1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Tohle sem taky patří:Souhlas
(Hubert, 27. 02. 2007 17:32)Nejsem příslušník policie, ale souhlasím s Vaším protestem. To, co s Vámi dělá vedení této země, je nedůstojné a ponižující. Děláte nevděčnou práci za mizerné peníze a často jste ještě v ohrožení života parchanty, kteří jsou navíc často lépe odměňováni než Vy. Vydržte ve svém protestu, držím Vám palce a necouvněte před výhružkami. Vedení tohoto státu si musí uvědomit, že Vás tato země a její obyvatelé potřebují a podle toho musíte být také adekvátně odměňováni! Snad se jednou dočkáme toho, že ve vedení této země budou slušní a schopní lidé a ne všehoschopní parchanti, kteří myslí jen na svoje koryta!

_________________________________________________

Díky Huberte!

Díky za podoru, máte objektivní cit pro posouzení problémů i nepopulárních profesí jako je policie.

k příspěvku "PODRAZ OD 1.7."
mohu pouze uvést to, že k mému osobnímu dotazu na MV p. Langer sdělil - (v plném znění odpovědi)
"""
Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte a svěřujete se se svými zkušenostmi. Pokud Vaše vzdělání nesplňuje charakter vzdělání vyžadovaného zákonem, tak opravdu bude nutné, abyste si v zákonem stanoveném přechodném období potřebné vzdělání doplnil, pokud i nadále chcete zastávat současnou pozici. Jsem přesvědčen, že zákon poskytuje dostatečnou lhůtu a pokud Vás Váš vedoucí zařadil do této třídy, tak Vám pravděpodobně vyjadřuje důvěru, že toho jste schopen a Vaší práce si váží. Pokud byste studovat již nechtěl, zkuste s Vaším nadřízeným probrat, zda by Vám nemohl nabídnout jiné služební místo, kde byste podmínku vzdělání splňoval.
Musím důrazně odmítnout, že bych chystal nějaké úpravy ve výsluhách a nevím ani o tom, že by to připravoval někdo jiný (alespoň to se mnou zatím nikdo nekonzultoval). Můj názor na výsluhy je takový, že se jedná o velmi důležitý prvek, který má jak charakter motivační, tak sociální a proto trvám na jejich zachování. S pozdravem a přáním všeho dobrého a případně mnoha studijních úspěchů, Ivan Langer.
"""

Je vidět, že sám ministr neví, jak paskvil funguje. Zařazením do příslušné třídy od začátku roku nebyl projev důvěry vedoucího toho kolegy, ale prosté překlopení. Jak může nabízet vedoucí jiné služební místo, když o obsažení dle paskvilu rozhoduje výběrové řízení, nebo tomu tak není?

pro dennis cleanis
... pokud půjdeš na nižší TT, tak žádné výběrové řízení neúpotřebuješ, a je to jen skutečně o dohodě a ev. volné tabulce. Pan MV ví o čem hovoří i s tím jeho ev. naplněním přísl. vzdělání pro přísl. TT v dané době. Bohužel dosud zapoměl(li) na přísl., kteří by ev. splnili vzdělání např. DŠ (bylo-li by bráno jako VOV) a nevymýšlet pro strarší přísl. nějaké kličky např., že po operativním kursu si ještě odstudují Xměsíců na nově zřízené škole (k čemu, když toto již vše mají nastudováno a praxí uplatněno z minuklosti). Tedy v zásadě jsem PRO VYJÍMKY ve vzdělání. když již jedou (dříve) přísl. dostatečné vzdělání pro přísl. fci. a hodnost naplnil, tak k čemu další (snad jen z plesiru zák. č. 361).

Projev učitelky
(přepis záznamu projevu paní Kriglové na Manifestu 361 v Praze u Křižíkovy fontány)

Dobrý den,
Jmenuji se Ivana Kriglová, jsem matka 4 dětí,učitelka. Přišla jsem podpořit váš Manifest, jelikož jsem přesvědčena, že podpora veřejnosti v tomto případě je velmi důležitá.
Nemohu se smířit s tím, že média nás více informují o pochybeních jednotlivců z řad policie, než o úspěších policie jako celku. Zacházejí tak daleko, že hovoří o selháních i bývalých policistů. Vyvolává to ve mně pocit záměrného poškozování pověsti policie.Mě jako občana, mámu a učitelku zároveň, zajímají informace právě tak o pozitivních jako o negativních výsledcích.
Máme plná vězení, denně se na ulicích potírá zločin,denně řadoví policisté nasazují životy pro naši ochranu. Proč o tom není slyšet?
Naše děti by měly vědět co obnáší povolání řadového policisty, hasiče, celníka, vězeňské služby. Měly by si uvědomovat jejich rizika. A to vše je v silách našich politiků. Nezneužívat policii k politickým šarvátkám, ale zajistit pravomoci a podmínky, aby své ne zaměstnání, ale poslání mohli plnit podle svých idejí.
Zásadně nesouhlasím s tím, jak ministerstvo vnitra prezentuje policii navenek.Musím říct, že zlehčování vašich požadavků a zastiňování hlavních bodů vaší petice z úst pana náměstka Salivara je na pováženou. Dne 22.února 2007 jsem shlédla pořad Události na ČT 2 a byla jsem jako stálý volič ODS zklamána.
Místo toho, aby pánové z ministerstva vyslyšeli připomínky, které vychází z denní praxe, sdělovali divákům s úsměvem, že odchody policistů ze služby jsou normální, ba snad i vítané. Pochopila bych to v případě, že by snad sami tito pánové chtěli opustit teplé židle a vyjít na mráz.
Mě, narozdíl od pana Salivara, silně znepokojuje situace policistů zapříčiňující jejich odchody. Když se zeptáme dětí v mateřské škole, čím chtějí být, většina odpoví, že policistou.
Ano, děti věří ve spravedlnost a komu tato vlastnost zůstává do dospělosti, vybírá si povolání se službou ostatním. K těmto patří i policie. Proto každý, kdo se rozhodne opustit tuto službu, má nezanedbatelný důvod. Bývá jím i ztráta ideálů.
Pokud policisté necítí oporu ve svých nadřízených, jsou stále zesměšňováni a káráni, ztrácí motivaci a chuť k práci. To je zničující nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost.
Proto bychom jako občané měli podpořit Manifest a pánům na ministerstvu připomenout, že policie je tým. A zásadou týmové práce je podporovat se navzájem a nepřipustit rozklad celku kvůli jednání nemorálních jednotlivců, kteří se vyskytují v každém lidském seskupení.

Držím vám palce a přeji podporu médií.
_________________________________________________

Děkujeme paní Kriglová, takovým LIDEM jako Vy, stojí za to sloužit !

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

POZOR- výsluhy se od 1.7. 2007 budou vyplácet pouze 5 let poté je konečná. Je to z více zdrojů!

Co to je za blbost, vdyť pan ministr sliboval, že nic takového nepřipravují, modří ptáčci jarabáčci.

A kde jsi vzal tyto informace i "z více zdrojů".

Nešiř fámy, je to nesmysl!!!!!!! Nejdřív by se to muselo projednat v parlamentu a pak je dlouhý schvalovací proces. Mezitím by bylo možné "prásknout do bot".

Kolegové na toto ( i když v tomto státě je všechno možné )doporučuji nereagovat, nevzrušovat se, nicméně - hlídat návrhy v PS. Výsluha je výsluha, a tady se zřejmě jedná o provokaci kdoví jakého ptáčka. Možná bychom se divili, kdo zde tuto "šumivku" umístil.

Bohužel jsem odpověď nechtěně "překlopil" do samostatného úpříspěvku, a tak shlédni "MirroK" (Mir.I.roK@seznam.cz) ze dne 1.3.2007 - 22.43 hod.

Tak po 14 letech jsem se dočkal DEGRADACE, ponižující 3 TT, odejmutí mimořádného povýšení a hromadu nechuti a ztráty motivace-to je výsledek zákona 361 na řadového policistu. Rehabilitaci na příděl, 150 h automaticky a dále jen bič a bič.

Jenom pro ty, co na můj podnět reagovali. Nedá se takto uvažovat ani ve 2O ti letech, žít chce slušně každý, nic jsem zadarmo nedostal, můžete omarodit, mít úraz a podobně. Můžete mít např. velký výdělek, ale toto není pořád jistota, pak z Vás mohou být opravdu žebráci, říkám to ironicky, zákon je o sociálních jistotách, pochopitelně o penězích, názor Vám neberu, ale věřte že mám pravdu, vzpomenete si na mne za 2O , 3O let, s podravem kolegové por Marek Ladislav, bývalý kolega z přímého výkonu. Jina jsemprošel hlídkovou službou, okrskář a zpracovatel, vím o čem mluvím, chci pro nás spravedlivý zákon, rentiéři byli též poškozeni, souběh nemocenské s rentou, poloviční valorizace, a další chuťovky. Jinak já jsem odešel podle starého zákona, nový byl pro mne nevýhodný, nemám dojem, že jsem se vyhříval na židli, největší zlo u policie je hádat se mezi sebou a to řadoví, plukovníci se smějí, za dobro věci.

To jsou má slova a není co k tomu dodat, jen to, zdali nebudou podmínky takové, že po 31 sl. nebudu litovat, že jsem měl odejít podle starého zákona, nebo podle 361, nebo nyní čekat jak to dopadne s ev. novelu 361 (popř. jeho zrušením), a to bych se na to mohl tedy vykašlat rovnou a jít rovnou na pracák.

Nevím to zcela na 100%, ale ten souběh nemocenské a výsluhy by se měl týkat kolegů, kteří odešli a jsou v tvz. ochranné době. Možná se pletu, ale v tom případě bych neviděl jediný důvod, proč bych si měl platit sociální pojištění. Jestli je toto pravda měl jsem se dát na dráhu KZO hned po ZVS. Jinak jsem policejní asociál.

For Clusoue
Tos mě teda odhalil, fakt si dobrej. Nemá smysl něco ti tu vysvětlovat, nic jsi nepochopil, Ivánku, ty hlavo medvědí. Já jsem si odšlapal na ulici poctivých 15 let, nevozil jsem si zadek v autě, jako většina policistů teď (tím ale v žádném případě nechci zlehčovat práci jak ty říkáš řadových dělníků ulice). Já jsem na té ulici byl taky, tak vím, jak to chutná. Žádnou tláču jsem neměl, červenou knížku taky ne a nic jsem nedostal zadarmo. Opakovat se tu nebudu, ty jsi odvahu nenašel, abys napsal na můj @ a tohle DF není od toho, aby každý civil viděl, jak se poliši hádají. Tak se měj fajn a buduj tenhle systém líp než já ten minulý, aby ti za pár let nějaký kolega nevyčítal něco, za co nemůžeš.

Kolego ... ty si ale neuvědomuješ jednu podstatnou věc ... a to, že z.č. 361 pouze nasypal od vedoucích výše a z těch co tvoří práci policie a jsou vidět, tak těm ubral !!! Možná, že bych byl stejný, kdybych seděl na teplém místě a počítal si o kolik jsem si polepšil ( je to lidská povaha ), ale kamenem je to, že ti co nejsou vidět si "pocukrovali" zatímco ty na ulici dostali "bodlo". Stačila jedna jednoduchá věc - kdyby místo těch nesmyslů co udělali, tak měli zachovat příplatky za noční, směnnost, atd. a k tomu měli dát těch 10% ... já osobně bych byl spokojenej !!!

Ale vždyť já mám úplně stejný názor jako ty, nechápu, proč mají na tarifech sedět lidi, kteří nevystrčí zadek z tepla své kanceláře a jediné riziko, které jim hrozí je to, že si v klimbu píchnou tužku do oka. Já jsem s platem dolu nešel ale nebrání mi to v tom, abych otevřeně neřekl, že je to silně nespravedlivé právě ke klukům, kteří jsou na ulici a každou službu nastrkují svoje krky. Rozhodně souhlasím s body petice a to, co vylezlo z našich managerů po lednu neberu. Rozdělení do TT tak jak si to dělají okresáci a krajánci je odpor na druhou. Příplatky, které nám všem vzali, to je jen jedna z věcí, které se musí změnit. To jsou ale všechno nám dobře známé věci, je zbytečné to znovu psát.

Už mě nebaví na to reagovat! Styl této debaty k ničemu dobrému nevede.

Jenom pro bývalé kolegy, mladší, co zde píší dle mého názoru nesmysly, ale jejich názor jim neberu,v případě, že v přímém výkonu odsloužíte 30 let, tak pak jste opotřebovaní, pro zaměstnavatele jste nezajímaví. Znám mnoho kolegů, co dle starého zákona odešli v 55 letech, důchody ccc 8500. asi tak 2 roky dozadu, takže žádné vítězství, většina se ani 60 let nedožila.. Kdyby nebyly renty, tak ve věku cc 50 let můžete být socky, bezdomáči, nemusíte najít práci, jinak renta je tzvaný příspěvek pro ztížené pracovní uplatnění,!!!!!!!!! takže dle nového zákona pro řadové policisty to řeší tak, že to je na slušný život. Každý z Vás mladších ví, kolik bere hrubého obvoďák, hlídkař, nehodovák, technik, dopravák, děleno dvěmi, je to dosti velký nepoměr v rentách proti plukovníkům, až budete v našem věku, budete též stejně uvažovat, neurážejte své starší kolegy, je to hnusné, sloužil jsem sice jenom 24 let na OOP Česká Lípa, kde byl jeden z největších nápadů v ČR, kolotoč, držme spolu, nedávajte zbraň nesmysly darebákům, co mohou číst zde tento web, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Svou rentu si strč někam ... mě zajímá co je teď a né co bude za 30-let ... to taky tímhle způsobem nemusí být nic, protože ty vaše renty vyplívající z 361 stát neutáhne !!! Pro mě jako jednoho z "mladších" bych raději uvítal zvýšení platu o "příplatek na bydlení" jako mají vojáci a rentu ať si strčí někam ... nebudu přeci žít jak socka do 60-ti let, abych celý život čekal na rentu !!! Chci slušně žít teď, když mám život před sebou a né čekat na stáří !!!

To sem ale blbec, co? Já někdy nevím, co píšu. Sou to takové kraviny, že se až divím. Tak sorry.

01.03.2007 21:04 --- Blbcem jsi se nazval ty, tak asi budeš ... každopádně jsi SOBEC

Vážený nepodepsaný ev. kolego s příspěvkem Téma Mirok-držme při spolu
... Zdali jde o reakci na mé příspěvky (neboť můj nick není Mirok, ale "MirrocK" a vždy uvádím pro autentičnost i přímý kontakt na e-mail adresu Mir.I.roK@seznam.cz) tak s Vámi souhlasím, a není co dodat. Jinak mj. asi mohu konstatovat, že zřejmě asi bude chvíli trvat přechodné období, kdy si zákl. pol. org. uvědomí, že když my z profesí SKPV odejdeme, a oni půjdou na SKPV, nikdo jim skušenosti nepředá (a tak se v tom budou chvíli plácat) což bude sice pro PČR přínosné z hlediaska, že odeli ti "staří (opotřebovaní a tzv. nepotřební), ale nepřínosné z hlediska, že ti co přijdou "nebudou nic umět" a "nebude kdo je to naučit". TAK JSEM NA TO DÄLE SÄM ZVĚDAVŸ, jak to dopadne.

DRŽME PŘI SOBĚ A VYMETEM SPOLEČNĚ ZRNO OD PLEV !