Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

tak jo ,ale ty jsi pořádně přečti tu pozvánku na ten manifest ty kašpare jeden napudrovanej:-)dej si facku a pořádnou čaues

kdy bude další manifest možná ten druhej manifest bude lepší a možná přijede i ministr se zasmát , dostat pořádnej záchvat smíchu:-)se určitě rád zasměje ne nemyslíte.Takové vystoupení to nemaj ani v tom nejlepšim cirkuse..

Ricky:ještě jsem neslyšel,že by stávkovali soudci,ministři,poslanci možná,že ty jo,ale tohle vý každej,že tomu tak neni :-)to jenom PČR:-)to byla ostuda na výstavišti :-)dali jste si aspon klobásu opečenou s hořticí a chlebem:-)a jednu studenou desítku:-)byla to totální fraška

Radši si nafackuj, ty kašpare zjisti si co znamená pojem stávka a manifestace.

dali a na Matějský ještě cukrovou vatu, jinak pokud neznáš problém, tak se raději neozývej, protože jsi mohl přijít a podpořit příslušníky oz. sborů

Je vidět jak je český národ tolerantní, kdy každý kromě policistů a kolegů od hasičů smí projevit svůj nesouhlas. Pro tvojí informací soudcům a státním zástupcům platy nesnížily a také jim nikdo nenařídil 150 hodin zadarmo, kdy si nepřej vidět ten hukot, kdyby si to jejich ministr dovolil. Je vidět, že máš krátkou paměť, kdy si soudci nechali zaplatit 13 a 14 platy, i když odpracovali pouze 12 měsíců. A chtěl bych vidět tebe, kdyby jsi musel za 11 platů co jsem měl v roce 2006 odpracovat 13 měsíců jako to musím udělat tento rok 2007.

Už jen podle pravopisu je zřejmé, jaká lidská spodina si vylévá mindráky na těchto stránkách.

Pane ministře, na té fotce vypadáte skutečně dobře. Fakt, jako správnej chlap.

Klame tělem, víš. A jestli se Tobě líbí, já mám jiný vkus, mně přijde dost slizkej. Navíc pánové s nastřelenými vlasy a podobnými vylepšeními to nebudou mít pod těmi vlasy zas tak moc v pořádku.

Bobrou. A možná to nakonec všichni myslíte dobře. Fakt dobrá tráva................

pro "student"
... Snad jsi myslel tou obrazně řečenou "trávou" zdroj poznání a informací pro mozek, nikoli "trávu" alias marihuana resp. omamný prostředek. Omamný prostředek bych ze zásady vyloučil, neboť skuteční přísl. PČR (ne ti co se ev. na tomto foru za ně vydávají) diskutující na tomto foru v žádném případě nejsou "ničím omámeni" (ani kecy policejní suity) a vychází jen ze své životní a profesní reality. Doporučuji Ti pro příště volit vhodnější a nezaměnitelné termíny jimiž cokoli označuješ.

Pokud chceš soudit inteligenci podle jednoho překlepu, sám jí nemáš na rozdávání. Moudrý člověk mlčí o věcech, o kterých nic neví. To napsal Sofoklés. Víš, kdo to byl. Inteligente.

Ty inženýre, podívej se na klávesnici, kde je tvrdé a kde je měkké I a pak něco piš o překlepu. Inteligente.

pro "student"
... naopak já tvou inteligenci hodnotím velmi dobře, přečti si mou odpověď k tvému předešlému příspěvku.

To je diskuse, jeden větší intelygent než druhý. Jó to je vaše vizytka.

Pane a co Vaše VIZYTKA?

Pane, chyba opravuji - VYZITKA, ještě jednou se omlouvám.

Nemuč ho tolik, možná má křivej prst, možná přehozené písmenko na klávesnici.

Pro X1.
Znáš loutkový divadlo? - jeden loutkař a více loutek.

Opravdu skvělé stránky. Hodně se učím, ale když jsem unavený, tady si odpočinu. Ty obraty a ta témata. Materiál pro rozsáhlou sociální studii. Ale abych byl objektivní. Policisté máte na vrch. O něco vám jde a umíte to vyjádřit. To ostatní jsou žvásty. Kdyby si tu stěžovali popeláři, taky špatně. Mají auta, vesty, rukavice, bordel tak co chtějí?

Snažíme se a ten výcvik tady je nenahraditelný. Je to zase ku prospěchu naší práce s těmi ulhanými zloději. O něco těžší je to s blázny, to známe také, ale s těmi některými " moudrými " lidmi, je to také solidní hra na pravdu.
Ostatně politici v podobných názorových diskuzích zvládají obhájit to " své ". Tak co bychom to nezvládli my. Za ten náš " blahobyt " to stojí.
Zdar studente - jdu spát

pro "student"
Citace: ...Opravdu skvělé stránky. Hodně se učím, ale když jsem unavený, tady si odpočinu. Ty obraty a ta témata. Materiál pro rozsáhlou sociální studii. Ale abych byl objektivní. Policisté máte na vrch. O něco vám jde a umíte to vyjádřit. To ostatní jsou žvásty. Kdyby si tu stěžovali popeláři, taky špatně. Mají auta, vesty, rukavice, bordel tak co chtějí?"
Odpověď:
... milý pane "studente", ve Vašem příspěvku jsem postihl jistou jízlivost, a to ani nehovořím o Vašich dalších příspěvcích např. "je to tráva" ap. Vy policisty přirovnáváte fakticky k popelářům a k těm uvádíte "Mají auta, vesty, rukavice, bordel tak co chtějí?". V této zemi je také skutečně "bordel (to memyslím jen politický)", ale bordel morální a trestně postižitelný. A tedy PČR je potažmo podle Vás ve Vámi velmi dobře zastřeném příspěvku (neboť jste skutečně asi dost inteligentní) jen "popelář" na trestněprávním poli. Do této míry ještě s Vámi souhlasím. Vyhrazuji si však potažmo toto Vaše skryté přirovnání "Mají auta, vesty, rukavice, bordel tak co chtějí?". To již skutečně zavání agresí vůči oprávněným nárokům policistů PČR, za které tito projevili své stanovisko svou Manifestadí (nikoli demostrací, jak někteří špatně formulují). Proto Vám vyslovuji úctu za hezky podaný příspěvek, ale prosím nadále, budete-li to s oprávněnými zájmy přísl. PČR myslet vážně, zanechte jinotajů a vyjadřujte se upřimně, nebo vůbec nediskutijte na fomto foru. A již vůbec takto nemaťte civilní přispivatele na tomto foru.

ale o té práci víme dost, a mimo jiné vidíme jak se na ulici dřete a buzerujete lidi za nic, tady zase brečíte že máte málo, tak jděte za lepším a nechovejte se jak ubrečené baby

Nic o tom nevíš, běž se ventilovat do oboru, kterému rozumíš - tam ti budou pleskat, za neznalost ne.

všichni jsme blbí, ničemu nerozumíme viď, protože ty chceš jenom prachy, proč tady neřvou slušní a poctiví policisté - sedíš u služebního internetu, místo abys šel makat

Ano ničemu nerozumíš, neboť zase totální ujeté myšlení. Já jsem zde napsal již dost a dost příspěvků, ale ani jeden z mého služebního působiště - protože já nemám ve službě čas se zabývat tímto serverem, protože, ač to tady mnoho chytráků nechápe, tak kriminality je tolik, že každou chvilku, která je bez příchozivšího nebo telefonujícícho oznamovatele, jsem rád že využiji na práci, ktero ptřebuji udělat. Takže opět ta evidentní znalost té naší pohody. Holt zase další znalý brouk pytlík.

Vy máte v práci internet? K nám zatím dorazil jen Intranet.

Chtěl by jsi prachy co? Ne, že zas někoho přepadneš. Víš, kolik jsi minule dostal Víťo.

Prosím ještě vysvětlit, jak zde poznáme, že zde třeba nekřičel ten slušný a poctivý policajt. Jak poznám, že jsem slušný a poctivý policajt, který zde vyjadřuje podotýkám oprávněné názory k vyostřené situaci v Policii ČR, kterou / tu situaci / málokdo zná a neví vlastně co se to v té Policii děje.

- Jinak jsem nikdy nevzal úplatek a cokoliv by mě mohlo poškodit jako bezúplatného - jsem ten poctivý ?
- se slušnými lidmi jednám na úrovni a s parchanty po jejich a po mojem - jsem ten slušný ?

13 rok služby 41 let

A to měl ještě k tomu znásilnění.

K nám asi před 2 měsíci dorazil, jsme teď dobrý oddíl, asi tak na úrovni STS Chvojkovice - Brod, také máme 2 roky ETŘ po vzoru Brna. Po Brně to začali zkoušet na nás.

Já to mohu potvrdit, jen lidi bruzerujete za ric. Je to Vaše VYZYTKA.

Spousta příspěvků mi tady připomíná jednoho "inteligenta", kterého jsme zastavili o minulé noční - ožralej, že se neudržel na nohou, opíral se o svůj povoz s rok propadlou technickou a dokola mlel: "Přestaňte buzerovat slušný lidi a jděte dělat něco pořádnýho." Nejste na tom náhodou podobně???

pro "a co jste vy"
... k tak zhovadilému příspěvku (např. jako "pozorovatel") skutečně neni co dodat, a bude-li tento přispivatel obdobně publikovat takovéto nesmysly i nadále, prosím všechy na foru "ignorovat jej" neboť je to ztráta času i jen to číst.

Dobrý večer.Mě už ty vaše nekonečné nářky na platové podmínky přestávají bavit.Myslím že jste státem ocenováni velice slušně,daleko slušněji než řada dalších státních zaměstnanců,kteří mají daleko ménší finnanční ohodnocení než naše báječná česká policie.Jestli vás ta práce nebaví,či se vám zdá,že máte málo,můžete klidně odejít do civilního sektoru.Nikdo vás tady nedrží.Jednou jste ve služebním poměru,tak nevím,jak si vůbec můžete dovolit trdlovat před celým národem jak nějaká banda šašků s píštalkama a služebníma vestama na výstavišti.Myslím že pan ministr Langr je nejlepší silový ministr,jaký kdy byl.Prostě policie ČR musí konečně začít dělat to co má.Okamžitě bych všechny nespokojené s píštalkami a vestami a usmívající se do kamer televizí propustil.Vy už totiž nemůžete mít před národem žádný kredit.protože taková šaškárna co proběhla v úterý,se jen tak někde nevidí.Neustále na tomto diskuzním fóru pláčete a běda,jestli si někdo dovolí napsat něco proti vám.To je hned zakomplexovanej kriminálník,blázen či negramot.Ještě že tu máme policii Městskou,kterou všichni odsuzujete a hanobíte.Myslím že ve většině měst a obcí má nezastupitelnou pozici.Prostě heslo-MĚSTSKÝ STRÁŽNÍK-JISTOTA OBČANA -hovoří za vše.Měli byste se nad sebou zamyslet,zda už to trochu nepřeháníte.Prostě jste vojáci,tak držím ústa a krok a funguju na 100%A když nechci,tak jdu.Za dva roky vstoupí v platnost zákon o státní službě a přidáno dostanou všichni státní zaměstnanci a tudíž budou muset zase ubrat vám.Státní kasa není bohužel bezedná,jak si asi myslíte.Zdravím bodoucí nadšené policisty,ahoj MICHALE,AT ŽIJE MĚSTSKÁ POLICIE.

Drahý pozorovateli, tvé postřehy jsou jak vystřižené z doby nedávno minulé, některá tvá slovní spojení svědčí přinejmenším o tom, že ses v oné době poněkud zapomněl. Držet hubu a krok, to je pěkné doporučení dobré tak pro soudruhy jako jsi ty. Poučování od takového "spravedlivého", jako jsi ty, přesně potřebujeme, a náš úžasný zásadový a prolhaný ministr by tvoji podporu jistě ocenil. Věnuj, prosím, svoji další starost třeba soudcům, poslancům, ministrům a jejich poradcům, ti jsou placeni mnohonásobně víc, což asi uniklo tvé ctěné pozornosti. A nehodnoť laskavě to, o čem skoro nic nevíš.

Nic o té práci nevíš, brouků pytlíků jsem slyšel dost a pokud ti to vadí vypni přijímač a koukej se na něco co tě zajímá - třeba něco z politiky, tam se člověk alespoň zasměje.

V minulosti sem dával provokativní příspěvky nějakej magor co si ještě k tomu dělá reklamu na své úchylné stránky. Teď se přejmenoval na ……… pořád to mění (MELE o MP) a opětovně provokuje. Co ho nejvíc těší, když reagujete na jeho rádoby diskusi. Až zase bude provařenej změní si opětovně přezdívku. Jediná možná reakce je nereagovat.

souhlas - tak tuto pravdu by jsi jim měl ještě napsat na jejich www.policista.cz

Jinak pane brouku pytlíku byl jsem u té Vaší městské policie 3 roky - znám náplně práce na obou stranách, finanční ohodnocení, kredit těchto policií u drbanů, myslím tím těch co dokola, dokolečka vyslýcháme. O tom co se děje u Policie ČR asi nevíte nic a kdyby Vám to myslelo až do zadní části hlavy, tak by Vás třeba napadlo, jakto, že se najednou ti policajti ozývají.
Nenapadlo Vás při tom Vašem skvělém hodnocení proč třeba nepískají vojáci ? Co vy vlastně víte o té policii - že má zelený pruh na autě, snad.
Za tuto práci s kryplama, se kterými nechce mít nikdo nic společného, by nám měli lidé děkovat a ne na nás plivat. Vaše broukopytlíkování neobstojí při Vaší neznalosti těch radostí u Policie ČR.

Zdraví bývalý měšťák, Vaše bývalá jistota

Chtěl by jsi někoho propouštět? Jdi si lehnout a nech si o tom zdát, chudáčku.

.............. to bude nějaký komunista.

pozorovateli a pravdo, chyťe se za ruce, protože jste oba trošku mimo realitu, až naši mocipáni začnou před národem mluvit pravdu a ne jenom si honit kredit, práce a hodnocení policistů bude prezentována po pravdě, mnoho občanů přijde a bude demonstrovat s námi za naše požadavky.Také mě mrzí, že nejsi z Ústí n. L.,tam to bude ta tvoje Městská pjekně občanům zpíjemňovat, jestli náhodou jsi, tak si to užij....

pro "pozorovatel"
... k tak zhovadilému příspěvku skutečně neni co dodat, a bude-li "pozorovatel" publikovat takovéto nesmysly i nadále, prosím všechy na foru "ignorovat jej" neboť je to ztráta času i jen to číst.