Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pánové policisté, zbytečně se hádáte kdo je lepší, zda pochůzkář, obvoďák, MOP, SKPaV a podobně. Je to k smíchu. Policii dělají přece všechny složky dohromady a ani jedna bez druhé nemůže být. Ale tohle vás měli naučit v policejní škole, jestli ještě vůbec nějaká existuje. Jak máte bojovat proti kriminalitě, když se hádáte mezi sebou. Ono nestačí, že vám háže klacky pod nohy vaše vrcholné vedení a poslanci? Vzpomeňte na starýho Svatopluka a jeho tři syny. Dle mého musí být každý ohodnocen podle toho jak kvalitní práci pro společnost odvádí a ne podle toho na jaké sedí židličce. On se totiž ten vedoucí neobejde bez podřízených a naopak. Sakra, tohle vám musí být jasný. Jinak vám přeju ať uspějete. Co vaše odbory, pořád nic. Nejsou něco jako pátá kolona v Sudetech?

To víš, když jsou odbory tak (ne) závislé na platech z ministzerstva vnitra, tak co můžeš chtít. Jinak s tvým příspěvkem souhlasím, ale to rozdělování lidí právě provádí i nový zákon, který za úplně stajnou práci na jednom oddělení ustanovil jednoho pracovníka do páté a druhého do šesté třídy. To je těžko obhajtelné, ale pro Langera prospěšné, protže se tak hádáme mezi sebou. Nejen teorie cukr a bič, ale i rozděl a panuj.

odbory nejsou placeny z MV, ale z vybraných příspěvků členů a to tuším jen předseda...:-)

Včera to bylo na Fontáně jasně řečeno: Policie je TÝm. Se všemi klady i zápory. Jeden bez druhého se neobejdeme. Ale o tom to všechno je. Jeden člen týmu (např. pochůzkář, hlídkový ...) proto nemůže být VÝRAZNĚ platově znevýhodněn oproti např. operativci nebo vyšetřovateli, kteří na tom ovšem platově byli, jsou a budou lépe, ale to je logické. Jde zde však to, aby nižší články tohoto týmu by odměňováni spravedlivě, nikoli aby byli znevýhodněni, jak je tomu dnes.

Vážený pane ministře, plánujete se vrátit ze Slovenska ještě letos, nebo jste tam emigroval ? Domnívám se, že pro mnoho lidí v této zemi by to bylo vysvobozením. To, co jste za svojí krátkou dobu ministrování stihl z policie vytvožřit vy se opravdu nikde na světě nevidí. Vašich samolibých projevů mají již dost i něktěří oddaní příznivci ODS. Toufám, že jste společně s panem Kalouskem namočen i v kauze gripen, aby se váš odchod trochu urychlil. Hned se půjdu podívat, jak jste hlasoval. Pak se již nedivím, že vám nevoní zveřejněná majetková přiznání.

Kdo uteče, ten vyhraje. Jako malé dítě. Taková návštěva Slovenská je ale dobrá věc. Jen kdyby mu nějaká věštkyně řekla, že se v parlamentu omylem hlasuje o zvýšení platů poslanců, tak je v Praze za dvě minuty.

Já mýt dluhy za pět miliónů, tak bych taky přifrčel. To se potom musíš jinak otáčet.

tak vy kluci nechcete slyšet pravdu, jen ta Vaše je správná a to máte hájit zákon ?

jen tvůj názor je pravdou? Ještě že to už vím, moc ti za to děkuji.....:-) co ty víš o policejní práci, viděl jsi zprávy v TV? Aha, tak se ještě podívej na Cobru 11 a pak označ všechny za neschopné....:-))) jsi zde na diskuzi ministra, tak pokud chceš diskutovat, tak začni, rád budu reagovat, ale věcně, ne nesmyslné žvásty a osočování ostatních....

ty podceňuješ mě, vím toho o policejní práci dost, myslím si že některé vaše požedavky jsou oprávněné, ale co kdyby jste také občanům něco za ty prachy nabídli, jednali se slušnými občany slušně a přitvrdili na grázly

Na grázly bych rád přitvrdil, ale etický kodex pro policii mi to nedovoluje - přišel bych o práci a možná bych si i oblékl jinou uniformu - VĚZEŇSKOU.

A to je právě tvá chyba, svým vyjadřováním kritizuješ celou policii, kolektivní vina je přesný opak učinného kritizování. Neřeknu ani ťuk, pokud odsoudíš kohokoliv, kdo poruší zákon a ještě se schovává za uniformu, ale ne celou policii. S občany jednám vždy slušně a na grázlíky jsem přísný ovšem v mezích zákona, přesně tak mi to totiž ukládá a jsem polda, NE soudce, abych trestal pachatele na ulici, asi tak

Copak nevíš, že brát spravedlnost do svých rukou není možné ? Že tu jsou nezávislé soudy, které mají uložit trest, který by měl být přiměřený závažnosti jednání a způsobeného následku tohoto jednání. Nepleť si policii se soudy. Nám také vadí, že je spousta recidivistů na ulici, kteří jsou stále na podmínkách a pod., kdy dále páchají trestnou činnost a stále to není dost, aby je uklidili od slušných lidí do zařízení, kterému se říká věznice. Neboj se, že nám to nevadí koukat na tento stav, my jsme u toho a moc dobře známe situaci, auta nám také stojí na silnici před panelákem, také máme strach, že ho budeme mít ráno s dirkou ve skle, nebo najdeme prázdné místo, máme o to větší strach, že známe právě tu situaci to množství šmejdů, kteřé se pohybují okolo nás a hledají svou " obživu "

ano maturita je pro poldu základní vzdělání protože by tě jinak nevzali ne

Nevím v jakém světě se pohybuješ ty, ale za svůj život jsem potkal tolik středoškoláků u policie, kteří by ty s vysokou strčili hravě do kapsy (tím nemyslím všechny VŠ). A v dnešní době VŠ neznamená, že ten člověk bude zárukou dokonalého policisty.

tak s tím úplně souhlasím, vysoká škola není patent na rozum ale vše je v člověku

VŠ je u Policie ČR jen vstupenka do vyšších pozic, tedy možnost, kterou lze zkusit využít či nikoliv. Jinak k nám na obvod nastoupil " nováček ", který vystudoval jako civilní osoba Policejní akademii - ihned ale zjistil, že teoriemi natlačená hlava je velmi málo na tuto práci a sám konstatoval při svých čerstvých dojmech a rozhlížení se v tom " dění " na oddělení, že VŠ v " oboru " není schopen momentálně nijak uplatnit. Jistě rozšíření teoretických znalostí není k zahození a lépe se člověk orientuje v právu, ale patent na řešení různých oznámení tím člověk nezíská a dlouholetá práce s konkrétní problematikou je školou k nezaplacení.

Zdar provokatéři, jen se snažte rozeštvávat poldy, většina na Vás se.. !!!! včetně mě. To vaše úsilí je jen plácání do větru

nechci poštvávat lidi proti sobě, jen si myslím, že tady řvou ti co pro občany a policii zatím moc neudělali, jemom chtejí se základním vzděláním u policie prachy a jen prachy

Maturita je základní vzdělání? No asi se mám ještě pořád co učit.

VŠ vzdělání, 11 let praxe v hlavním městě, nespočet pachatelů trestných činů (o přestupcích nemluvě) a jsem na ulici, co tě ještě bolí, nejsem ubrečený a nejsem prudič jako ty, jen chci pořádné podmínky k práci a za přísnost i zaplatit, nic složitého na tom není, i ty by jsi to měl pochopit....:-) hezký večer

člověče, co s vysokou školou a takovou praxí děláš na ulici snad ne hlídkaře nabo územáka, určitě půjdeš nahoru

a proč bych se měl cpát nahoru? Proč bych se měl cpát na funkce? Chci dělat tu práci dole, protože pro mě je právě tohle policejní práce a chci být ohodnocený za výsledky a ne za zařazení do platové tabulky, ještě pořád to nechápeš??????

tak potom musíš být smířen s tím, že budeš mít menší výplatu než třeba na SKPV nebo jako vedoucí obvodního oddělení, ale ty chceš mít víc než okresní ředitel viď

Nechceme mít víc než na SKPV atd., ale chceme mít aspoň stejně jako v roce 2006.

Pokud budu mít dobré výsledky, nemusíš mít strach, že je nebude mít zároveň i okresní ředitel. I on dostává prémie, nemusíš se bát, že tomu tak není.....:-)

no a to mít budete, ale dej roku na srdce klik hodin jsi měl v roce 2006 na přesčasech a někdy byly ty přesčasy účelové aby jste si přivydělali, také jste dostali přidáno a to bylo z peněz na vykrytí platnosti nového zákona - řekněme si pravdu, v roce 2006 vám bylo přáno ale vy chcete pořád víc

A je mi srdečně jedno, jestli bude brát můj nadřízený klidně 100.000,-Kč měsíčně, když to bude člověk na svém místě. Mé zkušenosti u několika desítek funkcionářů jsou bohužel špatné, většinou jsou na místech, na která už nemají. Když bude opravdu Manažerem s velkým M, tak mu budou podřízení šlapat jako hodinky, musí mít ale také možnost je motivovat. Tento zákon k motivaci lidí ve výkonu moc nepřispěl a nezlob se na mě, jestli budu dělat práci poctivě, nadstandartně a 1-2 x do roka za to dostanu 1.000,-navíc, tak je asi něco špatně. Tohle vede k tomu, že jsou časem ze všech flegmatici a dělají bohužel jen to, co musí.....a tj.realita

Ano v roce 2006 jsem měl asi 60 hodin přesčasových, ale nebyly to účelové hodiny jak tady píšeš. Těch 60 hodin mám za služby, kdy nebyl nikdo kdo by sloužil - podstav (málo lidí) a o tom to celé je. Lidi nadávají, že jsme přijeli pozdě, ale už nechápou, že jsme jen dva na 20 000 sídliště a oni nejsou sami kdo potřebuje pomoct. PS: i když odečtu ty přesčasové hodiny pořád budu mít cca o 1000 Kč/měs. méně než loni.

pleteš si platnost a účinnost, profinancování bylo "krapet" přiškrceno 500 mil. a přesčasů jsem jistě neměl víc než 80hod.za rok, nemarodil jsem ani hodinu, práce nadstandartní i dle hodnocení nadřízeného a výsledek? Propad platu o několik tisíc a podmínky pro práci stejné.....neposlouchej pana ministra a jeho náměstky s výroky o přesčasech. Není vše růžové, jak vypadá a je předkládáno na zlatém talíři....:-)

věř mě zákon špatný není, ale úzkoprsá realizace a nastavení základních tarifů je špatně, rovněž špatně je těch 150 hodin zadara atd.
prosazujte změny, ale zákon si vzít nenechte protože Kalousek a jemu podobní vám již další zákon neschválí. Uvidíš, že při vychytání chyb a nespravedlností budeš zákon chválit.

kéž by, na druhou stranu musím uznat, že "jakýsi" posun začíná být vidět i ve vybavení a v pracovním prostředí (ikdyž zatím jen sem tam), ale to je téměř 18 let po revoluci trochu pozdě a pořád příliš vlažné.... Zákon je opravdu jeden z nejpřísnějších v Evropě a všechny jeho nevýdody měly být kompenzovány navýšením platu a naivně jsem očekával, že bude větší část mzdy tvořit pohyblivá složka (za odvedené výsledky), bohužel

to co vy dokážete na ulici bych zvládl levou zadní, na vás určitě stojí policie, je to k smichu

Nikdo ti nebrání hledáme parťáky a kdybych ty prachy měl jen za šlapání na ulici tak bych si nestěžoval, ale musím se tahat každý den s nějakou fetkou co má tolik přenosných nemocí, že je nemá ani cenu jmenovat. A my na ulici chytáme většinu pachatelů. Tvé slova jsou jen vyjádřením tvé neinformovanosti. PS: od zítřka dělaš měsíc zadarmo jako my 150hodin a jsem zvědavý jestli to budeš brát s úsměvem.

bych bych bych, takových už jsem potkal a při první namířené zbrani se málem podělali......máš stejnou možnost volby a jistě takové machry a profíky u sboru uvítáme, hledáme parťáky.

jsi dement co jen hrotí

Tak si to ty kriplíku pojď zkusit!!!!Ale ty umíš jen kecat a hovno dělat!!

za ty prachy které za šlapání ulice dostáváte, by jste se museli v civilu jinak makat

V civilu jsem dělal a peníze co mám teď jsem byl schopný si vydělat za týden, kdyby tahle práce byla o penězích, tak nejsou podstavy experte.......

tak běž do civilu, nikdo tě nedrží, asi na nic jiného nemáš

když někdo není spokojen s ohodnocením práce u policie, za ty prachy, tak ať odejde za lepším

Nešlapu. Bolí mě nohy. Jezdím vozem. Dokonce si můžu vybrat. Levou zadní ? Vůl má levou zadní ...to jsi ty ??

Když chci pozitivní změnu u bezpečnostních složek pro lepší službu občanům, tak půjdu do civilu, hmmm, jestli vy takhle řešíte problémy, tak to musí vypadat......

tak nadávkami to chceš řešit, no to jsi teda arogantní polda, takhle se určitě chováš ke všem občanům- pánové takové lidi mezi sebou máte !!!!!!

mistři světa z ulice běžte už něco dělat, nejdřív ukažte že si peníze zasloužíte, co by jste byli bez SKPV pouhé šlapky

to máš pravdu, zatím tady řvou pouze hlídkaři a kluky s kriminálky označují jako kancelářské, ale právě na kriminálce a vyšetřování stojí policie

o co vám jde? Poštvávat lidi proti sobě? Odkud myslíte, že jsou kolegové z SKPV? Kde asi pracovali po ukončení kvalifikačního vzdělání? Mj.i na fontáně dnes byli, tak klídek. Jinak máte stejnou možnost jít na tu ulici a předvést se, určitě budeme "my všichni gauneři a neschopní" civět jako tele na nová vrata jak to válíte.......:-)

Ty jsi na té ulici byl asi velmi krátce, že? Potom si rychle někomu vlezl do prdele a jsi SKPaV. Ty velký hrdino. Kdyby Ti šlapka z ulice nechytla pachatele, tak nemáš komu sdělovat. To tě nenapadlo?

Je třeba se zeptat někoho, kdo nešel nahoru, ale šel směrem dolů tedy z SKPV na obvod. Těchto lidí bude jistě málo, ale jednoho znám a jeho srovnání pracovního prostředí a vytíženosti na obvodě oproti SKPV je zajímavé, sdělovat to tady ale nebudu. Řada lidí z SKPV nikdy na obvodě nebyla a ti co na obvodě byli vědí své a nikdy takhlen kecat nebudou

pro xx a mistři světa

Jak čtu Vaše příspěvky, tak soudím, že oba nepatříte do řad PČR anebo jste to psali z mladické narozvážnosti. Pokud jste prošli psychotestama regulárně, tak se u Vás nemůže jednat o některou s forem demence.
Pánové, Vy se neobejdete bez šlepek a šlapka bez Vás. Šlapky Vám jistě dávají cenné iformace ze kterých vy mnohdy těžíte. Jestli se budete nad nimi povyšovat a dávat najevo, že máte lepší díru do prdele, tak toto je Vaše cesta do pekel. Stane se totiž to, že Vám šlapky začnou házet klacky pod nohy a Vy nenajdete ani kurvu v bordelu. Ve vlastním zájmu s tímto podceňováním skončete a mějte úctu k odvedené práci šlapkami na ulici. Na druhé straně by měly mít šlapky úctu samozřejmě k Vám. Pak budete spolu tým a práce se zlepší o sto procent. Vím o čem mluvím sloužil jsem 26 let jako územák a ve svém rajónu jsem znal doslova každý patník. Pokud jste vzali můj přízpěvek jako sarkasmus, tak se omlouvám a Vám již není pomoci.

pro xx
citace "mistři světa z ulice běžte už něco dělat, nejdřív ukažte že si peníze zasloužíte, co by jste byli bez SKPV pouhé šlapky"
Odpověď...
vypádá to milý xx, že nejsi vůbec od policie a o SKPV jste možná jen slyšel od nějakého přísl. SKPV, který měl s O(M)OP problém. Je skutečnost, že i když bych mohl uvést i špatné případy např. občas v předkládání na SKPV spisů do vyšetřování v nekvalitním stavu (což se dá po dohodě s předkladatelem většinou vždy napravit), neudělám tak, neboť bez OOP (např. v doručování, předvádění, šetření, asistenci, zákl. úkonech na místě TČ,a jiných úkonech, ev. skutečném objasňování a vyhledávání, kdy odhlížím mj. i od aktuálního a skutečně účinného ZPŘ, které konají oni) nelze jak uvádíte v ponižujícím názvu tzv. "šlapky" nahradit. Prošel jsem si za 31 let služby fce. vyhledavatel-zpracovatel MOP i vyšetřovatel OÚV, KÚV a nyní SKPV, ale za přísl. O(M)OP se vždy rád postavím, i když jsou i některé vyjímky a i tací, kteří aby neměli ev. rozhodování a práci zavolají vyšetřovatele, ať si to vyhodnotí a ev. převezme. V té souvislosti také musím i uvést operativu SKPV, kdy tato se značnou měrou svou místní a osobní znalostí podílí na objasněnosti TČ následně zpracované tzv. vyšetřovatelem. To je asi vše co bych uvedl, a tak fandím těm co jsou na ulici a ve 3.-4. PT "ať to dopadne dobře, i když jak se zdá někteří na nás "kancelářské krysy z SKPV" nasazují, ale je pravda, že na SKPV také nejsou žádní "bohové" a někteří se "s klukem z ulice" nedohodnou, ev. ani nechtějí dohodnout, a myslí si, že opravdu "bohové" jsou, což já tak skutečně nepociťiji, neboť jsem též "z ulice" vyšel.
"

Pane Langere, vím že to číst nebudete, od toho máte Ty vaše slavné poradce. Můj názor je takový, že chcete destabilizovat PČR, aby se nahoře mohlo legálně provádět akce typu- SETUZA, GRIPEN a pod. Proto policajti :
Toto není žádný návod k nějaké případné rebelii. Pokud Tvůj nadřízený nekompromisně trvá na dodržování zákona a povinností, je to OK. V tom případě, ale TY trvej na dodržování zákona o služebním poměru, počínaje přestávkami, přes nepřetržité volno a konče placením toho na co máš nárok. Pokud budeš mlčet, nic se nezmění. I oni mají strach, že jednou Ty jejich metody budou muset změnit a jenom spoléhají na náš strach. Ty jejich kecy, že mají mnoho nových zájemců o tuto práci jsou pouze lakování. Kdo by to dnes šel dělal. Pan Langer ???????