Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Koukám, že se na tyto stránky občas přijde předvést nějaký "civilista" co tu zřejmě u svého příspěvku onanuje až k vrcholu, protože některé primitivní příspěvky si nedokáži vysvětlit !!!

primitivní příspěvky tady máte vy, už aby vám konečně ministr zavřel ústa a klidně vás propustil, takové policajty nepotřebujeme
- a když už nevíte jak dál ta občany urážíte, ale toto je veřejná stránka ministra vnitra, tak zavřete ústa vy a jděte makat, děláte stejně za peníze daňových poplatníků

No těch blbců civilistů tady bude asi hodně..

nenadávejte na civilisty, oni hovoří z neznalosti věci.Soudí podle zkreslených zpráv. Samo ,že se najde mezi nimi nějaký hajzlíček, mezi přísl. oz.sborů také,ale je to v jistém poměru. Potom když se ten poměr správně mediálně upraví, tak není problém aby si civilové mysleli, jací jsou policisté ,hasičia ost. příslušníci gauneři a oni ti utlačovaní občánci slušňáci.Berme je jako takové, ne každý s naší prací může být spokojen.

Zde, to je ztráta času a čas je to nevzácnější čím disponujeme, a proto , proč????????????? , tato stránka?????????????????????????????????????????????????????,

A kdo vás nutí, abyste ji navštěvoval?

Jirko, ber to jako odreagování od denní práce, chvilku se utrhnout od spánku, nebo od zlobících dětí. Kouknu sem a hned vidím, kdo opravdu má srovnáno a kdo jen štengruje.Je pravdou ,že valnou hodnotu tyto stránky nemají, zcela jistě ne profesní, neboť hodně příspěvků raději ani neshlížet....ahoj

Proč tahle stránka vůbec existuje???????????????????????????????????????????????????????? ???????????????????????????????????????

tato stránka je pro generály z ulice, kteří jsou nejdůležitější u policie a nad ně není, tak zde pokračujte

jééé:-)vážený pane pohodáři kdybych tady měl psát všechno,tak sem tady až dorána možná ještě déle takže uvádim peníze ty jsou tim největšim důvodem,takže mi neříkejte,že jsem špatně informován jo.150 hodin na oltář státu.Když jste byl na vojně(jestli jste tam byl vůbec:-) )tak jste taky sloužil vlasti zadarmo.(teda žoldík jste dostal)sice jste tam byl povině. Budte radíi,že máte práci.To zkuste jít k soukromníkovy a za par let,teda jestli tam vydržíte,tak se budete chytat za hlavu proč ste odešli ze státní složky. čaues

naprostý souhlas, už by vás měl váš ministr od policie vyhodit, když nechcete pracovat jak stanoví zákon

pro :-)

Podobnou odpověď jsem očekával. Na vojně jsem pochopitelně byl, ale byl jsem i na základní a střední škole. I tam pochopitelně zadarmo a bez žoldu. Byla to povinnost, tak nevím, co to má společného s tím, že se někomu nelíbí, aby pracoval zadarmo. Prvobytně pospolná společnost je dávno za námi. pokud si přečtete můj příspěvek, na který jste, podle mě neadekvátně reagoval, tak zjistíte, že tam nebyla jediná zmínka o tom, že bych "plakal", že mi snížili plat. Pochopitelně se mi to nelíbí, ale větší rána pod pás je to, že mohu být i za přestupek nebo neúmyslný trestný čin propuštěn. Jistě že se snažím dodržovat zákony, ale jsem také jen člověk. K dopravní nehodě se dá přijít "jako slepý k houslím". Opravdu nechápu, proč se na toto fórum tahají emoce.
A o vleklých problémech, které Policii provází nejméně 5 let a o kterých se nemluvilo také nevíte. Tohle je jen špička ledovce. Jen vzpomeňte na medializované kauzy o nákupu služebních pistolí a pouzder na ně, o nákupu PC sestav a softwaru do nich a o dalších nevýhodných zakázkách pro Policii ČR. Když si pak pomyslíte, že tito lidé nás mají řídit, tak ztrácíte chuť ke všemu. Asi nemá cenu vám psát argumenty, vy máte svojí pravdu a já vím také své.
I přesto vám přeji dobrou noc a také aby jste neztratil své jistoty - jak uživit rodinu a splatit hypotéku (my nemáme příspěvek na bydlení jako AČR, která je rozhodně potřebnější než PČR), protože v málokterém státě je možné to co zde.
Čaues.

Tito lidé nevidí ani náš práh, co obnáší policejní práce, proto ta jejich rádoby znalá kritika a při tom jsou tak naivní, je mi to až k smíchu.
Kdyby slyšeli ta poznání lidí, kteří přišli jako nováčci k policii a poznali o čem je tato práce a jakou spoustu nepříjemností, stresu a občasných i solidních rizik tato práce přináší, tak by došlo k poznání, jaké nesmysly ze sebe vypouštěli. My to moc dobře víme, jak by byli moc a moc překvapeni. Ale jinak - mají to možnost poznat. Nemusejí kecat, ať projdou tím nynějším méně přísným sítem a můžou ukázat své kvality.
Vždyť je to u nás paráda, tak co jim brání být v tom našem blahobytu - to jsou jen samé parádičky, přehlídky a hlavně peníze, takže nevím na co čekají. Teď mají rozšířené možnosti. Někteří z nás utíkají z toho blahobytu, takže ta vyžírkovská místa mají možnost zaplnit.

pro fan club Ivana Langera

Nevím kdo to psal, ale "vyzitka" ( pravděpodobně vizitka jako prezentace) svědčí o iteligenci autora. Ještě bych se vrátil k myšlence. Myslím si, že národ nezavrhuje žádné stávkující profese (např. lékaře, učitele, železničáře atd.) Žijeme v demokratické zemi a každý občan, profesní skupina má právo vyjádřit se svobodně (viz Ústava). O inteligenci autora však pochybuji. Na závěr nejsem policista, ale fandím každému kdo se brání zákonným způsobem.

vždy jsem si myslel, že policie je parta inteligentních lidí kteří své zájmy prosadí inteligentním způsobem a ne jako stádo na výstavišti s nechutnými výkřiky

pro - policie

Takže jak psal - nnn - , tak lékaři, učitelé, železničáři také nejsou inteligentní nebo jen policisté mají tupě mlčet ?? Máte nějaký divný dvojí metr. Inu - asi jste demokrat.

A že ty se zrovna zabýváš policií a dokonce jsi našel toto fórum. Jdi si léčit mindráky jinam. Jestli jsi byl taky odsouzen za nějaký trestný čin, tak tady si určitě od toho cejchu nepomůžeš, inteligente.

srovnáváte se s učiteli atd. tak proč chcete přidat, ti nemají ani náhodou plat jako vy a při tom musí mít vysokoškolské vzdělání

pro - reakce

To srovnání bylo jen pro možnost protestu proti čemukoliv. Proč to nikomu nevadilo, když se ozvali učitelé a lékaři, kteří chtěli lepší podmínky pro svoji práci a když se ozvou policisté a hasiči, tak je oheň na střeše ?? To nechápu.
Také je vám určitě jasné, že učitelé a lékaři prostě to vzdělání musejí mít. nedovedu si předtavit, že každý policista a hasič bude mít titul, ono to v praxi ani není možné, protože studium na VŠ musí být schválené, pokud není, tak musím studovat na úkor svého volna a zaměstnání. Což jistě uznáte není možné, pokud má člověk rodinu. Právo na vzdělání, dané ústavou, nám není upíráno, jen trochu omezeno.
Chápu, že někomu vadí cokoliv Policie udělá, možná k tomu má nějaké osobní důvody, ale někomu upírat možnost obrany mi přijde nechutné.

Pane reakce, jestli jste nepochopil, tak plat policistů je souhrnem příplatků, které učitelé nemají a tudíž ja také o tyto položky nižší nebo snad jsou v práci o svátcích. Například jsou mimo rodiny o Štědrém večeru ? Jsou v práci na 31.12. Víte řada z nás má takový zážitek ze Silvestrů po kterém uléháme doma se spokojeností, že jsme to nějak " přetrpěli ", že kdo tyto Silvestry nezažil na straně policisty - těžko pochopí co si za takovou službu, kdy ostatní slaví " užijeme " ( platí také po zdravotní stránce o lékařské službě rychlé pomoci ). Nebo chodí řešit násilníky a různá individua o kterých máte povědomí jen z televize a fakticky ani nevíte, že takoví lidé existují. My je řešíme a poklidná vystoupení to nejsou, takže za to bereme rizikový příplatek, který učitelé rovněž nemají.
Mají zakázáno učitelé při potřebě přivýdělku a splacení nějakého finačního závazku, jít pracovat třeba brigádně ? Policisté mají zakázáno mít jinou výdělečnou činnost. Za tento zákaz je v platu jistá kompenzace.

Pokud je Vaše myšlení neschopno toto pochopit a cloumá s Vámi nějaká závist, přijďtě do toho našeho blahobytu - garantuji Vám že budete překvapen a garantuji Vám, že ale nemile.

Už se nic měnit nebude když ani ministr nenavštívil manifest,tak asi nevypadá,že by hodlal něco změnit tak se smiřte s tim co je a nebrečte. jediný co můžete je zůstat u policie nebo jít do civilu,ale to už je na vás.Jen se vrátím k manifestu 27.2.07 byla to ostuda pro celou zemi každej si ted ukáže na policajta a řekne si : myslí jen na peníze a na to co by měl dělat tak nedělá.To je asi vaše vyzitka ted,ale vám to je asi jedno nebo s tim nikdo nepočítal.Čekám na krásné odpovědi od Vědmo:-)Hyperkecalomanuálúchyl to napíše inteligentní člověk?

Vážený člene fan clubu I.L.- Když si přečtete tuto diskuzi i o několik stran zpět, tak zjistíte, že převážná většina positalů se neodvolává jen na finanční stránku, ale zejména 150 hodin na oltář státu, presumpci viny a další nesmyslné věci, které nám jen ztěžují práci. Pokud nejste plně informován(a), tak asi přesně nevíte o čem je řeč.
Nevím, jestli je to pro vás "krásná odpověď", ale je to můj názor.
To, že členové manifestu nestojí ministrovi vnitra za to, aby se dostavil a měl snahu problémy řešit není naše ostuda, ale jeho. Já osobně jsem si myslel, že je to větší chlap (ač nikdy neměl mé sympatie).
Přeji hezký večer.

*pisatelů ;)

Než se tady ventilovat, radši se jdi učit pravopis vole.

nadávky občanům za jejich názor tak tohle by vám šlo a to bychom za Vámi měli stát, styďte se

Ty se styď, když nevíš jaké i se píše ve slovu vizitka.

Pánové, pánové, strašně mě mrzí kam se poděly tradice především u policejního sboru, kdy se toto "řemeslo" dědilo z otce na syna a člověk byl hrdý na svou práci .... To se snad už jen vidí ve filmech.

Jó milý pane, jako v té písničce "časy se mění", a asi spíše bude platit -dítě: "táto já chci být policajt" -otec: "tak to si hned rozmysly, nebo tě přerazím, vždyť se jen podívej jak policii hodnotí lidi (a o tom jak na ni kašle ta suita z vedení, ani nemluvím).
V té souvislosti bych se rád zmínil o tom, že jsem měl strašně rád Karla Kryla i za t.č. tzv. totáče. On se nebál jít proti státu a pohlavárům i po "revoluci", když již byl zde, a tak si myslím, že by v souč. době měl určitě několik písniček na stav u policie, a věřím tomu, že jak jsem jej i osobně poznal, by v nich "nefandil vedení PČR", ale dal poprávu zapravdu i tzv. "šlapkám u PČR". Bohužel Karel již není a Nohavica, který by se dal v některých směrech též nazvat jako "politický folkař" je nyní diskriminován (však víte proč, zdali je to o něm pravda). Prostě Karel Kryl této společnosti chybí a již nevím bohužel o nikom kdo by jeho "cestu" s jemu vlasní nebojácností zastal, když jak se i říká "Karel zemřel, neboť to psychicky v tomto "demokratickém" státě neunesl".

Vím kdo RAMBO je. Je Vysoký 165 cm, štíhlý, s dětským ksichtíkem a myslí. Chodí rád v maskáčovém oblečení a často si hraje na vojáka. A také nosí vyhrnuté rukávy, aby bylo vidět, že je to ON. Jeho řeči jsou neškodné. Trpí hypermaniodepresívní relací kvůli svým fyziologickým nedostatkům. Je to vlastně stručně řečeno -Hyperkecalomanuálúchyl

Proč si pořád toho přiblblíka ramba všímáte. Ignorujte ho, neodepisujte mu a ono ho to přejde, je patrně nějakej zakomplexovanej.

je to osoba KZO, vždyď zabíjí na počkání :-)))

vždyť

rambo nedej se ty jseš podle nich KZO a oni zamindrákovaný a nedoceněný policajti z ulice

for Rambo

Tak tady pročítám ty stránky a pořád nechápu o co ti jde. Jsem tady dneska asi třetí den v pořadí a pořád mě uniká, co tím chtěl básník říci. Možná budu podle tebe natvrdlej jako ti policajti, ale v čem je smysl tvých příspěvků, krom toho dráždění. Rád si přečtu názory z obou táborů, ale co to má společného se zákonam č. 361?

Třetí den? Mohl bych ti doporučit, aby jsi si pročetl stránky několik týdnů dozadu, ale bylo by to víceméně zbytečné. Pak by jsi totiž pochopil co je to za magora. Je to kriminálník, který jen na těchto stránkách provokuje a léčí si zde nějaké mindráky, které si za život nastřádal. Je to pravidelný a prakticky jediný úchyl, který zde pravidelně píše. Neúčinější je na něj upozornit, právě takové jako jsi ty, kteří jej ještě neznají. Jediné řešení je na něj nereagovat, i když bude psát dál, protože je to blázen, nebude mít odezvu a o to jde.

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.

rtu
Ty se uklidni, protože zakomplexovanej magor seš tady pouze ty! Prostě se smiř, že nejsu jedinej kdo kritizuje policajty a prostě je nás tady hodně. Začni se raději zajímat o úřad práce, kde brzo skončíš.

pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.