1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Zdroj: www.policista.cz
.................................



Milý pane ministře,

chodím po světě s očima otevřenýma dokořán a nezavírám je ani před výhodami zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Ale buď to blbě vidím já nebo Vy. Protože, ať koukám jak koukám, delší dovolenou nemám. Jako výjezdový „mokrý“ hasič jsem podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků PČR, ve znění pozdějších předpisů, měl podle § 47 dovolenou v délce 37 kalendářních dnů a podle § 52 dodatkovou dovolenou v délce 7 kalendářních dnů, to je v přepočtu na dovolenou „mokrého“ hasiče 12 směn (řádná dovolená) + 2 směny (dodatková dovolená). Zákon č. 361/2003 Sb. mi dává nárok na 6 týdnů dovolené, tj. 14 směn „mokrého“ hasiče. Takže, ať počítám jak počítám, dovolená je stále jen 14 směn. Celkem chápu, že administrativní příslušníci (pracovníci) HZS denně přicházejí do kontaktu s velmi nebezpečnými látkami, které jsou obsaženy v klávesnicích PC a psacích potřebách, suchý klimatizovaný vzduch jim vysušuje sliznice a záření z PC monitorů a zářivek jim ničí oči, ale přeci jen je to čajíček proti kontaktu „mokrého“ hasiče se zplodinami hoření jako je CO (vzniká při nedokonalém hoření-je výbušný a jedovatý), NOx (dráždí oči a dýchací cesty-při koncentraci 0,03 % dojde k smrti po několika hodinách na edém plic), HCl (vzniká při hoření PVC, igelitu, izolace kabelů; prostupuje kůží-při koncentraci 0,2 % nastává okamžitá smrt), HCN (vzniká při hoření umakartu, polystyrénu , bavlny, silonu, molitanu-při koncentraci 0,036 % nastane okamžitá smrt) a nakonec největší sranda COCl2 (starý známý FOSGEN (bojový plyn), který vzniká při hoření některých umělých hmot). A to nepíši o biologických noxách, možnosti se setkat s radiaci či jinými velmi příjemnými věcmi. Bláhově jsem se domníval, že dodatková dovolená sloužila a bude nadále sloužit k tomu, aby si „mokrý“ hasič „navíc“ odpočinul od těchto chuťovek, se kterými se šichtu co šichtu setkává. Ale na druhou stranu mě těší, že si může administrativní pracovník natáhnout záda o týden déle.
S výše zmiňovanou problematikou souvisí i další podívaná před kterou neuhýbám očima, a to jsou léčebně ozdravné pobyty (tzv. LOP). Na LOP mi jako výjezdovému hasiči vzniká nárok po 15 letech (dříve po 10 letech) služby stejně jako „administrativnímu“ hasiči. To asi proto, že na nás ve stejné míře působily všechny ty škodliviny, se kterými přicházíme během služby do kontaktu, nebo snad proto, že já mám ty škodliviny a on křivou páteř od toho jak sedí u PC?
Taky mě moc pobavila Vaše hláška o kratší pracovní době. Chtěl jsem jít o hodinu dřív ze směny domu, ale nějak to neklaplo. Prý tam musím zůstat 24 hodin stejně jako v roce 2006. Tak nevím co si o tom mám myslet. Snad jen to, že špatně vidím a že zkrácení mé pracovní doby spočívá v převedení jedné pracovní hodiny s fondu pracovní doby do pohotovosti na pracovišti. To, že pohotovost na pracovišti je v rozporu s komunitárním právem ani nebudu rozmazávat.
Ale musím Vám alespoň v jedné věci dát zapravdu, a to je progresivní růst výsluhového příspěvku. Ten opravdu progresivně roste, jen nevím kolik výjezdových hasičů dosáhne maxima. Protože služba si do budoucna bude žádat jen samé velmi zdatné a fyzicky silné hasiče, a již nebude ve sboru místo pro takové kolegy, kteří by vydrželi 30 a více let na výjezdu. Tento můj názor vychází z poznání, že hasič na výjezdu po určité době ztrácí fyzickou a zdravotní kondici, a též z toho, že jen málo mladých kluků, co šli k hasičům s ideály, vydrží čekat 10-15 let ve 3. třídě na to, až se uvolní funkce ve 4. nebo snad 5. či maximálně 6. třídě. Ano, pane ministře, takto jsou zařazeni výjezdový hasiči. Ti hasiči, které platí naše společnost, aby byli k dispozici a ku pomoci občanům. Tak zařadil pan generál výjezdové hasiče, ty kterým se stále opakuje, jak musí znát všechny možné situace, se kterými se mohou setkat, a jak mají nasazovat život a zdraví pro jiné.

Pane ministře, kdyby jste řekl, že podstatné části příslušníků byla zkrácena pracovní doba a prodloužena dovolená, a že bohužel se některých příslušníků tyto změny netýkají a že snad budou mít jiné kompenzace. Tak si řeknu „budiž, slibem nezarmoutíš“ a budu tiše doufat, že snad výjezdový hasiči nebudou vnímáni generálním ředitelstvím jako nechtěná přítěž.

Ale nakonec bych přeci jen chtěl vyzdvihnout jedno velké plus zákona č.361/2003 Sb., alespoň plus pro mne. A tím je § 226, cituji:„Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2005, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.“

Popravdě jsem z počátku vnímal nový služební zákon pozitivně, ale podzákonné právní normy našeho generála mě přesvědčily, že výjezdový hasič je pro něj jen póvl.
Možná to budete číst, možná ne. Nevím. Možná máte jiný názor podepřený informacemi od svých poradců. Možná se nad tím zamyslíte. Možná se pletu já, a to bych si moc přál.

S pozdravem,
sapeur-pompier

P.S. ukojil jsem svou potřebu sdělit svůj názor na situaci v HZS po 1.1.2007 laické i odborné veřejnosti, která navštěvuje tento server. Je to poprvé a možná i naposled.

Mám také oči otevřené. A vidím Vás, u každé nehody, požáru či ekologické katastrofy. Pan ministr má buď oční vadu, nebo mu ve výhledu brání záda vašeho generálního.

Oni mají oční a sluchové vady všichni ve vedení MV i na policejním prezídiu. Po 13 letech a mimořádném povýšení ze mne udělali figurku ve 3TT s erbem držet hubu a krok.

Můžu Tě uklidnit kámo, o tyto stránky se Langer nezajímá, ani je nečte.Škoda slov.

Napsal jsi to pěkně, kéž by to četl, Chudák mokrej hasič

Před měsícem jsme byli na požáru sauny v RD a tam jsme se dozvěděli od jednoho kolegy od hasičů, že jejich kolega, který k nim nastoupil začátkem roku 2007 a jezdí s nimi na výjezdy má rizikový příplatek stejný jako jejich spojovatelka.
Před týdnem jsem se bavil s kolegou, který slouží na dopravním družstvu a slouží většinou s celníky a kolegy s ciziny je zajímavé, že všichni dělají stejnou práci a dopravák má 3 TT, kolega od ciziny má 4 TT a celník 5 TT.
Tyto propastné rozdíly mi nepřipadají vůbec normální a jestliže je zákon umožnil tak je špatný.

http://zpravy.idnes.cz/policista-spici-v-aute-na-prechodu-prijde -o-penize-fv7-/krimi.asp?c=A070302_095323_krimi_pei

Podle článku je potrestán jen jeden policista, druhý údajně nespal. A nechal se 4x vyfotit z bezprostřední blízkosti, aniž by reagoval a probudil kolegu...Pěkně děkuji i za takového bdícího policistu. Splnili toho pro SKPV určitě hodně.

Vidíš zase ta kolektivní vina, viď ? To je tak jednoduché, že. Představ si, že lidi kradou a nekradeš i ty ? - kolektivní vina třeba i na krádežích ? Znám jisté lidi, kteří když jsou lapeni při krádeži, tak to obhajují, že všichni kradou a tak proč by nemohli kríst i oni. Já vždy na to odpovídám , že já nekradu, moje mnaželka nekrade moje děti nekradou, moje matka nekrade atd.....

Asi ho velí do těch 150 neplacených přesčasových hodin - no tak si zdříml no a co! V parlamentu chrápou, že se hory zelenejí !

25% na 3 měsíce, maximální flastr, co mohl dostat, to by byl levnější hotel naproti....

Když neplatěj , tak spí ! Instalater by zadarmo ani nepřijel ! Tenhle přijel a hned usnul , já to vidím jako normální činnost !

jinak to vypadá na "školáka", má vrchního referenta, takže kolem - 15.000,- celkem.....drahý hotel......ale může být rád, na Slovensku za to vyhazují od policie (asi díky lepšímu zákonu)...

Nemohu si pomoci, ale o kolektivní vině jsem nenapsal ani čárku. Bude to asi stihomamem reagujícího. Reakce, které ten spánek schvalují, to snad mluví samo za sebe a svědčí to o skutečnosti, že se asi u PČR nejedná o nic zvláštního.

Podstata problému je v tom, že policista dělal to, co dělat neměl a byl za to po právu potrestán. Spravedlnost zafungovala a tak to všichni chceme, ne ? Podle mne nese i ten druhý velký díl viny, nicméně asi se jeho podíl nepodařilo prokázat nade vší pochybnost, což všichni ví, že v právní společnosti musíme. Samozřejmě dovozuji jen z dostupných informací, vše mohlo býti trošku jinak.

Spát v pomalovaném autě, na přechodu a ve dne - za to,že nemá soudnost bych ho vyhodil. Ať si dělá ostudu jinde.

... souhlasím...

Je jen dobře, že příslušnici BS dokážou ozvat a hájit svá práva. Píšete, když se ti to nelíbí „jdi“. Ale to pak zůstanou jen ti „spokojení“ a předposrání. Pan politik T.G.Masaryk tuto předposranost definoval jak tzv. lokajský zvyk. Je ještě z dob Rakouska Uherska, kdy Češi sloužili jako sluhové, děvečkya panský kočí u šlechty. Člověk, který nehájí svá práva a svůj názor, je jenom lokaj a může mít na ramenou třeba generálské prýmky. Nechci lokaje v rukách naší novodobé šlechty. A jsem si jistý, že ani vy ne. Chci hrdé policisty, takové jaké vídám jinde v Evropě.

Nechceš lokaje, ale hrdé policisty ? Kam bys zařadil pana Kubiceho , člena politické policie schované pod hlavičkou ÚOZ, nebo jak se to jmenuje ?

ten asi ví mnohem víc a bylo mu jasné, co dělá. A když už jsi u termínu politická policie, tak zrovna za období tvého milovaného se politika motala do řad PČR mnohem víc a zažil jsem to na vlastní kůži....ale to je asi v pořádku co?

Můj předek taky sloužil u šlechty. Za věrné služby měl pak různé výhody i když už u hraběte nepracoval. To, co mu hrabě při odchodu z práce slíbil, taky dodržoval po celou dobu jeho života. Po jeho smrti dostávala dál každým rokem zdarma pozůstalá manželka ošacení i když už na to ani neměla nárok. Přístup těch, kterým nyní sloužíme, nebo jsme sloužili, k nám všem, je tedy horší, než byl přístup původní šlechty.
Nechceš být lokajem? Nejsi, nyní jsi v mnohem podřadnější pozici. :-(

Ba, ba, taky vzpomínám na staré časy. To bejvávalo. Strašně jsem měl rád právo první noci.

Rambo

28.02.2007 20:17 rtu
28.02.2007 19:50 abych byl in, Terminátor

Odkazy na různé www nemají společného se zákonem č. 361vůbec nic. Tyto stránky jsou p. Langera a nejsou určeny pouze k řešení zákona č 361. Jsou prostě všeobecné.
02.03.2007 10:48 Terminátor
pro Ramba

Že jsou tyto stránky i pro ostatní, jsem při své inteligenci taky pochopil. Proto nechápu tvé trapné opakování se. Ne v každém případě opakování rovná se matka moudrosti. Někdy to svědčí i určité demenci osoby. Nehledě k tomu, že tyto stránky jsou převážně využívány k debatě věnované právě uvedenému zákonu. Jsem schopen pokecat o spoustě věcí, ale operovat s nějakýma odkazama na tebou propagované stránky je již trapné. Pro tebe jak je vidět ne. Odkazy na tyto stránky máš přímo zaslat panu ministru MV, či panu pol. prezidentu. Těch se to týká. Tobě jde jen o provokaci, ne o zjednání náprav.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Co tě žere? Myslíš, že su autorem těchto stánek? Obrať se na " Jura Brno "! Na mě se vys... detektive.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

pro Rambo

Jsem civilista, tak plácej játra dál.

Pro terminátor

Díky ti za odkaz na

www.rambo.cz

ovšem nevím terminátore co si tím chtěl říci. Co má stavění stanů společného s ministerstvem vnitra? Běž si odpočinout, seš přepracovanej.
---------------------------------------------------------------- ------------------
Fotky ze stavění stanů nejsou. Celou cestu jsme jeli za sluníčka. Po vystoupení v Soběnově otevřel Svatý Petr svoje kohouty. Při mém odjezdu již ve vlastním Soběnově nepršelo, nad táborem však stále visel těžký černý mrak...
Po návratu do Prahy jsem ještě sledoval průběh deště na Internetu nad ČR a nikde nepršelo s výjimkou cípečku naší republiky, v místech kde je tábor. Jak kdyby tam byl magnet.
Trocha fotek z nakládky a vykládky a pro znalce výška hladiny s typickou činností -sušením.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

Zaslechl jsem již po chodbách, že pokud nebude reagováno na naše požadavky, chystá se další a početnější akce před budovou MV. Víte o tom něco přesnějšího, prý už je navržen termín ? PS . Oprávnění případného vstupu do budovy MV nám zaručuje náš služební průkaz! Použití jídelny, toalet a podobně !

Nepřeháněj, vychladni a vyčkej času jako husa klasu. Pokud máš otázky obrať se na Iniciativu nebo na UBS.

Přesně tak. To není o tom, že mě to zachutnalo a tak se budem scházet každý týden. Nyní je čas dát prostor k jednáním a co znich konkrétního vzejde, zda je to jen povrchové, aby se zacpala huba nebo zda je pochopeno, že došlo k hnilobě a je třeba pochopit, že ozývaní se služebníků státu, kteří remcali jen tak trochu potichu má nyní svou hlasitost v příčinách něčeho špatného.

pro Dennis cleanis

Nevím jak jsi poznal,že tam příslušníci VSČR nebyli.Od nás z práce jsme byli 4 a to vím ještě o dalších z jiných útvarů.

Omlouvám se. Měl jsem na mysli jakousi organizovanou účast. Také při vyvolávání jednotlivých krajů nebyl dán dotaz na to, kdo je na M361 dle jednotlivých BS. Za účast děkuji. Asi to chce více apelovat na nějakou součinnost jednotlivých útvarů, ale to platí i pro ostatní BS, zejména pro PČR. Snad se to pod taktovkou NOS zlepší.

včera v 6 večer ve zprávách. Nespecifikovaný mluvčí stáří cca 25 let major. Večer Krimi live - hoka 25 let podplukovník. Ještě, že jsem se toho jako řadovej nedožil. (

No to víš, musíš umět lést do pr.... a umět pěkně kou... .

Je to degradace vojenských hodností. Bez důstojnických škol a takové hodnosti. To není nikde jinde než v tomto kocourkově.

Přej....bude Ti přáno........Vy jste fakt kňukny!!!!!

tady to není o tom přej..., chtěl jsem říct, že bych si připadal jak blbec mít DŠ a mít nadpráporu, když v TV uvidim holku, která má čerstvý razítko na VŠ diplomu třeba ze zemědělky, možná si vzpomene, že je uniforma modrá a má podplukovníka. To by mě vadilo mít takovýho nadřízenýho. Ještě nedávno ten, kdo měl majora, měl hodně zkušeností, který rozdával nám mladším a tedy tu hodnost nosil právem a nikdo z těch mladších mu jí určitě nezáviděl, protože o něčem vypovídala. Copak za zkušenosti ti předá to děvčátko, kterýho bych si měl vážit? O čem vypovídá její hodnost? Jen o tom, že má VŠ. A to u policie zrovna moc neznamená. To mi věř.

ještě by mě zajímalo, co to je kňukna. Pojem fňukna znám, ale tohle slyšim poprvé. Rád se přiučim, jako staří kozáci od 25letých majorů a plukovníků)))

Jsou to" velké kapacity s dlouhou praxí u police". Je to obyčejné svinstvo vůči klukům na ulici, kteří se tu lopotí za pár korun.

To nic, to jen ten vytunelovanej ZJ zase něco plácnul, to bude zřejmě taky někdo z civilu, kterej neví o čem je řeč a plácá a plácá, to nemůže být policista

včera mi jako rentierovi poslali vyrozumění k odvolání,že bylo postoupeno přísl. odvolacímu orgánu. Datum vyhotovení 30. ledna. Že si ale pošta dala na čas. ))

to buď rád, já na vyřešení jednoho sporu a několika odvolání čekal přes 4,5 roku......

já čekám na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem jako poškozený už 17 let.

taky pěkné maso, ale správní a soudní řízení je trošku rozlišné, lhůty jsou někde jinde...:-) ikdyž 17 let už je na Štrasburk....:-)

to bylo spíš pro zasmání a že se u nás nemůžeme ničemu divit.

Ještě jsem to nestačil zde napsat, ale zúčastnil jsem se akce dne 27.2.2007 a moc se mi líbila. Přiznám se, že jsem byl trochu skeptický k možné účasti a zde patří velký dík hasičům, jelikož jsem si myslel dle poměrně malého množství reakcí v těchto diskuzích, že jim účinnost paskvilu zase tolik nevadí. Zklamala mě neúčast členů VS a celníků, ale jinak naprosto skvělá a věřím i účinná akce. Zklamal mě i postoj kolegů, tedy právě těch, na které byl dopad paskvilu nejdrtivější, že se neúčastnili s různými výmluvami. Myslím, že příští případné akce se již účastní včetně celníků a VS a rovněž petici podepíší. Ještě jednou díky organizátorům.

Je smutné,že nemohlo přijít více lidí, ale bude to také dáno tím,že někteří příslušníci VS,kteří by i rádi přišli,mají služby.Budu-li mluvit jen za sebe, tak zrovna na tehle demonstraci jsem být nemohl,protože každé úterý a čtvrtek,zvlášť v tuto časovém rozhraní,ještě mažu ze zákona hodiny do těch 150.:-(

Jsem hlídkař, propad platu, souhlas s M361. Ale musím se distancovat od revolucionářů - jakobínů reprezentovaných týpky jako Clusoue a zoufalec. Jejich rozhled pouze po špičku vlastního nosu je fascinující. Jedná -li se o kolegy, tak se nedivím že je sbor tam, kde je. Je možné, že nejsou kolegové, a že to jsou jen provokatéři. To by pro mne byla dobrá zpráva. Pokud ale platí první varianta - stydím se za ně....

souhlasím, já také