1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

nevím ale, jak je nový služební zákon nastaven tak, aby odešli ti neschopní, a dále definuj neschopného poldu? To jestli je někdo neschopný nebo naopak schopný musí cítit sám a především by to mělo být v hodnocení a personální práci jeho nadřízeného. A jestli je podle Tebe neschopný ten, kdo nemá vysokou školu, nemá o ni zájem a vyhovuje mu práce kterou dělá, kde vysokou školu nepotřebuje tak je mi Tě opravdu líto. Já vysokou nemám, letos jsem si podal přihlášku tak uvidím jak dopadnu na přijímačkách. VŠ na funkci nepotřebuju a dělám to jen protože chci a další ambice v této firmě nemám. A jestli se tam dostanu a udělám VŠ tak asi budu podle Tebe schopný polda, tak děkuju za uznání mé práce.

ještě prosím uveď kolik let máš odsloužena a v jaké TT jsi zařazen, děkuji

kde jsi "pro všechny"? no tak, nebuď srab

Ano, znalý člověk ví, že VŠ není všeléčivá. A jsou jedinci, kteří ač mají VŠ, tak jsou v praxi nepoužitelní !!!

A proto je lepší se do větších akcí nepouštět, nestudovat a radši si najít pěkné místo v civilu.

No a aby se to nepletlo tak plno lidí si udělá zavčasu VŠ (hezky při zaměstnání za plat) a uteče od PČR.Protože tam už je tolik vysokoškoláků, že na všechna "lukrativní místa" dle slavného karierního řádu se už nedostanou. To by musela stát ta slavná pyramida na špici. Pokud chce polda zůstat na základním postu (po celou dobu sl.)a chce dělat poctivě a kvalitně- být ve svém oboru na špici tak za to ho chcete trestat sebráním peněz? Styďte se...

takhle to přesně myslím, udělám si VŠ při zaměstnání, ne na úkor zaměstnání ani ne firemní školu, pokud budu potřebovat volno budu to muset řešit ŘD a něco tomu holt obětovat, práce mě stále ještě baví a dělám ji naplno ale budoucnost nevidím a potom sbohem a šáteček. Tento můj názor a postup mě samotného děsí ale je to tou dobou a okolnostmi, bohužel

Jediná šance je co nejvíce lidí 27.2.2007 na demonstraci do Prahy. Kdo zůstane doma oslabí nás všechny. Doma je to sice pohodlnější , ale kdo si řekne , že se to přece beze mne obejde , že se to na jednom člověku nepozná , tak to můžeme rovnou zabalit. Den 27.2.2007 musí být den "D" ze všech dnů!!! Ať nemáme ostudu a není z toho debakl.!! Já si beru dovolenou, protože jsem měl odpolední. Tak se na Vás kolegové a kolegyně těším v Praze. Na ohřátí beru domácí slivovičku.

Souhlas, budu tam také.

Já taky a se mnou 30 kusů (holt dobrej oddíl)

DOBŘE INFORMOVANÝ ZDROJ

OKRESNÍ ŘEDITEL
1- Zatajil krádež pokutových bloků na OOP, místo toho aby
se věc řádně vyšetřila - byla by to ostuda útvaru
2 - Promrhal statisíce při opravách objektů, které policie
následně vůbec nepoužívala
3 - Tranzitní ubytovnu Okresního ředitelství, zřídil v bytovce v horské střediskové obci K....a
nechal ji nadstandardně vybavit avyužívá ji proti předpisu
pouze jeho rodinní příslušníci a jeho kamarádi zadarmo. Pro obyčejné příslušníky je tato možnost používání přísně zakázána .

UHODNE NĚKDO O JAKÝ OKRES SE JEDNÁ

Už se opakuješ. Je to místní záležitost, takže to nikoho moc nezajímá.

Nemohu za to, někdo to zkopíroval.

Asi okresákům pěkně šlapou se shora na paty. A oni to stráví protože jsou přece dobře zaplaceni. A vy muklové na ulici makejte zadarmo - máte za trest 150 hod. obecně propspěšných prací. Okresáci s takovýmhle chováním a jim podobní by měli odejít od policie. Protože zde veřejně před svými podřízenými předvádějí čeho jsou schopni ! Místo, aby to bylo naopak, tak vás přimáčknou div ne postavějí ke zdi a klidně by zmáčkli kohoutek. TO JE BOMBA !!!
150 ZADARMO UŽ NIKDY !!!! Dělejte si je sám pane ministře se svým tzv. managementem.

Je zajímavé, že odcházejí i ti okresáci a nejedná se pouze o ty starší. Něco se asi děje, žeby geniální Kalousek? Zatím na co šáhnul, tak to zkur. zkazil.

NE BOMBA 007 - ALE BOMBA - 150

Kdo bude moci uteče, ředitel neředitel. Tak to pěkně zpackali.

Nynější rok je nejlepším obdobím pro toto rozhodnutí. Je to přechodné období, pouze tento rok. Další roky již budou pro odchody horší.

Nechci 150 h pracovat pro nic za nic, nechci být po 15 letech ve 3 TT a proto sbohem policie plná vedoucích pracovníků s obrovskými příjmy.

"Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení."
Ty jistě nesloužíš u PČR, jinak bys tento blud nenapsal. Ovšem je možné, že "pracuješ" na PP a o běžné službě na OOP víš jen to co zaslechneš na chodbě a z oběžníků.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor :Proč se tedy některým policistům začátkem roku platy snížily?
Ivan Langer : Srovnává se nesrovnatelné. Je to i problém přesčasových hodin. Pokud jich měl někdo mnoho v minulosti, tak to letos nebude, protože systém práce se mění. Veřejnost se ani nemusí obávat, že by to ohrozilo bezpečnostní situaci v zemi.

Pane ministře, Vaše argumentace je skutečně, slušně řečeno zajímavá. Snad tím přesvědčíte veřejnost na které Vám tolik záleží, ale příslušník tohle nemůže zbaštit. V čem se srovnává nesrovnatelné, když policista odvádí stále stejnou práci co se týče obsahu i objemu? To, že jste to v novém zákoně vykonstruovali tak, aby došlo u nižších tříd k reálnému poklesu mzdy oproti minulosti, přece nikoho nemůže zajímat. Operujete s pojmem změny systému práce. Každého by zajímalo v čem je ta změna - v uplatnění 150 hodin na oltář vlasti? Ano, pak ubude placených přesčasových hodin a mzda by neměla být vysoká, oproti minulému roku. Říkat tomu však změna systému práce, to je silná káva. Slibujete dorovnání platů, ale, kde je zase inflace? O tom se už radši nikdo z vás nezmiňuje. V minulosti jste potichu zrušili 13,14 platy ačkoliv některým složkám zůstali zachovány. V tomto trendu pokračujete dodnes a přitom spoléháte na rétorickou argumentaci. Myslíte, že zaplacením managementu věc zachráníte, ale pokud bude vládnout na nižších úrovních nespokojenost, personální úroveň zde bude nízká jako i odváděná práce nebude 100% tak se bude zvyšovat tlak na vedení a ti budou hledat řešení v odchodu od policie a úroveň zase o kousíček klesne. Když vidím s jakou úlevou a radostí někteří vedoucí příslušníci odcházejí tak si říkám jak zde mohli pracovat. Jedno Vám však musím dát zapravdu. I přes všechno negativní co s policií provádíte to neohrozí bezpečnostní situaci v zemi, možná, že se trochu bezpečnost sníží, ale jen nepatrně .......

Taková 3TT to je ostuda tohoto státu a nového služebního zákona. Inu tento zákon byl stvořen pouze pro okruh lidí na funkcích, v managementu a na policejní prezidium. FUJ a HANBA autorům tohoto nedodělku.

S těmi přesčasovými hodinami je to tedy pravda. Když jsem mluvil s kolegou, který pracuje na OOP a když mi řekl, že minulý rok měl měsíčně k výplatě 20,30 a někdy i 40 h zaplacených přesčasů, tak o tom se mi tedy mohlo jenom zdát, abych přesčasové hodiny dostal všechny zaplaceny. A na hlídkové u nás na okrese taky měli běžně měsíčně k výplatě 20 h přesčasů. Minulý rok jsem měl zaplaceno pouze 20 h přesčasů za celý rok jinak za volno nebo do 150 h a to pracuji na KS. Takže na obvodě i na hlídkové měli v průměru za celý rok vyšší plat než by byli na KS.

V tom byl starý zákon spravedlivý-chci si přivydělat a uživit rodinu jdu na víkend, noc, nebo státní svátek a měl tu možnost každý. Co dokázali udělat teď-oškubat řadového poldu nic víc!

Proč se nehledí na hodinovou mzdu, ale na mzdu měsíční. Ať každý dostane co si zaslouží a vyslouží, třeba přesčasovou hodinovou mzdou. 361 - Nesmrtelná teta - závist a krátkozrakost.

Oškubali nás na příplatcích a rozdali tu část mazi sebe, nazvali to kariérním řádem a vysvětlili, že ti dole, nemohou brát přece tolik co Ti nahoře, že?

Moje návrhy změn u Policie ČR:

1) Snížení počtu managmentu - pokud se sníží počet velitelů, analytiků, tiskových mluvčí, pracovníků pracujících na metodických pokynech tak bude více lidí na ulicích. Bude méně služebních míst, které jsou placeny příplatkem za vedení, vysokou tarifní třídou a vysokým osobním příplatkem a po odchodu od policie i vysokou rentou. Zrušením jednoho takového místa se uvolní prostředky pro dva policisty na ulici. Daňoví poplatníci by na tom rozhodně vydělali.
2) zavední nového software pro potřeby policie - při tr. oznámení by se udaje zadaly jen jednou a program by si sám z tohoto zadání vytáhl data do dalších systémů jako je statistika, svodka, OMČ, atd. Kontrolované osoby na ulici by byly pomocí čtecího zařízení zadány do počítače a automaticky by tím proběhla lustrace ale i kontrola osoby. To samé by platilo i u vozidel. Lustrace přes operačního je mnohdy zdlouhavá a policista má pocit, že operačního otravuje.
3) Zrušení tiskových mluvčí - každý velitel musí být na své funkci schopen obhájit své rozhodnutí - pokud toto neumí, neměl by na vedoucí funkci co dělat. Občan by i věděl, kdo je velitel obvodního oddělení nebo velitel okresu. Lidé by i více důvěřovali policii, kdyby viděli konkretního policistu místo nastčené barbíny, která o policejní práci většinou nic neví.
4) Některá místa, na kterých není potřeba člověk ve služebním poměru by se měli nahrazovat civilisty. Jistě každý z vás zná několik lidí, kteří neměli na sobě uniformu několik let ani nedělají policejní práci, ale přitom jsou to policisté s veškerými nároky - mám na mysli vydavače stravenek, skladníky, udržbáře aut, osobní sekretářky našich šéfů atd.
5) Zavedení anonymní kritiky a dotazů podřízených vůči nadřízeným (např. pomocí sítě intranet), na kterou by byli povinni vedoucí činitelé odpovědět (za úvahu by stála i veřejná kontrola této anonymní diskuse) - i tato diskuze ukazuje, že policisté se bojí tázat a diskutovat se svými nadřízenými a to nemluvím o kritice. Dnes je každý dotazující policista označen za rebela a problémistu. Proto je nutná anonymita. Postupem času by se vedení naučilo přímat kritiku a nereagovali by hned podrážděně. Poté by mohla zmizet i anonymní verze a nastala by otevřená diskuse. Policii by otevřená kritika velice pomohla. Velitelé by byli více hlídáni, bylo by pro ně mnohem těžší zneužít moc a to nejen ve zvtahu k podřízeným, ale i k občanům. Hlavním přínosem takové diskuse by bylo zvýšení efektivity práce, právního povědomí, lepší pracovní vztahy. Pro šéfy by to znamenalo jistou formu kontroly jejich práce - byla by zde nastavena zpětná vazba.

JO A TAKÉ KTERÝ CHYTRÁK VYMYSLEL, ŽE U PŘESTUPKŮ NEJSOU DŮLEŽITÁ CELÁ RODNÁ ČISLA, ALE JEN DATUM NAROZENÍ TO BYL TAKY ASI PĚKNEJ ÚCHYL ! KDO TO MÁ FURT a PODLE ČEHO DOHLEDÁVAT ??? DÍKY TOMU SE ZASE MUSEJÍ VYMÝŠLET RŮZNÉ VĚCI OKOLO. R.Č. PŘECI JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ PACHATELE a JE PŘECI JEDNO AŤ UŽ SE JEDNÁ O PŘESTUPEK NEBO TR. ČIN.

Souhlas

Jestli nový zákon se všemi svými špatnostmi nastartuje odchod neschopných poldů, jedno je, kolik mají odslouženo, tak je to obrovský úspěch. Stále si myslím, že pokud polda bere průměrně o polovinu více, než je plat ve státní správě, má spoustu výhod navíc a při odchodu slušné jednorázové odchodné a měsíční odbytné, takto stojí za to nekecat a něco dělat. V tom se asi se spoustou svých kolegů neshodnu. Rovnou všechno a pokud možno v plné míře. Takhle to ale nefunguje nikde, reálný postup je v každé firmě či úřadu. Takže kolegové, trochu skromnosti a zamyšlení. Pokud někdo přece jenom si myslí, že je nedoceněný, přeju hodně štěstí ve vymodleném civilu.

nevím jak je tomu u vás, ale u nás odchází právě ti schopní.....:-(

Co to je, nebo kdo to je, neschopný polda? To je ten co šlape chodník, nemá VŠ a nedere se na vedoucí místo? Chtělo by to přesnější specifikaci, pane taky kolego. Podle mého by byl úspěch, kdyby odešli vychcánkové a že jich u policie je.

Jo, taky názor. Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení. Do konce února můžete všichni, kdo to myslí vážně, podat přihlášku na vysokou školu a začít na sobě pracovat.

Pane kolego, myslím, že se trochu pleteš. Nový zákon se svými negativními důsledky dopadá bez rozdílu na ty schopné i neschopné. Takže odcházejí všichni. Podstatou diskuse je co bylo, co je, a co bude. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se podmínky služby jen zpřísňují a v konečném důsledku zhoršují. Podle tvých slov určitě nepatříš do kategorie příslušníků, kterým poklesl plat. Nejde však jen o to, možná, že si myslíš, že se tě nový zákon nedotkl, dobře si ho přečti a srovnej s tím minulým. K optimismu to určitě nevede. Jak už jsem psal v jiných příspěvcích, kladivo zákona může dopadnout i na ty, kteří si vůbec nepřipouštějí, že se jich to týká.

tohle běž říct lidem, kteří slouží 20 let a skončili i přes výborné výsledky své mnohaleté činnosti ve 3TT, jak se mohou škrábat nahoru, mimochodem, znám dost těch,co se vyškrabali po zádech ostatních nahoru a prodávali výsledky ostatních jako své a to jsou tebe asi ti schopní co???? Děkuji pěkně, takové u PČR nechci......

Neschopní poldové a vychcánkové se nevyskytují jenom na vedoucích místech, jsou pohříchu i na základních útvarech. Mám spoustu kolegů, kteří slouží na různých OOP a nikdy bych si díky jejich odvedené práci a prostému přiznání, že prostě na vyšší funkci nemají, dovolil o nich říct, že jsou neschopný. Právě naopak díky odvedené práci na tom konkrétním místě jsou to hodně schopní lidé kteří, pokud by opravdu chtěli odejít, se v civilu rozhodně neztratí.

Jaké výhody máš na mysli pane kolego?? (můžeš konkretizovat?) Pokud myslíš výsluhu, tak to není výhoda ale nutnost, protože nemáme šanci se připravovat na budoucí zaměstnání a v padesáti už těžko splníme náročné zdravotní či fyzické testy a kdo tě pak zaměstná na jiné místo než vrátného?? A o polovinu víc jak ve státní správě??? No jak kde ale na ulici určitě ne.. Já taky odcházím, šlapu dvacet let chodník a vystřídal jsem několik útvarů včetně zásahové jednotky či operativy v Praze.. Necítím se nedoceněný, ale už mám dost všech těch vnějších tlaků na moji práci a dehonestace, kdy stát se za nás nepostaví, nepodpoří a jsem tak policistou s.r.o., který chrání všechny ale mě nikdo. Vadí mi veškeré křivdy které se na nás stát dopouští a to jsou zřejmě tebou myšlené "výhody" (ať nadělávání svátků, presumpce viny, 150hod zdarma, spousta přesčasů které ti nikdo nenapíše, neustálé pozdní příchody domů pro které zanedbávám rodinu, nemožnost užívat výstroj z rozhodnutí velení - jen že rozhodlo a chtějí mít nažehlené panáky na ulici..). V civilu jsem už byl (a už s těším zas), nešlo jinak, nechtěli mě přeložit a lituju dne kdy jsem se vrátil, protože tenhle stát svým chováním vůči policistům dle mě jasně dává za poslední tři roky najevo, že o moji poctivou práci nestojí.

Proto,abych měl solidní podmínky pro práci, kolem sebe dobrý kolektiv a slušné pracovní prostředí a odpovídající finanční zajištění, které mě nebude odvádět myšlenkama od práce se musím cpát na funkce? Máš nějaké pokroucené myšlení kolego, ale beru to, jistě se ti otevírají možnosti, když si myslíš, že práce na ulici je pro neschopné...hodně štěstí

Pravidlem bylo, že na denní studium na PA chodili protekční nebo neschopní kolegové. Dále u PČR platí za pravidlo, když chceš nahoru musíš někomu lézt do zadku. Takže o schopnosti to není, ale o pokřiveném charakteru. Takto nás vnímá i veřejnost, kdy zejména je to znát na malých městech, kdy se mě plno známých ptá jak je možné, že tento kolega, kterého měl každý za blba šel na PA. Vedoucí se ho chtěl zbavit, aby s ním neměl starost a on se přece vrátí až za tři roky a pak jde na SKPV. Tím pádem se zbaví neschopného podřízeného za kterého dostane třeba někoho lepšího.
Tímto posíláním neschopných lidí na VŠ a dále náborem lidí, které kromě Prahy ani nevezmou k MP stále u veřejnosti bodujeme tak jsem zvědavý pane ministře jak chcete zlepšit naše krédo.

1. protože jeho plat ( POLICISTY ) byl vyšroubován oprávněnými příplatky za SO,NE, svátky, noční, které tito pracovníci SLOVY NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!
2. protože máme příplatek za riziko, který tito pracovníci NEMAJÍ, NEMAJÍ NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!!

TAKŽE TITO PRACOVNÍCI MAJÍ PLAT NIŽŠÍ HLAVNĚ Z DŮVODU ABSENCE TĚCHTO PŘÍPLATKŮ NEBO SNAD ŽENSKÁ NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ CHODÍ NA NOČNÍ ? NEBO UMRAVNOSTŇUJE DRBANY PŘI RVAČKÁCH ?

Nějak se vytratila aféra kolem Pavola Mihála. Žeby už byl v civilu a pobíral rentu? Vzhledem k tomu, že patřil k nejvyšším, tak je asi už za vodou. Pro něj etický kodex asi neplatí a o trestním stíhání ani slova.

To víš, kdyby to byl čičmunda tak by ho rozmázli jako mouchu na zdi, ale, protože byl jedním z nich tak mu to dobře prošlo. Tak to prostě v této zemi chodí.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor : Jen aby nepobírali po propuštění rentu, jak se občas u policistů stává.
Ivan Langer : Právě, že nebudou. To je kouzlo nového zákona i toho, co razím: metodu cukru a biče. Ano, výsluhy pro policisty jsou nastaveny dobře, ale každý z nich musí počítat s nekompromisním trestem, pokud selže.

Pane ministře uplatnění malého dvorku a velkého biče jste bezezbytku splnil, jen ten cukr jste kdesi zapomněl. A v tom je to kouzlo, že většina policistů přemýšlí jak se z toho Vašeho dvorka dostat pryč. A jen tak mimochodem, plést jablka a hrušky jste začali Vy popřením a popletením základních principů, ze kterých by měl zákon o služebním poměru vycházet. Pak to dopadlo jak to dopadlo. motto : jak zaseješ tak sklidíš.

Ten jeho účinný a nekompromisní trest ve formě propuštění bez nároků byl zaveden i do z.č.186/1992Sb.s účinností od 1.3.2006, takže opět neříká naprostou pravdu.....