Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek
3.1.2007 9:49 | Krimi a záhady
Kdyby se pořádala anketa o nejznámějšího vězně v Česku, asi by s
přehledem zvítězil. A existují sázky na to, jestli se mu povede
utéct i z Valdic, kde si odpykává svůj doživotní trest.
Doživotní rozsudek vynesl 23. června 1998 Krajský soud v Plzni
za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus o vraždu. Kajínek
od začátku vinu popírá a už několik let se snaží o obnovu
procesu. Zatím marně. Letos v srpnu Vrchní soud v Praze
nevyhověl stížnosti, kterou Jiří Kajínek podal proti verdiktu
plzeňského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žádost o obnovu
procesu. „Dnes je moje víra v justici velice otřesena, ale
stále doufám, že je možné se dovolat pravdy a
spravedlnosti,” vzkázal z vězení.
Pravda je, že odstupující ministr vnitra Pavel Němec v srpnu
podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona při
posuzování nových důkazů, které chtěla Kajínkova obhajoba v
novém procesu použít. Obdobnou stížnost podal v roce 2001 také
ministr Pavel Rychetský, ale neuspěl.
Obraz nespravedlivě stíhaného vězně Jiřího Kajínka tak v očích
veřejnosti jen sílí. A Kajínek ho pilně podporuje.
Prostřednictvím internetu se z vězení vyjadřuje nejen ke svému
případu, ale k libovolným tématům. Na jeho podporu se sepisují
petice a v nedávném výzkumu o jeho vině pochybovala už vice než
polovina dotázaných!
Přitom stačí shrnout prostá fakta a pětačtyřicetiletý Jiří
Kajínek se rázem přestane jevit jako „omylem zavřený
slušný člověk”. První konflikt ze zákonem měl už jako
nezletilý v roce 1974. Do vězení se poprvé dostal v roce 1982 za
vloupání do chat. V roce 1985 byl odsouzen znovu, tentokrát za
krádeže v bytech, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného
činitele. Při zatýkání totiž zranil tři policisty železnou tyčí.
V roce 1990 byl propuštěn na svobodu v rámci rozsáhlé amnestie
prezidenta Václava Havla. Později byl souzen znovu za bytové
krádeže, a především za loupežné přepadení policistů v Praze 4,
při kterém jim odcizil zbraně a služební vozidlo. Vyfasoval
jedenáct let a seděl na Borech.
Patřil k vzorným vězňům kladně hodnoceným za vzorné chování a
práci navíc. Proto mu byla povolena dvoudenní dovolená (21.
– 23. ledna 1993), přestože byl označen ve spise jako
nebezpečný recidivista a taková výhoda mu neměla být vůbec
umožněna. Kajínek se z dovolené do věznice nevrátil a stal se
trestancem na útěku.
30. 5. 1993 měl kolem osmé večer zastřelit v zatáčce na silnici
pod plzeňskou věznicí Bory nejméně dvanácti ranami podnikatele
Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30).
Pětadvacetiletý Vojtěch Pokoš útok přežil jen díky včasnému
zásahu záchranky a později se stal korunním svědkem. Vraždu si
měl objednat podnikatel Antonín Vlasák a podle obžaloby za ni
Kajínkovi dal sto tisíc.
Jiří Kajínek byl dopaden pražskou zásahovou jednotkou 8. února
1994 ve chvíli, kdy před domem v Praze 4 nakládal do luxustního
mercedesu tři samopaly, brokovnici, osm pistolí (z toho jednu s
tlumičem) a přes sto tisíc nábojů. Ocitl se znovu na Borech, kde
zahájil sérii útěků, která nemá v novodobé historii tuzemského
vězeňství obdoby. Napřed mu Jana Škardová, zaměstnankyně firmy
dovážející do věznice potraviny, propašovala
dvanácticentimetrový nůž, za což dostala tučný honorář od
Kajínkových kompliců. Tentokrát však Kajínek ještě útěk
nedokončil, protože byl náhle přesunut do vazební věznice v
Českých Budějovicích (přesun se týkal vice vězňů, kteří
prostřednictvím dozorce sázeli tikety). Z budějovické věznice
Kajínek utekl v červenci 1994. Ještě týž den ho zatkli u řeky
Vltavy.
Byl přemístěn do Valdic, kde se mu 11. září 1996 podařilo dostat
na střechu jednopatrové budovy. V březnu 1997 se při jeho
převozu k soudu eskorta střetla s vozem BMW, ve kterém zahynuly
dvě ženy. Kajínek byl pak umístěn v „nejstřeženější”
věznici – Mírově. Odtamtud utekl riskantním manévrem z
okna po provazu 29. října 2000. Několik týdnů republika žila
slavným útěkem, než byl Jiří Kajínek 8. prosince 2000 zatčen v
bytě pětinásobného pachatele orlických vražd Ludvíka Černého.
Komando ho překvapilo rozespalého – nestačil použít ani
nabitou pistoli, ani ruční granát, které měl u sebe.
Teď je znovu ve Valdicích, odkud společně s právničkou Klárou
Slámovou vede svůj „spravedlivý boj”. V kauze se v
lednu 2004 objevil nový svědek, který televizi Nova řekl, že z
cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Svědek, tehdejší vězeň,
Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v
rozsudku nad Kajínkem soudy. Kajínek usiluje o obnovu procesu.
Můžete mu napsat…
|