4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Koukám, že se na tyto stránky občas přijde předvést nějaký "civilista" co tu zřejmě u svého příspěvku onanuje až k vrcholu, protože některé primitivní příspěvky si nedokáži vysvětlit !!!

primitivní příspěvky tady máte vy, už aby vám konečně ministr zavřel ústa a klidně vás propustil, takové policajty nepotřebujeme
- a když už nevíte jak dál ta občany urážíte, ale toto je veřejná stránka ministra vnitra, tak zavřete ústa vy a jděte makat, děláte stejně za peníze daňových poplatníků

No těch blbců civilistů tady bude asi hodně..

nenadávejte na civilisty, oni hovoří z neznalosti věci.Soudí podle zkreslených zpráv. Samo ,že se najde mezi nimi nějaký hajzlíček, mezi přísl. oz.sborů také,ale je to v jistém poměru. Potom když se ten poměr správně mediálně upraví, tak není problém aby si civilové mysleli, jací jsou policisté ,hasičia ost. příslušníci gauneři a oni ti utlačovaní občánci slušňáci.Berme je jako takové, ne každý s naší prací může být spokojen.

Zde, to je ztráta času a čas je to nevzácnější čím disponujeme, a proto , proč????????????? , tato stránka?????????????????????????????????????????????????????,

A kdo vás nutí, abyste ji navštěvoval?

Jirko, ber to jako odreagování od denní práce, chvilku se utrhnout od spánku, nebo od zlobících dětí. Kouknu sem a hned vidím, kdo opravdu má srovnáno a kdo jen štengruje.Je pravdou ,že valnou hodnotu tyto stránky nemají, zcela jistě ne profesní, neboť hodně příspěvků raději ani neshlížet....ahoj

Proč tahle stránka vůbec existuje???????????????????????????????????????????????????????? ???????????????????????????????????????

tato stránka je pro generály z ulice, kteří jsou nejdůležitější u policie a nad ně není, tak zde pokračujte

jééé:-)vážený pane pohodáři kdybych tady měl psát všechno,tak sem tady až dorána možná ještě déle takže uvádim peníze ty jsou tim největšim důvodem,takže mi neříkejte,že jsem špatně informován jo.150 hodin na oltář státu.Když jste byl na vojně(jestli jste tam byl vůbec:-) )tak jste taky sloužil vlasti zadarmo.(teda žoldík jste dostal)sice jste tam byl povině. Budte radíi,že máte práci.To zkuste jít k soukromníkovy a za par let,teda jestli tam vydržíte,tak se budete chytat za hlavu proč ste odešli ze státní složky. čaues

naprostý souhlas, už by vás měl váš ministr od policie vyhodit, když nechcete pracovat jak stanoví zákon

pro :-)

Podobnou odpověď jsem očekával. Na vojně jsem pochopitelně byl, ale byl jsem i na základní a střední škole. I tam pochopitelně zadarmo a bez žoldu. Byla to povinnost, tak nevím, co to má společného s tím, že se někomu nelíbí, aby pracoval zadarmo. Prvobytně pospolná společnost je dávno za námi. pokud si přečtete můj příspěvek, na který jste, podle mě neadekvátně reagoval, tak zjistíte, že tam nebyla jediná zmínka o tom, že bych "plakal", že mi snížili plat. Pochopitelně se mi to nelíbí, ale větší rána pod pás je to, že mohu být i za přestupek nebo neúmyslný trestný čin propuštěn. Jistě že se snažím dodržovat zákony, ale jsem také jen člověk. K dopravní nehodě se dá přijít "jako slepý k houslím". Opravdu nechápu, proč se na toto fórum tahají emoce.
A o vleklých problémech, které Policii provází nejméně 5 let a o kterých se nemluvilo také nevíte. Tohle je jen špička ledovce. Jen vzpomeňte na medializované kauzy o nákupu služebních pistolí a pouzder na ně, o nákupu PC sestav a softwaru do nich a o dalších nevýhodných zakázkách pro Policii ČR. Když si pak pomyslíte, že tito lidé nás mají řídit, tak ztrácíte chuť ke všemu. Asi nemá cenu vám psát argumenty, vy máte svojí pravdu a já vím také své.
I přesto vám přeji dobrou noc a také aby jste neztratil své jistoty - jak uživit rodinu a splatit hypotéku (my nemáme příspěvek na bydlení jako AČR, která je rozhodně potřebnější než PČR), protože v málokterém státě je možné to co zde.
Čaues.

Tito lidé nevidí ani náš práh, co obnáší policejní práce, proto ta jejich rádoby znalá kritika a při tom jsou tak naivní, je mi to až k smíchu.
Kdyby slyšeli ta poznání lidí, kteří přišli jako nováčci k policii a poznali o čem je tato práce a jakou spoustu nepříjemností, stresu a občasných i solidních rizik tato práce přináší, tak by došlo k poznání, jaké nesmysly ze sebe vypouštěli. My to moc dobře víme, jak by byli moc a moc překvapeni. Ale jinak - mají to možnost poznat. Nemusejí kecat, ať projdou tím nynějším méně přísným sítem a můžou ukázat své kvality.
Vždyť je to u nás paráda, tak co jim brání být v tom našem blahobytu - to jsou jen samé parádičky, přehlídky a hlavně peníze, takže nevím na co čekají. Teď mají rozšířené možnosti. Někteří z nás utíkají z toho blahobytu, takže ta vyžírkovská místa mají možnost zaplnit.

pro fan club Ivana Langera

Nevím kdo to psal, ale "vyzitka" ( pravděpodobně vizitka jako prezentace) svědčí o iteligenci autora. Ještě bych se vrátil k myšlence. Myslím si, že národ nezavrhuje žádné stávkující profese (např. lékaře, učitele, železničáře atd.) Žijeme v demokratické zemi a každý občan, profesní skupina má právo vyjádřit se svobodně (viz Ústava). O inteligenci autora však pochybuji. Na závěr nejsem policista, ale fandím každému kdo se brání zákonným způsobem.

vždy jsem si myslel, že policie je parta inteligentních lidí kteří své zájmy prosadí inteligentním způsobem a ne jako stádo na výstavišti s nechutnými výkřiky

pro - policie

Takže jak psal - nnn - , tak lékaři, učitelé, železničáři také nejsou inteligentní nebo jen policisté mají tupě mlčet ?? Máte nějaký divný dvojí metr. Inu - asi jste demokrat.

A že ty se zrovna zabýváš policií a dokonce jsi našel toto fórum. Jdi si léčit mindráky jinam. Jestli jsi byl taky odsouzen za nějaký trestný čin, tak tady si určitě od toho cejchu nepomůžeš, inteligente.

srovnáváte se s učiteli atd. tak proč chcete přidat, ti nemají ani náhodou plat jako vy a při tom musí mít vysokoškolské vzdělání

pro - reakce

To srovnání bylo jen pro možnost protestu proti čemukoliv. Proč to nikomu nevadilo, když se ozvali učitelé a lékaři, kteří chtěli lepší podmínky pro svoji práci a když se ozvou policisté a hasiči, tak je oheň na střeše ?? To nechápu.
Také je vám určitě jasné, že učitelé a lékaři prostě to vzdělání musejí mít. nedovedu si předtavit, že každý policista a hasič bude mít titul, ono to v praxi ani není možné, protože studium na VŠ musí být schválené, pokud není, tak musím studovat na úkor svého volna a zaměstnání. Což jistě uznáte není možné, pokud má člověk rodinu. Právo na vzdělání, dané ústavou, nám není upíráno, jen trochu omezeno.
Chápu, že někomu vadí cokoliv Policie udělá, možná k tomu má nějaké osobní důvody, ale někomu upírat možnost obrany mi přijde nechutné.

Pane reakce, jestli jste nepochopil, tak plat policistů je souhrnem příplatků, které učitelé nemají a tudíž ja také o tyto položky nižší nebo snad jsou v práci o svátcích. Například jsou mimo rodiny o Štědrém večeru ? Jsou v práci na 31.12. Víte řada z nás má takový zážitek ze Silvestrů po kterém uléháme doma se spokojeností, že jsme to nějak " přetrpěli ", že kdo tyto Silvestry nezažil na straně policisty - těžko pochopí co si za takovou službu, kdy ostatní slaví " užijeme " ( platí také po zdravotní stránce o lékařské službě rychlé pomoci ). Nebo chodí řešit násilníky a různá individua o kterých máte povědomí jen z televize a fakticky ani nevíte, že takoví lidé existují. My je řešíme a poklidná vystoupení to nejsou, takže za to bereme rizikový příplatek, který učitelé rovněž nemají.
Mají zakázáno učitelé při potřebě přivýdělku a splacení nějakého finačního závazku, jít pracovat třeba brigádně ? Policisté mají zakázáno mít jinou výdělečnou činnost. Za tento zákaz je v platu jistá kompenzace.

Pokud je Vaše myšlení neschopno toto pochopit a cloumá s Vámi nějaká závist, přijďtě do toho našeho blahobytu - garantuji Vám že budete překvapen a garantuji Vám, že ale nemile.

Už se nic měnit nebude když ani ministr nenavštívil manifest,tak asi nevypadá,že by hodlal něco změnit tak se smiřte s tim co je a nebrečte. jediný co můžete je zůstat u policie nebo jít do civilu,ale to už je na vás.Jen se vrátím k manifestu 27.2.07 byla to ostuda pro celou zemi každej si ted ukáže na policajta a řekne si : myslí jen na peníze a na to co by měl dělat tak nedělá.To je asi vaše vyzitka ted,ale vám to je asi jedno nebo s tim nikdo nepočítal.Čekám na krásné odpovědi od Vědmo:-)Hyperkecalomanuálúchyl to napíše inteligentní člověk?

Vážený člene fan clubu I.L.- Když si přečtete tuto diskuzi i o několik stran zpět, tak zjistíte, že převážná většina positalů se neodvolává jen na finanční stránku, ale zejména 150 hodin na oltář státu, presumpci viny a další nesmyslné věci, které nám jen ztěžují práci. Pokud nejste plně informován(a), tak asi přesně nevíte o čem je řeč.
Nevím, jestli je to pro vás "krásná odpověď", ale je to můj názor.
To, že členové manifestu nestojí ministrovi vnitra za to, aby se dostavil a měl snahu problémy řešit není naše ostuda, ale jeho. Já osobně jsem si myslel, že je to větší chlap (ač nikdy neměl mé sympatie).
Přeji hezký večer.

*pisatelů ;)

Než se tady ventilovat, radši se jdi učit pravopis vole.

nadávky občanům za jejich názor tak tohle by vám šlo a to bychom za Vámi měli stát, styďte se

Ty se styď, když nevíš jaké i se píše ve slovu vizitka.

Pánové, pánové, strašně mě mrzí kam se poděly tradice především u policejního sboru, kdy se toto "řemeslo" dědilo z otce na syna a člověk byl hrdý na svou práci .... To se snad už jen vidí ve filmech.

Jó milý pane, jako v té písničce "časy se mění", a asi spíše bude platit -dítě: "táto já chci být policajt" -otec: "tak to si hned rozmysly, nebo tě přerazím, vždyť se jen podívej jak policii hodnotí lidi (a o tom jak na ni kašle ta suita z vedení, ani nemluvím).
V té souvislosti bych se rád zmínil o tom, že jsem měl strašně rád Karla Kryla i za t.č. tzv. totáče. On se nebál jít proti státu a pohlavárům i po "revoluci", když již byl zde, a tak si myslím, že by v souč. době měl určitě několik písniček na stav u policie, a věřím tomu, že jak jsem jej i osobně poznal, by v nich "nefandil vedení PČR", ale dal poprávu zapravdu i tzv. "šlapkám u PČR". Bohužel Karel již není a Nohavica, který by se dal v některých směrech též nazvat jako "politický folkař" je nyní diskriminován (však víte proč, zdali je to o něm pravda). Prostě Karel Kryl této společnosti chybí a již nevím bohužel o nikom kdo by jeho "cestu" s jemu vlasní nebojácností zastal, když jak se i říká "Karel zemřel, neboť to psychicky v tomto "demokratickém" státě neunesl".

Vím kdo RAMBO je. Je Vysoký 165 cm, štíhlý, s dětským ksichtíkem a myslí. Chodí rád v maskáčovém oblečení a často si hraje na vojáka. A také nosí vyhrnuté rukávy, aby bylo vidět, že je to ON. Jeho řeči jsou neškodné. Trpí hypermaniodepresívní relací kvůli svým fyziologickým nedostatkům. Je to vlastně stručně řečeno -Hyperkecalomanuálúchyl

Proč si pořád toho přiblblíka ramba všímáte. Ignorujte ho, neodepisujte mu a ono ho to přejde, je patrně nějakej zakomplexovanej.

je to osoba KZO, vždyď zabíjí na počkání :-)))

vždyť

rambo nedej se ty jseš podle nich KZO a oni zamindrákovaný a nedoceněný policajti z ulice

for Rambo

Tak tady pročítám ty stránky a pořád nechápu o co ti jde. Jsem tady dneska asi třetí den v pořadí a pořád mě uniká, co tím chtěl básník říci. Možná budu podle tebe natvrdlej jako ti policajti, ale v čem je smysl tvých příspěvků, krom toho dráždění. Rád si přečtu názory z obou táborů, ale co to má společného se zákonam č. 361?

Třetí den? Mohl bych ti doporučit, aby jsi si pročetl stránky několik týdnů dozadu, ale bylo by to víceméně zbytečné. Pak by jsi totiž pochopil co je to za magora. Je to kriminálník, který jen na těchto stránkách provokuje a léčí si zde nějaké mindráky, které si za život nastřádal. Je to pravidelný a prakticky jediný úchyl, který zde pravidelně píše. Neúčinější je na něj upozornit, právě takové jako jsi ty, kteří jej ještě neznají. Jediné řešení je na něj nereagovat, i když bude psát dál, protože je to blázen, nebude mít odezvu a o to jde.

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.

rtu
Ty se uklidni, protože zakomplexovanej magor seš tady pouze ty! Prostě se smiř, že nejsu jedinej kdo kritizuje policajty a prostě je nás tady hodně. Začni se raději zajímat o úřad práce, kde brzo skončíš.

pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.