4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

pro for rentiér: jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat

bohužel každý měl tu šanci si to zkusit...

I tak jsi měl vydržet a až budeš mít padesát, možná budeš říkat, škoda, že výsluha nebyla až nyní a o to větší...

xyz - samozřejmě jsem si tuto možnost připustil, ano, a znám i jednoho člověka, který se právě z tohoto důvodu k P ČR vrátil (dokonce jsem ho potkal v metru druhý den po dni, kdy jsem dal žádost do C), a také první měsíc v nové práci jsem si říkal, že jsem udělal chybu a pokorně se vrátím (nakonec první měsíc na novém místě je vždy nejhorší, než si člověk zvykne na na nové tváře), ale nyní bych to už neudělal, za ty věčné nervy by mi to už nestálo - já mám opravdu strach, že narazím na blbce a odejdu bez poct (jednou se mi to u P ČR stalo, a řeknu Ti, ten pocit bezmoci, když jsem nemohl prásknout dveřmi, protože jsem měl do výsluhy ještě tři roky, bych už nechtěl zažít) - ale musím říci, že máš v něčem pravdu

Pro pana FOR .Já Vás poopravím. Po 10 letech služby je výslužka dle starého zákona 20 procent z hrubé mzdy, po 15 letech 25 procent z hrubé mzdy, dle starého zákona č. 186/1992 Sb. U řadového policisty ČR tedy po 10 letech 20 procent z hrubé mzdy, tedy sociální dávka ccc5000-5500,-Kč čistého , měsíční výslužka. Víc to není. Na l5.000,-Kč výslužky nedosáhne po 30 letech dle zákona č. 361/2003 Sb řadový policista, policista na Oddělení hlídkové služby ani náhodou. Na stránkách USB jsou platební tabulky policistů ČR, řadový policista od 3 - 6 platební skupině. Jiná cenová relace je u velitelů všech stupní. Uvádíte, výslužky až po 35 ti letech, znal jsem několik kolegů, co tak dlouho sloužili. Šli do důchodu v 55 letech dle zákona č. 100/1975 Sb, užili si jej jenom několik let života. V přímém výkonu málo kdo vydrží 35 let, musí nastoupit ccca v 20 ti letech. Kdyby se mu něco za ty leta něco stalo, úraz, nemoc a podobně, tak nemá sociální jistotu. Nikdo by jej též ve věku 50 - 55 let nezaměstnal. Praxe v oboru pryč, zdraví nic moc. Pak ještě pracovat do 65 let věku. PO 35 letech služby u PČR, pak musí na ÚP, protože by si musel zaplatit sociální pojištění. Když bude dále pro blaho společnosti pracovat, třeba déle než rok, pak přijde o práci, tak jenom tato sociální dávka. Na hmotné zabezpečení jako každý občan, když splní podmínky, tak nemá nárok. Pěkná diskriminace. Občané spiše reagují , výslužku až po 20 ti let služby,shvalují určité procento. Výslužka po 10 letech je nastavena dle zákona, to sice lidem vadí, ale je to tak. Stačilo by nerozkrádat republiku, bylo by na všechno. Jak zde bývalý kolega "aaa" , dodal ,je to určitá kompenzace za nasazování života, stres, na úkor svého zdraví, rodiny a další negativa v policejním řemesle. Je to jenom sociální dávka pro ztížení pracovní uplatnění, jak jsem již podrobně dole popsal. Je jasné, že v civilu to není též lehké, ale bordel ve státě nezavinil prostý občan, ani policista. S pozdravem rentiér.

No vidíte, tady řešíte, že nejsou peníze na nic a tady čtu, že peníze jdou mimo jiné z rozpočtu ministrestva vnitra, takže když se chce tak to jde :-)) Kocáb je fakt machr :-)
tn.nova.cz/zpravy/regionalni/chanovsti-romove-dostanou-nova-okna -obyvatele-mostu-se-bouri.html
Pět bloků na sídlišti Chanov se ještě letos dočká výměny oken. Jde o první z akcí, na kterou se ze slíbených tří set milionů uvolnily peníze. Peníze půjdou z ministerstva pro místní rozvoj, z ministerstva vnitra a z části se bude na obnově takzvaných deprivovaných zón podílet finančně také mostecký magistrát.A to se spoustě lidí nelíbí. Mostečané už se podepisují pod petici, která nesouhlasí se snižováním nájmu v Chanově.

for xxx
Co k tomuto dodat už jen to, že se pak naše vláda, parlament, senát a politické strany nemohou divit, že narůstá nacionalismus. Ono totiž žádné jiné sídliště v ČR nebylo tolikrát opravované jak Chánov a když někomu neopraví v 30 let starém bytě nic a někomu, který si byt opakovaně zničil sám skoro všechno tak se nemůže nikdo divit, že se to lidem v Mostě nelíbí.

... to si nemůže dovolit platit ani britská vláda a policajtům platí výsluhy až po odpracovaných 30 letech u policie a nyní to chce zvýšit na 35 let. Tím tato gramotná vláda předchází fluktuaci policistů a u policistů jsou pouze lidé, kteří tam chtějí trvale pracovat a ne spekulanti, kteří ví , že po 15 letech můžou dostat výsluhy a s tím nastupují k policii. Tím se pak stávají - cetiletými důchodci a stát jim pak vyplatí do doby než budou v starobním důchodu horentní sumy ( v průměru např. 15000 Kč/měsíčně: za rok 180000 Kč, za 30 let 5,4 mil. Kč / osoba) A takových osob obdarovávaných výsluhami jsou desítky tisíc ! Máme skutečně na takové dary ? Největším producentem -cetiletých důchodců jsou vnitro a obrana, které přesto, že je již hluboký kapitalismus mají požitky, které zajišťovaly socialistické zákony. Ono to totiž nejde budovat kapitalismus dle socialistických zákonů . Teď to následně poznali na rozpočtu, když konečně přiznali, o kolik peněz je připravují výsluhy. A bude to pokračovat, dokud se nezmění zákon a bude po 20 letech skutečně gramotný. Když dají výsluhy po 35 letech , ubyde fluktuantů, a budou tam pouze lidé, kteří tam chtějí pracovat !!!! Když odejdou dříve , nedostanolu nic !!!! Tito lidé si musí uvědomit, že jejich peníze jsou vysoce nadprůměrné vzhledem k obyčejným platům občanům a dostávají je na rozdíl od obyčejných občanů pravidelně. To je hlavní výhoda, toho by si měli vážit, pokud se jim nelíbí, ať jdou do civilu a do nejistoty, pak se každý rychle

Vysoce nadprůměrné platy?:-)Říkal asi ten pán na fotce nahoře vpravo,že?!Nikdo se však nezeptá normálního řadového poldy z ulice kolik bere?!Všechno se dá schovat za průměrný plat, takže když si dám jedno kuře a druhý si nedá nic, průměrně jsme oba syti,že?!Spíš by se mělo přemýšlet proč sedí tolik zbytečných lidí na policejním prezídiu a nejlépe 22ti letá vysoce a profesionálně zkušená "žena" na postu nic pro nic v hodnosti plukovnice a dělá ten slavný průměr těm ostatním řadovým z ulice!Ta renta je především za ztížení společenského uplatnění v dalším životě...

No vidíte, tady řešíte, že nejsou peníze na nic a tady čtu, že peníze jdou mimo jiné z rozpočtu ministrestva vnitra, takže když se chce tak to jde :-)) Kocáb je fakt machr :-)
tn.nova.cz/zpravy/regionalni/chanovsti-romove-dostanou-nova-okna -obyvatele-mostu-se-bouri.html
Pět bloků na sídlišti Chanov se ještě letos dočká výměny oken. Jde o první z akcí, na kterou se ze slíbených tří set milionů uvolnily peníze. Peníze půjdou z ministerstva pro místní rozvoj, z ministerstva vnitra a z části se bude na obnově takzvaných deprivovaných zón podílet finančně také mostecký magistrát.A to se spoustě lidí nelíbí. Mostečané už se podepisují pod petici, která nesouhlasí se snižováním nájmu v Chanově.

pro For rentiér
Když mluvíš o tom zahraničí tak jsi měl také uvést jaký systém tam u policie a armády panuje ? Systém je tam totiž založený na době službě a výsledcích a ne jak u nás na titulu a oblíbenosti u vedoucích. Ono totiž až u nás bude platit stejný systém tak už tolik lidí nebude odcházet, ale za stávající situace se nemůže nikdo divit, že tolik lidí utíká.

To co jsi tady popsal,že britská vláda připravuje se bohužel potají připravuje i u nás,ale po 20 letech 20% :-(((

for Dana - nestraš :-P

Pro pana FOR PČR. Pane, máte zkreslené představy o práci policistů, hasičů a dalších. Zákonodárci vymysleli paskvil zákon č. 361/ 2003 Sb, který byl výhodný pro pohlaváře. Pro tzv. dělníky policie, mladší kolegy zcela nevyhovující. Policista může třeba za rok nasloužit 500 hodin za dáčo, když to bude vyžadovat výkon služby. To je úděl povolání.Zažil jsem 3 povodně, bylo potřeba pomáhat, bylo to pro nás samozřejmé.Policistům spíše vadí, že se dle paskvilu neplatí přesčasy, příplatky za noční službu, soboty, neděle, nadělávat svátky, cc je jich 10, v případě, že se slouží ,též na oltář vlasti. Sám byste řičel, kdyby se Vám tyto příplatky neplatily. Bez rizikového příplatku se řadový policista, třeba i po 20 ti letech služby dostává ve finančním průměru na hodinu práce na dosti malé číslo. V normální státě se platí přesčasy, takto stát ušetří mnoho peněz na úkor zdraví policistů. Na jedné webovce byly zveřejněny průměrné platy v krajích u PČR, kdy jsem si udělal průměr, 27112,-Kč hrubého. Většina policistů v přímém výkonu na tento fixní plat zdaleka nedosáhne. Je zde u policie přechodné období, tak mohou policisté využít 8 let + vojnu na tzv. sociální dávku po 10 letech. Nemají jistotu dalších cc 5 let, mohou onemocnět, úraz, a podobně a jsou bez zabezpečení. Je pochopitelné, že ve cc30 letech bez problému najdou práci, krize za nějaký čas pomine. Mladým bývalým kolegům se též nelibí, že pohlaváři berou , naposledy případ 30000,-Kč výslužky měsíčně. Měl se určit strop výsluh. Bohužel, takový je zákon. Řadový policista třeba po 25 let, 30 let, nebo 35 let služby je se zdravím nic moc, ve 40 letech v tomto dnešním presu jste opotřebovaní. Praxe v oboru pryč,policista má dle věku zatím nástup do důchodu v 65 letech. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. V dalších státech jsou většinou vyšší výslužky, nikdo se nad tímto nepozastavuje. Provokatéři na tomto webu by si měli uvědomit, že bez poctivé práce policistů/ kriminalistů, vyšetřovatelů, též uniformovaných policistů/, by zde byla za chvíli anarchie.Učitelé se bouří, zdravotníci se bouří, státní kasa je prázdná, každá skupina si hají svoje.Každý z provokatérů si může zkusit práci jako policista PČR , hasič, bachař a další . Kritizovat není umění, každé povolání má své. Jinak pane, nikoho neposílejte do civilu, je to u každého svobodné rozhodnutí. Co se týče stravy, jak uvádíte, nejednou jsem celý den nejedl, byl v terénu na vykradené chatě . To byl úděl služby,ale nestěžoval jsem si. Sloužil jsem s dvěma bývalými strojvůdci.Odešli od policie do civilu a šli zpátky dělat svoji práci strojvedoucího vlaku. Takže poznali práci u policie, že to není žádný med. Já jsem po 25 letech též odešel do civilu se všemi poctami. Pro pana for PČR a pro další poctivé lidi pěkný hezký den, pro bývalé kolegy dejte na sebe pozor ve službě.

Pro pana FOR PČR. Pane, máte zkreslené představy o práci policistů, hasičů a dalších. Zákonodárci vymysleli paskvil zákon č. 361/ 2003 Sb, který byl výhodný pro pohlaváře. Pro tzv. dělníky policie, mladší kolegy zcela nevyhovující. Policista může třeba za rok nasloužit 500 hodin za dáčo, když to bude vyžadovat výkon služby. To je úděl povolání.Zažil jsem 3 povodně, bylo potřeba pomáhat, bylo to pro nás samozřejmé.Policistům spíše vadí, že se dle paskvilu neplatí přesčasy, příplatky za noční službu, soboty, neděle, nadělávat svátky, cc je jich 10, v případě, že se slouží ,též na oltář vlasti. Sám byste řičel, kdyby se Vám tyto příplatky neplatily. Bez rizikového příplatku se řadový policista, třeba i po 20 ti letech služby dostává ve finančním průměru na hodinu práce na dosti malé číslo. V normální státě se platí přesčasy, takto stát ušetří mnoho peněz na úkor zdraví policistů. Na jedné webovce byly zveřejněny průměrné platy v krajích u PČR, kdy jsem si udělal průměr, 27112,-Kč hrubého. Většina policistů v přímém výkonu na tento fixní plat zdaleka nedosáhne. Je zde u policie přechodné období, tak mohou policisté využít 8 let + vojnu na tzv. sociální dávku po 10 letech. Nemají jistotu dalších cc 5 let, mohou onemocnět, úraz, a podobně a jsou bez zabezpečení. Je pochopitelné, že ve cc30 letech bez problému najdou práci, krize za nějaký čas pomine. Mladým bývalým kolegům se též nelibí, že pohlaváři berou , naposledy případ 30000,-Kč výslužky měsíčně. Měl se určit strop výsluh. Bohužel, takový je zákon. Řadový policista třeba po 25 let, 30 let, nebo 35 let služby je se zdravím nic moc, ve 40 letech v tomto dnešním presu jste opotřebovaní. Praxe v oboru pryč,policista má dle věku zatím nástup do důchodu v 65 letech. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. V dalších státech jsou většinou vyšší výslužky, nikdo se nad tímto nepozastavuje. Provokatéři na tomto webu by si měli uvědomit, že bez poctivé práce policistů/ kriminalistů, vyšetřovatelů, též uniformovaných policistů/, by zde byla za chvíli anarchie.Učitelé se bouří, zdravotníci se bouří, státní kasa je prázdná, každá skupina si hají svoje.Každý z provokatérů si může zkusit práci jako policista PČR , hasič, bachař a další . Kritizovat není umění, každé povolání má své. Jinak pane, nikoho neposílejte do civilu, je to u každého svobodné rozhodnutí. Co se týče stravy, jak uvádíte, nejednou jsem celý den nejedl, byl v terénu na vykradené chatě . To byl úděl služby,ale nestěžoval jsem si. Sloužil jsem s dvěma bývalými strojvůdci.Odešli od policie do civilu a šli zpátky dělat svoji práci strojvedoucího vlaku. Takže poznali práci u policie, že to není žádný med. Já jsem po 25 letech též odešel do civilu se všemi poctami. Pro pana for PČR a pro další poctivé lidi pěkný hezký den, pro bývalé kolegy dejte na sebe pozor ve službě.

Souhlasím s tímto názorem.Proč se stále více lidí naváží do tzv. renty?Protože si na tom staví politici svoje jméno především před volbami. Hlavním strůjcem, který bojoval proti rentám, je Kalousek.A co jeho padáky, které se nakoupily pro AČR na nichž se zabilo několik vojáků a které se dnes valí jako nepoužitelné někde ve skladech? Je veřejným tajemstvím jak to bylo i když se pro jistotu nechal očistit soudem.Ptejte se spíš Langerů,Topolánků,Kalousků proč je státní kasa prázdná, co jméno to jedna kauza za druhou!Volby stejně nic nevyřeší je to 50:50 :-( Jen doufám, že se Langer nevrátí, hodně lidí by ještě na konci roku od policie odešelo právě kvůli němu, jak se již stalo v době jeho NEministrování.Motto letošních voleb je jasně dané: Sejdeme se potom na poradě v Toskánsku jak dál vy...t s tímhle národem :o/

Proč není GPS u PČR? Možná, že by to dopadlo úplně stejně jako u MP.

smůlu,ale je blbečku-zakomplexovanej

i PČR už GPS provozuje, zaspal jsi "čoveče"

Je vidět, že jsi civilista (nebo neznalý, služebně mladý policista) a reaguješ jen na mediálně zveřejněná fakta. GPS jsou ve vozidlech policie dávno. Dnes už téměř ve všech, tedy alespoň v těch, co jsou takzvaně pomalovaná, tedy s nápisy Policie. U vozidel v civilním provedení není ještě GPS u všech, ale časem i to bude. A zajisté by určitě i některé policisty zajímalo, že v "zájmových" vozidlech je na něčí požádání instalován na určitou dobu i odposlech. To je prasárna, ale chápu, že to v některých případech je nutné.

GPS je ve služebních autech už dávno.No a k čemu to, když se šetří kde může a limit benzínu je velmi omezen.Taky se může v budoucnu stát, že přijde doba, kdy na zavolání tísňové linky sdělí operátor volajícímu, že prostě nikdo nepřijede, páč není čím :-(

Nechápu, proč si stěžujeme. Kdo nepoznal kapitalismus v pravém slova smyslu, tak jak se děje všude kolem nás, nepoznal nic. To by jste koukali co je všechno v našem právním státě možné. Vykonávali jste potřebu do kbelíku tal jako strojvůdci, sebrali vám ze dne na den 50% platu bez dovolání, řídíte autobus plný lidí za 17 t. hrubého, jednají s Vámi jako s otroky? Tak to je pořád slabá káva. Kdo má zájem, ať se odporoučí do civilu, kdo ne ať zůstane. Stavy u PČR jsou dle mého názoru přeplněny, jen je špatná organizovanost.

Stavy nejsou přeplněny, ale je zde zcela zbytčená složka dle mého názoru - Policejní prezídium pod které se schovává spousta zbytečných služebních míst v nepřímém výkonu, jež pak zcela zbytečně zvyšují průměr policistů na občana ČR.Když vezmeme v úvahu, že někde jsou takto vedeni např. i policisté, kteří se starají "pouze" o počítačovou síť rázem je poměr policista na občana ČR úplně někde jinde.Takových míst je u P ČR spousta. Tak s tím průměrem asi tak....

www.svobodni.cz

Dobrý den pane Langer, myslím si , že jste ublížil vaším vstupem do politiky, především jako ministr a představitel Policie ČR. Co chcete lidem vykládat o změnách , chování , šetření přeměny Policie, když sám osobně bydlíte v Olomouci, kde vlastníte mnoho budov, stavíte nedaleko Olomouce tenisové kurty, jako ministr s jste si létal vrtulníkem do Olomouce a z Prahy vyjelo auto s řidičem do Olomouce po prázdnu ...co jste to za člověka? Co chcete vykládat lidem o šetření , morálce , chování... nezneužíval jste tímto peníze danových poplatníků? Za obyčejno práci se člověk musí stydět.. kde jste nazbíral za tak krátkou dobu na pořízení tolki nemovitostí? Kdyz obyčejný člověk si není schopen pořídit byt na hypotéku.. ani ji zplácet a vy děláte takové grofy! Žijete v jiných dimenzích a říkáte lidem jak se mají chovat? Zamette si před svým prahem, a ODS je strana darebáků, příživníků a darmožroutů ! Má poklona! Jstre jedna banda i s Topolem!