázové odchodné a měsíční odbytné, takto stojí za to nekecat a něco dělat. V tom se asi se spoustou svých kolegů neshodnu. Rovnou všechno a pokud možno v plné míře. Takhle to ale nefunguje nikde, reálný postup je v každé firmě či úřadu. Takže kolegové, trochu skromnosti a zamyšlení. Pokud někdo přece jenom si myslí, že je nedoceněný, přeju hodně štěstí ve vymodleném civilu.

nevím jak je tomu u vás, ale u nás odchází právě ti schopní.....:-(

Co to je, nebo kdo to je, neschopný polda? To je ten co šlape chodník, nemá VŠ a nedere se na vedoucí místo? Chtělo by to přesnější specifikaci, pane taky kolego. Podle mého by byl úspěch, kdyby odešli vychcánkové a že jich u policie je.

Jo, taky názor. Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení. Do konce února můžete všichni, kdo to myslí vážně, podat přihlášku na vysokou školu a začít na sobě pracovat.

Pane kolego, myslím, že se trochu pleteš. Nový zákon se svými negativními důsledky dopadá bez rozdílu na ty schopné i neschopné. Takže odcházejí všichni. Podstatou diskuse je co bylo, co je, a co bude. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se podmínky služby jen zpřísňují a v konečném důsledku zhoršují. Podle tvých slov určitě nepatříš do kategorie příslušníků, kterým poklesl plat. Nejde však jen o to, možná, že si myslíš, že se tě nový zákon nedotkl, dobře si ho přečti a srovnej s tím minulým. K optimismu to určitě nevede. Jak už jsem psal v jiných příspěvcích, kladivo zákona může dopadnout i na ty, kteří si vůbec nepřipouštějí, že se jich to týká.

tohle běž říct lidem, kteří slouží 20 let a skončili i přes výborné výsledky své mnohaleté činnosti ve 3TT, jak se mohou škrábat nahoru, mimochodem, znám dost těch,co se vyškrabali po zádech ostatních nahoru a prodávali výsledky ostatních jako své a to jsou tebe asi ti schopní co???? Děkuji pěkně, takové u PČR nechci......

Neschopní poldové a vychcánkové se nevyskytují jenom na vedoucích místech, jsou pohříchu i na základních útvarech. Mám spoustu kolegů, kteří slouží na různých OOP a nikdy bych si díky jejich odvedené práci a prostému přiznání, že prostě na vyšší funkci nemají, dovolil o nich říct, že jsou neschopný. Právě naopak díky odvedené práci na tom konkrétním místě jsou to hodně schopní lidé kteří, pokud by opravdu chtěli odejít, se v civilu rozhodně neztratí.

Jaké výhody máš na mysli pane kolego?? (můžeš konkretizovat?) Pokud myslíš výsluhu, tak to není výhoda ale nutnost, protože nemáme šanci se připravovat na budoucí zaměstnání a v padesáti už těžko splníme náročné zdravotní či fyzické testy a kdo tě pak zaměstná na jiné místo než vrátného?? A o polovinu víc jak ve státní správě??? No jak kde ale na ulici určitě ne.. Já taky odcházím, šlapu dvacet let chodník a vystřídal jsem několik útvarů včetně zásahové jednotky či operativy v Praze.. Necítím se nedoceněný, ale už mám dost všech těch vnějších tlaků na moji práci a dehonestace, kdy stát se za nás nepostaví, nepodpoří a jsem tak policistou s.r.o., který chrání všechny ale mě nikdo. Vadí mi veškeré křivdy které se na nás stát dopouští a to jsou zřejmě tebou myšlené "výhody" (ať nadělávání svátků, presumpce viny, 150hod zdarma, spousta přesčasů které ti nikdo nenapíše, neustálé pozdní příchody domů pro které zanedbávám rodinu, nemožnost užívat výstroj z rozhodnutí velení - jen že rozhodlo a chtějí mít nažehlené panáky na ulici..). V civilu jsem už byl (a už s těším zas), nešlo jinak, nechtěli mě přeložit a lituju dne kdy jsem se vrátil, protože tenhle stát svým chováním vůči policistům dle mě jasně dává za poslední tři roky najevo, že o moji poctivou práci nestojí.

Proto,abych měl solidní podmínky pro práci, kolem sebe dobrý kolektiv a slušné pracovní prostředí a odpovídající finanční zajištění, které mě nebude odvádět myšlenkama od práce se musím cpát na funkce? Máš nějaké pokroucené myšlení kolego, ale beru to, jistě se ti otevírají možnosti, když si myslíš, že práce na ulici je pro neschopné...hodně štěstí

Pravidlem bylo, že na denní studium na PA chodili protekční nebo neschopní kolegové. Dále u PČR platí za pravidlo, když chceš nahoru musíš někomu lézt do zadku. Takže o schopnosti to není, ale o pokřiveném charakteru. Takto nás vnímá i veřejnost, kdy zejména je to znát na malých městech, kdy se mě plno známých ptá jak je možné, že tento kolega, kterého měl každý za blba šel na PA. Vedoucí se ho chtěl zbavit, aby s ním neměl starost a on se přece vrátí až za tři roky a pak jde na SKPV. Tím pádem se zbaví neschopného podřízeného za kterého dostane třeba někoho lepšího.
Tímto posíláním neschopných lidí na VŠ a dále náborem lidí, které kromě Prahy ani nevezmou k MP stále u veřejnosti bodujeme tak jsem zvědavý pane ministře jak chcete zlepšit naše krédo.

1. protože jeho plat ( POLICISTY ) byl vyšroubován oprávněnými příplatky za SO,NE, svátky, noční, které tito pracovníci SLOVY NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!
2. protože máme příplatek za riziko, který tito pracovníci NEMAJÍ, NEMAJÍ NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!!

TAKŽE TITO PRACOVNÍCI MAJÍ PLAT NIŽŠÍ HLAVNĚ Z DŮVODU ABSENCE TĚCHTO PŘÍPLATKŮ NEBO SNAD ŽENSKÁ NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ CHODÍ NA NOČNÍ ? NEBO UMRAVNOSTŇUJE DRBANY PŘI RVAČKÁCH ?

Nějak se vytratila aféra kolem Pavola Mihála. Žeby už byl v civilu a pobíral rentu? Vzhledem k tomu, že patřil k nejvyšším, tak je asi už za vodou. Pro něj etický kodex asi neplatí a o trestním stíhání ani slova.

To víš, kdyby to byl čičmunda tak by ho rozmázli jako mouchu na zdi, ale, protože byl jedním z nich tak mu to dobře prošlo. Tak to prostě v této zemi chodí.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor : Jen aby nepobírali po propuštění rentu, jak se občas u policistů stává.
Ivan Langer : Právě, že nebudou. To je kouzlo nového zákona i toho, co razím: metodu cukru a biče. Ano, výsluhy pro policisty jsou nastaveny dobře, ale každý z nich musí počítat s nekompromisním trestem, pokud selže.

Pane ministře uplatnění malého dvorku a velkého biče jste bezezbytku splnil, jen ten cukr jste kdesi zapomněl. A v tom je to kouzlo, že většina policistů přemýšlí jak se z toho Vašeho dvorka dostat pryč. A jen tak mimochodem, plést jablka a hrušky jste začali Vy popřením a popletením základních principů, ze kterých by měl zákon o služebním poměru vycházet. Pak to dopadlo jak to dopadlo. motto : jak zaseješ tak sklidíš.

Ten jeho účinný a nekompromisní trest ve formě propuštění bez nároků byl zaveden i do z.č.186/1992Sb.s účinností od 1.3.2006, takže opět neříká naprostou pravdu.....