Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

pro for rentiér: jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat

bohužel každý měl tu šanci si to zkusit...

I tak jsi měl vydržet a až budeš mít padesát, možná budeš říkat, škoda, že výsluha nebyla až nyní a o to větší...

xyz - samozřejmě jsem si tuto možnost připustil, ano, a znám i jednoho člověka, který se právě z tohoto důvodu k P ČR vrátil (dokonce jsem ho potkal v metru druhý den po dni, kdy jsem dal žádost do C), a také první měsíc v nové práci jsem si říkal, že jsem udělal chybu a pokorně se vrátím (nakonec první měsíc na novém místě je vždy nejhorší, než si člověk zvykne na na nové tváře), ale nyní bych to už neudělal, za ty věčné nervy by mi to už nestálo - já mám opravdu strach, že narazím na blbce a odejdu bez poct (jednou se mi to u P ČR stalo, a řeknu Ti, ten pocit bezmoci, když jsem nemohl prásknout dveřmi, protože jsem měl do výsluhy ještě tři roky, bych už nechtěl zažít) - ale musím říci, že máš v něčem pravdu

Pro pana FOR .Já Vás poopravím. Po 10 letech služby je výslužka dle starého zákona 20 procent z hrubé mzdy, po 15 letech 25 procent z hrubé mzdy, dle starého zákona č. 186/1992 Sb. U řadového policisty ČR tedy po 10 letech 20 procent z hrubé mzdy, tedy sociální dávka ccc5000-5500,-Kč čistého , měsíční výslužka. Víc to není. Na l5.000,-Kč výslužky nedosáhne po 30 letech dle zákona č. 361/2003 Sb řadový policista, policista na Oddělení hlídkové služby ani náhodou. Na stránkách USB jsou platební tabulky policistů ČR, řadový policista od 3 - 6 platební skupině. Jiná cenová relace je u velitelů všech stupní. Uvádíte, výslužky až po 35 ti letech, znal jsem několik kolegů, co tak dlouho sloužili. Šli do důchodu v 55 letech dle zákona č. 100/1975 Sb, užili si jej jenom několik let života. V přímém výkonu málo kdo vydrží 35 let, musí nastoupit ccca v 20 ti letech. Kdyby se mu něco za ty leta něco stalo, úraz, nemoc a podobně, tak nemá sociální jistotu. Nikdo by jej též ve věku 50 - 55 let nezaměstnal. Praxe v oboru pryč, zdraví nic moc. Pak ještě pracovat do 65 let věku. PO 35 letech služby u PČR, pak musí na ÚP, protože by si musel zaplatit sociální pojištění. Když bude dále pro blaho společnosti pracovat, třeba déle než rok, pak přijde o práci, tak jenom tato sociální dávka. Na hmotné zabezpečení jako každý občan, když splní podmínky, tak nemá nárok. Pěkná diskriminace. Občané spiše reagují , výslužku až po 20 ti let služby,shvalují určité procento. Výslužka po 10 letech je nastavena dle zákona, to sice lidem vadí, ale je to tak. Stačilo by nerozkrádat republiku, bylo by na všechno. Jak zde bývalý kolega "aaa" , dodal ,je to určitá kompenzace za nasazování života, stres, na úkor svého zdraví, rodiny a další negativa v policejním řemesle. Je to jenom sociální dávka pro ztížení pracovní uplatnění, jak jsem již podrobně dole popsal. Je jasné, že v civilu to není též lehké, ale bordel ve státě nezavinil prostý občan, ani policista. S pozdravem rentiér.

No vidíte, tady řešíte, že nejsou peníze na nic a tady čtu, že peníze jdou mimo jiné z rozpočtu ministrestva vnitra, takže když se chce tak to jde :-)) Kocáb je fakt machr :-)
tn.nova.cz/zpravy/regionalni/chanovsti-romove-dostanou-nova-okna -obyvatele-mostu-se-bouri.html
Pět bloků na sídlišti Chanov se ještě letos dočká výměny oken. Jde o první z akcí, na kterou se ze slíbených tří set milionů uvolnily peníze. Peníze půjdou z ministerstva pro místní rozvoj, z ministerstva vnitra a z části se bude na obnově takzvaných deprivovaných zón podílet finančně také mostecký magistrát.A to se spoustě lidí nelíbí. Mostečané už se podepisují pod petici, která nesouhlasí se snižováním nájmu v Chanově.

for xxx
Co k tomuto dodat už jen to, že se pak naše vláda, parlament, senát a politické strany nemohou divit, že narůstá nacionalismus. Ono totiž žádné jiné sídliště v ČR nebylo tolikrát opravované jak Chánov a když někomu neopraví v 30 let starém bytě nic a někomu, který si byt opakovaně zničil sám skoro všechno tak se nemůže nikdo divit, že se to lidem v Mostě nelíbí.

... to si nemůže dovolit platit ani britská vláda a policajtům platí výsluhy až po odpracovaných 30 letech u policie a nyní to chce zvýšit na 35 let. Tím tato gramotná vláda předchází fluktuaci policistů a u policistů jsou pouze lidé, kteří tam chtějí trvale pracovat a ne spekulanti, kteří ví , že po 15 letech můžou dostat výsluhy a s tím nastupují k policii. Tím se pak stávají - cetiletými důchodci a stát jim pak vyplatí do doby než budou v starobním důchodu horentní sumy ( v průměru např. 15000 Kč/měsíčně: za rok 180000 Kč, za 30 let 5,4 mil. Kč / osoba) A takových osob obdarovávaných výsluhami jsou desítky tisíc ! Máme skutečně na takové dary ? Největším producentem -cetiletých důchodců jsou vnitro a obrana, které přesto, že je již hluboký kapitalismus mají požitky, které zajišťovaly socialistické zákony. Ono to totiž nejde budovat kapitalismus dle socialistických zákonů . Teď to následně poznali na rozpočtu, když konečně přiznali, o kolik peněz je připravují výsluhy. A bude to pokračovat, dokud se nezmění zákon a bude po 20 letech skutečně gramotný. Když dají výsluhy po 35 letech , ubyde fluktuantů, a budou tam pouze lidé, kteří tam chtějí pracovat !!!! Když odejdou dříve , nedostanolu nic !!!! Tito lidé si musí uvědomit, že jejich peníze jsou vysoce nadprůměrné vzhledem k obyčejným platům občanům a dostávají je na rozdíl od obyčejných občanů pravidelně. To je hlavní výhoda, toho by si měli vážit, pokud se jim nelíbí, ať jdou do civilu a do nejistoty, pak se každý rychle

Vysoce nadprůměrné platy?:-)Říkal asi ten pán na fotce nahoře vpravo,že?!Nikdo se však nezeptá normálního řadového poldy z ulice kolik bere?!Všechno se dá schovat za průměrný plat, takže když si dám jedno kuře a druhý si nedá nic, průměrně jsme oba syti,že?!Spíš by se mělo přemýšlet proč sedí tolik zbytečných lidí na policejním prezídiu a nejlépe 22ti letá vysoce a profesionálně zkušená "žena" na postu nic pro nic v hodnosti plukovnice a dělá ten slavný průměr těm ostatním řadovým z ulice!Ta renta je především za ztížení společenského uplatnění v dalším životě...

No vidíte, tady řešíte, že nejsou peníze na nic a tady čtu, že peníze jdou mimo jiné z rozpočtu ministrestva vnitra, takže když se chce tak to jde :-)) Kocáb je fakt machr :-)
tn.nova.cz/zpravy/regionalni/chanovsti-romove-dostanou-nova-okna -obyvatele-mostu-se-bouri.html
Pět bloků na sídlišti Chanov se ještě letos dočká výměny oken. Jde o první z akcí, na kterou se ze slíbených tří set milionů uvolnily peníze. Peníze půjdou z ministerstva pro místní rozvoj, z ministerstva vnitra a z části se bude na obnově takzvaných deprivovaných zón podílet finančně také mostecký magistrát.A to se spoustě lidí nelíbí. Mostečané už se podepisují pod petici, která nesouhlasí se snižováním nájmu v Chanově.

pro For rentiér
Když mluvíš o tom zahraničí tak jsi měl také uvést jaký systém tam u policie a armády panuje ? Systém je tam totiž založený na době službě a výsledcích a ne jak u nás na titulu a oblíbenosti u vedoucích. Ono totiž až u nás bude platit stejný systém tak už tolik lidí nebude odcházet, ale za stávající situace se nemůže nikdo divit, že tolik lidí utíká.

To co jsi tady popsal,že britská vláda připravuje se bohužel potají připravuje i u nás,ale po 20 letech 20% :-(((

for Dana - nestraš :-P

Pro pana FOR PČR. Pane, máte zkreslené představy o práci policistů, hasičů a dalších. Zákonodárci vymysleli paskvil zákon č. 361/ 2003 Sb, který byl výhodný pro pohlaváře. Pro tzv. dělníky policie, mladší kolegy zcela nevyhovující. Policista může třeba za rok nasloužit 500 hodin za dáčo, když to bude vyžadovat výkon služby. To je úděl povolání.Zažil jsem 3 povodně, bylo potřeba pomáhat, bylo to pro nás samozřejmé.Policistům spíše vadí, že se dle paskvilu neplatí přesčasy, příplatky za noční službu, soboty, neděle, nadělávat svátky, cc je jich 10, v případě, že se slouží ,též na oltář vlasti. Sám byste řičel, kdyby se Vám tyto příplatky neplatily. Bez rizikového příplatku se řadový policista, třeba i po 20 ti letech služby dostává ve finančním průměru na hodinu práce na dosti malé číslo. V normální státě se platí přesčasy, takto stát ušetří mnoho peněz na úkor zdraví policistů. Na jedné webovce byly zveřejněny průměrné platy v krajích u PČR, kdy jsem si udělal průměr, 27112,-Kč hrubého. Většina policistů v přímém výkonu na tento fixní plat zdaleka nedosáhne. Je zde u policie přechodné období, tak mohou policisté využít 8 let + vojnu na tzv. sociální dávku po 10 letech. Nemají jistotu dalších cc 5 let, mohou onemocnět, úraz, a podobně a jsou bez zabezpečení. Je pochopitelné, že ve cc30 letech bez problému najdou práci, krize za nějaký čas pomine. Mladým bývalým kolegům se též nelibí, že pohlaváři berou , naposledy případ 30000,-Kč výslužky měsíčně. Měl se určit strop výsluh. Bohužel, takový je zákon. Řadový policista třeba po 25 let, 30 let, nebo 35 let služby je se zdravím nic moc, ve 40 letech v tomto dnešním presu jste opotřebovaní. Praxe v oboru pryč,policista má dle věku zatím nástup do důchodu v 65 letech. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. V dalších státech jsou většinou vyšší výslužky, nikdo se nad tímto nepozastavuje. Provokatéři na tomto webu by si měli uvědomit, že bez poctivé práce policistů/ kriminalistů, vyšetřovatelů, též uniformovaných policistů/, by zde byla za chvíli anarchie.Učitelé se bouří, zdravotníci se bouří, státní kasa je prázdná, každá skupina si hají svoje.Každý z provokatérů si může zkusit práci jako policista PČR , hasič, bachař a další . Kritizovat není umění, každé povolání má své. Jinak pane, nikoho neposílejte do civilu, je to u každého svobodné rozhodnutí. Co se týče stravy, jak uvádíte, nejednou jsem celý den nejedl, byl v terénu na vykradené chatě . To byl úděl služby,ale nestěžoval jsem si. Sloužil jsem s dvěma bývalými strojvůdci.Odešli od policie do civilu a šli zpátky dělat svoji práci strojvedoucího vlaku. Takže poznali práci u policie, že to není žádný med. Já jsem po 25 letech též odešel do civilu se všemi poctami. Pro pana for PČR a pro další poctivé lidi pěkný hezký den, pro bývalé kolegy dejte na sebe pozor ve službě.

Pro pana FOR PČR. Pane, máte zkreslené představy o práci policistů, hasičů a dalších. Zákonodárci vymysleli paskvil zákon č. 361/ 2003 Sb, který byl výhodný pro pohlaváře. Pro tzv. dělníky policie, mladší kolegy zcela nevyhovující. Policista může třeba za rok nasloužit 500 hodin za dáčo, když to bude vyžadovat výkon služby. To je úděl povolání.Zažil jsem 3 povodně, bylo potřeba pomáhat, bylo to pro nás samozřejmé.Policistům spíše vadí, že se dle paskvilu neplatí přesčasy, příplatky za noční službu, soboty, neděle, nadělávat svátky, cc je jich 10, v případě, že se slouží ,též na oltář vlasti. Sám byste řičel, kdyby se Vám tyto příplatky neplatily. Bez rizikového příplatku se řadový policista, třeba i po 20 ti letech služby dostává ve finančním průměru na hodinu práce na dosti malé číslo. V normální státě se platí přesčasy, takto stát ušetří mnoho peněz na úkor zdraví policistů. Na jedné webovce byly zveřejněny průměrné platy v krajích u PČR, kdy jsem si udělal průměr, 27112,-Kč hrubého. Většina policistů v přímém výkonu na tento fixní plat zdaleka nedosáhne. Je zde u policie přechodné období, tak mohou policisté využít 8 let + vojnu na tzv. sociální dávku po 10 letech. Nemají jistotu dalších cc 5 let, mohou onemocnět, úraz, a podobně a jsou bez zabezpečení. Je pochopitelné, že ve cc30 letech bez problému najdou práci, krize za nějaký čas pomine. Mladým bývalým kolegům se též nelibí, že pohlaváři berou , naposledy případ 30000,-Kč výslužky měsíčně. Měl se určit strop výsluh. Bohužel, takový je zákon. Řadový policista třeba po 25 let, 30 let, nebo 35 let služby je se zdravím nic moc, ve 40 letech v tomto dnešním presu jste opotřebovaní. Praxe v oboru pryč,policista má dle věku zatím nástup do důchodu v 65 letech. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. V dalších státech jsou většinou vyšší výslužky, nikdo se nad tímto nepozastavuje. Provokatéři na tomto webu by si měli uvědomit, že bez poctivé práce policistů/ kriminalistů, vyšetřovatelů, též uniformovaných policistů/, by zde byla za chvíli anarchie.Učitelé se bouří, zdravotníci se bouří, státní kasa je prázdná, každá skupina si hají svoje.Každý z provokatérů si může zkusit práci jako policista PČR , hasič, bachař a další . Kritizovat není umění, každé povolání má své. Jinak pane, nikoho neposílejte do civilu, je to u každého svobodné rozhodnutí. Co se týče stravy, jak uvádíte, nejednou jsem celý den nejedl, byl v terénu na vykradené chatě . To byl úděl služby,ale nestěžoval jsem si. Sloužil jsem s dvěma bývalými strojvůdci.Odešli od policie do civilu a šli zpátky dělat svoji práci strojvedoucího vlaku. Takže poznali práci u policie, že to není žádný med. Já jsem po 25 letech též odešel do civilu se všemi poctami. Pro pana for PČR a pro další poctivé lidi pěkný hezký den, pro bývalé kolegy dejte na sebe pozor ve službě.

Souhlasím s tímto názorem.Proč se stále více lidí naváží do tzv. renty?Protože si na tom staví politici svoje jméno především před volbami. Hlavním strůjcem, který bojoval proti rentám, je Kalousek.A co jeho padáky, které se nakoupily pro AČR na nichž se zabilo několik vojáků a které se dnes valí jako nepoužitelné někde ve skladech? Je veřejným tajemstvím jak to bylo i když se pro jistotu nechal očistit soudem.Ptejte se spíš Langerů,Topolánků,Kalousků proč je státní kasa prázdná, co jméno to jedna kauza za druhou!Volby stejně nic nevyřeší je to 50:50 :-( Jen doufám, že se Langer nevrátí, hodně lidí by ještě na konci roku od policie odešelo právě kvůli němu, jak se již stalo v době jeho NEministrování.Motto letošních voleb je jasně dané: Sejdeme se potom na poradě v Toskánsku jak dál vy...t s tímhle národem :o/

Proč není GPS u PČR? Možná, že by to dopadlo úplně stejně jako u MP.

smůlu,ale je blbečku-zakomplexovanej

i PČR už GPS provozuje, zaspal jsi "čoveče"

Je vidět, že jsi civilista (nebo neznalý, služebně mladý policista) a reaguješ jen na mediálně zveřejněná fakta. GPS jsou ve vozidlech policie dávno. Dnes už téměř ve všech, tedy alespoň v těch, co jsou takzvaně pomalovaná, tedy s nápisy Policie. U vozidel v civilním provedení není ještě GPS u všech, ale časem i to bude. A zajisté by určitě i některé policisty zajímalo, že v "zájmových" vozidlech je na něčí požádání instalován na určitou dobu i odposlech. To je prasárna, ale chápu, že to v některých případech je nutné.

GPS je ve služebních autech už dávno.No a k čemu to, když se šetří kde může a limit benzínu je velmi omezen.Taky se může v budoucnu stát, že přijde doba, kdy na zavolání tísňové linky sdělí operátor volajícímu, že prostě nikdo nepřijede, páč není čím :-(

Nechápu, proč si stěžujeme. Kdo nepoznal kapitalismus v pravém slova smyslu, tak jak se děje všude kolem nás, nepoznal nic. To by jste koukali co je všechno v našem právním státě možné. Vykonávali jste potřebu do kbelíku tal jako strojvůdci, sebrali vám ze dne na den 50% platu bez dovolání, řídíte autobus plný lidí za 17 t. hrubého, jednají s Vámi jako s otroky? Tak to je pořád slabá káva. Kdo má zájem, ať se odporoučí do civilu, kdo ne ať zůstane. Stavy u PČR jsou dle mého názoru přeplněny, jen je špatná organizovanost.

Stavy nejsou přeplněny, ale je zde zcela zbytčená složka dle mého názoru - Policejní prezídium pod které se schovává spousta zbytečných služebních míst v nepřímém výkonu, jež pak zcela zbytečně zvyšují průměr policistů na občana ČR.Když vezmeme v úvahu, že někde jsou takto vedeni např. i policisté, kteří se starají "pouze" o počítačovou síť rázem je poměr policista na občana ČR úplně někde jinde.Takových míst je u P ČR spousta. Tak s tím průměrem asi tak....

www.svobodni.cz

Dobrý den pane Langer, myslím si , že jste ublížil vaším vstupem do politiky, především jako ministr a představitel Policie ČR. Co chcete lidem vykládat o změnách , chování , šetření přeměny Policie, když sám osobně bydlíte v Olomouci, kde vlastníte mnoho budov, stavíte nedaleko Olomouce tenisové kurty, jako ministr s jste si létal vrtulníkem do Olomouce a z Prahy vyjelo auto s řidičem do Olomouce po prázdnu ...co jste to za člověka? Co chcete vykládat lidem o šetření , morálce , chování... nezneužíval jste tímto peníze danových poplatníků? Za obyčejno práci se člověk musí stydět.. kde jste nazbíral za tak krátkou dobu na pořízení tolki nemovitostí? Kdyz obyčejný člověk si není schopen pořídit byt na hypotéku.. ani ji zplácet a vy děláte takové grofy! Žijete v jiných dimenzích a říkáte lidem jak se mají chovat? Zamette si před svým prahem, a ODS je strana darebáků, příživníků a darmožroutů ! Má poklona! Jstre jedna banda i s Topolem!