Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  02.03.2007 12:27 Zbaven všech ideálů!!!
 
Zdroj: www.policista.cz
.................................



Milý pane ministře,

chodím po světě s očima otevřenýma dokořán a nezavírám je ani před výhodami zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Ale buď to blbě vidím já nebo Vy. Protože, ať koukám jak koukám, delší dovolenou nemám. Jako výjezdový „mokrý“ hasič jsem podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků PČR, ve znění pozdějších předpisů, měl podle § 47 dovolenou v délce 37 kalendářních dnů a podle § 52 dodatkovou dovolenou v délce 7 kalendářních dnů, to je v přepočtu na dovolenou „mokrého“ hasiče 12 směn (řádná dovolená) + 2 směny (dodatková dovolená). Zákon č. 361/2003 Sb. mi dává nárok na 6 týdnů dovolené, tj. 14 směn „mokrého“ hasiče. Takže, ať počítám jak počítám, dovolená je stále jen 14 směn. Celkem chápu, že administrativní příslušníci (pracovníci) HZS denně přicházejí do kontaktu s velmi nebezpečnými látkami, které jsou obsaženy v klávesnicích PC a psacích potřebách, suchý klimatizovaný vzduch jim vysušuje sliznice a záření z PC monitorů a zářivek jim ničí oči, ale přeci jen je to čajíček proti kontaktu „mokrého“ hasiče se zplodinami hoření jako je CO (vzniká při nedokonalém hoření-je výbušný a jedovatý), NOx (dráždí oči a dýchací cesty-při koncentraci 0,03 % dojde k smrti po několika hodinách na edém plic), HCl (vzniká při hoření PVC, igelitu, izolace kabelů; prostupuje kůží-při koncentraci 0,2 % nastává okamžitá smrt), HCN (vzniká při hoření umakartu, polystyrénu , bavlny, silonu, molitanu-při koncentraci 0,036 % nastane okamžitá smrt) a nakonec největší sranda COCl2 (starý známý FOSGEN (bojový plyn), který vzniká při hoření některých umělých hmot). A to nepíši o biologických noxách, možnosti se setkat s radiaci či jinými velmi příjemnými věcmi. Bláhově jsem se domníval, že dodatková dovolená sloužila a bude nadále sloužit k tomu, aby si „mokrý“ hasič „navíc“ odpočinul od těchto chuťovek, se kterými se šichtu co šichtu setkává. Ale na druhou stranu mě těší, že si může administrativní pracovník natáhnout záda o týden déle.
S výše zmiňovanou problematikou souvisí i další podívaná před kterou neuhýbám očima, a to jsou léčebně ozdravné pobyty (tzv. LOP). Na LOP mi jako výjezdovému hasiči vzniká nárok po 15 letech (dříve po 10 letech) služby stejně jako „administrativnímu“ hasiči. To asi proto, že na nás ve stejné míře působily všechny ty škodliviny, se kterými přicházíme během služby do kontaktu, nebo snad proto, že já mám ty škodliviny a on křivou páteř od toho jak sedí u PC?
Taky mě moc pobavila Vaše hláška o kratší pracovní době. Chtěl jsem jít o hodinu dřív ze směny domu, ale nějak to neklaplo. Prý tam musím zůstat 24 hodin stejně jako v roce 2006. Tak nevím co si o tom mám myslet. Snad jen to, že špatně vidím a že zkrácení mé pracovní doby spočívá v převedení jedné pracovní hodiny s fondu pracovní doby do pohotovosti na pracovišti. To, že pohotovost na pracovišti je v rozporu s komunitárním právem ani nebudu rozmazávat.
Ale musím Vám alespoň v jedné věci dát zapravdu, a to je progresivní růst výsluhového příspěvku. Ten opravdu progresivně roste, jen nevím kolik výjezdových hasičů dosáhne maxima. Protože služba si do budoucna bude žádat jen samé velmi zdatné a fyzicky silné hasiče, a již nebude ve sboru místo pro takové kolegy, kteří by vydrželi 30 a více let na výjezdu. Tento můj názor vychází z poznání, že hasič na výjezdu po určité době ztrácí fyzickou a zdravotní kondici, a též z toho, že jen málo mladých kluků, co šli k hasičům s ideály, vydrží čekat 10-15 let ve 3. třídě na to, až se uvolní funkce ve 4. nebo snad 5. či maximálně 6. třídě. Ano, pane ministře, takto jsou zařazeni výjezdový hasiči. Ti hasiči, které platí naše společnost, aby byli k dispozici a ku pomoci občanům. Tak zařadil pan generál výjezdové hasiče, ty kterým se stále opakuje, jak musí znát všechny možné situace, se kterými se mohou setkat, a jak mají nasazovat život a zdraví pro jiné.

Pane ministře, kdyby jste řekl, že podstatné části příslušníků byla zkrácena pracovní doba a prodloužena dovolená, a že bohužel se některých příslušníků tyto změny netýkají a že snad budou mít jiné kompenzace. Tak si řeknu „budiž, slibem nezarmoutíš“ a budu tiše doufat, že snad výjezdový hasiči nebudou vnímáni generálním ředitelstvím jako nechtěná přítěž.

Ale nakonec bych přeci jen chtěl vyzdvihnout jedno velké plus zákona č.361/2003 Sb., alespoň plus pro mne. A tím je § 226, cituji:„Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.“

Popravdě jsem z počátku vnímal nový služební zákon pozitivně, ale podzákonné právní normy našeho generála mě přesvědčily, že výjezdový hasič je pro něj jen póvl.
Možná to budete číst, možná ne. Nevím. Možná máte jiný názor podepřený informacemi od svých poradců. Možná se nad tím zamyslíte. Možná se pletu já, a to bych si moc přál.

S pozdravem,
sapeur-pompier

P.S. ukojil jsem svou potřebu sdělit svůj názor na situaci v HZS po 1.1.2007 laické i odborné veřejnosti, která navštěvuje tento server. Je to poprvé a možná i naposled.
  02.03.2007 14:53 ++
 
Mám také oči otevřené. A vidím Vás, u každé nehody, požáru či ekologické katastrofy. Pan ministr má buď oční vadu, nebo mu ve výhledu brání záda vašeho generálního.
  02.03.2007 16:27 Hnus 361
 
Oni mají oční a sluchové vady všichni ve vedení MV i na policejním prezídiu. Po 13 letech a mimořádném povýšení ze mne udělali figurku ve 3TT s erbem držet hubu a krok.
  02.03.2007 16:56 POLIS
 
Můžu Tě uklidnit kámo, o tyto stránky se Langer nezajímá, ani je nečte.Škoda slov.
  02.03.2007 17:26 hasič PT 3 <dollak@seznam.cz>
 
Napsal jsi to pěkně, kéž by to četl, Chudák mokrej hasič
  02.03.2007 17:40 Polda 33
 
Před měsícem jsme byli na požáru sauny v RD a tam jsme se dozvěděli od jednoho kolegy od hasičů, že jejich kolega, který k nim nastoupil začátkem roku 2007 a jezdí s nimi na výjezdy má rizikový příplatek stejný jako jejich spojovatelka.
Před týdnem jsem se bavil s kolegou, který slouží na dopravním družstvu a slouží většinou s celníky a kolegy s ciziny je zajímavé, že všichni dělají stejnou práci a dopravák má 3 TT, kolega od ciziny má 4 TT a celník 5 TT.
Tyto propastné rozdíly mi nepřipadají vůbec normální a jestliže je zákon umožnil tak je špatný.
  02.03.2007 11:52 Civil
 
http://zpravy.idnes.cz/policista-spici-v-aute-na-prechodu-prijde -o-penize-fv7-/krimi.asp?c=A070302_095323_krimi_pei

Podle článku je potrestán jen jeden policista, druhý údajně nespal. A nechal se 4x vyfotit z bezprostřední blízkosti, aniž by reagoval a probudil kolegu...Pěkně děkuji i za takového bdícího policistu. Splnili toho pro SKPV určitě hodně.
  02.03.2007 12:08 Luigi Putrone
 
Vidíš zase ta kolektivní vina, viď ? To je tak jednoduché, že. Představ si, že lidi kradou a nekradeš i ty ? - kolektivní vina třeba i na krádežích ? Znám jisté lidi, kteří když jsou lapeni při krádeži, tak to obhajují, že všichni kradou a tak proč by nemohli kríst i oni. Já vždy na to odpovídám , že já nekradu, moje mnaželka nekrade moje děti nekradou, moje matka nekrade atd.....
  02.03.2007 12:15 Civilní příspěvek
 
Asi ho velí do těch 150 neplacených přesčasových hodin - no tak si zdříml no a co! V parlamentu chrápou, že se hory zelenejí !
  02.03.2007 12:16 .
 
25% na 3 měsíce, maximální flastr, co mohl dostat, to by byl levnější hotel naproti....
  02.03.2007 12:19 J.S
 
Když neplatěj , tak spí ! Instalater by zadarmo ani nepřijel ! Tenhle přijel a hned usnul , já to vidím jako normální činnost !
  02.03.2007 12:27 .
 
jinak to vypadá na "školáka", má vrchního referenta, takže kolem - 15.000,- celkem.....drahý hotel......ale může být rád, na Slovensku za to vyhazují od policie (asi díky lepšímu zákonu)...
  02.03.2007 12:44 Civil
 
Nemohu si pomoci, ale o kolektivní vině jsem nenapsal ani čárku. Bude to asi stihomamem reagujícího. Reakce, které ten spánek schvalují, to snad mluví samo za sebe a svědčí to o skutečnosti, že se asi u PČR nejedná o nic zvláštního.
  02.03.2007 12:54 yirka
 
Podstata problému je v tom, že policista dělal to, co dělat neměl a byl za to po právu potrestán. Spravedlnost zafungovala a tak to všichni chceme, ne ? Podle mne nese i ten druhý velký díl viny, nicméně asi se jeho podíl nepodařilo prokázat nade vší pochybnost, což všichni ví, že v právní společnosti musíme. Samozřejmě dovozuji jen z dostupných informací, vše mohlo býti trošku jinak.
  02.03.2007 13:12 rtu
 
Spát v pomalovaném autě, na přechodu a ve dne - za to,že nemá soudnost bych ho vyhodil. Ať si dělá ostudu jinde.
  02.03.2007 14:17 yirka
 
... souhlasím...
  02.03.2007 11:36 student
 
Je jen dobře, že příslušnici BS dokážou ozvat a hájit svá práva. Píšete, když se ti to nelíbí „jdi“. Ale to pak zůstanou jen ti „spokojení“ a předposrání. Pan politik T.G.Masaryk tuto předposranost definoval jak tzv. lokajský zvyk. Je ještě z dob Rakouska Uherska, kdy Češi sloužili jako sluhové, děvečkya panský kočí u šlechty. Člověk, který nehájí svá práva a svůj názor, je jenom lokaj a může mít na ramenou třeba generálské prýmky. Nechci lokaje v rukách naší novodobé šlechty. A jsem si jistý, že ani vy ne. Chci hrdé policisty, takové jaké vídám jinde v Evropě.
  02.03.2007 12:13 Civilní příspěvek
 
Nechceš lokaje, ale hrdé policisty ? Kam bys zařadil pana Kubiceho , člena politické policie schované pod hlavičkou ÚOZ, nebo jak se to jmenuje ?
  02.03.2007 12:30 pro civil.příspěvek
 
ten asi ví mnohem víc a bylo mu jasné, co dělá. A když už jsi u termínu politická policie, tak zrovna za období tvého milovaného se politika motala do řad PČR mnohem víc a zažil jsem to na vlastní kůži....ale to je asi v pořádku co?
  02.03.2007 17:05 Fery
 
Můj předek taky sloužil u šlechty. Za věrné služby měl pak různé výhody i když už u hraběte nepracoval. To, co mu hrabě při odchodu z práce slíbil, taky dodržoval po celou dobu jeho života. Po jeho smrti dostávala dál každým rokem zdarma pozůstalá manželka ošacení i když už na to ani neměla nárok. Přístup těch, kterým nyní sloužíme, nebo jsme sloužili, k nám všem, je tedy horší, než byl přístup původní šlechty.
Nechceš být lokajem? Nejsi, nyní jsi v mnohem podřadnější pozici. :-(
  02.03.2007 17:35 baron a ne černý
 
Ba, ba, taky vzpomínám na staré časy. To bejvávalo. Strašně jsem měl rád právo první noci.
  02.03.2007 11:03 Terminátor
 
Rambo

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.
02.03.2007 10:48 Terminátor
pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.
  02.03.2007 16:37 Rambo
 
Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.
  02.03.2007 16:40 Rambo
 
Co tě žere? Myslíš, že su autorem těchto stánek? Obrať se na " Jura Brno "! Na mě se vys... detektive.
  02.03.2007 17:26 www.rambo.cz
 
bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.
  02.03.2007 17:28 Terminátor
 
pro Rambo

Jsem civilista, tak plácej játra dál.
  02.03.2007 19:25 Rambo
 
Pro terminátor

Díky ti za odkaz na

www.rambo.cz

ovšem nevím terminátore co si tím chtěl říci. Co má stavění stanů společného s ministerstvem vnitra? Běž si odpočinout, seš přepracovanej.
---------------------------------------------------------------- ------------------
Fotky ze stavění stanů nejsou. Celou cestu jsme jeli za sluníčka. Po vystoupení v Soběnově otevřel Svatý Petr svoje kohouty. Při mém odjezdu již ve vlastním Soběnově nepršelo, nad táborem však stále visel těžký černý mrak...
Po návratu do Prahy jsem ještě sledoval průběh deště na Internetu nad ČR a nikde nepršelo s výjimkou cípečku naší republiky, v místech kde je tábor. Jak kdyby tam byl magnet.
Trocha fotek z nakládky a vykládky a pro znalce výška hladiny s typickou činností -sušením.
  03.03.2007 00:46 www.rambo.cz
 
bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.
  02.03.2007 10:43 Jirka Štírek
 
Zaslechl jsem již po chodbách, že pokud nebude reagováno na naše požadavky, chystá se další a početnější akce před budovou MV. Víte o tom něco přesnějšího, prý už je navržen termín ? PS . Oprávnění případného vstupu do budovy MV nám zaručuje náš služební průkaz! Použití jídelny, toalet a podobně !
  02.03.2007 11:03 obvoďák
 
Nepřeháněj, vychladni a vyčkej času jako husa klasu. Pokud máš otázky obrať se na Iniciativu nebo na UBS.
  02.03.2007 12:03 Luigi Putrone
 
Přesně tak. To není o tom, že mě to zachutnalo a tak se budem scházet každý týden. Nyní je čas dát prostor k jednáním a co znich konkrétního vzejde, zda je to jen povrchové, aby se zacpala huba nebo zda je pochopeno, že došlo k hnilobě a je třeba pochopit, že ozývaní se služebníků státu, kteří remcali jen tak trochu potichu má nyní svou hlasitost v příčinách něčeho špatného.
  02.03.2007 09:53 Tomode
 
pro Dennis cleanis

Nevím jak jsi poznal,že tam příslušníci VSČR nebyli.Od nás z práce jsme byli 4 a to vím ještě o dalších z jiných útvarů.
  02.03.2007 19:30 dennis cleanis <ZV130@seznam.cz>
 
Omlouvám se. Měl jsem na mysli jakousi organizovanou účast. Také při vyvolávání jednotlivých krajů nebyl dán dotaz na to, kdo je na M361 dle jednotlivých BS. Za účast děkuji. Asi to chce více apelovat na nějakou součinnost jednotlivých útvarů, ale to platí i pro ostatní BS, zejména pro PČR. Snad se to pod taktovkou NOS zlepší.
  02.03.2007 09:21 jura
 
včera v 6 večer ve zprávách. Nespecifikovaný mluvčí stáří cca 25 let major. Večer Krimi live - hoka 25 let podplukovník. Ještě, že jsem se toho jako řadovej nedožil. (
  02.03.2007 09:43 XXX
 
No to víš, musíš umět lést do pr.... a umět pěkně kou... .
  02.03.2007 10:16 důstojník AČR
 
Je to degradace vojenských hodností. Bez důstojnických škol a takové hodnosti. To není nikde jinde než v tomto kocourkově.
  02.03.2007 11:37 ZJ
 
Přej....bude Ti přáno........Vy jste fakt kňukny!!!!!
  02.03.2007 12:08 jura
 
tady to není o tom přej..., chtěl jsem říct, že bych si připadal jak blbec mít DŠ a mít nadpráporu, když v TV uvidim holku, která má čerstvý razítko na VŠ diplomu třeba ze zemědělky, možná si vzpomene, že je uniforma modrá a má podplukovníka. To by mě vadilo mít takovýho nadřízenýho. Ještě nedávno ten, kdo měl majora, měl hodně zkušeností, který rozdával nám mladším a tedy tu hodnost nosil právem a nikdo z těch mladších mu jí určitě nezáviděl, protože o něčem vypovídala. Copak za zkušenosti ti předá to děvčátko, kterýho bych si měl vážit? O čem vypovídá její hodnost? Jen o tom, že má VŠ. A to u policie zrovna moc neznamená. To mi věř.
  02.03.2007 12:20 jura
 
ještě by mě zajímalo, co to je kňukna. Pojem fňukna znám, ale tohle slyšim poprvé. Rád se přiučim, jako staří kozáci od 25letých majorů a plukovníků)))
  02.03.2007 16:31 bez jistot a nadějí
 
Jsou to" velké kapacity s dlouhou praxí u police". Je to obyčejné svinstvo vůči klukům na ulici, kteří se tu lopotí za pár korun.
  02.03.2007 18:44 vincek
 
To nic, to jen ten vytunelovanej ZJ zase něco plácnul, to bude zřejmě taky někdo z civilu, kterej neví o čem je řeč a plácá a plácá, to nemůže být policista
  02.03.2007 09:16 jura
 
včera mi jako rentierovi poslali vyrozumění k odvolání,že bylo postoupeno přísl. odvolacímu orgánu. Datum vyhotovení 30. ledna. Že si ale pošta dala na čas. ))
  02.03.2007 12:12 .
 
to buď rád, já na vyřešení jednoho sporu a několika odvolání čekal přes 4,5 roku......
  02.03.2007 12:23 jura
 
já čekám na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem jako poškozený už 17 let.
  02.03.2007 12:38 .
 
taky pěkné maso, ale správní a soudní řízení je trošku rozlišné, lhůty jsou někde jinde...:-) ikdyž 17 let už je na Štrasburk....:-)
  02.03.2007 12:59 jura
 
to bylo spíš pro zasmání a že se u nás nemůžeme ničemu divit.
  02.03.2007 08:28 dennis cleanis <ZV130@seznam.cz>
 
Ještě jsem to nestačil zde napsat, ale zúčastnil jsem se akce dne 27.2.2007 a moc se mi líbila. Přiznám se, že jsem byl trochu skeptický k možné účasti a zde patří velký dík hasičům, jelikož jsem si myslel dle poměrně malého množství reakcí v těchto diskuzích, že jim účinnost paskvilu zase tolik nevadí. Zklamala mě neúčast členů VS a celníků, ale jinak naprosto skvělá a věřím i účinná akce. Zklamal mě i postoj kolegů, tedy právě těch, na které byl dopad paskvilu nejdrtivější, že se neúčastnili s různými výmluvami. Myslím, že příští případné akce se již účastní včetně celníků a VS a rovněž petici podepíší. Ještě jednou díky organizátorům.
  02.03.2007 09:40 Sean
 
Je smutné,že nemohlo přijít více lidí, ale bude to také dáno tím,že někteří příslušníci VS,kteří by i rádi přišli,mají služby.Budu-li mluvit jen za sebe, tak zrovna na tehle demonstraci jsem být nemohl,protože každé úterý a čtvrtek,zvlášť v tuto časovém rozhraní,ještě mažu ze zákona hodiny do těch 150.:-(
  02.03.2007 08:09 yirka
 
Jsem hlídkař, propad platu, souhlas s M361. Ale musím se distancovat od revolucionářů - jakobínů reprezentovaných týpky jako Clusoue a zoufalec. Jejich rozhled pouze po špičku vlastního nosu je fascinující. Jedná -li se o kolegy, tak se nedivím že je sbor tam, kde je. Je možné, že nejsou kolegové, a že to jsou jen provokatéři. To by pro mne byla dobrá zpráva. Pokud ale platí první varianta - stydím se za ně....
  02.03.2007 08:27 pro yirka
 
souhlasím, já také