A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Zdroj: www.policista.cz
.................................



Milý pane ministře,

chodím po světě s očima otevřenýma dokořán a nezavírám je ani před výhodami zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Ale buď to blbě vidím já nebo Vy. Protože, ať koukám jak koukám, delší dovolenou nemám. Jako výjezdový „mokrý“ hasič jsem podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků PČR, ve znění pozdějších předpisů, měl podle § 47 dovolenou v délce 37 kalendářních dnů a podle § 52 dodatkovou dovolenou v délce 7 kalendářních dnů, to je v přepočtu na dovolenou „mokrého“ hasiče 12 směn (řádná dovolená) + 2 směny (dodatková dovolená). Zákon č. 361/2003 Sb. mi dává nárok na 6 týdnů dovolené, tj. 14 směn „mokrého“ hasiče. Takže, ať počítám jak počítám, dovolená je stále jen 14 směn. Celkem chápu, že administrativní příslušníci (pracovníci) HZS denně přicházejí do kontaktu s velmi nebezpečnými látkami, které jsou obsaženy v klávesnicích PC a psacích potřebách, suchý klimatizovaný vzduch jim vysušuje sliznice a záření z PC monitorů a zářivek jim ničí oči, ale přeci jen je to čajíček proti kontaktu „mokrého“ hasiče se zplodinami hoření jako je CO (vzniká při nedokonalém hoření-je výbušný a jedovatý), NOx (dráždí oči a dýchací cesty-při koncentraci 0,03 % dojde k smrti po několika hodinách na edém plic), HCl (vzniká při hoření PVC, igelitu, izolace kabelů; prostupuje kůží-při koncentraci 0,2 % nastává okamžitá smrt), HCN (vzniká při hoření umakartu, polystyrénu , bavlny, silonu, molitanu-při koncentraci 0,036 % nastane okamžitá smrt) a nakonec největší sranda COCl2 (starý známý FOSGEN (bojový plyn), který vzniká při hoření některých umělých hmot). A to nepíši o biologických noxách, možnosti se setkat s radiaci či jinými velmi příjemnými věcmi. Bláhově jsem se domníval, že dodatková dovolená sloužila a bude nadále sloužit k tomu, aby si „mokrý“ hasič „navíc“ odpočinul od těchto chuťovek, se kterými se šichtu co šichtu setkává. Ale na druhou stranu mě těší, že si může administrativní pracovník natáhnout záda o týden déle.
S výše zmiňovanou problematikou souvisí i další podívaná před kterou neuhýbám očima, a to jsou léčebně ozdravné pobyty (tzv. LOP). Na LOP mi jako výjezdovému hasiči vzniká nárok po 15 letech (dříve po 10 letech) služby stejně jako „administrativnímu“ hasiči. To asi proto, že na nás ve stejné míře působily všechny ty škodliviny, se kterými přicházíme během služby do kontaktu, nebo snad proto, že já mám ty škodliviny a on křivou páteř od toho jak sedí u PC?
Taky mě moc pobavila Vaše hláška o kratší pracovní době. Chtěl jsem jít o hodinu dřív ze směny domu, ale nějak to neklaplo. Prý tam musím zůstat 24 hodin stejně jako v roce 2006. Tak nevím co si o tom mám myslet. Snad jen to, že špatně vidím a že zkrácení mé pracovní doby spočívá v převedení jedné pracovní hodiny s fondu pracovní doby do pohotovosti na pracovišti. To, že pohotovost na pracovišti je v rozporu s komunitárním právem ani nebudu rozmazávat.
Ale musím Vám alespoň v jedné věci dát zapravdu, a to je progresivní růst výsluhového příspěvku. Ten opravdu progresivně roste, jen nevím kolik výjezdových hasičů dosáhne maxima. Protože služba si do budoucna bude žádat jen samé velmi zdatné a fyzicky silné hasiče, a již nebude ve sboru místo pro takové kolegy, kteří by vydrželi 30 a více let na výjezdu. Tento můj názor vychází z poznání, že hasič na výjezdu po určité době ztrácí fyzickou a zdravotní kondici, a též z toho, že jen málo mladých kluků, co šli k hasičům s ideály, vydrží čekat 10-15 let ve 3. třídě na to, až se uvolní funkce ve 4. nebo snad 5. či maximálně 6. třídě. Ano, pane ministře, takto jsou zařazeni výjezdový hasiči. Ti hasiči, které platí naše společnost, aby byli k dispozici a ku pomoci občanům. Tak zařadil pan generál výjezdové hasiče, ty kterým se stále opakuje, jak musí znát všechny možné situace, se kterými se mohou setkat, a jak mají nasazovat život a zdraví pro jiné.

Pane ministře, kdyby jste řekl, že podstatné části příslušníků byla zkrácena pracovní doba a prodloužena dovolená, a že bohužel se některých příslušníků tyto změny netýkají a že snad budou mít jiné kompenzace. Tak si řeknu „budiž, slibem nezarmoutíš“ a budu tiše doufat, že snad výjezdový hasiči nebudou vnímáni generálním ředitelstvím jako nechtěná přítěž.

Ale nakonec bych přeci jen chtěl vyzdvihnout jedno velké plus zákona č.361/2003 Sb., alespoň plus pro mne. A tím je § 226, cituji:„Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.“

Popravdě jsem z počátku vnímal nový služební zákon pozitivně, ale podzákonné právní normy našeho generála mě přesvědčily, že výjezdový hasič je pro něj jen póvl.
Možná to budete číst, možná ne. Nevím. Možná máte jiný názor podepřený informacemi od svých poradců. Možná se nad tím zamyslíte. Možná se pletu já, a to bych si moc přál.

S pozdravem,
sapeur-pompier

P.S. ukojil jsem svou potřebu sdělit svůj názor na situaci v HZS po 1.1.2007 laické i odborné veřejnosti, která navštěvuje tento server. Je to poprvé a možná i naposled.

Mám také oči otevřené. A vidím Vás, u každé nehody, požáru či ekologické katastrofy. Pan ministr má buď oční vadu, nebo mu ve výhledu brání záda vašeho generálního.

Oni mají oční a sluchové vady všichni ve vedení MV i na policejním prezídiu. Po 13 letech a mimořádném povýšení ze mne udělali figurku ve 3TT s erbem držet hubu a krok.

Můžu Tě uklidnit kámo, o tyto stránky se Langer nezajímá, ani je nečte.Škoda slov.

Napsal jsi to pěkně, kéž by to četl, Chudák mokrej hasič

Před měsícem jsme byli na požáru sauny v RD a tam jsme se dozvěděli od jednoho kolegy od hasičů, že jejich kolega, který k nim nastoupil začátkem roku 2007 a jezdí s nimi na výjezdy má rizikový příplatek stejný jako jejich spojovatelka.
Před týdnem jsem se bavil s kolegou, který slouží na dopravním družstvu a slouží většinou s celníky a kolegy s ciziny je zajímavé, že všichni dělají stejnou práci a dopravák má 3 TT, kolega od ciziny má 4 TT a celník 5 TT.
Tyto propastné rozdíly mi nepřipadají vůbec normální a jestliže je zákon umožnil tak je špatný.

http://zpravy.idnes.cz/policista-spici-v-aute-na-prechodu-prijde -o-penize-fv7-/krimi.asp?c=A070302_095323_krimi_pei

Podle článku je potrestán jen jeden policista, druhý údajně nespal. A nechal se 4x vyfotit z bezprostřední blízkosti, aniž by reagoval a probudil kolegu...Pěkně děkuji i za takového bdícího policistu. Splnili toho pro SKPV určitě hodně.

Vidíš zase ta kolektivní vina, viď ? To je tak jednoduché, že. Představ si, že lidi kradou a nekradeš i ty ? - kolektivní vina třeba i na krádežích ? Znám jisté lidi, kteří když jsou lapeni při krádeži, tak to obhajují, že všichni kradou a tak proč by nemohli kríst i oni. Já vždy na to odpovídám , že já nekradu, moje mnaželka nekrade moje děti nekradou, moje matka nekrade atd.....

Asi ho velí do těch 150 neplacených přesčasových hodin - no tak si zdříml no a co! V parlamentu chrápou, že se hory zelenejí !

25% na 3 měsíce, maximální flastr, co mohl dostat, to by byl levnější hotel naproti....

Když neplatěj , tak spí ! Instalater by zadarmo ani nepřijel ! Tenhle přijel a hned usnul , já to vidím jako normální činnost !

jinak to vypadá na "školáka", má vrchního referenta, takže kolem - 15.000,- celkem.....drahý hotel......ale může být rád, na Slovensku za to vyhazují od policie (asi díky lepšímu zákonu)...

Nemohu si pomoci, ale o kolektivní vině jsem nenapsal ani čárku. Bude to asi stihomamem reagujícího. Reakce, které ten spánek schvalují, to snad mluví samo za sebe a svědčí to o skutečnosti, že se asi u PČR nejedná o nic zvláštního.

Podstata problému je v tom, že policista dělal to, co dělat neměl a byl za to po právu potrestán. Spravedlnost zafungovala a tak to všichni chceme, ne ? Podle mne nese i ten druhý velký díl viny, nicméně asi se jeho podíl nepodařilo prokázat nade vší pochybnost, což všichni ví, že v právní společnosti musíme. Samozřejmě dovozuji jen z dostupných informací, vše mohlo býti trošku jinak.

Spát v pomalovaném autě, na přechodu a ve dne - za to,že nemá soudnost bych ho vyhodil. Ať si dělá ostudu jinde.

... souhlasím...

Je jen dobře, že příslušnici BS dokážou ozvat a hájit svá práva. Píšete, když se ti to nelíbí „jdi“. Ale to pak zůstanou jen ti „spokojení“ a předposrání. Pan politik T.G.Masaryk tuto předposranost definoval jak tzv. lokajský zvyk. Je ještě z dob Rakouska Uherska, kdy Češi sloužili jako sluhové, děvečkya panský kočí u šlechty. Člověk, který nehájí svá práva a svůj názor, je jenom lokaj a může mít na ramenou třeba generálské prýmky. Nechci lokaje v rukách naší novodobé šlechty. A jsem si jistý, že ani vy ne. Chci hrdé policisty, takové jaké vídám jinde v Evropě.

Nechceš lokaje, ale hrdé policisty ? Kam bys zařadil pana Kubiceho , člena politické policie schované pod hlavičkou ÚOZ, nebo jak se to jmenuje ?

ten asi ví mnohem víc a bylo mu jasné, co dělá. A když už jsi u termínu politická policie, tak zrovna za období tvého milovaného se politika motala do řad PČR mnohem víc a zažil jsem to na vlastní kůži....ale to je asi v pořádku co?

Můj předek taky sloužil u šlechty. Za věrné služby měl pak různé výhody i když už u hraběte nepracoval. To, co mu hrabě při odchodu z práce slíbil, taky dodržoval po celou dobu jeho života. Po jeho smrti dostávala dál každým rokem zdarma pozůstalá manželka ošacení i když už na to ani neměla nárok. Přístup těch, kterým nyní sloužíme, nebo jsme sloužili, k nám všem, je tedy horší, než byl přístup původní šlechty.
Nechceš být lokajem? Nejsi, nyní jsi v mnohem podřadnější pozici. :-(

Ba, ba, taky vzpomínám na staré časy. To bejvávalo. Strašně jsem měl rád právo první noci.

Rambo

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.
02.03.2007 10:48 Terminátor
pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Co tě žere? Myslíš, že su autorem těchto stánek? Obrať se na " Jura Brno "! Na mě se vys... detektive.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

pro Rambo

Jsem civilista, tak plácej játra dál.

Pro terminátor

Díky ti za odkaz na

www.rambo.cz

ovšem nevím terminátore co si tím chtěl říci. Co má stavění stanů společného s ministerstvem vnitra? Běž si odpočinout, seš přepracovanej.
---------------------------------------------------------------- ------------------
Fotky ze stavění stanů nejsou. Celou cestu jsme jeli za sluníčka. Po vystoupení v Soběnově otevřel Svatý Petr svoje kohouty. Při mém odjezdu již ve vlastním Soběnově nepršelo, nad táborem však stále visel těžký černý mrak...
Po návratu do Prahy jsem ještě sledoval průběh deště na Internetu nad ČR a nikde nepršelo s výjimkou cípečku naší republiky, v místech kde je tábor. Jak kdyby tam byl magnet.
Trocha fotek z nakládky a vykládky a pro znalce výška hladiny s typickou činností -sušením.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

Zaslechl jsem již po chodbách, že pokud nebude reagováno na naše požadavky, chystá se další a početnější akce před budovou MV. Víte o tom něco přesnějšího, prý už je navržen termín ? PS . Oprávnění případného vstupu do budovy MV nám zaručuje náš služební průkaz! Použití jídelny, toalet a podobně !

Nepřeháněj, vychladni a vyčkej času jako husa klasu. Pokud máš otázky obrať se na Iniciativu nebo na UBS.

Přesně tak. To není o tom, že mě to zachutnalo a tak se budem scházet každý týden. Nyní je čas dát prostor k jednáním a co znich konkrétního vzejde, zda je to jen povrchové, aby se zacpala huba nebo zda je pochopeno, že došlo k hnilobě a je třeba pochopit, že ozývaní se služebníků státu, kteří remcali jen tak trochu potichu má nyní svou hlasitost v příčinách něčeho špatného.

pro Dennis cleanis

Nevím jak jsi poznal,že tam příslušníci VSČR nebyli.Od nás z práce jsme byli 4 a to vím ještě o dalších z jiných útvarů.

Omlouvám se. Měl jsem na mysli jakousi organizovanou účast. Také při vyvolávání jednotlivých krajů nebyl dán dotaz na to, kdo je na M361 dle jednotlivých BS. Za účast děkuji. Asi to chce více apelovat na nějakou součinnost jednotlivých útvarů, ale to platí i pro ostatní BS, zejména pro PČR. Snad se to pod taktovkou NOS zlepší.

včera v 6 večer ve zprávách. Nespecifikovaný mluvčí stáří cca 25 let major. Večer Krimi live - hoka 25 let podplukovník. Ještě, že jsem se toho jako řadovej nedožil. (

No to víš, musíš umět lést do pr.... a umět pěkně kou... .

Je to degradace vojenských hodností. Bez důstojnických škol a takové hodnosti. To není nikde jinde než v tomto kocourkově.

Přej....bude Ti přáno........Vy jste fakt kňukny!!!!!

tady to není o tom přej..., chtěl jsem říct, že bych si připadal jak blbec mít DŠ a mít nadpráporu, když v TV uvidim holku, která má čerstvý razítko na VŠ diplomu třeba ze zemědělky, možná si vzpomene, že je uniforma modrá a má podplukovníka. To by mě vadilo mít takovýho nadřízenýho. Ještě nedávno ten, kdo měl majora, měl hodně zkušeností, který rozdával nám mladším a tedy tu hodnost nosil právem a nikdo z těch mladších mu jí určitě nezáviděl, protože o něčem vypovídala. Copak za zkušenosti ti předá to děvčátko, kterýho bych si měl vážit? O čem vypovídá její hodnost? Jen o tom, že má VŠ. A to u policie zrovna moc neznamená. To mi věř.

ještě by mě zajímalo, co to je kňukna. Pojem fňukna znám, ale tohle slyšim poprvé. Rád se přiučim, jako staří kozáci od 25letých majorů a plukovníků)))

Jsou to" velké kapacity s dlouhou praxí u police". Je to obyčejné svinstvo vůči klukům na ulici, kteří se tu lopotí za pár korun.

To nic, to jen ten vytunelovanej ZJ zase něco plácnul, to bude zřejmě taky někdo z civilu, kterej neví o čem je řeč a plácá a plácá, to nemůže být policista

včera mi jako rentierovi poslali vyrozumění k odvolání,že bylo postoupeno přísl. odvolacímu orgánu. Datum vyhotovení 30. ledna. Že si ale pošta dala na čas. ))

to buď rád, já na vyřešení jednoho sporu a několika odvolání čekal přes 4,5 roku......

já čekám na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem jako poškozený už 17 let.

taky pěkné maso, ale správní a soudní řízení je trošku rozlišné, lhůty jsou někde jinde...:-) ikdyž 17 let už je na Štrasburk....:-)

to bylo spíš pro zasmání a že se u nás nemůžeme ničemu divit.

Ještě jsem to nestačil zde napsat, ale zúčastnil jsem se akce dne 27.2.2007 a moc se mi líbila. Přiznám se, že jsem byl trochu skeptický k možné účasti a zde patří velký dík hasičům, jelikož jsem si myslel dle poměrně malého množství reakcí v těchto diskuzích, že jim účinnost paskvilu zase tolik nevadí. Zklamala mě neúčast členů VS a celníků, ale jinak naprosto skvělá a věřím i účinná akce. Zklamal mě i postoj kolegů, tedy právě těch, na které byl dopad paskvilu nejdrtivější, že se neúčastnili s různými výmluvami. Myslím, že příští případné akce se již účastní včetně celníků a VS a rovněž petici podepíší. Ještě jednou díky organizátorům.

Je smutné,že nemohlo přijít více lidí, ale bude to také dáno tím,že někteří příslušníci VS,kteří by i rádi přišli,mají služby.Budu-li mluvit jen za sebe, tak zrovna na tehle demonstraci jsem být nemohl,protože každé úterý a čtvrtek,zvlášť v tuto časovém rozhraní,ještě mažu ze zákona hodiny do těch 150.:-(

Jsem hlídkař, propad platu, souhlas s M361. Ale musím se distancovat od revolucionářů - jakobínů reprezentovaných týpky jako Clusoue a zoufalec. Jejich rozhled pouze po špičku vlastního nosu je fascinující. Jedná -li se o kolegy, tak se nedivím že je sbor tam, kde je. Je možné, že nejsou kolegové, a že to jsou jen provokatéři. To by pro mne byla dobrá zpráva. Pokud ale platí první varianta - stydím se za ně....

souhlasím, já také