Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tohle jsem napsal vážení kolegové a kolegyně panu ministrovi, v sekci volné, tak jsem zvědav na jeho odpověď:
Michal Stánek

Dobrý den pane ministře, píše vám hodně rozhořčený policista, který v začátku věřil, že když budete kormidlovat loď jménem Ministerstvo vnitra, tak se postaráte o ty bez kterých normální dění ve společnosti nemůže fungovat, aby jste to pochopil pro vás jsou to příslušníci bezpečnostních sborů, kteří pomáhají likvidovat následky dopravních nehod, potírají trestnou činnost, hlídají zločince a vrahy ve věznicích, odhalují závažné trestné činny, ať jsou to policisté, hasiči, věz. služba, celníci, zkrátka ti co jsou dnes a denně ve skyku s realitou na rozdíl od vás tzv. vyšších lidí, kteří vůbec nevíte nic o problémech těch co jsou tím základním článkem ve všech složkách bezp. sborů a bez kterých to ani nůmuže fungovat, a na kterých závisí všechno ostatní.
Jinak by jste ani nemohl mluvit o zkrácení pracovní doby v tůdnu o 2,5 hodiny, pro nás co pracujeme v 12 hod. pracovních směnnách se nám může o zkrácené pracovní době pouze zdát v hodně vzdálencýh snech, a to máme navíc odpracovat státní svátky, kdy jsou ostatní doma, bez nároku na mzdu.
Dále je to ten váš týden dovolené navíc, to už je pro normálního četníka taktéž pracujícího v 12 hod. pracovní směně pouhá utopie, ve městě kde pracuji v policejních řadách si musíme ten váš týden navíc naplánovat do dní svého volna, aby nás nemohl někdo třeba zavolat do služby když si vzpomene, takže jaký pak týden navíc.
A taky který chytrák vymyslel pro lidi pracujíví v 12 hod. prac směnách dny dovolé, za které nám počítají jen 7,5 hodiny. Ona je i celá ta dovolená pouze nahradní volno za nesmyslných 150 hod. zdarma, které se mají využívat jen v mimořádných případech a né na pokrytí hokejových či fotbalových utkání, o jejichž času a mistu konání se ví minimáln půl roku ne-li rok dopředu,
Tak už se proboha zamyslete jaké pro mne jsou toto výhody, když je s vypnutými prsy tak rád a stále dokola prezentujete pane ministře. Poslední ránu, kterou jste zasadil bezp. složkám byla vaše neúčast na našem setkání v Praze dne 27.2.2007, kterou jste vyjádřil co je pro vás důležitější a čí práva hájíte přednostně. Nejednalo se o akci, která se koná každý týden, takže vaši neúčast beru jako účelovou a vaše hájení a vystoupení v televizi dne 27.2.2007 beru jako výsměch všem slušným členům bezp. složek.
Pro mne není problém napsat vám na sebe kontakt, aby jsme mohli vše probrat, ale asi bude problém z vaší strany v neochotě s někým jednat a obhájit si svoje názory jako opravdový chlap a neustále se z něčeho vymlouvat. Tak by jste si měl dál pozor, aby se vám ta loď nakonec nepotopila celá.
S pozdravem Staněk Michal, policista

Už vidím jak se ten SLIZOUN zase usmívá!!!! Fuj, potvora jeden!!!!

Ahoj Michale,

nejsem ministr (bohudík), ale Tvůj příspěvek mě donutil k reakci - především to Tvé počítání. Je přeci úplně jedno jestli sloužíš sedmapůlky, dvanáctky, šestnácky nebo čtyřiadvacítky - vždy Tě počet služeb, resp. odsloužený čas musí dát fond pracovní doby, což je počet pracovních dní - kalendářních - krát 7,5. Čili pokud sloužíš sedmapůlky, musíš do práce tolikrát, kolik je pracovních dní v daném měsíci, poud sloužíš dvanáctky, tak půjdeš 11-14x (podle toho, kolik máš dalších akcí - školení, porady, kursy, služební cesty apod.) a při čtyřiadvacítkách budeš mít 7-8 služeb.
Nemohu souhlasit ani s Tvým tvrzením o týdnu dovolené navíc - počítej se mnou - podle 186-ky bylo 37 dní a pro sloužící policisty s pracovní dobou 37,5 hodiny týdně (kancelářští = 40 hodin) to bylo přepočítáváno na ony slavné dny volna a dny pracovní, přičemž neděle byla Tvým dnem pracovním a naopak středa byla Tvým dnem volna. Ale zpět k dovolené - dnes je 42 dní, tzn. +5 dní, od toho odečti jednu sobotu a jednu neděli a dostáváš se k číslu 3. Vzhledem k tomu, že program EKIS počítá od 1. ledna pouze tzv. "pracovní dny" = kalendářní, takže z pohledu EKISu máš 30 dní pracovních (kalendářních) a 6 víkendů (sobot a nedělí = 12 dní), dohromady tedy 42 dní.

A na závěr Tvoje poznámka - dovolenou si musím naplánovat na dny volna, aby ... to je nehoráznost, pokud to na vás požaduje váš šéfík. Takový by se měl vrátit zpět na ulici (pokud tam vůbec kdy byl) a nebo měl být nadřízeným "zcivilněn" - to je protizákoné.

Jinak s Tebou v podstatě souhlasím a máš můj obdiv, já se rozhodně nepodepíši.
S pozdravem kolega sloužící již předlouho.

Musím reagovat na dvojku i p. Staňka co se týče pracovní doby. Ke zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně skutečně došlo, ale toto se netýká policistů, kteří pracovali normálně v nepřetžitém provozu. Týká se to vedení a policistů, kteří měli pracovní dobu pondělí-pátek od 07.00 do 15.15 hod. (kdysi od 07.00-15,30). Komu se tím zkrátila pracovní doba o 2,5 hod. týdně si jistě domyslíte sami.

Pánové, zdá se mi, že pláčete na špatném hrobě. Nicméně Vám fandím. Ale nesmíte se osočovat navzájem. Musíte táhnout za jeden provaz. A co se týče Vašeho vedení: Jednoho Husáka už jsme tu měli a jak to dopadlo ? A nepřípomíná Vám vizáž Vašeho ministra trochu Mussoliniho? Z pozdravem.

A já pořád tvrdila, že jsem jej už někde viděla, hajzlíka.

Je to holt taková legrace nad kterou se chce brečet.

Dotaz v sekci Policie ČR, Hasiči
Pane ministře,
byl jsem přítomen na Manifestu 361 a chtěl jsem Vám tam položit otázku, nebo spíše podnět k zamyšlení. Vy jste se ale nedostavil z důvodu údajně nutné návštěvy Slovenska, proto jsem ani nevystoupil a nepřednesl svůj příspěvek, který měl být adresován Vám. Nyní toho sice lituji, že jsem nevystoupil v diskusi, ale alespoň zde, na Vašich stránkách Vám napíšu svůj příspěvek a budu očekávat, že mi snad odpovíte.

Moje žena pracuje v soukromém sektoru a do konce loňského roku nikdy neměla příplatky za soboty, neděle a svátky. Nyní, od 1.1.2007 tyto příplatky má a jsou jí zaměstnavatelem řádně propláceny! Naopak já, policista sloužící čtrnáctým rokem, jsem do konce roku 2006 na tyto příplatky měl nárok a vždy mi tyto příplatky byly řádně propláceny, ale s účinností zákona č.361/2003 Sb. na tyto příplatky nárok nemám. Nechápu, proč se stát ke svým státním zaměstnancům takto zachoval.
Druhým takovým paradoxem je to, že ve městě, v němž bydlím, máme několik nepřizpůsobivých občanů, kteří páchají trestnou činnost. Jeden z těchto občanů dostal za svůj delikt trest ve výši 100 hodin veřejně prospěšných prací a musí ZDARMA tyto hodiny odpracovat pro stát. To je zajisté správné, že byl takto "ohodnocen" za svoji nezákonnou činnost. Vysvětlete mi, velice Vás o to žádám a PROSÍM, jak je ale možné, že když jsem nespáchal žádný protizákonný delikt, tak mám přímo zákonem č.361/2003 Sb. určeno, že musím ZDARMA odpracovat pro stát 150 hodin přesčasů, což se s nadsázkou dá i nazvat 150 hodin veřejně prospěšných prací!!!

jaký je rozdíl mezi tvojí nickou, to radši nepíši nic. Nezatracuj zákon jako celek, jednou až budeš sloužit delší dobu budeš rád, že některá ustanovení využiješ. A věř tomu na každého jednou dojde a když tě nová mladá generace takhle odkopne tak bych ti to jen přál, protože vy to děláte také. Já si naopaK i starších zkušených kolegů vážím a nikdy bych je takto neurážel.
Zákon samozřejmě změnu chce. Pár stovek vám nestačí vy chcete hned desetitisíce a nejradši by jste je vzali svým kolegům. Nikdo nechce aby jste měli méně ale vy nadáváte od ministra na všechny, urážíte, všichni nic nedělají, jen vy jste ti nejdůležitější u policie. Tak jak vy prosazujete své zájmy je nedůstojné příslušníka policie.

Také mám takový názor, lidi jako Clusoue také zmoudří, až budou starší a budou mít odslouženo víc let. Zákon celkově není špatný, jen jsou tam některé věci, které je třeba změnit. A rozhodně je pro nás průchodnější takové změny prosadit, než jej rušit úplně. Jestli Clusoue zná legislativní proces a naší politickou scénu, tak mu to musí být jasné. Jestli ovšem nechce na nový zákon čekat opět nějakých pár let.

konečně příspěvky na úrovni

Co ty jsi za "hajzla" to svět neviděl ... jak mě říkal známý podplukovník z Prahy ... mě už to je jedno, ale ty hajzlové od vedoucích až po OŘ ty se jen klepou, aby se vám "dole" nepodařilo zvrátit zákon !!! Takže pro tebe ... doufám, že se nám komplet z.č. 361 podaří zrušit ... peníze mají dostat ti co odvádějí tu nejdůležitější a nejnebezpečnější práci a né "povaleči" na OŘ, kteří ze svých přeplněných kanceláří div nepadají z oken !!!

Nemám zas tak moc odlouženo, ale kompletně zrušit zákon č. 361 je pěkná hovadina. Přemejšlej trochu. "... peníze mají dostat ti co odvádějí tu nejdůležitější a nejnebezpečnější práci ", ale od toho jsou příplatky, kde toto má být zohledněno. A jak určit, která práce je nejdůležitější. Každá práce pro slušné lidi tohoto státu je nejdůležitější, aspoň z pohledu nás policistů a že práce policisty je nejnebezpečnější je snad jasné. Všude platí, že vedoucí pracovník bere víc než řadový dělník. Tady jde ale o to, aby i ten řadový nebral almužnu. Takže plně souhlasím s příspěvkem pro clusouea a věř, že nebudu sám. Mám sice odslouženo jen šest let, ale nemohu s tebou souhlasit. Jsem pro tvou informaci člen OHS a snížení platu a třídy se mě také týká. Pokud jsi policista, tak si jistě dovedeš představit, že to není procházka růžovým sadem.

for rebel
Jinak doma všechno zdrávo?

For rebel
Tak jestli tě zajímá, jaký jsem hajzl, tak čti, jestli to umíš. Mám odslouženo cca 30 let. Nikdy jsem nebyl v KSČ, do revoluce jsem byl vždy jen na základních funkcích, potom jsem měl 10-15 podřízených a nyní jsem opět na základní funkci. Nikdy jsem nedostal nic zadarmo a ani nedostanu, nemám žádnou tláču. Ale co mám, je zdravý rozum, narozdíl od tebe a tak dokážu posoudit, co je dobré a co ne. A buď trochu na zemi, jestli si myslíš, že ta tvoje práce je ta nejnebezpečnější a nejdůležitější. Hrdino.

i když nemám tolik odslouženo jako ty tak s tebou plně souhlasím, moc mě mrzí arogantní výstupy těch nejdůležitějších u policie z ulice, jen oni jsou ty nejdůležitější, hoši bez vás se policie obejde to si uvědomte a už konečně přestaňte napadat kolegy kteří určitě dělají odpovědnější práci a jsou podle Vás jen v kanceláři. Ano bez takových lidí by policie nemohla být, ale vaši práci klidně zastane městská policie

Tak jsem se včera zúčastnil manifestu v Praze. Atmosféra super. Mohlo nás být více, ale i tak si myslím, že přes všechny naschvály ze strany některých funkcionářů, první akce tohoto druhu splnila naše očekávání.
Teď si pouze nesmíme nechat zalepit hubu pár stovkama a v našem úsilí pokračovat. Zákon musí být zrušen jako celek, jinak naše počínání nemělo smysl. Apeluji na ty, kteří se včera ještě báli zúčastnit. Vidíte nic se nám zatím nestalo, i když a to musím zdůraznit se na srazu pohybovali různí "nenápadní " pracovníci PP, kteří zde prováděli tajný monitorink. No ale, co má být ? Co nám chcete udělat ? My nemáme co ztratit !!!
Takže ještě snad díky organizátorům a hanba politikům za naprostý nezájem z jejich strany.

asi ses zbláznil viď, zajímá tě, že jsou také ostatní, kteří zákon zrušit nechtějí-nikdo nemá nic proti vašim požadavkům, pokud došlo ke snížení platu, ale kdo jsi že mluvíš za všechny

A kdo jsi ty ? Ptáš se na mne a ty sám nejsi schopen napsat ani svoji nicku.
Dle tvého projevu asi patříš na druhou stranu barikády a jestli ti nový zákon vyhovuje, pak tě šacuji nafunkci od ZVO výše, případně na pracovníka PP. Nevím jestli si byl včera na srazu, ale pokud bys tam byl určitě by si slyšel z úst pana Judr. Janečka, že zákon č.361 je jako celek je v přímém rozporu se základní listinou práv a svobod. Takže, kde je problém ? Sice si nedovoluji mluvit za všechny, ale spousta nespokojených zde již vyjádřila názor, že než-li sloužit podle z.č. 361, pak je již lepší sloužit dle zákona starého.
Pokud se ti líbí nový zákon, jak jsem již uvedl, asi nepatříš zrovna mezi nás, kteří se včera sešli, a tím vyjádřili nesouhlas s paskvilem v podobě z.č. 361.

nenech se otrávit-for..., máš úplnou pravdu, stojíma za tebou!

jaké barikády, a vyjádření pana Janečka - on ani neví, že zákon již u ústavního soudu byl a byl shledán v pořádku a ani neví, že o jednom zákonu nemůže ústavní soud rozhodnout jinak než rozhodl. Pokud vám některé věci uvedené v zákonu vadí snažte se o zákonnou změnu, ale tyto výkřiky do tmy z neznalosti práva jsou přinejmenším adekvátní znalostem pisatele

Znovu opakuji, že vúbec nevím, s kým se bavím. Mohl by si alespoň nastínit.
Máš pravdu, právníkem nejsem. Na to ale abych jaksi selským rozumem poznal to, že nový zákon vyhovuje jen a pouze paňákům v kanclech docházejících do zaměstnání pouze na ranní směnu, tak na to žádnou univerzitu nepotřebuji. Nový zákon je diskriminační pro lidi v podpalubí. A buď od té dobroty adekvátní znalost, či neznalost práva nech na klidu. Sloužím již hezky dlouho a stímto jsem nikdy neměl nejmenší problém. Ono kolikrát stačí používat selský rozum a cit a nejen nabiflované formulky. Znám plno teoretiků s kterými když jdeš náhodou na ulici, pak aby si
měl ještě oči vzadu, aby tě náhodou takový vůl ještě zezadu nezastřelil.

For Clusoe
To jsi trochu ulít, když chceš rušit celý zákon, viď? Přečti si ho pořádně a zjistíš, že tam jsou i dobré věci. Abys náhodou nevylil s vaničkou i dítě.

já bych vás všechny vyházel do civilu

A co bude jako potom, tam už tvůj rozum nesahá co !!Napsat každou blbost, která tě napadne není zas takový úspech, tvůj možná jo.

PLNĚ PODPORUJI KOMPLETNÍ ZRUŠENÍ ZÁKONA Č. 361 ... JEDINÉ KDO SE V NĚM VZHLÉDNUL JSOU FUNKCIONÁŘI ... takže už jen kvůli těm byrokratickým parazitům doufám, že ten zákon padne jako celek !!!

Taky jsem tam byl, ale ty blbosti co tady píšeš v žádném případě nepodporuju. Nejsem vedoucí pracovník, aby měla tvá dušička pokoj.

Ano, máš pravdu. Nic se nestalo a nic se nestane. Nebo pamatuješ, že by někdy v tomto kapitalistickém státě dala vláda na hlas "s"prostého lidu ?? Myslím, že svým přístupem dali jasně najevo, co si o tom myslí. Na OOP je každý lehce nahraditelný, jak bylo řečeno. A nejhorší je, že oni tomu vážně věří. Už se těším, jak mě nahradí policista, který vyšel ZOP. Mám odslouženo 15 let na OOP, nejsem kariérista (krom toho nemůžou být všichni na SKPV, OŘ, PP, někdo musí být na nejnižším článku). Já jsem finančně zůstal na svém, ale v novém zákonu se mi hnusí oněch tolikrát zmiňovaných 150 hodin, presumpce viny a odebrání dalších "jistot". Dnes nebude problém za sebemenší pochybení přijít o zaměstnání. Ministrova metoda - cukr a bič je mírně ujetá, ale co dnes není. Pomalu každý zákon, který opustí sněmovnu je paskvil a navrhovatel zákona určitě nevěřícně kroutí hlavou ...

pro Clusoue
.... Skutečně by jsi se měl zamyslet nad tím co říkáš (píšeš). Zák. 361 v určitých směrech přinesl posun, vývoj a i pro některé PT (a v nich zařazené skupiny pol.) výhody s poukazem na hrubý plat, odchodné a výsluhy. Nehovořím zde o PPPČR a jeho suitě ap. na KS a OŘ, kterým by to min. z morálního hlediska nemělo příslušet, neboť si již dost "nasloužili a "nahrabali" dříve" a mohli odejít dle "starého" zákona, ale myslím lidi na "odchodu" v souč. době (po skutečně xxx letech odsloužených ve výkonu), kteří by skutečně a "důstojně mohli odejít" (a podřídít se tak tzv. "Langrovu řádu"). Se všemi body "Petice" souhlasím a jsem ochoten kdykoli ji podepsat, neboť z mjr. jsem opět por. na SKPV a v 7 TP nemám bez VŠ ev. VOŠ (ačkoli s DŠ, a nemám ve věku 50 let v úmyslu účelově nastoupit studium PA i když mám 3 roky VŠ) budoucnost. Mám sice zájem dále sloužit, ale 361 mi to vymezil jen do 31.12.2010, do kdy ale skutečně nemíním vytrvat. V té souvislosti jsem pro ev. valorizace výsluhy rovné valorizaci důchodu (mj. v běžných vyspělých zemích ke kteým se ČR chce hlási, je to běžné, neboť si tyto váží svých zaměstnanců). K širší informaci případně shlédni mé předešlé příspěvky na této stránce "langer-volná diskuse, Langer-názory).

Jste jedničky všichni jež jste se zúčastnili na prvním manifestu. Panové Langer, Husák, Salivar a další pouze ukázali to co jsme o nich dávno věděli, že nemají zájem o řadové příslušníky a hasiče.

POLICEJNÍ PREZÍDIUM JAKO NEJVĚTŠÍ NENAŽRANÁ OBLUDA ZRUŠIT A PENÍZE ROZPUSTIT MEZI ŘADOVÉ POLICISTY, KTEŘÍ SI JE ZASLOUŽÍ.

..lze nekde najit, kolik lidi z PP nam dela ten prumer mzdy nad 30 tisic mesicne?

Souhlas, a pro kolegu "m" pod Tebou, to není težké odhadnout, když si vezmeš, že nejsou v horším jak 10 PT a to nevíme jaké mají procentuální osobní ohodnocení. Možná by stálo za to podle zákona č. 106/1999 Sb. zažádat o tyto informace. Asi bychom se nestačili divit! Ti nám zvedají průměrné platy policistů.

A věřím, že jak pan ministr, tak celé policejní prezídium, chodí prvních 150 hodin v roce do práce bez nároku na mzdu, aby naplnili své rozkazy. Tak to dělají přece i "civilové". Že?

Páni diskutující. Uvědomte si , že na toto DF někdy zajdou i lidé, kteří právu rozumí.Tak nedělejde ze sebe hlupáky. Alespoň ne na veřejnosti.Protože jaký právní vztah má MV k zákonu č.631/2003 Sb. Jinak jak píše Civil, podle mě ti policsté mohly v autě i spát.V případě, že čerpali odpočinek? Je někde uvedeno, že během odpočinku se nesmí spát? Čus

Opravuji zák.č.361/2003 Sb.

S tím odpočinkem bych souhlasil, než jet někam na oddělení, je lepší být v úseku a necestovat třeba přes půl Prahy. Taky je vozidlo připraveno v naléhavém případě vyjet. Ale co mě zaráží je to místo, kde je vozidlo odstaveno. To už ho mohli strčit přímo pod Vencu na place, bylo by méně nápadné.

Spát na veřejnosti je naprostá zhovadilost. Kdo to dělá dává zbraň do ruky těch co nás nemůžou ani cítit, a dělá ostudu všem poctivým pracovníkům. Jako občan bych taky řekl, že spaní v práci policajtům není třeba přidávat. A vůbec bych se nestaral o to, že měli pauzu. Policista v uniformě by se měl vždy chovat důstojně a ne spát na ulici, byť v autě jako nějakej bezdomáč. FUJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jó znám různé názory, jako například, že ve službě nemáme jíst na veřejnosti, protože to není vhodné. Je třeba tedy zalézt někam do ústraní a tam někde v koutku ten svůj hamburger natlačit do hlavy, ale dávat si pozor, aby nás někdo neviděl, to by potom někdo mohl zjistit, že máme vnitřní schránku stejnou jako jiní a že potřebujeme jíst a pít.

Jako řidič z povolání si taky v pracovní době schrupnu, mám to dokonce nařízeno zákonem. Tak nač to opruzování. Jen to místo bylo zvoleno nešťastně.

Včera jsem na funkčnost vedení policie a reálný stav slyšel moc hezký názor. Pan ministr a pan policejní prezident by z Policie ČR měli udělat spol. s r.o. a šikovně to prodat nějakému dobře organizovanému gangu. Takhle přece to vypadalo v každé firmě, o které jsme se později dozvěděli, že byla "vytunelovaná".

Dlouho jsem nereagoval, ale dnes musím. Srovnejte vaše včerejší požadavky s následujícím článkem. A než zase začnete nadávat do debilů, zapřemýšlejte o náročnosti své práce a o svém chování. V civilu by ti hošani dnes už byli na pracáku. U jedné velké sociálky s názvem PČR je to ale normální chování, proto se ani tiskový mluvčí ničemu nediví...

http://zpravy.idnes.cz/auto-se-spicimi-policisty-parkovalo-na-pr echodu-fud-/krimi.asp?c=A070227_125335_krimi_pei

máš úplnou pravdu, takový to těm slušnejm policistům hodně moc kazí

no pánové s takovýma se musíte vypořádat taky sami mezi sebou a nekrýt se tak, že se nic nestalo!!! jinak je vaše snažení to tam a jakmile se na vaši stranu aspoň malá část přikloní, tímhle je hnedka ztratíte.

pardóóón, chyba se vloudila, mrška jedna. Pro Civila od civila.
28.02.2007 10:19 civil

S tím odpočinkem bych souhlasil, než jet někam na oddělení, je lepší být v úseku a necestovat třeba přes půl Prahy. Taky je vozidlo připraveno v naléhavém případě vyjet. Ale co mě zaráží je to místo, kde je vozidlo odstaveno. To už ho mohli strčit přímo pod Vencu na place, bylo by méně nápadné

Pane řešíme tu závažný služební zákon a dopady z něho na řadové příslušníky, takže nechápu co tady hledáte za štěstí?

Co to tady plácáš za blbosti. Je vidět, že jsi pouze zamindrákovanej mamlas, kterej se k tý sociálce nedostal. Včera jsem šel kolem zastávky autobusu a řidič spal uvnitř. Řidič kamiunu tak spí na odstavném parkovišti v nákladáku. Určítě je taky nikdo nevihodil. To že někdo chrápe v autě ještě neznamená, že něco porušuje. Raději sám napiš co děláš ty, abych ti mohl odepsat, co všechno se u tvého povolání děje a jaká jste banda flákačů.

..ja tvrdim, z v sluzebnich vozidlch se spat muze,tuhl jsem pri navratu z eskorty v 3,40h rano v rychlosti 100km/h otevrel oci az 1m od svodidel,tak verte ze muze

..spat na prechodu je brutal,uznavam

pro "pro civila"

Nevyhodil se píše po v tvrdé y, dál se píše kamion a ne kamiun, náklaďák (když už ne nákladní automobil) a ne nákladák. Jinak já dělám to, co ty se svou češtinou dělat nemůžeš a vydělávám tím na tvou výplatu.