Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zdroj: www.policista.cz
.................................



Milý pane ministře,

chodím po světě s očima otevřenýma dokořán a nezavírám je ani před výhodami zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Ale buď to blbě vidím já nebo Vy. Protože, ať koukám jak koukám, delší dovolenou nemám. Jako výjezdový „mokrý“ hasič jsem podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků PČR, ve znění pozdějších předpisů, měl podle § 47 dovolenou v délce 37 kalendářních dnů a podle § 52 dodatkovou dovolenou v délce 7 kalendářních dnů, to je v přepočtu na dovolenou „mokrého“ hasiče 12 směn (řádná dovolená) + 2 směny (dodatková dovolená). Zákon č. 361/2003 Sb. mi dává nárok na 6 týdnů dovolené, tj. 14 směn „mokrého“ hasiče. Takže, ať počítám jak počítám, dovolená je stále jen 14 směn. Celkem chápu, že administrativní příslušníci (pracovníci) HZS denně přicházejí do kontaktu s velmi nebezpečnými látkami, které jsou obsaženy v klávesnicích PC a psacích potřebách, suchý klimatizovaný vzduch jim vysušuje sliznice a záření z PC monitorů a zářivek jim ničí oči, ale přeci jen je to čajíček proti kontaktu „mokrého“ hasiče se zplodinami hoření jako je CO (vzniká při nedokonalém hoření-je výbušný a jedovatý), NOx (dráždí oči a dýchací cesty-při koncentraci 0,03 % dojde k smrti po několika hodinách na edém plic), HCl (vzniká při hoření PVC, igelitu, izolace kabelů; prostupuje kůží-při koncentraci 0,2 % nastává okamžitá smrt), HCN (vzniká při hoření umakartu, polystyrénu , bavlny, silonu, molitanu-při koncentraci 0,036 % nastane okamžitá smrt) a nakonec největší sranda COCl2 (starý známý FOSGEN (bojový plyn), který vzniká při hoření některých umělých hmot). A to nepíši o biologických noxách, možnosti se setkat s radiaci či jinými velmi příjemnými věcmi. Bláhově jsem se domníval, že dodatková dovolená sloužila a bude nadále sloužit k tomu, aby si „mokrý“ hasič „navíc“ odpočinul od těchto chuťovek, se kterými se šichtu co šichtu setkává. Ale na druhou stranu mě těší, že si může administrativní pracovník natáhnout záda o týden déle.
S výše zmiňovanou problematikou souvisí i další podívaná před kterou neuhýbám očima, a to jsou léčebně ozdravné pobyty (tzv. LOP). Na LOP mi jako výjezdovému hasiči vzniká nárok po 15 letech (dříve po 10 letech) služby stejně jako „administrativnímu“ hasiči. To asi proto, že na nás ve stejné míře působily všechny ty škodliviny, se kterými přicházíme během služby do kontaktu, nebo snad proto, že já mám ty škodliviny a on křivou páteř od toho jak sedí u PC?
Taky mě moc pobavila Vaše hláška o kratší pracovní době. Chtěl jsem jít o hodinu dřív ze směny domu, ale nějak to neklaplo. Prý tam musím zůstat 24 hodin stejně jako v roce 2006. Tak nevím co si o tom mám myslet. Snad jen to, že špatně vidím a že zkrácení mé pracovní doby spočívá v převedení jedné pracovní hodiny s fondu pracovní doby do pohotovosti na pracovišti. To, že pohotovost na pracovišti je v rozporu s komunitárním právem ani nebudu rozmazávat.
Ale musím Vám alespoň v jedné věci dát zapravdu, a to je progresivní růst výsluhového příspěvku. Ten opravdu progresivně roste, jen nevím kolik výjezdových hasičů dosáhne maxima. Protože služba si do budoucna bude žádat jen samé velmi zdatné a fyzicky silné hasiče, a již nebude ve sboru místo pro takové kolegy, kteří by vydrželi 30 a více let na výjezdu. Tento můj názor vychází z poznání, že hasič na výjezdu po určité době ztrácí fyzickou a zdravotní kondici, a též z toho, že jen málo mladých kluků, co šli k hasičům s ideály, vydrží čekat 10-15 let ve 3. třídě na to, až se uvolní funkce ve 4. nebo snad 5. či maximálně 6. třídě. Ano, pane ministře, takto jsou zařazeni výjezdový hasiči. Ti hasiči, které platí naše společnost, aby byli k dispozici a ku pomoci občanům. Tak zařadil pan generál výjezdové hasiče, ty kterým se stále opakuje, jak musí znát všechny možné situace, se kterými se mohou setkat, a jak mají nasazovat život a zdraví pro jiné.

Pane ministře, kdyby jste řekl, že podstatné části příslušníků byla zkrácena pracovní doba a prodloužena dovolená, a že bohužel se některých příslušníků tyto změny netýkají a že snad budou mít jiné kompenzace. Tak si řeknu „budiž, slibem nezarmoutíš“ a budu tiše doufat, že snad výjezdový hasiči nebudou vnímáni generálním ředitelstvím jako nechtěná přítěž.

Ale nakonec bych přeci jen chtěl vyzdvihnout jedno velké plus zákona č.361/2003 Sb., alespoň plus pro mne. A tím je § 226, cituji:„Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.“

Popravdě jsem z počátku vnímal nový služební zákon pozitivně, ale podzákonné právní normy našeho generála mě přesvědčily, že výjezdový hasič je pro něj jen póvl.
Možná to budete číst, možná ne. Nevím. Možná máte jiný názor podepřený informacemi od svých poradců. Možná se nad tím zamyslíte. Možná se pletu já, a to bych si moc přál.

S pozdravem,
sapeur-pompier

P.S. ukojil jsem svou potřebu sdělit svůj názor na situaci v HZS po 1.1.2007 laické i odborné veřejnosti, která navštěvuje tento server. Je to poprvé a možná i naposled.

Mám také oči otevřené. A vidím Vás, u každé nehody, požáru či ekologické katastrofy. Pan ministr má buď oční vadu, nebo mu ve výhledu brání záda vašeho generálního.

Oni mají oční a sluchové vady všichni ve vedení MV i na policejním prezídiu. Po 13 letech a mimořádném povýšení ze mne udělali figurku ve 3TT s erbem držet hubu a krok.

Můžu Tě uklidnit kámo, o tyto stránky se Langer nezajímá, ani je nečte.Škoda slov.

Napsal jsi to pěkně, kéž by to četl, Chudák mokrej hasič

Před měsícem jsme byli na požáru sauny v RD a tam jsme se dozvěděli od jednoho kolegy od hasičů, že jejich kolega, který k nim nastoupil začátkem roku 2007 a jezdí s nimi na výjezdy má rizikový příplatek stejný jako jejich spojovatelka.
Před týdnem jsem se bavil s kolegou, který slouží na dopravním družstvu a slouží většinou s celníky a kolegy s ciziny je zajímavé, že všichni dělají stejnou práci a dopravák má 3 TT, kolega od ciziny má 4 TT a celník 5 TT.
Tyto propastné rozdíly mi nepřipadají vůbec normální a jestliže je zákon umožnil tak je špatný.

http://zpravy.idnes.cz/policista-spici-v-aute-na-prechodu-prijde -o-penize-fv7-/krimi.asp?c=A070302_095323_krimi_pei

Podle článku je potrestán jen jeden policista, druhý údajně nespal. A nechal se 4x vyfotit z bezprostřední blízkosti, aniž by reagoval a probudil kolegu...Pěkně děkuji i za takového bdícího policistu. Splnili toho pro SKPV určitě hodně.

Vidíš zase ta kolektivní vina, viď ? To je tak jednoduché, že. Představ si, že lidi kradou a nekradeš i ty ? - kolektivní vina třeba i na krádežích ? Znám jisté lidi, kteří když jsou lapeni při krádeži, tak to obhajují, že všichni kradou a tak proč by nemohli kríst i oni. Já vždy na to odpovídám , že já nekradu, moje mnaželka nekrade moje děti nekradou, moje matka nekrade atd.....

Asi ho velí do těch 150 neplacených přesčasových hodin - no tak si zdříml no a co! V parlamentu chrápou, že se hory zelenejí !

25% na 3 měsíce, maximální flastr, co mohl dostat, to by byl levnější hotel naproti....

Když neplatěj , tak spí ! Instalater by zadarmo ani nepřijel ! Tenhle přijel a hned usnul , já to vidím jako normální činnost !

jinak to vypadá na "školáka", má vrchního referenta, takže kolem - 15.000,- celkem.....drahý hotel......ale může být rád, na Slovensku za to vyhazují od policie (asi díky lepšímu zákonu)...

Nemohu si pomoci, ale o kolektivní vině jsem nenapsal ani čárku. Bude to asi stihomamem reagujícího. Reakce, které ten spánek schvalují, to snad mluví samo za sebe a svědčí to o skutečnosti, že se asi u PČR nejedná o nic zvláštního.

Podstata problému je v tom, že policista dělal to, co dělat neměl a byl za to po právu potrestán. Spravedlnost zafungovala a tak to všichni chceme, ne ? Podle mne nese i ten druhý velký díl viny, nicméně asi se jeho podíl nepodařilo prokázat nade vší pochybnost, což všichni ví, že v právní společnosti musíme. Samozřejmě dovozuji jen z dostupných informací, vše mohlo býti trošku jinak.

Spát v pomalovaném autě, na přechodu a ve dne - za to,že nemá soudnost bych ho vyhodil. Ať si dělá ostudu jinde.

... souhlasím...

Je jen dobře, že příslušnici BS dokážou ozvat a hájit svá práva. Píšete, když se ti to nelíbí „jdi“. Ale to pak zůstanou jen ti „spokojení“ a předposrání. Pan politik T.G.Masaryk tuto předposranost definoval jak tzv. lokajský zvyk. Je ještě z dob Rakouska Uherska, kdy Češi sloužili jako sluhové, děvečkya panský kočí u šlechty. Člověk, který nehájí svá práva a svůj názor, je jenom lokaj a může mít na ramenou třeba generálské prýmky. Nechci lokaje v rukách naší novodobé šlechty. A jsem si jistý, že ani vy ne. Chci hrdé policisty, takové jaké vídám jinde v Evropě.

Nechceš lokaje, ale hrdé policisty ? Kam bys zařadil pana Kubiceho , člena politické policie schované pod hlavičkou ÚOZ, nebo jak se to jmenuje ?

ten asi ví mnohem víc a bylo mu jasné, co dělá. A když už jsi u termínu politická policie, tak zrovna za období tvého milovaného se politika motala do řad PČR mnohem víc a zažil jsem to na vlastní kůži....ale to je asi v pořádku co?

Můj předek taky sloužil u šlechty. Za věrné služby měl pak různé výhody i když už u hraběte nepracoval. To, co mu hrabě při odchodu z práce slíbil, taky dodržoval po celou dobu jeho života. Po jeho smrti dostávala dál každým rokem zdarma pozůstalá manželka ošacení i když už na to ani neměla nárok. Přístup těch, kterým nyní sloužíme, nebo jsme sloužili, k nám všem, je tedy horší, než byl přístup původní šlechty.
Nechceš být lokajem? Nejsi, nyní jsi v mnohem podřadnější pozici. :-(

Ba, ba, taky vzpomínám na staré časy. To bejvávalo. Strašně jsem měl rád právo první noci.

Rambo

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.
02.03.2007 10:48 Terminátor
pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Co tě žere? Myslíš, že su autorem těchto stánek? Obrať se na " Jura Brno "! Na mě se vys... detektive.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

pro Rambo

Jsem civilista, tak plácej játra dál.

Pro terminátor

Díky ti za odkaz na

www.rambo.cz

ovšem nevím terminátore co si tím chtěl říci. Co má stavění stanů společného s ministerstvem vnitra? Běž si odpočinout, seš přepracovanej.
---------------------------------------------------------------- ------------------
Fotky ze stavění stanů nejsou. Celou cestu jsme jeli za sluníčka. Po vystoupení v Soběnově otevřel Svatý Petr svoje kohouty. Při mém odjezdu již ve vlastním Soběnově nepršelo, nad táborem však stále visel těžký černý mrak...
Po návratu do Prahy jsem ještě sledoval průběh deště na Internetu nad ČR a nikde nepršelo s výjimkou cípečku naší republiky, v místech kde je tábor. Jak kdyby tam byl magnet.
Trocha fotek z nakládky a vykládky a pro znalce výška hladiny s typickou činností -sušením.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

Zaslechl jsem již po chodbách, že pokud nebude reagováno na naše požadavky, chystá se další a početnější akce před budovou MV. Víte o tom něco přesnějšího, prý už je navržen termín ? PS . Oprávnění případného vstupu do budovy MV nám zaručuje náš služební průkaz! Použití jídelny, toalet a podobně !

Nepřeháněj, vychladni a vyčkej času jako husa klasu. Pokud máš otázky obrať se na Iniciativu nebo na UBS.

Přesně tak. To není o tom, že mě to zachutnalo a tak se budem scházet každý týden. Nyní je čas dát prostor k jednáním a co znich konkrétního vzejde, zda je to jen povrchové, aby se zacpala huba nebo zda je pochopeno, že došlo k hnilobě a je třeba pochopit, že ozývaní se služebníků státu, kteří remcali jen tak trochu potichu má nyní svou hlasitost v příčinách něčeho špatného.

pro Dennis cleanis

Nevím jak jsi poznal,že tam příslušníci VSČR nebyli.Od nás z práce jsme byli 4 a to vím ještě o dalších z jiných útvarů.

Omlouvám se. Měl jsem na mysli jakousi organizovanou účast. Také při vyvolávání jednotlivých krajů nebyl dán dotaz na to, kdo je na M361 dle jednotlivých BS. Za účast děkuji. Asi to chce více apelovat na nějakou součinnost jednotlivých útvarů, ale to platí i pro ostatní BS, zejména pro PČR. Snad se to pod taktovkou NOS zlepší.

včera v 6 večer ve zprávách. Nespecifikovaný mluvčí stáří cca 25 let major. Večer Krimi live - hoka 25 let podplukovník. Ještě, že jsem se toho jako řadovej nedožil. (

No to víš, musíš umět lést do pr.... a umět pěkně kou... .

Je to degradace vojenských hodností. Bez důstojnických škol a takové hodnosti. To není nikde jinde než v tomto kocourkově.

Přej....bude Ti přáno........Vy jste fakt kňukny!!!!!

tady to není o tom přej..., chtěl jsem říct, že bych si připadal jak blbec mít DŠ a mít nadpráporu, když v TV uvidim holku, která má čerstvý razítko na VŠ diplomu třeba ze zemědělky, možná si vzpomene, že je uniforma modrá a má podplukovníka. To by mě vadilo mít takovýho nadřízenýho. Ještě nedávno ten, kdo měl majora, měl hodně zkušeností, který rozdával nám mladším a tedy tu hodnost nosil právem a nikdo z těch mladších mu jí určitě nezáviděl, protože o něčem vypovídala. Copak za zkušenosti ti předá to děvčátko, kterýho bych si měl vážit? O čem vypovídá její hodnost? Jen o tom, že má VŠ. A to u policie zrovna moc neznamená. To mi věř.

ještě by mě zajímalo, co to je kňukna. Pojem fňukna znám, ale tohle slyšim poprvé. Rád se přiučim, jako staří kozáci od 25letých majorů a plukovníků)))

Jsou to" velké kapacity s dlouhou praxí u police". Je to obyčejné svinstvo vůči klukům na ulici, kteří se tu lopotí za pár korun.

To nic, to jen ten vytunelovanej ZJ zase něco plácnul, to bude zřejmě taky někdo z civilu, kterej neví o čem je řeč a plácá a plácá, to nemůže být policista

včera mi jako rentierovi poslali vyrozumění k odvolání,že bylo postoupeno přísl. odvolacímu orgánu. Datum vyhotovení 30. ledna. Že si ale pošta dala na čas. ))

to buď rád, já na vyřešení jednoho sporu a několika odvolání čekal přes 4,5 roku......

já čekám na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem jako poškozený už 17 let.

taky pěkné maso, ale správní a soudní řízení je trošku rozlišné, lhůty jsou někde jinde...:-) ikdyž 17 let už je na Štrasburk....:-)

to bylo spíš pro zasmání a že se u nás nemůžeme ničemu divit.

Ještě jsem to nestačil zde napsat, ale zúčastnil jsem se akce dne 27.2.2007 a moc se mi líbila. Přiznám se, že jsem byl trochu skeptický k možné účasti a zde patří velký dík hasičům, jelikož jsem si myslel dle poměrně malého množství reakcí v těchto diskuzích, že jim účinnost paskvilu zase tolik nevadí. Zklamala mě neúčast členů VS a celníků, ale jinak naprosto skvělá a věřím i účinná akce. Zklamal mě i postoj kolegů, tedy právě těch, na které byl dopad paskvilu nejdrtivější, že se neúčastnili s různými výmluvami. Myslím, že příští případné akce se již účastní včetně celníků a VS a rovněž petici podepíší. Ještě jednou díky organizátorům.

Je smutné,že nemohlo přijít více lidí, ale bude to také dáno tím,že někteří příslušníci VS,kteří by i rádi přišli,mají služby.Budu-li mluvit jen za sebe, tak zrovna na tehle demonstraci jsem být nemohl,protože každé úterý a čtvrtek,zvlášť v tuto časovém rozhraní,ještě mažu ze zákona hodiny do těch 150.:-(

Jsem hlídkař, propad platu, souhlas s M361. Ale musím se distancovat od revolucionářů - jakobínů reprezentovaných týpky jako Clusoue a zoufalec. Jejich rozhled pouze po špičku vlastního nosu je fascinující. Jedná -li se o kolegy, tak se nedivím že je sbor tam, kde je. Je možné, že nejsou kolegové, a že to jsou jen provokatéři. To by pro mne byla dobrá zpráva. Pokud ale platí první varianta - stydím se za ně....

souhlasím, já také