4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

nevím ale, jak je nový služební zákon nastaven tak, aby odešli ti neschopní, a dále definuj neschopného poldu? To jestli je někdo neschopný nebo naopak schopný musí cítit sám a především by to mělo být v hodnocení a personální práci jeho nadřízeného. A jestli je podle Tebe neschopný ten, kdo nemá vysokou školu, nemá o ni zájem a vyhovuje mu práce kterou dělá, kde vysokou školu nepotřebuje tak je mi Tě opravdu líto. Já vysokou nemám, letos jsem si podal přihlášku tak uvidím jak dopadnu na přijímačkách. VŠ na funkci nepotřebuju a dělám to jen protože chci a další ambice v této firmě nemám. A jestli se tam dostanu a udělám VŠ tak asi budu podle Tebe schopný polda, tak děkuju za uznání mé práce.

ještě prosím uveď kolik let máš odsloužena a v jaké TT jsi zařazen, děkuji

kde jsi "pro všechny"? no tak, nebuď srab

Ano, znalý člověk ví, že VŠ není všeléčivá. A jsou jedinci, kteří ač mají VŠ, tak jsou v praxi nepoužitelní !!!

A proto je lepší se do větších akcí nepouštět, nestudovat a radši si najít pěkné místo v civilu.

No a aby se to nepletlo tak plno lidí si udělá zavčasu VŠ (hezky při zaměstnání za plat) a uteče od PČR.Protože tam už je tolik vysokoškoláků, že na všechna "lukrativní místa" dle slavného karierního řádu se už nedostanou. To by musela stát ta slavná pyramida na špici. Pokud chce polda zůstat na základním postu (po celou dobu sl.)a chce dělat poctivě a kvalitně- být ve svém oboru na špici tak za to ho chcete trestat sebráním peněz? Styďte se...

takhle to přesně myslím, udělám si VŠ při zaměstnání, ne na úkor zaměstnání ani ne firemní školu, pokud budu potřebovat volno budu to muset řešit ŘD a něco tomu holt obětovat, práce mě stále ještě baví a dělám ji naplno ale budoucnost nevidím a potom sbohem a šáteček. Tento můj názor a postup mě samotného děsí ale je to tou dobou a okolnostmi, bohužel

Jediná šance je co nejvíce lidí 27.2.2007 na demonstraci do Prahy. Kdo zůstane doma oslabí nás všechny. Doma je to sice pohodlnější , ale kdo si řekne , že se to přece beze mne obejde , že se to na jednom člověku nepozná , tak to můžeme rovnou zabalit. Den 27.2.2007 musí být den "D" ze všech dnů!!! Ať nemáme ostudu a není z toho debakl.!! Já si beru dovolenou, protože jsem měl odpolední. Tak se na Vás kolegové a kolegyně těším v Praze. Na ohřátí beru domácí slivovičku.

Souhlas, budu tam také.

Já taky a se mnou 30 kusů (holt dobrej oddíl)

DOBŘE INFORMOVANÝ ZDROJ

OKRESNÍ ŘEDITEL
1- Zatajil krádež pokutových bloků na OOP, místo toho aby
se věc řádně vyšetřila - byla by to ostuda útvaru
2 - Promrhal statisíce při opravách objektů, které policie
následně vůbec nepoužívala
3 - Tranzitní ubytovnu Okresního ředitelství, zřídil v bytovce v horské střediskové obci K....a
nechal ji nadstandardně vybavit avyužívá ji proti předpisu
pouze jeho rodinní příslušníci a jeho kamarádi zadarmo. Pro obyčejné příslušníky je tato možnost používání přísně zakázána .

UHODNE NĚKDO O JAKÝ OKRES SE JEDNÁ

Už se opakuješ. Je to místní záležitost, takže to nikoho moc nezajímá.

Nemohu za to, někdo to zkopíroval.

Asi okresákům pěkně šlapou se shora na paty. A oni to stráví protože jsou přece dobře zaplaceni. A vy muklové na ulici makejte zadarmo - máte za trest 150 hod. obecně propspěšných prací. Okresáci s takovýmhle chováním a jim podobní by měli odejít od policie. Protože zde veřejně před svými podřízenými předvádějí čeho jsou schopni ! Místo, aby to bylo naopak, tak vás přimáčknou div ne postavějí ke zdi a klidně by zmáčkli kohoutek. TO JE BOMBA !!!
150 ZADARMO UŽ NIKDY !!!! Dělejte si je sám pane ministře se svým tzv. managementem.

Je zajímavé, že odcházejí i ti okresáci a nejedná se pouze o ty starší. Něco se asi děje, žeby geniální Kalousek? Zatím na co šáhnul, tak to zkur. zkazil.

NE BOMBA 007 - ALE BOMBA - 150

Kdo bude moci uteče, ředitel neředitel. Tak to pěkně zpackali.

Nynější rok je nejlepším obdobím pro toto rozhodnutí. Je to přechodné období, pouze tento rok. Další roky již budou pro odchody horší.

Nechci 150 h pracovat pro nic za nic, nechci být po 15 letech ve 3 TT a proto sbohem policie plná vedoucích pracovníků s obrovskými příjmy.

"Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení."
Ty jistě nesloužíš u PČR, jinak bys tento blud nenapsal. Ovšem je možné, že "pracuješ" na PP a o běžné službě na OOP víš jen to co zaslechneš na chodbě a z oběžníků.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor :Proč se tedy některým policistům začátkem roku platy snížily?
Ivan Langer : Srovnává se nesrovnatelné. Je to i problém přesčasových hodin. Pokud jich měl někdo mnoho v minulosti, tak to letos nebude, protože systém práce se mění. Veřejnost se ani nemusí obávat, že by to ohrozilo bezpečnostní situaci v zemi.

Pane ministře, Vaše argumentace je skutečně, slušně řečeno zajímavá. Snad tím přesvědčíte veřejnost na které Vám tolik záleží, ale příslušník tohle nemůže zbaštit. V čem se srovnává nesrovnatelné, když policista odvádí stále stejnou práci co se týče obsahu i objemu? To, že jste to v novém zákoně vykonstruovali tak, aby došlo u nižších tříd k reálnému poklesu mzdy oproti minulosti, přece nikoho nemůže zajímat. Operujete s pojmem změny systému práce. Každého by zajímalo v čem je ta změna - v uplatnění 150 hodin na oltář vlasti? Ano, pak ubude placených přesčasových hodin a mzda by neměla být vysoká, oproti minulému roku. Říkat tomu však změna systému práce, to je silná káva. Slibujete dorovnání platů, ale, kde je zase inflace? O tom se už radši nikdo z vás nezmiňuje. V minulosti jste potichu zrušili 13,14 platy ačkoliv některým složkám zůstali zachovány. V tomto trendu pokračujete dodnes a přitom spoléháte na rétorickou argumentaci. Myslíte, že zaplacením managementu věc zachráníte, ale pokud bude vládnout na nižších úrovních nespokojenost, personální úroveň zde bude nízká jako i odváděná práce nebude 100% tak se bude zvyšovat tlak na vedení a ti budou hledat řešení v odchodu od policie a úroveň zase o kousíček klesne. Když vidím s jakou úlevou a radostí někteří vedoucí příslušníci odcházejí tak si říkám jak zde mohli pracovat. Jedno Vám však musím dát zapravdu. I přes všechno negativní co s policií provádíte to neohrozí bezpečnostní situaci v zemi, možná, že se trochu bezpečnost sníží, ale jen nepatrně .......

Taková 3TT to je ostuda tohoto státu a nového služebního zákona. Inu tento zákon byl stvořen pouze pro okruh lidí na funkcích, v managementu a na policejní prezidium. FUJ a HANBA autorům tohoto nedodělku.

S těmi přesčasovými hodinami je to tedy pravda. Když jsem mluvil s kolegou, který pracuje na OOP a když mi řekl, že minulý rok měl měsíčně k výplatě 20,30 a někdy i 40 h zaplacených přesčasů, tak o tom se mi tedy mohlo jenom zdát, abych přesčasové hodiny dostal všechny zaplaceny. A na hlídkové u nás na okrese taky měli běžně měsíčně k výplatě 20 h přesčasů. Minulý rok jsem měl zaplaceno pouze 20 h přesčasů za celý rok jinak za volno nebo do 150 h a to pracuji na KS. Takže na obvodě i na hlídkové měli v průměru za celý rok vyšší plat než by byli na KS.

V tom byl starý zákon spravedlivý-chci si přivydělat a uživit rodinu jdu na víkend, noc, nebo státní svátek a měl tu možnost každý. Co dokázali udělat teď-oškubat řadového poldu nic víc!

Proč se nehledí na hodinovou mzdu, ale na mzdu měsíční. Ať každý dostane co si zaslouží a vyslouží, třeba přesčasovou hodinovou mzdou. 361 - Nesmrtelná teta - závist a krátkozrakost.

Oškubali nás na příplatcích a rozdali tu část mazi sebe, nazvali to kariérním řádem a vysvětlili, že ti dole, nemohou brát přece tolik co Ti nahoře, že?

Moje návrhy změn u Policie ČR:

1) Snížení počtu managmentu - pokud se sníží počet velitelů, analytiků, tiskových mluvčí, pracovníků pracujících na metodických pokynech tak bude více lidí na ulicích. Bude méně služebních míst, které jsou placeny příplatkem za vedení, vysokou tarifní třídou a vysokým osobním příplatkem a po odchodu od policie i vysokou rentou. Zrušením jednoho takového místa se uvolní prostředky pro dva policisty na ulici. Daňoví poplatníci by na tom rozhodně vydělali.
2) zavední nového software pro potřeby policie - při tr. oznámení by se udaje zadaly jen jednou a program by si sám z tohoto zadání vytáhl data do dalších systémů jako je statistika, svodka, OMČ, atd. Kontrolované osoby na ulici by byly pomocí čtecího zařízení zadány do počítače a automaticky by tím proběhla lustrace ale i kontrola osoby. To samé by platilo i u vozidel. Lustrace přes operačního je mnohdy zdlouhavá a policista má pocit, že operačního otravuje.
3) Zrušení tiskových mluvčí - každý velitel musí být na své funkci schopen obhájit své rozhodnutí - pokud toto neumí, neměl by na vedoucí funkci co dělat. Občan by i věděl, kdo je velitel obvodního oddělení nebo velitel okresu. Lidé by i více důvěřovali policii, kdyby viděli konkretního policistu místo nastčené barbíny, která o policejní práci většinou nic neví.
4) Některá místa, na kterých není potřeba člověk ve služebním poměru by se měli nahrazovat civilisty. Jistě každý z vás zná několik lidí, kteří neměli na sobě uniformu několik let ani nedělají policejní práci, ale přitom jsou to policisté s veškerými nároky - mám na mysli vydavače stravenek, skladníky, udržbáře aut, osobní sekretářky našich šéfů atd.
5) Zavedení anonymní kritiky a dotazů podřízených vůči nadřízeným (např. pomocí sítě intranet), na kterou by byli povinni vedoucí činitelé odpovědět (za úvahu by stála i veřejná kontrola této anonymní diskuse) - i tato diskuze ukazuje, že policisté se bojí tázat a diskutovat se svými nadřízenými a to nemluvím o kritice. Dnes je každý dotazující policista označen za rebela a problémistu. Proto je nutná anonymita. Postupem času by se vedení naučilo přímat kritiku a nereagovali by hned podrážděně. Poté by mohla zmizet i anonymní verze a nastala by otevřená diskuse. Policii by otevřená kritika velice pomohla. Velitelé by byli více hlídáni, bylo by pro ně mnohem těžší zneužít moc a to nejen ve zvtahu k podřízeným, ale i k občanům. Hlavním přínosem takové diskuse by bylo zvýšení efektivity práce, právního povědomí, lepší pracovní vztahy. Pro šéfy by to znamenalo jistou formu kontroly jejich práce - byla by zde nastavena zpětná vazba.

JO A TAKÉ KTERÝ CHYTRÁK VYMYSLEL, ŽE U PŘESTUPKŮ NEJSOU DŮLEŽITÁ CELÁ RODNÁ ČISLA, ALE JEN DATUM NAROZENÍ TO BYL TAKY ASI PĚKNEJ ÚCHYL ! KDO TO MÁ FURT a PODLE ČEHO DOHLEDÁVAT ??? DÍKY TOMU SE ZASE MUSEJÍ VYMÝŠLET RŮZNÉ VĚCI OKOLO. R.Č. PŘECI JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ PACHATELE a JE PŘECI JEDNO AŤ UŽ SE JEDNÁ O PŘESTUPEK NEBO TR. ČIN.

Souhlas

Jestli nový zákon se všemi svými špatnostmi nastartuje odchod neschopných poldů, jedno je, kolik mají odslouženo, tak je to obrovský úspěch. Stále si myslím, že pokud polda bere průměrně o polovinu více, než je plat ve státní správě, má spoustu výhod navíc a při odchodu slušné jednorázové odchodné a měsíční odbytné, takto stojí za to nekecat a něco dělat. V tom se asi se spoustou svých kolegů neshodnu. Rovnou všechno a pokud možno v plné míře. Takhle to ale nefunguje nikde, reálný postup je v každé firmě či úřadu. Takže kolegové, trochu skromnosti a zamyšlení. Pokud někdo přece jenom si myslí, že je nedoceněný, přeju hodně štěstí ve vymodleném civilu.

nevím jak je tomu u vás, ale u nás odchází právě ti schopní.....:-(

Co to je, nebo kdo to je, neschopný polda? To je ten co šlape chodník, nemá VŠ a nedere se na vedoucí místo? Chtělo by to přesnější specifikaci, pane taky kolego. Podle mého by byl úspěch, kdyby odešli vychcánkové a že jich u policie je.

Jo, taky názor. Rozhodně má každý možnost dostat se na takovou funkci, kde může plně rozvinout své schopnosti a nejenom závidět finanční hodnocení. Do konce února můžete všichni, kdo to myslí vážně, podat přihlášku na vysokou školu a začít na sobě pracovat.

Pane kolego, myslím, že se trochu pleteš. Nový zákon se svými negativními důsledky dopadá bez rozdílu na ty schopné i neschopné. Takže odcházejí všichni. Podstatou diskuse je co bylo, co je, a co bude. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se podmínky služby jen zpřísňují a v konečném důsledku zhoršují. Podle tvých slov určitě nepatříš do kategorie příslušníků, kterým poklesl plat. Nejde však jen o to, možná, že si myslíš, že se tě nový zákon nedotkl, dobře si ho přečti a srovnej s tím minulým. K optimismu to určitě nevede. Jak už jsem psal v jiných příspěvcích, kladivo zákona může dopadnout i na ty, kteří si vůbec nepřipouštějí, že se jich to týká.

tohle běž říct lidem, kteří slouží 20 let a skončili i přes výborné výsledky své mnohaleté činnosti ve 3TT, jak se mohou škrábat nahoru, mimochodem, znám dost těch,co se vyškrabali po zádech ostatních nahoru a prodávali výsledky ostatních jako své a to jsou tebe asi ti schopní co???? Děkuji pěkně, takové u PČR nechci......

Neschopní poldové a vychcánkové se nevyskytují jenom na vedoucích místech, jsou pohříchu i na základních útvarech. Mám spoustu kolegů, kteří slouží na různých OOP a nikdy bych si díky jejich odvedené práci a prostému přiznání, že prostě na vyšší funkci nemají, dovolil o nich říct, že jsou neschopný. Právě naopak díky odvedené práci na tom konkrétním místě jsou to hodně schopní lidé kteří, pokud by opravdu chtěli odejít, se v civilu rozhodně neztratí.

Jaké výhody máš na mysli pane kolego?? (můžeš konkretizovat?) Pokud myslíš výsluhu, tak to není výhoda ale nutnost, protože nemáme šanci se připravovat na budoucí zaměstnání a v padesáti už těžko splníme náročné zdravotní či fyzické testy a kdo tě pak zaměstná na jiné místo než vrátného?? A o polovinu víc jak ve státní správě??? No jak kde ale na ulici určitě ne.. Já taky odcházím, šlapu dvacet let chodník a vystřídal jsem několik útvarů včetně zásahové jednotky či operativy v Praze.. Necítím se nedoceněný, ale už mám dost všech těch vnějších tlaků na moji práci a dehonestace, kdy stát se za nás nepostaví, nepodpoří a jsem tak policistou s.r.o., který chrání všechny ale mě nikdo. Vadí mi veškeré křivdy které se na nás stát dopouští a to jsou zřejmě tebou myšlené "výhody" (ať nadělávání svátků, presumpce viny, 150hod zdarma, spousta přesčasů které ti nikdo nenapíše, neustálé pozdní příchody domů pro které zanedbávám rodinu, nemožnost užívat výstroj z rozhodnutí velení - jen že rozhodlo a chtějí mít nažehlené panáky na ulici..). V civilu jsem už byl (a už s těším zas), nešlo jinak, nechtěli mě přeložit a lituju dne kdy jsem se vrátil, protože tenhle stát svým chováním vůči policistům dle mě jasně dává za poslední tři roky najevo, že o moji poctivou práci nestojí.

Proto,abych měl solidní podmínky pro práci, kolem sebe dobrý kolektiv a slušné pracovní prostředí a odpovídající finanční zajištění, které mě nebude odvádět myšlenkama od práce se musím cpát na funkce? Máš nějaké pokroucené myšlení kolego, ale beru to, jistě se ti otevírají možnosti, když si myslíš, že práce na ulici je pro neschopné...hodně štěstí

Pravidlem bylo, že na denní studium na PA chodili protekční nebo neschopní kolegové. Dále u PČR platí za pravidlo, když chceš nahoru musíš někomu lézt do zadku. Takže o schopnosti to není, ale o pokřiveném charakteru. Takto nás vnímá i veřejnost, kdy zejména je to znát na malých městech, kdy se mě plno známých ptá jak je možné, že tento kolega, kterého měl každý za blba šel na PA. Vedoucí se ho chtěl zbavit, aby s ním neměl starost a on se přece vrátí až za tři roky a pak jde na SKPV. Tím pádem se zbaví neschopného podřízeného za kterého dostane třeba někoho lepšího.
Tímto posíláním neschopných lidí na VŠ a dále náborem lidí, které kromě Prahy ani nevezmou k MP stále u veřejnosti bodujeme tak jsem zvědavý pane ministře jak chcete zlepšit naše krédo.

1. protože jeho plat ( POLICISTY ) byl vyšroubován oprávněnými příplatky za SO,NE, svátky, noční, které tito pracovníci SLOVY NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!
2. protože máme příplatek za riziko, který tito pracovníci NEMAJÍ, NEMAJÍ NEMAJÍ, NEMAJÍ !!!!!!

TAKŽE TITO PRACOVNÍCI MAJÍ PLAT NIŽŠÍ HLAVNĚ Z DŮVODU ABSENCE TĚCHTO PŘÍPLATKŮ NEBO SNAD ŽENSKÁ NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ CHODÍ NA NOČNÍ ? NEBO UMRAVNOSTŇUJE DRBANY PŘI RVAČKÁCH ?

Nějak se vytratila aféra kolem Pavola Mihála. Žeby už byl v civilu a pobíral rentu? Vzhledem k tomu, že patřil k nejvyšším, tak je asi už za vodou. Pro něj etický kodex asi neplatí a o trestním stíhání ani slova.

To víš, kdyby to byl čičmunda tak by ho rozmázli jako mouchu na zdi, ale, protože byl jedním z nich tak mu to dobře prošlo. Tak to prostě v této zemi chodí.

Výňatek z rozhovoru s Ivanem Langrem na iDnes ze dne 25.2.2007
Redaktor : Jen aby nepobírali po propuštění rentu, jak se občas u policistů stává.
Ivan Langer : Právě, že nebudou. To je kouzlo nového zákona i toho, co razím: metodu cukru a biče. Ano, výsluhy pro policisty jsou nastaveny dobře, ale každý z nich musí počítat s nekompromisním trestem, pokud selže.

Pane ministře uplatnění malého dvorku a velkého biče jste bezezbytku splnil, jen ten cukr jste kdesi zapomněl. A v tom je to kouzlo, že většina policistů přemýšlí jak se z toho Vašeho dvorka dostat pryč. A jen tak mimochodem, plést jablka a hrušky jste začali Vy popřením a popletením základních principů, ze kterých by měl zákon o služebním poměru vycházet. Pak to dopadlo jak to dopadlo. motto : jak zaseješ tak sklidíš.

Ten jeho účinný a nekompromisní trest ve formě propuštění bez nároků byl zaveden i do z.č.186/1992Sb.s účinností od 1.3.2006, takže opět neříká naprostou pravdu.....